Pozemní síly Armády České republiky
Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) představují pozemní vojsko české armády, jehož základem jsou dvě mechanizované brigády.[1] 7. mechanizovaná brigáda „těžkého typu“ je vyzbrojena pásovými bojovými vozidly (T-72, BVP-2), zatímco „střední“ 4. brigáda rychlého nasazení provozuje především kolovou techniku (Pandur II, LOV). Třetím manévrovým prvkem je budovaný výsadkový pluk.[2] Bojové jednotky doplňují jednotky bojové podpory a zabezpečení.
Pozemní síly Armády České republiky | |
---|---|
Znak Pozemních sil AČR | |
Země | Česko |
Existence | 1.ledna 1993-teď |
Vznik | 1. ledna 1993 |
Druh vojska | Pozemní |
Typ | pozemní vojsko |
Funkce | zajištění obrany České republiky a plnění mezinárodních závazků |
Velikost | 31 650 (celkově vojáků z toho 27 300 jsou profesionálové a 4 350 aktivních záložáci) |
Posádka | Velitelství pozemních sil, Žižkova kasárna, Olomouc |
Velitelé | genmjr. Roman Náhončík |
Nadřazené jednotky | Generální štáb AČR |
Účast | |
Války | Válka proti terorismu |
Pozemní síly byly od roku 2003 spolu s letectvem začleněny do Společných sil AČR. V roce 2013 došlo k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil.[3] Současným velitelem pozemních sil je od 1. prosince 2022 generálmajor Roman Náhončík.
Mezi hlavní úkoly pozemních sil patří vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochrana komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochrana civilního obyvatelstva při mírových a jiných operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Pozemní síly vysílají úkolová uskupení do mezinárodních operací NATO, EU nebo OSN.[4][5]
Historie
editovatZ československé armády, jejíž výzbroj byla rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko, vznikly 1. ledna 1993 dvě samostatné ozbrojené složky – Armáda České republiky (AČR) a Armáda Slovenské republiky.
Pozemní síly AČR byly od 1. prosince 2003 společně se vzdušnými silami součástí Společných sil AČR. K 1. červenci 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatného Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Změny organizační struktury byly vyvolány snahou o úsporu zdrojů.[3]
1. července 2013 přešly Pozemní síly Armády České republiky na novou organizační strukturu v rámci reformy ozbrojených sil,[6] která k 1. prosinci 2013 transformovala několik brigád druhů vojsk na pluky. Tyto změny byly reakcí na redukci rozpočtu obrany. Z hlediska systému velení měla tato změna vést k úspoře počtů především v kategorii vyšších důstojníků.[7]
Domácí nasazení
editovatKromě obrany území je jedním z úkolů AČR a pozemních sil spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. Při povodních v letech 1997, 2002, 2009, 2010 a 2013 se příslušníci pozemních sil podíleli na záchraně lidských životů a majetku i při následné likvidaci škod způsobených povodněmi.[4] Vojáci jsou také nasazováni k ostraze hranic či vybraných objektů při různých mimořádných událostech.
Zahraniční nasazení
editovatČeská republika je (mimo jiné) členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na základě smluvních závazků k těmto mezinárodním organizacím, případně na bázi bilaterálních dohod, se čeští vojáci účastní zahraničních operací. Jednalo se například o mise ve státech bývalé Jugoslávie – IFOR, SFOR či KFOR, nasazení ve válce v Iráku a Afghánistánu, misi EUTM v Mali, účast v mírových silách OSN nebo vysílání vojenských pozorovatelů.
