Seznam vlád Česka

Toto je přehled vlád České socialistické republiky a České republiky od roku 1969. V předchozích obdobích neměla Česká (socialistická) republika samostatnou vládu. Původně však působila v rámci československého uspořádání jen s omezenými pravomocemi. Po rozdělení od 1. ledna 1993 je nejvyšším orgánem výkonné moci v České republice. V období socialistických vlád byl nejdéle sloužícím předsedou vlády Josef Korčák (1970–1987), novodobě pak Václav Klaus (celkem 2010 dní), následovaný Andrejem Babišem (1472 dní), Milošem Zemanem (1459 dní) a Bohuslavem Sobotkou (1426 dní).

Česká socialistická republika (1969–1990)

• vláda Stanislava Rázla (8. ledna 1969 – 29. září 1969, předseda Stanislav Rázl)
• vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka (29. září 1969 – 9. prosince 1971, předseda Josef Kempný, od 28. ledna 1970 Josef Korčák)
• druhá vláda Josefa Korčáka (9. prosince 1971 – 4. listopadu 1976, předseda Josef Korčák)
• třetí vláda Josefa Korčáka (4. listopadu 1976 – 18. června 1981, předseda Josef Korčák)
• čtvrtá vláda Josefa Korčáka (18. června 1981 – 18. června 1986, předseda Josef Korčák)
• vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, předseda Josef Korčák, od 20. března 1987 Ladislav Adamec, od 12. října 1988 František Pitra, od 6. února 1990 Petr Pithart)

Česká republika v rámci federace (1990–1993)

Název Česká republika měl český národní stát od 6. března 1990.

• vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, od 6. února 1990 byl předsedou Petr Pithart) Do zpočátku čistě komunistické vlády byli na konci roku 1989 jmenování zástupci Občanského fóra.

volby do České národní rady 8. a 9. června 1990

• vláda Petra Pitharta (29. června 1990 – 2. července 1992)

koalice OF/Občanské hnutí + ODS + KDS – 124/200 křesel

volby do České národní rady 5. a 6. června 1992

• první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)

koalice ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA – 105/200 křesel

Samostatná Česká republika (od 1993)

Česká republika se osamostatnila 1. ledna 1993. Od téhož dne platí Ústava České republiky. Česká národní rada vyhlásila kontinuitu s Českou republikou existující předtím v rámci federace, takže dosavadní vláda České republiky působila kontinuálně i po zániku federace a funkci Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada.

