Armáda České republiky
Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.[4]
Armáda České republiky | |
---|---|
![]() Znak AČR | |
Založeno | 1. ledna 1993 |
Stát | ![]() |
Složky armády | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Velitelství | Praha |
Velení | |
Vrchní velitel | Petr Pavel |
Ministryně obrany | Jana Černochová |
Náčelník Gen. štábu | genpor. Karel Řehka |
Stav | |
Věk odvodu | 18 let |
K dispozici pro službu | 2 414 728, věk 15–49 (2005) |
Vhodných pro službu | 1 996 631, věk 15–49 (2005) |
Roční počet branců | 500–800 pro rok 2021 (2005) |
Aktivních vojáků | 28 000 vojáků z povolání, 7090 občanských zaměstnanců, 1109 státních zaměstnanců (2021)[1] |
Rezervistů | 4 000 (AZ, září 2022)[2] |
Výdaje | |
Rozpočet | 111,8 miliard Kč |
Podíl na HDP | 1,52 % (2023)[3] |
Průmysl | |
Domácí dodavatelé | Aero Vodochody Česká zbrojovka Uherský Brod Meopta SVOS Přelouč Tatra ERA Retia TDV |
Zahraniční dodavatelé | BAE Systems – Saab EADS – Airbus, CASA Fabrique Nationale General Dynamics Iveco Bell Helicopter Textron |
![]() Národní rozlišovací znak |
V čele organizační struktury AČR stojí generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách aktivní zálohy.
Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil. Základem pozemních sil jsou dvě mechanizované brigády, a od roku 2020 nově vzniklý výsadkový pluk, které jsou spolu s dalšími jednotkami pozemního vojska určeny pro plnění úkolů na území státu i mimo něj.[5][6] Vzdušné síly zahrnují vojenské letectvo a protivzdušnou obranu zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR v rámci NATINAMDS.[7] Speciální síly jsou od roku 2015 samostatný druh sil pro speciální operace.[8][9] V roce 2019 vznikla samostatná velitelství kybernetických a teritoriálních sil.[10][11][pozn. 1]
Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti vnějšímu napadení a plnění úkolů na základě mezinárodních smluvních závazků týkajících se společné obrany nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.[12] AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany NATO dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy, případně Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v OSN, OBSE nebo V4 (Obranná spolupráce Visegrádské skupiny).[13][14]
Historie Editovat
Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky). Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[15]
Oficiální názvy armády od roku 1918:[16]
- 1918–1950 – Československá branná moc (tento oficiální název dostala československá armáda 19. března 1920 na základě branného zákona)[17]
- 1950–1954 – Československá armáda
- 1954–1989 – Československá lidová armáda
- 1990–1992 – Československá armáda
- od roku 1993 – Armáda České republiky (AČR)
Technika a výzbroj Editovat
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.[18]
K 1. lednu 2018 armáda vlastnila celkem 125 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ), 439 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV Svatava a Pandur II a 179 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-L a ShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[18]
Vzdušné síly AČR disponovaly 35 bojovými letouny typu Gripen a ALCA, 6 cvičnými letouny L-39 Albatros, 17 dopravními a pozorovacími letouny, 17 bitevními vrtulníky Mi-24V a 35 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typové řady Mi-8/17/Mi-171Š a W-3 Sokol.[18]
-
Pistole CZ P-10
-
Útočná puška CZ Bren 2
-
T-72M4 CZ
-
JAS-39 Gripen
-
L-159 ALCA
-
W-3A Sokol
-
Leopard 2 A4
Modernizace výzbroje Editovat
Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)[19] nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.
Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.[20] Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.[21] Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.[22]
Náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 má armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.[23] Lubomír Metnar, v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.[24]
Dokončené akvizice Editovat
- 16 přenosných protiletadlových kompletů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) RBS 70 NG s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů Strela-10M.[25]
- 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů Jak-40.[26]
- 80 speciálních lehkých obrněných vozidel Iveco LMV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada BRDM-2rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.[27]
Realizované akvizice Editovat
- 62 kolových obrněných vozidel Titus (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek 4. brigáda rychlého nasazení.[28]
- 8 3D radiolokátorů EL/M-2084 kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.[26]
- 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových UH-1Y a 10 bitevních AH-1Z) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků Mi-24V.[26] 8 vrtulníků – 2 víceůčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na Hawaii
- v roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.[26]
- V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30.9. 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky proběhnou mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 dyl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.[29]
- AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému SPYDER nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.[30]
- automobily Toyota Hilux v celkovém počtu 1200 kusů – náhrada vozidel UAZ-469;[24] Dodávky se uskutečňují v letech 2021-2024.[31]
- 246 bojových vozidel pěchoty, finální výběr mezi typy ASCOD, CV90 a Lynx – náhrada BVP-2; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru Slovenska oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců CV90[32] a v květnu 2023 byla podepsána smlouva.[33] Plánované verze:
- pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
- velitelské vozidlo PBV-V,
- průzkumné vozidlo PBV-Pz,
- vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
- bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
- zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
- vyprošťovací vozidlo POV-V.[34]
Plánované akvizice Editovat
- 62 samohybných minometů – náhrada ShM vz. 85 PRÁM-S a tažených minometů;[24]
- 1 bizjet Bombardier Global 5000.[26]
- Náhrada tanků T-72M4 CZ tanky Leopard 2A8[35]
- 24 letounů F-35 Lightning II jako náhrada nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen. V roce 2022 vláda odsouhlasila jednání o nákupu, ta mají probíhat nejpozději do října 2023.[36]
Struktura Editovat
Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace.[37] Další novinkou byl vznik teritoriálních a kybernetických sil, resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).
Strategická úroveň velení | ||
Operační úroveň velení |
|
|
Taktická úroveň velení |
Síly AČR Editovat
Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik druhů sil – pozemní, vzdušné, speciální, kybernetické a teritoriální.[10]
Pozemní síly Editovat
Pozemní síly (PozS) jsou tvořeny mechanizovaným, výsadkovým, ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, logistikou a silami a prostředky zpravodajského zabezpečení. Hlavním úkolem PozS je příprava sil a prostředků k zajištění obrany ČR a k plnění mezinárodních závazků.[10]
Vzdušné síly Editovat
Vzdušné síly (VzS) jsou tvořeny letectvem taktickým, vrtulníkovým a dopravním, dále vojskem pozemní protivzdušné obrany, silami a prostředky velení, řízení a průzkumu, službou řízení letového provozu, leteckou radionavigační službou a prostředky zpravodajského zabezpečení. Mezi hlavní úkoly VzS patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, ochrana objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR a spojeneckých sil.[10]
Speciální síly Editovat
Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.[10]
Kybernetické síly Editovat
Kybernetické síly (KS),[10] resp. Kybernetické síly a informační operace (KySIO),[38] monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.
Teritoriální síly Editovat
Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.[10]
Zahraniční mise Editovat
Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.[39]
Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.
Afghánistán Editovat
Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).[40]
- velitelství ÚU AČR RSM
- jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
- strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
- skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
- zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission
Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.[41]
Kosovo Editovat
Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.[42]
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu UMNIK.[43]
Pobaltí Editovat
NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.
- Bojové uskupení pod velením Kanady na území Lotyšska: minometná četa 71. mechanizovaného praporu; až 60 vojáků.
- Bojové uskupení pod velením Německa na území Litvy: rotní úkolové uskupení (rÚU) na bázi mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur II 41. mechanizovaného praporu, posílené o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek; až 230 vojáků.[44]
Mise v rámci EU Editovat
EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[45]
EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.[46]
EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.[47][48]
Mali Editovat
3 pozorovatelé v rámci mise OSN v Mali – MINUSMA.[43]
Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.[49]
Irák Editovat
Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.[50]
Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.[51]
Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.[52]
Egypt Editovat
Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj
- velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
- letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[53]
Izrael Editovat
2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.
