Seznam vlád Česka

Toto je přehled vlád České socialistické republiky a České republiky od roku 1969. V předchozích obdobích neměla Česká (socialistická) republika samostatnou vládu. Původně však působila v rámci československého uspořádání jen s omezenými pravomocemi. Po rozdělení od 1. ledna 1993 je nejvyšším orgánem výkonné moci v České republice. V období socialistických vlád byl nejdéle sloužícím předsedou vlády Josef Korčák (1970–1987), novodobě pak Václav Klaus (celkem 2010 dní) a Miloš Zeman (1454 dní), následovaný Bohuslavem Sobotkou (1414 dní).

Obsah

Česká socialistická republika (1969–1990)Editovat

vláda Stanislava Rázla (8. ledna 1969 – 29. září 1969, předseda Stanislav Rázl)
vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka (29. září 1969 – 9. prosince 1971, předseda Josef Kempný, od 28. ledna 1970 Josef Korčák)
druhá vláda Josefa Korčáka (9. prosince 1971 – 4. listopadu 1976, předseda Josef Korčák)
třetí vláda Josefa Korčáka (4. listopadu 1976 – 18. června 1981, předseda Josef Korčák)
čtvrtá vláda Josefa Korčáka (18. června 1981 – 18. června 1986, předseda Josef Korčák)
vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, předseda Josef Korčák, od 20. března 1987 Ladislav Adamec, od 12. října 1988 František Pitra, od 6. února 1990 Petr Pithart)

Česká republika v rámci federace (1990–1993)Editovat

Název Česká republika měl český národní stát od 6. března 1990.

vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, od 6. února 1990 byl předsedou Petr Pithart) Do zpočátku čistě komunistické vlády byli v roce na konci roku 1989 jmenování zástupci Občanského fóra.

volby do České národní rady 8. a 9. června 1990

vláda Petra Pitharta (29. června 1990 – 2. července 1992)

koalice OF/Občanské hnutí + ODS + KDS – 124/200 křesel

volby do České národní rady 5. a 6. června 1992

první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)

koalice ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA – 105/200 křesel

Samostatná Česká republika (od 1993)Editovat

Česká republika se osamostatnila 1. ledna 1993. Od téhož dne platí Ústava České republiky. Česká národní rada vyhlásila kontinuitu s Českou republikou existující předtím v rámci federace, takže dosavadní vláda České republiky působila kontinuálně i po zániku federace a funkci Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada.

Přehled vlád samostatné České republikyEditovat

Pořadí	Název vlády	Období	Doba (dny)	Počet členů	Důvěra sněmovny (pro/přítomno)	Důvod demise	Strany	Poznámky
1.	první vláda Václava Klause	2. 7. 1992 – 4. 7. 1996	1463	19	106/200	volby do PS PČR 1996	ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL
2.	druhá vláda Václava Klause	4. 7. 1996 – 2. 1. 1998	547	15/16	98/138	aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice	ODS, ODA, KDU-ČSL	tolerance ČSSD: 61 poslanců
3.	vláda Josefa Tošovského	2. 1. 1998 – 22. 7. 1998	201	17/19	123/197	volby do PS PČR 1998	nestr., US (původně ODS), ODA, KDU-ČSL	tzv. úřednická
4.	vláda Miloše Zemana	22. 7. 1998 – 15. 7. 2002	1454	17/19	73/136	volby do PS PČR 2002	ČSSD	opoziční smlouva, tolerance ODS: 63 poslanců
5.	vláda Vladimíra Špidly	15. 7. 2002 – 4. 8. 2004	751	18	101/199	demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
6.	vláda Stanislava Grosse	4. 8. 2004 – 25. 4. 2005	264	18	101/200	aféra Stanislava Grosse	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
7.	vláda Jiřího Paroubka	25. 4. 2005 – 4. 9. 2006	497	18	101/200	volby do PS PČR 2006	ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
8.	první vláda Mirka Topolánka	4. 9. 2006 – 9. 1. 2007	127	15	96/195	vládě nebyla vyslovena důvěra	ODS, nestr.
9.	druhá vláda Mirka Topolánka	9. 1. 2007 – 8. 5. 2009	850	18	100/198	vládě byla vyslovena nedůvěra (101/197)	ODS, KDU-ČSL, SZ, nestr.	předsednictví Radě EU
10.	vláda Jana Fischera	8. 5. 2009 – 13. 7. 2010	431	18	156/194	volby do PS PČR 2010	nestraníci nominovaní ODS, ČSSD a SZ	tzv. úřednická, předsednictví Radě EU
11.	vláda Petra Nečase	13. 7. 2010 – 10. 7. 2013	1093	15/16/17	118/200	demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové; aféra v ODS	ODS, TOP 09, LIDEM (pův. VV), nestr.
12.	vláda Jiřího Rusnoka	10. 7. 2013 – 29. 1. 2014	203	15	93/193	vládě nebyla vyslovena důvěra	nestr. (3 pozastavené členství v ČSSD), KDU-ČSL	tzv. úřednická
13.	vláda Bohuslava Sobotky	29. 1. 2014 – 13. 12. 2017	1414	17	110/181	volby do PS PČR 2017	ČSSD, ANO, KDU-ČSL, nestr.
14.	první vláda Andreje Babiše	13. 12. 2017 – 27. 6. 2018	196	15	78/195	vládě nebyla vyslovena důvěra	ANO, nestr.
15.	druhá vláda Andreje Babiše	27. 6. 2018 – úřadující	363	14	105/196		ANO, ČSSD, nestr.	s tolerancí KSČM: 15 poslanců