Technika a výzbroj
editovatPozemní síly AČR jsou vyzbrojeny několika typy pěchotních zbraní domácí i zahraniční výroby. Starší modely, které byly zavedeny do výzbroje československé armády, jsou postupně vyřazovány. Například samopaly vz. 58 byly u bojových jednotek nahrazeny útočnými puškami CZ 805 BREN, resp. jejich druhou generací BREN 2, kulomety UK vz. 59 novými FN MINIMI ráže 7,62 x 51 mm NATO a pistole vz. 82 zbraněmi CZ 75 SP-01 Phantom následně CZ P-10C.[8][9] Ve výzbroji pěších či mechanizovaných jednotek se stále nacházejí i zbraně sovětské či ruské výroby, jako pancéřovky RPG-7, odstřelovací pušky Dragunov (podle velitele 4. brn budou nahrazeny puškami BREN 2 BR),[10] automatické granátomety AGS-17 nebo protitankové řízené střely 9K113 Konkurs.
Obrněná vozidla jsou dílem československé výroby podle sovětského vzoru – tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-2 či speciální vozidla na podvozku OT-90 a BVP-1, dílem západního původu – v Česku se licenčně vyráběly např. rakouské Pandury. Nákladní automobily jsou převážně od společnosti Tatra, osobní terénní vozidla jsou hlavně typu Toyota Hilux, postupně nahrazující dříve používané typy UAZ-469 a Land Rover Defender .[11]
Druhy vojsk
editovatPozemní síly Armády České republiky se dělí na několik druhů vojsk a služeb. Jedná se o vojsko mechanizované, výsadkové, ženijní a chemické, dále o dělostřelectvo, logistiku a zpravodajské zabezpečení.[12] Vševojskové útvary AČR byly od roku 2003 nahrazeny útvary odbornými, což bylo odůvodněno potřebou efektivnějšího výcviku jednotlivých druhů vojsk. Pro národní a mezinárodní cvičení či bojové nasazení jsou sestavovány modulární jednotky, tzv. úkolová uskupení – brigádní (BÚU), praporní a rotní. BÚU jsou vytvářena na základě 4. brigády rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigády a doplněna o jednotky dalších druhů vojsk a služeb.[13]
Mechanizované vojsko
editovatMechanizované vojsko se vyznačuje vysokou mobilitou, účinnou palebnou silou a odolností, což mu umožňuje působit proti obrněným cílům ve dne i v noci v širokém spektru operací. Podle „Koncepce výstavby Armády České republiky 2030“ (KVAČR 2030) bude schopné zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení.[12]
7. mechanizovaná brigáda je určena k nasazení do operací kolektivní obrany v souladu s požadavky obranného plánování NATO. Tvoří ji 71., 72. a 74. mechanizovaný prapor[14] s bojovými vozidly pěchoty BVP-2 a 73. tankový prapor s hlavními bojovými tanky T-72M4 CZ, Leopard 2A4 a T-72M1.
4. brigáda rychlého nasazení je podle KVAČR 2030 budována s výhledem přechodu na brigádu středního typu.[12] Po vyčlenění a rozšíření 43. výsadkového praporu na pluk je brigádě podřízen 41. a 42. mechanizovaný prapor s KBVP Pandur II a 44. lehký motorizovaný prapor, který je vybaven především LOV Iveco.[10]
-
T-72M4 CZ
-
BVP-2
-
Pandur II
Výsadkové vojsko
editovatVýsadkové vojsko je schopné zasazovat osoby, techniku a materiál vzdušným výsadkem a vysílat výsadková úkolová uskupení. Od října 2020 je tvořeno výsadkovým plukem.[12]
43. výsadkový pluk je určen k provádění vzdušně-výsadkových i aeromobilních operací (tj. zasazení vrtulníky). Jednotka působí jako národní síla okamžité reakce a nadále splňuje závazek České republiky vůči NATO na bojovou připravenost lehkého výsadkového praporu (Airborne Light Infantry Battalion).[15]
-
Výsadkář
-
Tým Carl Gustav
Dělostřelectvo