Středoafrická republika Editovat
3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republice – MINUSCA.[43]
Demokratická republika Kongo Editovat
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice Kongo – MONUSCO.[43]
Historie misí Editovat
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.[54][55]
Mise NATO Editovat
název | popis | kde | počet | kdy |
---|---|---|---|---|
UNPROFOR | mírová operace | Srbská Krajina | 2250 | 1993 – 01/1996 |
IFOR, SFOR, SFOR II | mírová operace | Bosna a Hercegovina, Chorvatsko | 6300 | 1996 – 12/2001 |
AFOR | 6. polní nemocnice | Albánie + Turecko | 100 | 1999 |
KFOR | mírová operace | Kosovo | 980 | 1999 – 2/2002 |
Operace Essential Harvest | mírová operace | Makedonie | 120 | 8 – 10/2001 |
KFOR | Česko-slovenský prapor | Kosovo | 550 | 2/2002 – 2011 |
KFOR | brigáda a úkolové uskupení Střed | Kosovo | 1438 | 2005 |
SFOR | velitelství + civilní spolupráce | Bosna a Hercegovina | 42 | 2002 – 12/2004 |
operace Trvalá svoboda | protiteroristická operace | Kuvajt | 612 | 3/2002 – 6/2003 |
ISAF | mírová operace – (6. a 11. polní nemocnice) | Afghánistán | 269 | 4/2002 – 1/2003 |
ISAF | polní chirurgický tým | Afghánistán | 11 | 1/2003 – 4/2003 |
IZ SFOR | kontingent 7. polní nemocnice | Irák, Basra | 526 | 4/2003 – 12/2003 |
IZ SFOR (MNF – I) | kontingent Vojenské policie | Irák, Shaibah | 1273 | 12/2003 – 12/2006 |
ISAF EOD + meteo | Letiště Kábul | Afghánistán | 350 | od 3/2004 – 3/2007 |
Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | 3 – 8/2004 |
WINTER RACE | Humanitární operace NATO v Pákistánu | Pákistán | 29 | 8. 10. 2005 – 10. 1. 2006 |
Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | |
MNF I | Operace koalice mnohonárodních sil – Irák | Irák | 423 | 3/2003 – 12/2008 |
KAIA – ISAF | Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA | Afghánistán | 110 | 4/2007 – 19. 12. 2008 |
NTM-I | Výcviková mise NATO v Iráku | Irák | 4 | 3/2003 – 28. 2. 2009 |
Mise ISAF Uruzgán | Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian | Afghánistán | 200 | do 20. 3. 2009 |
Baltic Air Policing 2009 | Vzdušné síly AČR | Litva | 2 · 75 | 1. 6. 2009 – 1. 9. 2009 |
Baltic Air Policing 2012 | Vzdušné síly AČR | Litva | 1. 9. 2012 – 3. 1. 2013 | |
Icelandic Air Policing 2014 | Vzdušné síly AČR | Island | 10. 10. 2014 – 3. 12. 2014 | |
Rozhodná podpora | Afghánistán | 1. ledna 2015–2021 | ||
Icelandic Air Policing 2016 | Vzdušné síly AČR | Island | říjen 2016 |
Mise EU Editovat
název | popis | kde | počet | kdy |
---|---|---|---|---|
CONCORDIA | operace EU | Makedonie | 2 | 4/2003 – 12/2003 |
Althea | 601. skss | Bosna a Hercegovina | 400 | 2. 12. 2004 – 26. 6. 2008 |
EUFOR – Čad | Čad | 2 | 25. 9. 2007 – 15. 3. 2009 | |
Althea | Bosna a Hercegovina | 2 | ||
NAVFOR ATALANTA | Spojené království | 3 | ||
NAVFOR MEDITERRANEAN | Itálie | 5 | ||
EUTM–M | Mali | 42 |
Mise OSN Editovat
název | popis | kde | počet | kdy |
---|---|---|---|---|
UNGCI | humanitární operace | Irák | 320 | 1991–2003 |
UNSCOM | Irák | 1991–1993 | ||
UNPROFOR | mírová mise | země bývalé Jugoslávie | 2250 | 1992–1996 |
UNOMOZ | Mosambik | 1993–1995 | ||
UNOMIL | Libérie | 1993–1997 | ||
UNOMIG | Gruzie | 1994–2009 | ||
UNCRO | mírová mise | Chorvatsko – Krajina | 750 | 3/1995–1/1996 |
UNPREDEP | Makedonie | 1995–1999 | ||
UNTAES | mise – polní nemocnice | Chorvatsko – Východní Slavonie | 100 | 1/1996–1/1998 |
UNMOP | Chorvatsko | 1994–2002 | ||
UNMOT | Tádžikistán | 1994–2000 | ||
UNMIK | Kosovo | 1999–dosud | ||
UNAMSIL | Sierra Leone | 1999–2005 | ||
MONUSCO | Demokratická republika Kongo | 2000–dosud | ||
UNMEE | Etiopie a Eritrea | 2001–2008 | ||
UNMIL | Libérie | 2003–2008 | ||
