Antonín Baudyš

český politik, lékař a astrolog (1946–2010)

Antonín Baudyš (9. září 1946, Praha24. srpna 2010) byl představitel české astrologie, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel a prezident sdružení LEX a politik.

doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.
A Baudys 2010.jpg
1. ministr obrany ČR
Ve funkci:
30. prosince 1992 – 21. září 1994
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdceministerstvo zřízeno
NástupceVilém Holáň
místopředseda vlády Jana Stráského
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
ministr pověřený řízením ministerstva dopravy a ministerstva spojů ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vládyJan Stráský
místopředseda vlády Petra Pitharta
Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL

Narození9. září 1946
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. srpna 2010
(ve věku 63 let)
ČeskoČesko Česko
ChoťZuzana Baudyšová (do 2010)
Pavla Baudyšová (2010)
DětiAntonín Baudyš mladší
Jan Baudyš
Alma materČVUT v Praze
Zaměstnánípolitik
Profeseastrolog
Náboženstvířímský katolík
OceněníBludný balvan (1999)
CommonsAntonín Baudyš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O astrologovi narozeném roku 1972 pojednává článek Antonín Baudyš mladší.

ŽivotopisEditovat

Vystudoval přesnou mechaniku a optiku na Fakultě strojní ČVUT. Působil jako pedagog na Katedře přesné mechaniky a optiky Fakulty strojní ČVUT, kde též udělal kandidaturu (1986) a docenturu (1988). Je spoluautorem řady učebních textů, studií a vynálezů z této oblasti.[1]

Do Československé strany lidové, současné Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, vstoupil počátkem 70. let. V roce 1990 se stal místopředsedou vlády České republiky a později za KDU-ČSL ministrem obrany v první Klausově vládě, kterým zůstal až do roku 1994. Byl také členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí . V roce 1992 byl krátce místopředsedou federální vlády[2] a byl pověřen řízením federálních ministerstev dopravy a spojů. V roce 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora za Mělnicko.[3] Podílel se na založení sdružení legálních držitelů zbraní – Sdružení LEX. Při jeho založení v roce 1998 byl zvolen prezidentem sdružení, kterým zůstal až do své smrti. Propagoval myšlenku cvičení střelby pro občany, aby se každý, za své peníze, naučil bránit sám.[4]

Byl dvakrát ženatý. První dlouholetou manželkou byla Zuzana Baudyšová, s níž měl dva syny – Antonína a Jana. Po rozvodu v roce 2010 si v květnu téhož roku vzal Pavlu Bradáčovou.[5] Trpěl rakovinou mozku a v jejím důsledku 24. srpna 2010 zemřel.[6]

KontroverzeEditovat

Během jeho působení na ministerstvu obrany v letech 1993–1994 mu bylo vyčítáno několik afér. Poprvé, když dělostřelci v areálu Doupovských hor přestřelili vojenské pásmo a zasáhli civilní domek. Nedošlo ke zraněním ani ztrátám na životech. Podruhé byl kritizován za svůj výrok, že představitelé armády se podřízením okupaci roce 1968 dopustili vlastizrady.[7] Třetí kauzou, která mu byla médii vyčítána byl případ generála Oldřicha Bárty, který byl přistižen ve švédském obchodním domě při krádeži rybářských háčků.[8]

Prostřelené letadloEditovat

Pozornost veřejnosti vzbudil neobvyklý incident, při kterém buď on[9], či jeden z jeho bodyguardů, kpt. Jan Pasker prostřelil podlahu letadla, ve kterém cestovala delegace do Švédska.[10]

Bosenská iniciativaEditovat

Největší polemiku vzbudil jeho návrh na řešení války v Bosně z února 1994. Jednalo se o plán založený na Huntingtonově koncepci střetu civilizací podle příslušnosti k zeměpisným celkům, respektive náboženským celkům na planetě. Vzhledem k přítomnosti tří náboženství v Bosně Baudyš navrhoval, aby mírové jednotky Organizace spojených národů pocházely ze zemí s příslušnými náboženstvími (katolické, pravoslavné a muslimské vyznání). Plán vzbudil kritiku, protože nebyl konzultován s nikým z ministerstva obrany ani zahraničí, šlo pouze o soukromou iniciativu. [11]

Astrologická činnostEditovat

Po svém odchodu z politiky 1994 se již věnoval výhradně astrologii. S manželkou Zuzanou Baudyšovou, rozenou Pohlovou,[12] mají dvě děti, syn Antonín Baudyš mladší se rovněž věnuje astrologii. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 1999 udělil zlatý Bludný balvan,[13] v roce 2005 tutéž cenu získal jeho syn, Antonín Baudyš mladší.[14] V roce 2008 mu byl udělen tzv. Bludný arcibalvan, který kromě něj obdrželi ještě jeho syn Antonín Baudyš mladší a americký psychoterapeut českého původu Stanislav Grof.[15]

Antonín Baudyš například předpověděl, že George W. Bush zemře v roce 2003.[16]

DíloEditovat

  • Technická optika (1989–1990)
  • My & on (1998)[17]
  • Magický rok 2000 aneb Dějiny v zrcadle hvězd (spolu s Janem Bauerem, 1999)
  • Čeští vládci očima astrologa (spolu s Janem Bauerem, 2001)[18]

ReferenceEditovat

  1. HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. (Dějiny a kultura; sv. 10). ISBN 80-7325-029-2. Heslo Baudyš, Antonín, s. 12. 
  2. Vláda Jana Stráského [online]. Praha: Vláda České republiky, c2009 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. 
  3. http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=28 Senátní volby 1996
  4. Představitelé LEXu http://www.gunlex.cz/?page_id=230
  5. LIDOVKY.CZ. Utajená svatba: exministr Baudyš se oženil s milenkou. Lidovky.cz [online]. 10-05-10. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. WIRNITZER, Jan; VÁLKOVÁ, Hana. Zemřel exministr obrany a astrolog Antonín Baudyš. iDnes.cz [online]. 2010-08-24, rev. 2010-08-24 [cit. 2010-08-24]. Roč. 11. Dostupné online. 
  7. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století [online]. Praha: nakladatelství Libri, 2001 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online. 
  8. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. MARTINEK, Jan. Bush je ohrožen, předvídá Baudyš. Lidové noviny. 2007-06-23, roč. 20, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-5921. 
  10. ŠÍDLO, Jindřich. Největší chyba kapitána Paskera. Respekt. 1995-01-30, roč. 6, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-6545. [nedostupný zdroj]
  11. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online. 
  12. JINDROVÁ, Eliška; JINDRA, Jaromír. Hvězda jménem Baudyš. Brno: Moba, c2000. ISBN 80-243-0461-9. S. 6. 
  13. Zlatý bludný balvan: Doc. Ing. Baudyš [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-11. 
  14. Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Zlatý bludný balvan za rok 2005 - jednotlivci [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18. 
  15. Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Jubilejní Diamantový Bludný Arcibalvan - firma Antonín Baudyš, otec a syn [online]. Praha: Český klub skeptiků Sisyfos, 2008-03-09 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online. 
  16. Astrologové a propagátoři pití moči získali Bludné balvany
  17. BAUDYŠ, Antonín. My & on. [Praha?]: Primus, 1998. ISBN 80-85625-94-6. 
  18. BAUDYŠ, Antonín; BAUER, Jan. Čeští vládci očima astrologa. Praha: Hart, 2001. ISBN 80-86529-00-2. 

LiteraturaEditovat

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 

Externí odkazyEditovat