editovatDělostřelectvo je hlavním druhem palebné podpory, kterou poskytuje převážně ostatním druhům vojsk, resp. úkolovým uskupením pozemních sil. Disponuje samohybnými dělostřeleckými a minometnými zbraňovými systémy a prostředky dělostřeleckého průzkumu ke zjišťování cílů a hodnocení výsledků palby.[12]
13. dělostřelecký pluk je tvořen 131. a 132. dělostřeleckým oddílem, které jsou vyzbrojeny 152mm samohybnými kanónovými houfnicemi vz. 77 DANA, průzkumnými systémy LOS a LOV-Pz, baterií STAR[pozn. 1] s dělostřeleckými radiolokátory Arthur a průzkumnými a pozorovacími komplety Sněžka, a dalšími jednotkami.[16] V červnu 2020 se začalo vyjednávat o nákupu 52 francouzských houfnic CAESAR 8x8, které mají ve výzbroji nahradit houfnice DANA.[17] Dne 30. září 2021 byla podepsána smlouva na pořízení 52 ks kompletů CAESAR 8×8CZ s termínem dodání 2024-2026,[18] která byla dodatkem ze dne 14. prosince 2022 rozšířena o dalších 10 kusů.[19] S postupným přezbrojením pluku na nové houfnice se počítá nejdříve od roku 2026.[20]
Minometné baterie 41., 42., 71., 72. a 74. mechanizovaného praporu jsou vyzbrojeny 120mm taženými minomety vz. 82 PRAM-L, u 72. mpr i 120mm samohybnými minomety vz. 85 PRAM-S.[21][22] Minometná baterie 44. lehkého motorizovaného praporu[23] a středisko zbraní 43. výsadkového pluku je vyzbrojeno 81mm minomety Expal MX2-KM. 43. výsadkový pluk u čet zbraní v rámci jednotlivých komand disponuje také 60mm minomety ANTOS-LR.[24]
-
LOV-Pz
-
ShKH vz. 77
-
ShM vz. 85
Ženijní vojsko
editovatŽenijní vojsko přispívá k zajištění pohybu a ochrany vlastních jednotek, omezení pohybu protivníka a zajištění všeobecné ženijní podpory organickými ženijními jednotkami a úkolovými uskupeními. Ženisté disponují prostředky a materiálem k úpravě a údržbě cest a letišť, zřizování průchodů v zátarasech, likvidaci improvizovaných výbušných zařízení, překonávání vodních překážek, zřizování výbušných a nevýbušných zátarasů, budování ochranných staveb, těžbě a úpravě vody a záchranným pracím.[12] Ženijní vojsko podporuje IZS za účelem plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.[25]
15. ženijní pluk sestává ze tří ženijních praporů (151., 152. a 153.), centra technické a informační podpory, prvku posádkové podpory, provozní čety a velení a štábu.[25]
Ženijními jednotkami disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády[13] a 43. výsadkový pluk.
-
Ženista z 42. mpr
-
JCB 4CX
-
Pontonová mostová souprava [pozn. 2]
Chemické vojsko
editovatChemické vojsko poskytuje ochranu proti ZHN (zbraním hromadného ničení), chemické zabezpečení vojsk, bojovou podporu jednotek úkolových uskupení a pravidelný příspěvek do mnohonárodního úkolového uskupení Sil rychlé reakce NATO. Monitorovací činnost v návaznosti na armádní radiační monitorovací síť je v rámci civilně‑vojenské spolupráce koordinována se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.[12]
31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany zabezpečuje radiační, chemický a biologický průzkum, odběr vzorků a laboratorní analýzu, varování o napadení ZHN a úniku jiných toxických látek. Provádí dekontaminaci osob, techniky, materiálu, terénu, terénních objektů. Zabezpečuje základní zdravotnické a lékařské ošetření osob zasažených ZHN.[26] Podřízenými jednotkami jsou 311. a 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany a 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení.