UNAMA | Afghánistán | 2008–2017 | ||
UNSMIS | Sýrie | 3 | 16. 5. 2012–16. 6. 2012 |
Mise OBSE Editovat
název | popis | kde | počet | kdy |
---|---|---|---|---|
OBSE | Gruzie | 1994–2005 | ||
OBSE | Moldavsko | 1997 | ||
OBSE | Náhorní Karabach | 1995–2001 | ||
OBSE | Bosna a Hercegovina | 1996–2001 | ||
OBSE | Chorvatsko | 1997–2001 | ||
OBSE | Čečensko | 1998–2001 | ||
OBSE | Albánie | 1999–2001 | ||
KVM | Kosovo Verification Mission | Kosovo | 1999 | |
OBSE | Kosovo | 1999–2000 |
Ostatní mise Editovat
název | popis | kde | počet | kdy |
---|---|---|---|---|
DK NS | Neutral Nations Supervisory Commision | Korejský poloostrov | 1954–1993 | |
MAPEXT-ZEU | Albánie | 1998–2001 | ||
Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví) | vojenští lékaři | Slovensko | 29 | 3. 12. 2011 – 7. 12. 2011 |
Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ | Egypt | 2009–dosud | ||
Letecký poradní tým Irák | Irák | |||
Polní chirurgický tým Irák | Irák | 8. 12. 2016 – 7. 6. 2017 | ||
Výcviková jednotka VP Irák | Irák | 9/2017–dosud |
Uniformy Editovat
Armáda České republiky používá následujících stejnokrojů[56]:
- Stejnokroj 95
- Večerní stejnokroj 97
- Večerní stejnokroj 2008
- Vycházkový stejnokroj 97
- Služební stejnokroj 97
- Letní stejnokroj 2005
- Letní stejnokroj 95
- Stejnokroj Vojenské policie
- Pracovní a speciální obleky
-
Posádková hudba Olomouc ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
-
Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
-
Čeští vojáci v misi KFOR
-
Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95
Hodnosti Editovat
Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky[57] a na něj navazující zákony.[58][59] Od 1. ledna 2011[60] se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti[61] následujícím způsobem:
Hodnostní sbor mužstvo: |
Hodnostní sbor nižší důstojníci: |
Od téhož roku se rovněž upravilo hodnostní označení na výložkách.[62]
Mužstvo, poddůstojníci a praporčíci Editovat
Důstojníci a generálové Editovat
Veřejné zakázky Editovat
Pandur Editovat
V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (součást General Dynamics), uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.[63]
Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. Pozemní síly AČR obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s dálkově ovládanou věží. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.[64]
Gripen Editovat
V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[65] s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[66] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[67] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[65]
V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[68] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[69]
Padáky VTP-100 Editovat
V roce 1993, kdy byl ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek, si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla.[70] Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nešlo vypovědět.[70] Podle odborníků Paraclubu měl VTP-100 příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich.[71] Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů Kč již poté nikdy nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.[70]
Odkazy Editovat
Poznámky Editovat
- ↑ Úplnou organizační strukturu AČR obsahuje článek Generální štáb Armády České republiky.
Reference Editovat
- ↑ Vývoj skutečných počtů osob v resortu MO ČR v letech 1992 - 2021 | Ministerstvo obrany. mocr.army.cz [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Jednou větou (3. 6. 2019) [online]. army.cz, 2019-06-03 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online.