Přehled vlád samostatné České republiky

Pořadí	Název vlády	Období	Doba (dny)	Počet členů	Důvěra sněmovny (pro/přítomno)	Důvod demise	Strany	Poznámky
1.	první vláda Václava Klause	2. 7. 1992 – 4. 7. 1996	1463	19	106/200	volby do PS PČR 1996	ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL
2.	druhá vláda Václava Klause	4. 7. 1996 – 2. 1. 1998	547	15/16	98/138	aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice	ODS, ODA, KDU-ČSL	tolerance ČSSD: 61 poslanců
3.	vláda Josefa Tošovského	2. 1. 1998 – 22. 7. 1998	201	17/19	123/197	volby do PS PČR 1998	nestr., US (původně ODS), ODA, KDU-ČSL	tzv. úřednická
4.	vláda Miloše Zemana	22. 7. 1998 – 15. 7. 2002	1454	17/19	73/136	volby do PS PČR 2002	ČSSD	opoziční smlouva, tolerance ODS: 63 poslanců
5.	vláda Vladimíra Špidly	15. 7. 2002 – 4. 8. 2004	751	18	101/199	demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
6.	vláda Stanislava Grosse	4. 8. 2004 – 25. 4. 2005	264	18	101/200	aféra Stanislava Grosse	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
7.	vláda Jiřího Paroubka	25. 4. 2005 – 4. 9. 2006	497	18	101/200	volby do PS PČR 2006	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
8.	první vláda Mirka Topolánka	4. 9. 2006 – 9. 1. 2007	127	15	96/195	vládě nebyla vyslovena důvěra	ODS, nestr.
9.	druhá vláda Mirka Topolánka	9. 1. 2007 – 8. 5. 2009	850	18	100/198	vládě byla vyslovena nedůvěra (101/197)	ODS, KDU-ČSL, SZ, nestr.	předsednictví Radě EU
10.	vláda Jana Fischera	8. 5. 2009 – 13. 7. 2010	431	18	156/194	volby do PS PČR 2010	nestraníci nominovaní ODS, ČSSD a SZ	tzv. úřednická, předsednictví Radě EU
11.	vláda Petra Nečase	13. 7. 2010 – 10. 7. 2013	1093	15/16/17	118/200	demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové; aféra v ODS	ODS, TOP 09, LIDEM (pův. VV), nestr.
12.	vláda Jiřího Rusnoka	10. 7. 2013 – 29. 1. 2014	203	15	93/193	vládě nebyla vyslovena důvěra	nestr. (3 pozastavené členství v ČSSD), KDU-ČSL	tzv. úřednická
13.	vláda Bohuslava Sobotky	29. 1. 2014 – 13. 12. 2017	1414	17	110/181	volby do PS PČR 2017	ČSSD, ANO, KDU-ČSL, nestr.
14.	první vláda Andreje Babiše	13. 12. 2017 – 27. 6. 2018	196	15	78/195	vládě nebyla vyslovena důvěra	ANO, nestr.
15.	druhá vláda Andreje Babiše	27. 6. 2018 – 17. 12. 2021	1269	14/15	105/196	volby do PS PČR 2021	ANO, ČSSD	tolerance KSČM: 15 poslanců
16.	vláda Petra Fialy	17. 12. 2021 – úřadující	539	17/18	106/193		SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti a Starostové (Piráti, STAN)	předsednictví Radě EU

Předseda vlády Václav Klaus

• první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)

volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny

• druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998)
  menšinová vláda koalice ODS + KDU-ČSL + ODA – 99/200 křesel; tolerance ČSSD – 61 křesel

finanční skandály ODS, demise vlády

Předseda vlády Josef Tošovský

• vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998),
  přechodná vláda

tzv. úřednická vláda

předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Miloš Zeman

• vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002),
  menšinová vláda ČSSD – 74/200 křesel; tolerance ODS – 63 křesel (tzv. opoziční smlouva)

volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Vladimír Špidla

• vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004),
  koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace

Předseda vlády Stanislav Gross

• vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005),
  koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

Grossova aféra a vládní krize

Předseda vlády Jiří Paroubek

• vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 16. srpen 2006; od 16. srpna do 4. září 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce),
  koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

volby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Mirek Topolánek

• První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 11. října 2006),
  menšinová vláda ODS – 81/200 křesel; vládě však nebyla Poslaneckou sněmovnou 3. října 2006 vyslovena důvěra. Od 11. října 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce.

• Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 – 26. března 2009),
  koalice ODS + KDU-ČSL + SZ – 100/200 křesel; avšak 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra. Premiér Topolánek však podal demisi vlády do rukou prezidenta Klause až o 2 dny později, tj. 26. března kvůli své nepřítomnosti v ČR – zúčastnil se tedy ještě jako oficiální premiér ČR a zároveň předseda rady EU důležitého jednání ve Štrasburku. Topolánkova vláda byla podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi. Topolánek, v té době hlavní postava v Evropě (v rámci Českého předsednictví EU působil jako předseda rady EU), tak směl zastupovat ČR v nejdůležitějších událostech předsednictví podle dohody politických stran až do 9. května 2009, historickou událostí byl summit EU s USA, kterého se zúčastnili zástupci všech zemí EU a který Topolánek ještě jako předseda rady EU inicioval a poté i absolvoval 5. dubna 2009 v Praze.