Jednotkami radiačního a chemického průzkumu v síle družstva disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády a 43. výsadkový pluk.[27][28]
-
Dekontaminace tanku
-
LR 130 RCH
-
T 815 4x4 MDA
Logistika
editovatLogistika poskytuje logistické zabezpečení v celém spektru činností AČR a ministerstva obrany (MO). Podle úrovně operačního použití se logistika člení na 1. až 4. úroveň.[29]
- 1. úroveň: u pozemních sil organické jednotky logistiky působící ve prospěch praporů a oddílů
- 2. úroveň: u pozemních sil prapory logistiky zabezpečující brigádní úkolová uskupení
- 3. úroveň: prapor podpory nasaditelných sil
- 4. úroveň: zabezpečována z území ČR sekcí logistiky MO s využitím stacionárních zařízení a schopností národního hospodářství
14. pluk logistické podpory je určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území republiky. Pluk logisticky zabezpečuje operace do velikosti brigádního úkolového uskupení bez potřeby mobilizace zdrojů a záloh. Kromě velitelské roty se skládá z 141. a 143. zásobovacího praporu a 142. praporu oprav.[30]
-
Nakládaní techniky na železnici (tzv. vagónování)
-
Tatra 815 8x8 STEELBRO
-
Tatra 815-2 Multilift Mk.IV
Zpravodajské zabezpečení
editovatZpravodajské zabezpečení AČR zahrnuje schopnosti v oblastech zpravodajství, průzkumu, elektronického boje (EB), geografického a hydrometeorologického zabezpečení. Síly a prostředky zpravodajského zabezpečení jsou vyčleňovány do úkolových uskupení pro podporu rozhodovacího procesu velitelů.
Zpravodajství provádí vyhodnocování vstupních dat od senzorů s využitím databázových souborů propojených s aliančními partnery. Průzkum poskytuje data a informace o cílech. Pro podporu taktické a operační úrovně velení a řízení se používají bezpilotní prostředky.
Síly a prostředky EB jsou rozvíjeny k vedení nepřetržitého skrytého rádiového a radiotechnického průzkumu, zjišťování všech druhů radiolokátorů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení,[31] elektronické ochraně vlastních vojsk, rušení protivníka, monitorování elektronické situace, zjišťování příznaků možného ohrožení, vytváření obrazu o situaci ve vzdušném prostoru a vedení databáze cílů.[32]
53. pluk průzkumu a elektronického boje se skládá z hlavních organizačních celků, kam patří velení a štáb pluku, Centrum Intelligence Surveillance and Reconnaissance (ISR) a jednotlivé prapory – 102. průzkumný prapor, 532. prapor elektronického boje a 533. prapor bezpilotních systémů.[32]
-
Průzkumná skupina 102. pzpr
-
LOV Iveco MPRS II
-
PrTA MKEB
-
Bezpilotní letoun ScanEagle
Struktura
editovatVelitelství pozemních sil
editovatTaktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství pozemních sil, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků.[33] Struktura pozemních sil zahrnuje bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení.[34]
Bojové síly
editovat- 4. brigáda rychlého nasazení (Žatec)
- 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
- 71. mechanizovaný prapor (Hranice)
- 72. mechanizovaný prapor (Přáslavice)
- 73. tankový prapor (Přáslavice)
- 74. mechanizovaný prapor (Bučovice)
- 43. výsadkový pluk (Chrudim)
Síly bojové podpory
editovat- 13. dělostřelecký pluk (Jince)
- 131. dělostřelecký oddíl (Jince)
- 132. dělostřelecký oddíl (Jince)
- 15. ženijní pluk (Bechyně)
- 151. ženijní prapor (Bechyně)
- 152. ženijní prapor (Bechyně)
- 153. ženijní prapor (Olomouc)
- 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany (Liberec)
- 53. pluk průzkumu a elektronického boje (Opava)
- 532. prapor elektronického boje (Opava)
- 533. prapor bezpilotních systémů (Prostějov)
- 102. průzkumný prapor (Prostějov)
Síly bojového zabezpečení
editovatOrganizace malých jednotek
