Povodně na Moravě a Odře (1997)
Mimořádné povodně na Moravě a Odře proběhly ve střední Evropě v červenci 1997.[1] Tyto povodně, způsobené neobyčejně intenzivními a dlouhotrvajícími srážkami na moravsko-slezském pomezí, ničivě zasáhly především Česko a Polsko, značně také Slovensko a okrajově i Německo a Rakousko. V Česku byla zasažena většina Moravy, celé Slezsko a východní Čechy. Z celkových 114 obětí zahynulo 56 v Polsku a 50 v Česku. Celkové škody byly odhadnuty na více než 4 miliardy eur, v samotném Česku na 62,2 miliard korun. Na českém území se jednalo o po dlouhé době první takto rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků v systému protipovodňové ochrany.
Povodně na Moravě a Odře (1997) | |
---|---|
Povodeň na řece Moravě v Uherském Hradišti v roce 1997. Alej stromů při okraji vodní plochy naznačuje původní koryto rozlité řeky. | |
Druh události | povodeň |
Stát | Česko Polsko Německo Rakousko Slovensko |
Místo | střední Evropa |
Datum | 5. července – 29. července 1997 |
Zemřelých | 114 (50 v Česku) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Označení
editovatV zahraničí se tyto povodně obvykle označují obecně jako „Středoevropské povodně 1997“ (anglicky 1997 Central European flood), neboť zasáhly prakticky všechny státy Střední Evropy. V Polsku se užívá pojmenování „Povodeň tisíciletí“ (Powódź tysiąclecia), v Německu pak „Oderská povodeň“ (Oderhochwasser 1997), protože z německého pohledu se týkaly jen řeky Odry. V českém prostředí se také běžně užívá zjednodušeného označení „moravské povodně“.
Příčiny katastrofy
editovatPříčinou vydatných srážek byla tlaková níže, která se nad Moravu, Slezsko a Polsko posouvala směrem od severní Itálie. Neobvyklá situace ve vývoji nastala tehdy, když pole vyššího tlaku vzduchu mezi Azorskými ostrovy a Skandinávií postup tlakové níže zablokovalo. Její střed po jistou dobu setrval nad jižním Polskem. Území Slezska a Moravy zůstávalo relativně blízko středu tlakového útvaru a zároveň bylo překážkou pro týlovou složku jeho proudění. Právě tato složka tlakové níže přinášela nejvíce oblačnosti a srážek. Zpomalením postupu frontálního systému se obvykle jeden až tři dny trvající srážková perioda prodloužila o celé dva dny. Tento faktor se ukázal pro samotnou výjimečnost povodně jako zcela rozhodující. Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v Jeseníkách a Beskydech.
Během několika kritických dnů mezi 4. a 8. červencem spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny na Lysé hoře, kde za jediný den spadlo 234 mm vody[2]. S menší intenzitou pokračovaly vydatné srážky i od 18. do 24. července. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450 % průměrných červencových srážek a 50 % průměrných celoročních srážek. U vodní nádrže Šance v Beskydech za tři dny (6.–8. 7.) napršelo 537 mm a za pět dnů (4.–8. 7.) úctyhodných 617 mm srážek, což představuje tří- až pětidenní rekord pro celé území ČR.[3] V horských oblastech, kde došlo k takto vysokým srážkám, nebyla půda schopna absorbovat takto vysoké množství vody.[4] Morava, Odra i jejich přítoky se proto velice rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody a červencová povodeň zasáhla třetinu území Moravy a Slezska.
Průběh povodní
editovatČesko
editovatZa počátek povodně bývá pokládán 5. červenec 1997, kdy vydatné deště zvedly hladiny řek na severní Moravě a ve Slezsku.[5] Již druhý den došlo k velmi rychlému zvýšení průtoků na řekách Moravě, Vsetínské a Rožnovské Bečvě, Krupé a Branné,[6] načež byly v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město a Vsetín vyhlášeny stupně povodňové aktivity. Třetí stupně byly vyhlášeny na Bruntálsku, Jesenicku a u Valašského Meziříčí. 7. července se ze svých břehů vylily řeky Morava, Opava, Bečva, Opavice, Bělá, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá a Úpa. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla na průtok 489 m3/s a Vsetínská Bečva kulminovala v Jarcové na 669 m3/s. Voda z Bečvy zaplavila město Přerov a okolní vesnice včetně Bochoře a Troubek.[6] Řekou Dřevnicí protékalo 7. července ve Zlíně 282 m3/s. Záplavy si tohoto dne vyžádaly prvních pět obětí a na vodou podemleté železniční trati u Suchdolu nad Odrou způsobily vykolejení mezinárodního rychlíku Sobieski jezdícího z Vídně do Varšavy, přičemž bylo zraněno více než 60 lidí. V souvislosti se zhoršující se situací byl ustanoven krizový štáb a došlo k uzavření několika česko-polských a česko-slovenských hraničních přechodů.[7]
8. července voda zcela zaplavila obec Troubky nacházející se při soutoku Moravy s Bečvou. Právě v místě soutoku Moravy s jejími přítoky Bečvou a Moštěnkou došlo k mohutnému rozlivu a velká voda zde zaplavila oblast o ploše 150 km2 rozkládající se přibližně mezi Citovem, Přerovem a Kroměříží.[8] Téhož dne kulminovaly přítoky Moravy na horním toku. Moravská Sázava v obci Lupěné dosáhla na průtok 208 m3/s, Desná v Šumperku 191 m3/s a Třebůvka v Lošticích 120 m3/s. Svého maxima, tedy 838 m3/s, dosáhla v Dluhonicích také řeka Bečva.[9] Odra v Bohumíně mezitím kulminovala na průtoku 2160 m3/s a záplavová vlna se na ní přesunula dál na polské území.[7]