Předseda vlády Václav KlausEditovat

první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)

volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny

druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998)
menšinová vláda koalice ODS + KDU-ČSL + ODA – 99/200 křesel; tolerance ČSSD – 61 křesel

finanční skandály ODS, demise vlády

Předseda vlády Josef TošovskýEditovat

vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998),
přechodná vláda

tzv. úřednická vláda

předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Miloš ZemanEditovat

vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002),
menšinová vláda ČSSD – 74/200 křesel; tolerance ODS – 63 křesel (tzv. opoziční smlouva)

volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Vladimír ŠpidlaEditovat

vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace

Předseda vlády Stanislav GrossEditovat

vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

Grossova aféra a vládní krize

Předseda vlády Jiří ParoubekEditovat

vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 16. srpen 2006; od 16. srpna do 4. září 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce),
koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel

volby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Mirek TopolánekEditovat

První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 11. října 2006),
menšinová vláda ODS – 81/200 křesel; vládě však nebyla Poslaneckou sněmovnou 3. října 2006 vyslovena důvěra. Od 11. října 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce.

Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 – 26. března 2009),
koalice ODS + KDU-ČSL + SZ – 100/200 křesel; avšak 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra. Premiér Topolánek však podal demisi vlády do rukou prezidenta Klause až o 2 dny později, tj. 26. března kvůli své nepřítomnosti v ČR – zúčastnil se tedy ještě jako oficiální premiér ČR a zároveň předseda rady EU důležitého jednání ve Štrasburku. Topolánkova vláda byla podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi. Topolánek, v té době hlavní postava v Evropě (v rámci Českého předsednictví EU působil jako předseda rady EU), tak směl zastupovat ČR v nejdůležitějších událostech předsednictví podle dohody politických stran až do 9. května 2009, historickou událostí byl summit EU s USA, kterého se zúčastnili zástupci všech zemí EU a který Topolánek ještě jako předseda rady EU inicioval a poté i absolvoval 5. dubna 2009 v Praze.

Předseda vlády Jan FischerEditovat

vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010),
tvořená nestraníky, 10. června 2010 se ministryně zdravotnictví stala členkou ODS; premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran měla být nová vláda jmenována 9. května 2009, prezident Václav Klaus poté posunul termín na 8. května, kdy nový kabinet jmenoval.
- Dne 25. června 2010 podal premiér Jan Fischer demisi do rukou prezidenta Václava Klause, jenž vládu pověřil vedením země do jmenování nové vlády.

tzv. úřednická vláda

volby 28. a 29. května 2010 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Petr NečasEditovat

vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013),
koalice ODS + TOP 09 + Věci veřejné – 118/200 křesel; v neděli 27. června 2010 oznámil prezident Václav Klaus, že novým předsedou vlády 28. června 2010 jmenuje Petra Nečase,^[1] což se i stalo.^[2] Petr Nečas byl již 4. června 2010 prezidentem pověřen sestavit vládu.^[3], 12. července podepsána koaliční smlouva, 13. července prezident republiky jmenoval členy vlády.
- Dne 17. dubna 2012 došlo k rozdělení strany Věci veřejné, ve vládě pokračovala koalice ODS + TOP 09 + LIDEM – 98/200 křesel (k 21. 12. 2012). Vládu při hlasováních podporovali nezařazení poslanci (původně za ODS: P. Bém, R. Fiala, M. Doktor, R. Pekárek; původně za VV: J. Škárka, M. Šťovíček, K. Kočí, J. Dobeš). To znamená, že vláda neměla jasnou většinu, ale byla podporována nezařazenými poslanci.
- K pádu vlády vedla tzv. kauza Nagyová poté, co byla 13. června 2013 jednou ze zadržených a následně obviněných vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová.
- Dne 17. června 2013 podal Petr Nečas demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Ten demisi přijal a zároveň pověřil Nečase a ministry výkonem funkce do jmenování nové vlády.^[4]

Předseda vlády Jiří RusnokEditovat

vláda Jiřího Rusnoka (10. července 2013 – 29. ledna 2014),
tvořená převážně nestraníky. Ministr T. Podivínský byl členem KDU-ČSL, ministři M. Benešová, J. Kohout a F. Koníček se vstupem do vlády přerušili své členství v ČSSD. Poslanecká sněmovna nevyslovila 7. srpna 2013 vládě důvěru.
tzv. úřednická vláda nebo vláda odborníků
na rozdíl od všech předchozích vlád (politických i úřednických) nevznikla z vůle parlamentních stran, ale na základě vlastního rozhodnutí prezidenta republiky, proto bývá někdy označována jako prezidentská vláda
Několik ministrů následně kandidovalo v říjnových předčasných sněmovních volbách:
- nestraníci M. Pecina, F. Koníček, M. Toman, F. Lukl a Z. Žák na kandidátce SPOZ,
- nestranička M. Benešová na kandidátce ČSSD,
- T. Podivínský na kandidátce KDU-ČSL jako člen lidové strany.

předčasné volby 25. a 26. října 2013 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Bohuslav SobotkaEditovat

vláda Bohuslava Sobotky (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017),
koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL + nestraníci – 111/200 křesel, vládě byla dne 18. února 2014 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 110 ze 181 přítomných poslanců).
Po volbách podala dne 29. listopadu 2017 dle Ústavy demisi, kterou prezident 5. prosince 2017 přijal.

volby 20. a 21. října 2017 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Andrej BabišEditovat

první vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018),
menšinová vláda ANO + nestraníci – 78/200 křesel. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců).
Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

druhá vláda Andreje Babiše (úřadující od 27. června 2018),
menšinová vláda koalice ANO + ČSSD + nestraníci – 93/200 křesel, tolerance KSČM (15 poslanců). Vládě byla dne 12. července 2018 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 105 ze 196 přítomných poslanců).