editovatUvedená organizace mechanizovaných jednotek vychází (s menšími úpravami) ze sovětské, v níž 3 bojová vozidla pěchoty (BVP) tvořila četu a tři čety rotu, která měla celkem 10 BVP (1 pro velitele roty). Podle zdroje z roku 2019 AČR chystá kromě pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty také přechod na „západní“, tzv. „čtyřkovou“ organizaci se 4 BVP na četu – velitel čety má nově disponovat vlastním BVP.[35]
Mechanizovaná četa
editovatMechanizovanou četu, která má „tabulkově“ 31 vojáků a 3 bojová vozidla pěchoty BVP-2, tvoří:
- velitel čety,
- zástupce velitele čety,
- 2 specialisté ISR,[pozn. 3]
- 3x mechanizované družstvo po 9 vojácích a 1 BVP-2.[35]
Mechanizované družstvo je nejmenší taktická jednotka, která plní bojové úkoly zpravidla v sestavě čety, výjimečně i samostatně. Skládá se z roje (výsadku) a osádky bojového vozidla pěchoty.[36]
Mechanizované družstvo BVP-2 (2008)[37] |
Mechanizované družstvo BVP-2[36] |
Mechanizované družstvo KBVP Pandur II[36] |
Mechanizované družstvo BVP-2 (2019)[35] |
---|---|---|---|
velitel družstva | velitel družstva | velitel osádky | velitel družstva |
střelec-operátor | střelec-operátor | střelec-operátor | střelec-operátor |
starší řidič | řidič | řidič | starší řidič |
velitel roje | velitel roje | velitel družstva | velitel roje |
kulometník | střelec z kulometu | střelec z kulometu | střelec |
pancéřovník | střelec z ruční protitankové zbraně | střelec z ruční protitankové zbraně | pancéřovník |
pomocník pancéřovníka | střelec z útočné pušky | střelec z útočné pušky | pomocník pancéřovníka |
střelec | střelec z útočné pušky | střelec z útočné pušky | starší střelec |
odstřelovač | střelec z odstřelovací pušky | střelec z odstřelovací pušky | starší střelec |
Četa lehké motorizované pěchoty
editovatPěchota 44. lehkého motorizovaného praporu je převážena lehkými obrněnými vozidly LOV Iveco. Základní samostatnou manévrovou jednotkou je četa 20 vojáků se 4 vozidly LOV 50B, která se dělí na dvě družstva.[38]
LOV 50B | LOV 50B |
---|---|
| |
LOV 50B | LOV 50B |
|
|
Výsadková četa
editovatVýsadkové družstvo převážené vozidlem Land Rover Defender 130 Kajman se skládá ze 6 vojáků:
- Sekce A (Alfa)
- velitel družstva
- kulometník
- střelec
- Sekce B (Bravo)
- zástupce velitele družstva
- řidič
- odstřelovač
Výsadkovou četu tvoří tři družstva a „tým Carl Gustav“ (obsluha bezzákluzové protitankové zbraně).
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ z angl. Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance – sledování, zjišťování cílů a průzkum
- ↑ Na snímku přepravník pobřežního dílu (Tatra 815) s připojeným přívěsem SP-5 na vlečný motorový člun MO-634.
- ↑ z angl. Intelligence, Surveillance and Reconnaissance – zpravodajství, sledování a průzkum
Reference
editovat- ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-25. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13. Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ ‚Nejtěžší klacek‘ budeme mít vybavený do roku 2025, řekl o přezbrojení 7. mechanizované brigády Kopecký. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-22 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b FEDORKOVÁ, Jolana. V Olomouci se s vojáky rozloučil velitel vzdušných sil [online]. www.acr.army.cz, 2013-05-06 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.
- ↑ a b FEDORKOVÁ, Jolana. Pozemní síly [online]. www.acr.army.cz, rev. 2013-05-08 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- ↑ Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ RŮŽIČKOVÁ, Jana. Generál Pavel provedl „první výkop“ v nové organizační struktuře armády [online]. www.acr.army.cz, 2013-07-01 [cit. 2013-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
- ↑ Představujeme novou organizační strukturu Armády ČR. ATM. Roč. 45, čís. 12/2013, s. 2. ISSN 1802-4823.
- ↑ Zbraně a prostředky [online]. www.acr.army.cz [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-10.