Dalšího dne zaplavila voda vylitá z koryta Moravy centrum Olomouce, přičemž řeka zde kulminovala na průtoku 860 m3/s, a povodňová vlna postoupila dál na střední Moravu a Kroměřížsko. V Čechách byl povodní, projevující se zejména na Divoké Orlici, postižen Hradec Králové, když voda protrhla hráze a zaplavila nižší polohy města včetně nábřežního centra až po Masarykovo náměstí. Zvednutá hladina řeky Ostravice v Ostravě ohrozila průmyslové areály Vítkovice a Nová huť. Na mnoha místech došlo k přerušení telefonního spojení, přívodů pitné vody a energií. Poslanecká sněmovna schválila vyčlenění finanční pomoci zasaženým oblastem ve výši 900 milionů korun.[7]
Kroměříž byla vodou z Moravy zaplavena 10. července a hladina řeky zde téhož dne kulminovala na 1034 m3/s. Dalšího dne pak rozvodněná Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Na severu Moravy a ve východních Čechách, kde mezitím velká voda opadla, se evakuovaní lidé začali vracet do svých domovů. Byly nahlášeny případy rabování. 13. července se Morava vylila ve Veselí nad Moravou a v Moravském Písku a dalšího dne ohrožovala Hodonín. 20. července způsobily nové intenzivní dešťové srážky druhou povodňovou vlnu, kvůli níž byl třetí povodňový stupeň opět vyhlášen v okresech Přerov, Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště.[6]
Již následujícího dne však opadání velké vody dovolilo odvolat třetí stupeň povodňové aktivity v okresech Šumperk a Přerov. 23. července následovalo odvolání stavu povodňového nebezpečí v okresech Olomouc a Kroměříž, 24. v okresech Zlín a Uherské Hradiště a 28. v okresech Hodonín a Brno-venkov. Třetí povodňový stav byl na území České republiky odvolán 29. července, kdy velká voda přestala ohrožovat Břeclav.[6]
Záplavy v dalších zemích
editovatLetní záplavy v roce 1997 se neomezily pouze na území České republiky. Záplavová vlna, která se po řece Odře šířila dál na sever zasáhla velmi prudce i slezskou část Polska. V Polsku, kde se kromě rozvodněné Odry z koryt vylily i řeky Bobr a Lužická či Kladská Nisa, je tato katastrofa označována jako Powódź tysiąclecia čili Povodeň tisíciletí. Postižena povodní byla mimo jiné polská města Prudník, Hlucholazy, Kladsko, Ratiboř, Krapkowice, Opolí, Vratislav nebo Hlohov. V Ratiboři dosáhla Odra průtoku 3120 m3/s a ve Vratislavi řeka kulminovala na průtoku 3640 m3/s. Rozvodněná řeka Odra tvořící na svém dolním toku polsko-německou hranici způsobila obrovské majetkové škody i v Německu. Zaplaveno bylo kupříkladu město Frankfurt nad Odrou.
Rozvodněná řeka Morava ničivě zasáhla i Slovensko a Rakousko. Na Slovensku zvedly červencové deště hladiny horských řek především v západních a severních oblastech země. Zpočátku byly nejhůře zasaženými oblastmi Orava a Kysuce, avšak zanedlouho se jako největší hrozba ukázala velká voda na hraničním úseku řeky Moravy a zvedající se voda ve Váhu.[10]
Důsledky
editovatOběti a škody na majetku
editovatV důsledku červencových povodní došlo k obětem na životech a obrovským škodám. Zahynulo 50 osob, bylo zničeno 2151 domů, dalších 5652 se stalo dlouhodobě neobyvatelnými a strženo bylo 26 mostů. Navíc byl na několik dnů zcela zastaven provoz na klíčových železničních tratích, neboť byly zcela vyřazeny nejdůležitější železniční uzly Moravy, Přerov a Olomouc. Těžce poškozeny byly rozsáhlé části měst Krnov, Ostrava, Opava, Otrokovice, Přerov, Olomouc a další. Celkové škody byly odhadnuty na 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun.[12] Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky, kde během záplav zemřelo 9 lidí a zcela zničeno bylo 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš.[11]
Povodňová vlna, která se prohnala Polskem, si vyžádala 56 lidských životů a napáchala škody za 3,5 miliardy euro. Vážně postiženým městem byla Vratislav, kde povodňová vlna dosahovala 10 metrů. Řeka měla zatopit okolo 47 000 budov a 4650 km2 zemědělské půdy a vážně poškodit nebo zničit okolo 2000 km silnic a železničních tratí. Na Slovensku bylo velkou vodou v červenci 1997 postiženo 366 obcí, z ohrožených oblastí muselo být evakuováno přibližně 20 000 obyvatel a celkové škody byly vyčísleny na 2,5 mld. slovenských korun.[10]
Rozvoj protipovodňové ochrany
editovatPovodeň prokázala mnohá selhání různých státních i soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná. V prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. Jediná státní instituce, která z povodní vyšla s relativně čistým štítem (kromě dobrovolníků) byla armáda, velké uznání a medaili Za zásluhy I. třídy získal za řízení záchranných operací generál Petr Voznica.
