Stav ohrožení státu

Krizový stav, který vyhlašuje vláda České republiky

Stav ohrožení státu je krizovým stavem, který může být vyhlášen v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady.[1] Na rozdíl od nouzového stavu má tedy stav ohrožení striktně politický charakter. Nezáleží, zda je ohrožení vnitřního nebo vnějšího původu a stejně tak není uvedeno, je-li ohrožení vojenského nebo jiného charakteru.[2] Tento stav zatím nebyl na území České republiky nikdy vyhlášen.

VyhlášeníEditovat

Stav ohrožení státu vyhlašuje parlament na návrh vlády. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení státu samotnému Senátu. Rozhodnutí o přijetí stavu ohrožení státu se sděluje hromadnými sdělovacími prostředky a vyhlašuje se stejně jako zákon. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.[1]

Mimořádná opatřeníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Mimořádná opatření pro krizové stavy.

Zkrácené jednání o návrzích zákonůEditovat

Po dobu trvání stavu ohrožení státu může vláda požadovat, aby Parlament České republiky projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že Poslanecká sněmovna se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže prezident republiky vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.[1]

Odložení volebEditovat

Jestliže po dobu trvání stavu ohrožení státu podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách stanovených pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůtu prodloužit – nejdéle o šest měsíců.[1] Toto prodloužení je však možné opakovat.[zdroj?]

Další opatřeníEditovat

Za stavu ohrožení státu vláda, ministerstva, ústřední správní úřady, Česká národní banka, krajské úřady a obecní úřady přijímají krizová nebo mimořádná opatření, která jsou upravena zvláštními zákony, například zákonem o krizovém řízení (krizový zákon),[3] zákonem o zajišťování obrany ČR,[4] nebo zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.[5]

ReferenceEditovat

  1. a b c d Ústavní zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. In: Sbírka zákonů. 1998. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. OKOPSKÁ, Daniela. Dělba moci v ČR se zřetelem na mimořádné stavy státu. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 
  3. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související článkyEditovat