Vláda České republiky

Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně.

Vláda České republiky
znak vlády České republiky
znak vlády České republiky

Strakova akademie – sídlo české vlády
Pořadí třináctá (od r. 1993)
Předseda Bohuslav Sobotka
Místopředsedové Pavel Bělobrádek
Richard Brabec
Počet členů 17
Politické subjekty ČSSD (8), ANO (6), KDU-ČSL (3)
Jmenována Milošem Zemanem
Datum jmenování 29. ledna 2014
Vyslovení důvěry 18. února 2014
A 110N 38Z 33 / 181
Opozice KSČM, TOP 09, ODS, ÚSVIT
Webová stránka www.vlada.cz
Programové prohlášení
                 

Obsah

Zakotvení v ÚstavěEditovat

O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[1]

Jmenování vládyEditovat

Vláda je jmenována vždy po demisi nebo odvolání vlády předchozí.[1] Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[1] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[1] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[1] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[1]

V průběhu funkčního období vlády jmenuje prezident nového člena vždy, když mu to premiér navrhne.[1]

Vyslovování důvěry a nedůvěry vláděEditovat

 
Zasedací a jednací místnost vlády České republiky ve Strakově akademii

Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[1] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[1] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhu zákona.[1]

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[1] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[1]

Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[1]

Demise a odvolávání vlády a jejích členůEditovat

Vláda může kdykoliv podat demisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[1] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky vládu odvolá.[1]

Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky, činí tak ale prostřednictvím premiéra.[1] Poté, co prezident demisi přijme, může premiér prezidentovi navrhnout za odešlého člena náhradu.

Prezident republiky je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[1]

Postavení předsedy vládyEditovat

Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[1] Bez jeho spolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[1] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[1] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[1]

Kompetence a jednání vládyEditovat

Vláda disponuje zákonodárnou iniciativou, tedy může podávat návrhy zákonů a má rovněž právo se ke všem návrhům zákonů vyjadřovat.[1] K provádění zákonů vláda vydává nařízení.[1] Vládě rovněž přísluší mnohé kompetence, jež nejsou v Ústavě přímo uvedeny. Jednotliví ministři pak řídí ministerstva.

Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[1]

Vztah k ParlamentuEditovat

Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídá Poslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vlády interpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[1]

Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[1]

Vláda Bohuslava SobotkyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku vláda Bohuslava Sobotky.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky, která má koaliční charakter, ve středu 29. ledna 2014. Podílejí se na ní tři politické subjekty, a to Česká strana sociálně demokratická, ANO 2011 a Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády již 17. ledna 2014. Další členové nastupujícího kabinetu složili 29.  ledna 2014 slavnostní slib a ujali se funkcí ve třinácté vládě České republiky. V rámci jejího působení pak došlo k několika ministerským výměnám.

Členové vládyEditovat

Úřad Člen vlády Politický subjekt Nástup do úřadu
Předseda vlády   Bohuslav Sobotka ČSSD 17. ledna 2014
Místopředseda vlády   Richard Brabec ANO 24. května 2017
Ministr životního prostředí 29. ledna 2014
Místopředseda vlády pro vědu a výzkum   Pavel Bělobrádek KDU-ČSL 29. ledna 2014
Ministr financí   Ivan Pilný ANO 24. května 2017
Ministr vnitra   Milan Chovanec ČSSD 29. ledna 2014
Ministr spravedlnosti   Robert Pelikán ANO 12. března 2015
Ministr obrany   Martin Stropnický ANO 29. ledna 2014
Ministr průmyslu a obchodu   Jiří Havlíček ČSSD 4. března 2017
Ministr zemědělství   Marian Jurečka KDU-ČSL 29. ledna 2014
Ministr zahraničních věcí   Lubomír Zaorálek ČSSD 29. ledna 2014
Ministr zdravotnictví   Miloslav Ludvík ČSSD 1. prosince 2016
Ministryně práce a sociálních věcí   Michaela Marksová ČSSD 29. ledna 2014
Ministr kultury   Daniel Herman KDU-ČSL 29. ledna 2014
Ministr dopravy   Dan Ťok nestraník za ANO 4. prosince 2014
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy   Stanislav Štech nestraník za ČSSD 21. června 2017
Ministryně pro místní rozvoj   Karla Šlechtová nestranička za ANO 8. října 2014
Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti
Předseda Legislativní rady vlády
  Jan Chvojka ČSSD 1. prosince 2016

OdkazyEditovat