- ↑ STRZĄDAŁOVÁ, Eva. Resortní rozpočet [online]. mocr.army.cz, rev. 2018-04-25 [cit. 2019-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-02.
- ↑ Armáda České republiky se představuje [online]. army.cz, 2017 [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16.
- ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13. Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Velitelství vzdušných sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-03 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-21.
- ↑ Speciální síly AČR [online]. Ředitelství speciálních sil [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
- ↑ Ředitelství speciálních sil [online]. acr.army.cz, 2017-12-20 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16.
- ↑ a b c d e f g h Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 [online]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019 [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.
- ↑ Velitelství teritoria [online]. army.cz, rev. 2019-08-05 [cit. 2020-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30.
- ↑ Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola IV. ÚČAST V BUDOUCÍCH OPERACÍCH, s. 8. Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Armáda České republiky se představuje [online]. acr.army.cz, rev. říjen 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18.
- ↑ Jaroslav Roušar: Česká republika a její profesionální armáda, str. 75 (ve formátu .pdf na army.cz)
- ↑ NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Vojenské útvary, s. 17.
- ↑ DEJMEK, Jindřich. Zrod nové Evropy. Praha: Historický ústav, 2011. Kapitola Maďarská republika rád a československo-maďarský konflikt v roku 1919, s. 164.
- ↑ a b c Přehled hlavních druhů techniky a výzbroje AČR (stav k 1. lednu 2018) [online]. acr.army.cz, 2018-01-01 [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-25.
- ↑ SVITÁK, Ctirad. Modernizace tanku T-72: Kalouskovy miliardy. Armádní noviny [online]. 2012-08-07 [cit. 2018-06-26]. Roč. http://www.armadninoviny.cz/modernizace-tanku-t-72-kalouskovy-miliardy.html.
- ↑ Czech Military To Buy Helos, Vehicles, Radar. Defense News [online]. 2015-01-27 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ OTTO, Pavel. Obrana koupí od Tatry stovky transportérů Titus, má na to dvacet miliard. e15.cz [online]. 2016-08-17 [cit. 2016-08-17]. Dostupné online.
- ↑ STRATILÍK, Ondřej. Těžká hodina paní Karly. Vyšetřování miliardových zbrojních kontraktů odhalilo pnutí uvnitř hnutí ANO. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 2018-06-09 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Klíčové modernizační projekty Armády ČR. Armádní noviny [online]. 2018-06-19 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Smlouvy na radary, vrtulníky i BVP podepíšeme letos, slíbil Metnar. Chce investovat 61 miliard. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-07 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Protiletadlové komplety RBS 70 NG pro Armádu České republiky. Armádní noviny [online]. 2018-12-18 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e GROHMANN, Jan. Rok 2019: Ministerstvo obrany ČR koupilo vojenský materiál za 40 miliard korun. Armádní noviny [online]. 2019-12-26 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Obrana uzavřela smlouvu na 80 aut pro chemiky za pět miliard. České noviny [online]. ČTK, 2018-08-30 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ PEJŠEK, Jan. Smlouva na 62 kolových obrněných vozidel TITUS byla podepsána [online]. mocr.army.cz, 2019-06-24 [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-26.
- ↑ CZDEFENCE. Armáda získá dalších 10 kusů samohybných houfnic CAESAR. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
- ↑ DUCHOSLAV, Jiří. Smlouva - Nový protiletadlový systém SPYDER pro AČR | vyzbrojovani.army.cz. vyzbrojovani.army.cz [online]. Ministerstvo obravy ČR, 2021-10-13 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ VOSKA, Michal. Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux. mocr.army.cz [online]. 2021-08-10 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
- ↑ https://www.natoaktual.cz/zpravy/armada-bvp-pasove-cv90-bae-hagglunds-svedsko-vlada.A220721_114447_na_zpravy_m00. natoaktual.cz [online]. 2022-07-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ CZDEFENCE. Mechanizovaná brigáda se dočká kýžených obrněnců CV90. Akviziční proces trval více než čtyři roky. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
- ↑ GYŰRÖSI, Miroslav. Bojové vozidlo pechoty Lynx KF41. ATM. 2019, roč. 51, čís. 7, s. 28–29. ISSN 1802-4823.
