Vláda České republiky
Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně.
| Vláda České republiky | |
 znak vlády České republiky | |
 Strakova akademie – sídlo české vlády | |
| Pořadí | patnáctá (od r. 1993) |
|---|---|
| Předseda | Andrej Babiš |
| 1. místopředseda | Jan Hamáček |
| Místopředsedové | Richard Brabec |
| Politické subjekty | ANO (10), ČSSD (4) |
| Sněmovna |
93 / 200 |
| Jmenována | Milošem Zemanem |
| Datum jmenování | 27. června 2018 |
|
| |
| Vyslovení důvěry |
12. července 2018 A 105, N 91, Z 0 / 196 |
| Podpora | KSČM (15 mandátů) |
|
| |
| Opozice | ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN |
| Webová stránka | www.vlada.cz |
Obsah
Zakotvení v ÚstavěEditovat
O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[1]
Jmenování vládyEditovat
Vláda je jmenována vždy po demisi nebo odvolání vlády předchozí.[1] Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[1] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[1] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[1] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[1]
V průběhu funkčního období vlády jmenuje prezident nového člena vždy, když mu to premiér navrhne.[1]
Vyslovování důvěry a nedůvěry vláděEditovat
Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[1] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[1] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhu zákona.[1]
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[1] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[1]
Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[1]
Demise a odvolávání vlády a jejích členůEditovat
Vláda může kdykoliv podat demisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[1] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.[1][2]
Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky, činí tak ale prostřednictvím premiéra.[1] Poté, co prezident demisi přijme, může premiér prezidentovi navrhnout za odešlého člena náhradu.
Prezident republiky je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[1]
Postavení předsedy vládyEditovat
Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[1] Bez jeho spolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[1] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[1] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[1]
Kompetence a jednání vládyEditovat
Vláda disponuje zákonodárnou iniciativou, tedy může podávat návrhy zákonů a má rovněž právo se ke všem návrhům zákonů vyjadřovat.[1] K provádění zákonů vláda vydává nařízení.[1] Vládě rovněž přísluší mnohé kompetence, jež nejsou v Ústavě přímo uvedeny. Jednotliví ministři pak řídí ministerstva.
Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[1]
Vztah k ParlamentuEditovat
Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídá Poslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vlády interpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[1]
Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[1]
Vláda Andreje BabišeEditovat
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval druhou vládu Andreje Babiše menšinového charakteru 27. června 2018. Podílí se na ní politické hnutí ANO 2011 a Česká strana sociálně demokratická. Předseda ANO Andrej Babiš byl jmenován předsedou vlády již 6. června 2018. Další členové nastupujícího kabinetu složili 27. června 2018 slavnostní slib a ujali se funkcí v patnácté vládě samostatné České republiky. Kabinet získal důvěru sněmovny 12. července 2018, když pro návrh hlasovalo 105 poslanců z klubů ANO, ČSSD a KSČM a proti návrhu se vyslovilo 91 poslanců z šesti opozičních subjektů. Nikdo se nezdržel.[3]
Členové vládyEditovat
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
- ↑ Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele nějakého ministerstva, přičemž Jan Hamáček byl pověřen řízením jak ministerstva vnitra, tak zahraničních věcí.[4] Zmínka o pověření řízením zde nesouvisí s vlastním pověřením, ale jde o vyjádření záměru předsedy vlády, že Hamáček bude vykonávat funkci ministra zahraničních věcí pouze do vyřešení sporu o obsazení této funkce, kdy nebyl prezidentem jmenován sociální demokracií vybraný a premiérem navržený kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche[5] (premiér prezidentovi navrhl dva kandidáty, pro případ nejmenování Pocheho pověření Hamáčka[6]).
ReferenceEditovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Ústava ČR [online]. 1993. Dostupné online. (čeština)
- ↑ BAHÝĽOVÁ, Lenka; FILIP, Jan; MOLEK, Pavel, PODHRÁZKÝ, Milan; SUCHÁNEK, Radovan; ŠIMÍČEK, Vojtěch, VYHNÁLEK, Ladislav. Ústava České republiky. 1. vyd. Praha: Linde, 2010. 1533 s. ISBN 978-80-7201-814-7. S. 862–864. [dále jen Šimíček (2010)].
- ↑ Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru [online]. Česká televize, 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online.
- ↑ ZELENKA, Jakub. Babiš odmítl, že by Zemanovi dodal seznam bez Pocheho. Byl jsem jmenován podle ústavy, tvrdí Hamáček. Aktuálně.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Babiš dal Zemanovi možnost výběru, podle expertů je to novinka. Novinky.cz [online]. 2018-06-29 [cit. 2018-06-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Prezident Zeman zrušil Hamáčkovo pověření řídit diplomacii. 16. října jmenuje do funkce Petříčka. iRozhlas.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online.
- ↑ jh. Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka. ČT24 [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Zeman přijal Krčálovu demisi, Maláčovou chce jmenovat příští týden. Novinky.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Prezident Zeman jmenoval Maláčovou v Lánech novou ministryní práce. iDNES.cz [online]. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci. iDNES.cz [online]. 2018-06-10 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ jh. Prezident jmenoval ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, zatím je pověřený řízením resortu. ČT24 [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vláda České republiky ve Wikimedia Commons - Úřad vlády
- Informační centrum vlády ČR
- Jednací řád vlády