Povodeň však měla i několik kladných efektů: přispěla ke vzniku republikového integrovaného záchranného systému, ke stanovení nových protipovodňových řádů a k odstranění řady velkých nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Josef Matějíček. Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Brno: Povodí Moravy, 1998. S. 11. [Dále jen: Matějíček (1998)].
- ↑ KVĚTOŇ, VÍT — SRNĚNSKÝ, RADEK — VESELÝ, RICHARD. Rozložení srážek při povodni červenci 1997. [online]. Praha: ČHMÚ, 31.12.1997 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Jednodenní srážkové úhrny 300 mm a více ve střední Evropě. Meteorologické Zprávy [online]. [cit. 18.6.2018]. Dostupné online.
- ↑ Matějíček (1998). Str. 11.
- ↑ Ničivé záplavy z července 1997 v Česku den po dni [online]. 6. 7. 2007. [Dále jen: Záplavy den po dni - Tyden.cz]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Matějíček (1998). Str. 25.
- ↑ a b c Záplavy den po dni - Tyden.cz
- ↑ Matějíček (1998). Str. 19.
- ↑ Matějíček (1998). Str. 13.
- ↑ a b Povodne v roku 1997 - www.svp.sk
- ↑ a b Matějíček (1998). Str. 47.
- ↑ Povodně z roku 1997 se nesmazatelně zapsaly do historie [online]. ČT, 2012-06-30 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ANDRÝŠEK, Jiří. Povodně na Hranicku. Olomouc: JERID, 1998. 109 s. ISBN 80-86206-03-3.
- ČERMÁK, Milan, a kol. Léto 1997: mosty pod vodou. Olomouc: IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, 1997. 100 s. ISBN 80-85104-89-X.
- DOSTÁL, Ivo; ŘEHÁNEK, Tomáš; PAPŠÍKOVÁ, Libuše. Povodeň na řece Moravě v červenci 1997. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2002. 43 s. ISBN 80-85813-93-9.
- MATĚJÍČEK, Josef. Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Brno: Povodí Moravy, 1998. 109 s.
- MATĚJÍČEK, Josef; HLADNÝ, Josef. Povodňová katastrofa 20. století na území České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1999. 60 s. ISBN 80-7212-130-8.
- Potopa = Flood = Überschwemmung = Watersnood : Morava - červenec 1997. Olomouc: Fontána, 1997. 48 s. ISBN 80-901989-8-8.
- Povodeň 1997 : zpráva o pomoci bližním rok po povodni. Olomouc: Česká katolická charita, 1998. 86 s. ISBN 80-238-3486-X.
- PRAŽÁK, Otakar. Záplavy a komáři na Břeclavsku v roce 1997. Břeclav: Moraviapress, 1997. 36 s. ISBN 80-902343-8-0.
- ŘEHÁNEK, Tomáš. Povodeň na řece Odře v červenci 1997. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2002. 41 s. ISBN 80-86690-00-8.
- SOTONA, Jan, a kol. Vodní peklo : osudy lidí postižených přírodní katastrofou. Praha: Duel, 1997. 116 s. ISBN 80-902324-5-0.
- Stoletá voda v Kroměříži. Kroměříž: S. Michajlovič, 1997. 67 s. ISBN 80-238-1895-3.
Související články
editovat- Morava (řeka)
- Odra
- Povodeň v Čechách (2002)
- Povodeň v České republice (2006)
- Povodeň v Čechách (2013)
- Povodeň v Česku (2024)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu povodně na Moravě a Odře 1997 na Wikimedia Commons
- Povodeň 1997 na fotografiích Archivováno 13. 9. 2005 na Wayback Machine.
- Další informace Archivováno 20. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Ničivé záplavy z července 1997 v Česku den po dni, Týden.cz
- Povodně z roku 1997 se nesmazatelně zapsaly do historie, ČT
- Rekonstrukce: Povodeň 1997 den po dni, 11. července 2017, ČT24.cz
- Povodeň v červenci 1997
- Povodeň v Polsku
- Povodne v roku 1997 - www.svp.sk[nedostupný zdroj]
- Dobový dokumentární film Když nastaly deště