- ↑ Česká republika získá nejmodernější tanky Leopard. Česká justice [online]. 2022-05-16 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
- ↑ https://www.natoaktual.cz/zpravy/stihac-f35-bvp-vlada-usa-svedsko-cv90-pasove-obrnene-armada.A220720_102307_zpr_nato_inc. natoaktual.cz [online]. 2022-07-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.
- ↑ MAGDOŇOVÁ, Jana. Česká armáda od ledna mění systém velení. Nové operační velitelství řeší hlavně mise v Iráku a Mali. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-12 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
- ↑ VELITELSTVÍ KYBERNETICKÝCH SIL A INFORMAČNÍCH OPERACÍ [online]. army.cz, rev. 2019-10-29 [cit. 2020-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30.
- ↑ Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9, 10. Ve znění pozdějších předpisů. 10 Dostupné online.
- ↑ Úkolové uskupení AČR v misi Resolute Support Mission [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ 3. jednotka Vojenské policie, Zastupitelský úřad ČR Kábul, Afghánistán [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-04 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ Kosovo (KFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-23.
- ↑ a b c d Další mise (Pozorovatelé) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31.
- ↑ POBALTÍ, Lotyšsko a Litva [online]. mise.army.cz [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20.
- ↑ Bosna a Hercegovina (ALTHEA - EUFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31.
- ↑ EU NAVFOR SOMALIA - operace ATALANTA [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31.
- ↑ European Union Naval Forces - Mediterranean - EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31.
- ↑ Velvyslanec České republiky v Libyi navštívil vojáky na misi EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, 2018-03-29 [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20.
- ↑ 11. jednotka AČR, Mali - EUTM [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ Letecký poradní tým, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ Výcviková jednotka chemického vojska, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ 2. výcviková jednotka Vojenské policie, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07.
- ↑ Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-13.
- ↑ MAREK, Vladimír. V roli krizových hasičů. ATM+. 2013, čís. 1, s. 80–81. Informační příloha MO ČR a AČR.
- ↑ Historie zahraničních misí [online]. mise.army.cz, rev. 2018-04-05 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-06.
- ↑ NORMATIVNÍ VÝNOS MINISTERSTVA OBRANY ze dne 12. března 2012 o pravidlech pro nošení vojenského stejnokroje, vybraných součástek vojenské výstroje a drobných stejnokrojových doplňků (stejnokrojový výnos) [online]. 2012, rev. 2013 [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-11.
- ↑ Zákon o ozbrojených silách České republiky 219/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze 220/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Zákon o vojácích z povolání 221/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Nové vojenské hodnosti platné od 1.1.2011 [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-25.
- ↑ Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Ministerstvo obrany [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-22.
- ↑ Hodnosti, Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-22.
- ↑ Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal - iDNES.cz
- ↑ KUBOVIČOVÁ, Lucie. Tiskové prohlášení Ministerstva obrany k ceně obrněných transportérů Pandur ze dne 19. 2. 2010 [online]. www.mocr.army.cz/, 2010-02-19 [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30.
- ↑ a b ČTK: Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu
- ↑ Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci. Aktuálně.cz [online]. 2007-02-21 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl. Aktuálně.cz [online]. 2007-02-27 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby. ČT24 [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny. TÝDEN.cz [online]. 2009-04-16 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her. Nadační fond proti korupci [online]. Nadační fond proti korupci. Dostupné online.
- ↑ www.paraclub.cz. web.archive.org [online]. 2010-06-13 [cit. 2022-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-13.
Související články Editovat
- Seznam českých vojáků, kteří zemřeli v zahraničních misích
- Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky
- Vojenské zařízení
- Army Run
Externí odkazy Editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Armáda České republiky na Wikimedia Commons
- Ministerstvo obrany České republiky
- kariéra v Armádě České republiky
- historie Armády České republiky
- hodnosti Armády České republiky
- občanské sdružení Svaz důstojníků a praporčíků Armády České republiky
- Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal
- Zákon o vojácích z povolání