Předseda vlády Jan Fischer

• vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010),
  tvořená nestraníky, 10. června 2010 se ministryně zdravotnictví stala členkou ODS; premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran měla být nová vláda jmenována 9. května 2009, prezident Václav Klaus poté posunul termín na 8. května, kdy nový kabinet jmenoval.
  • Dne 25. června 2010 podal premiér Jan Fischer demisi do rukou prezidenta Václava Klause, jenž vládu pověřil vedením země do jmenování nové vlády.

tzv. úřednická vláda

volby 28. a 29. května 2010 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Petr Nečas

• vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013),
  koalice ODS + TOP 09 + Věci veřejné – 118/200 křesel; v neděli 27. června 2010 oznámil prezident Václav Klaus, že novým předsedou vlády 28. června 2010 jmenuje Petra Nečase, což se i stalo. Petr Nečas byl již 4. června 2010 prezidentem pověřen sestavit vládu., 12. července podepsána koaliční smlouva, 13. července prezident republiky jmenoval členy vlády.
  • Dne 17. dubna 2012 došlo k rozdělení strany Věci veřejné, ve vládě pokračovala koalice ODS + TOP 09 + LIDEM – 98/200 křesel (k 21. 12. 2012). Vládu při hlasováních podporovali nezařazení poslanci (původně za ODS: P. Bém, R. Fiala, M. Doktor, R. Pekárek; původně za VV: J. Škárka, M. Šťovíček, K. Kočí, J. Dobeš). To znamená, že vláda neměla jasnou většinu, ale byla podporována nezařazenými poslanci.
  • K pádu vlády vedla tzv. kauza Nagyová poté, co byla 13. června 2013 jednou ze zadržených a následně obviněných vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová.
  • Dne 17. června 2013 podal Petr Nečas demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Ten demisi přijal a zároveň pověřil Nečase a ministry výkonem funkce do jmenování nové vlády.

Předseda vlády Jiří Rusnok

• vláda Jiřího Rusnoka (10. července 2013 – 29. ledna 2014),
  tvořená převážně nestraníky. Ministr T. Podivínský byl členem KDU-ČSL, ministři M. Benešová, J. Kohout a F. Koníček se vstupem do vlády přerušili své členství v ČSSD. Poslanecká sněmovna nevyslovila 7. srpna 2013 vládě důvěru.
• tzv. úřednická vláda nebo vláda odborníků
• na rozdíl od všech předchozích vlád (politických i úřednických) nevznikla z vůle parlamentních stran, ale na základě vlastního rozhodnutí prezidenta republiky, proto bývá někdy označována jako prezidentská vláda
• Několik ministrů následně kandidovalo v říjnových předčasných sněmovních volbách:
  • nestraníci M. Pecina, F. Koníček, M. Toman, F. Lukl a Z. Žák na kandidátce SPOZ,
  • nestranička M. Benešová na kandidátce ČSSD,
  • T. Podivínský na kandidátce KDU-ČSL jako člen lidové strany.

předčasné volby 25. a 26. října 2013 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Bohuslav Sobotka

• vláda Bohuslava Sobotky (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017),
  koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL + nestraníci – 111/200 křesel, vládě byla dne 18. února 2014 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 110 ze 181 přítomných poslanců).
• Po volbách podala dne 29. listopadu 2017 dle Ústavy demisi, kterou prezident 5. prosince 2017 přijal.

volby 20. a 21. října 2017 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Andrej Babiš

• první vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018),
  menšinová vláda ANO + nestraníci – 78/200 křesel. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců).
  Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

• druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – 17. prosince 2021),
  menšinová vláda koalice ANO + ČSSD + nestraníci – 93/200 křesel, tolerance KSČM (15 poslanců). Vládě byla dne 12. července 2018 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 105 ze 196 přítomných poslanců).
• Po volbách podala dne 11. listopadu 2021 dle Ústavy demisi, kterou prezident toho dne přijal.

volby 8. a 9. října 2021 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Petr Fiala

• vláda Petra Fialy (úřadující od 17. prosince 2021),
  koalice uskupení SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti a Starostové (Piráti, STAN) – 108/200 křesel, vládě byla dne 13. ledna 2022 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 106 ze 193 přítomných poslanců).

Odkazy

Související články

• Vláda České republiky
• Seznam vlád Československa
• Seznam premiérů Česka
• Seznam prezidentů České republiky
• Seznam představitelů českého státu

Externí odkazy

• Historie českých, slovenských a československých vlád od roku 1918, web vlády ČR

Portály: Politika