- ↑ GROHMANN, Jan. MINIMI - nový standardní kulomet pro Armádu České republiky. Armádní noviny [online]. 2012-01-15 [cit. 2013-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b PIVOŇKA, Michal. Josef Trojánek: Tah na bránu charakterizuje 4. brigádu rychlého nasazení asi nejlépe. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.
- ↑ VOSKA, Michal. Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux. mocr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 10.8.2021 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Redakce Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. Kapitola Pozemní síly, s. 17. Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b ROLENEC, Ota. Použití ženijních jednotek v soudobých operacích při podpoře pohybu brigádního úkolového uskupení [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ Určení 74. mechanizovaného praporu [online]. 74mpr.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ PIVOŇKA, Michal. Ivo Zelinka: Pro rozvoj AČR bylo dlouhodobé nasazení v Afghánistánu naprosto určující. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- ↑ 13. dělostřelecký pluk „JASELSKÝ“ [online]. 13dp.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ GROHMANN, Jan. Houfnice CAESAR pro Armádu České republiky [online]. Armádní noviny [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
- ↑ DUCHOSLAV, Jiří. Smlouva - Nákup francouzských děl CAESAR pro AČR [online]. Ministerstvo obrany, 2021-10-13 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo obrany navýšilo objednávku na děla CAESAR [online]. Army.cz, 2022-12-16 [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
- ↑ KUGLER, Gabriela. Dělostřelci slaví 20 let existence, modernizací projdou jako jedni z prvních. acr.army.cz [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Útvary brigády [online]. 7mb.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-23.
- ↑ | 41mpr.army.cz. 41mpr.army.cz [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ 44. lehký motorizovaný prapor | motorizovaná rota AZ a minometná četa AZ. www.az44lmopr.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Výzbroj - 43. výsadkový pluk. 43vysadkovypluk.cz [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ a b O nás – 15. ženijní pluk Generála Karla Husárka [online]. zenijnipluk.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ O nás 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [online]. 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ Velitelská rota | 42mpr.army.cz. 42mpr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Organizační struktura 44. lehkého motorizovaného praporu.. 44lmopr.army.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KVAČR 2030, str. 22
- ↑ 14. pluk logistické podpory [online]. 14plogp.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ KVAČR 2030, str. 21
- ↑ a b O nás - organizační struktura 53. pPzEB [online]. 53. pluk průzkumu a elektronického boje [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Magdalena. Velitelství pozemních sil se stěhuje z Prahy do Olomouce [online]. army.cz, 2020-05-28 [cit. 2020-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05.
- ↑ VELITELSTVÍ POZEMNÍCH SIL AČR [online]. acr.army.cz, rev. 2020-05-28 [cit. 2020-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- ↑ a b c GROHMANN, Jan. Armáda ČR hledá nové BVP: Velikost výsadku. Armádní noviny [online]. 2019-05-15 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c HOLENDA, Bohumil. Charakteristika mechanizovaného družstva [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-13]. Datum vydání neuvedeno. Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0326 byl realizován od 26. června 2013 do 30. září 2015. Dostupné online.
- ↑ ROVENSKÝ, Dušan. Palebný tým – základní organizační prvek pěších družstev moderních armád. Vojenské rozhledy. 2008, roč. XVII. (XLIX.), čís. 4, s. 123–136. ISSN 1210-3292.
- ↑ ZETOCHA, Karel. Bojové použití lehké pěchoty: taktika s LOV Iveco. S. 85–106. Vojenské rozhledy [online]. Univerzita obrany, 2018 [cit. 2020-06-03]. Čís. 1, s. 85–106. Dostupné online. ISSN 2336-2995.
Literatura
editovat- Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Odpovědný redaktor Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozemní síly Armády České republiky na Wikimedia Commons
- Velitelství pozemních sil
- 4. brigáda rychlého nasazení Žatec Archivováno 20. 9. 2013 na Wayback Machine.
- 7. mechanizovaná brigáda Hranice Archivováno 2. 3. 2014 na Wayback Machine.