Bezpečnostní informační služba

česká civilní zpravodajská služba
Na tento článek je přesměrováno heslo BIS. Další významy jsou uvedeny na stránce BIS (rozcestník).

Bezpečnostní informační služba (BIS) je česká ozbrojená zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti (kontrarozvědka). Tento bezpečnostní sbor získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení, demokratických principů a významných ekonomických zájmů České republiky. Bezpečnostní informační služba vznikla 30. července 1994 na základě zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Předchůdcem BIS byla v letech 1992–1994 Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR).

Bezpečnostní informační služba
Znak Bezpečnostní informační služby
Znak Bezpečnostní informační služby
Motto Audi, vide, tace
Vznik 24. listopadu 1992 (BIS ČR)
30. července 1994 (BIS)
Právní forma organizační složka státu
Sídlo Nárožní 1111/2, Praha, 158 00, Česko
Souřadnice
Ředitel plk. Michal Koudelka
Zaměstnanců cca 1000
Oficiální web www.bis.cz
IČO 47608676 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídlo Bezpečnostní informační služby v Praze-Stodůlkách

Za činnost BIS odpovídá vláda České republiky, která zároveň koordinuje její činnost. Oprávnění ukládat úkoly službě v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. BIS nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem. Rozpočet služby je přímou součástí státního rozpočtu, v roce 2017 dosáhly reálné výdaje výše 1,65 miliardy Kč.

Příslušníci BIS jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. BIS měla v roce 2019 přibližně 1000 zaměstnanců.[1] V čele Bezpečnostní informační služby stojí ředitel, kterým je od roku 2016 Michal Koudelka.

HistorieEditovat

V demokratickém Československu počátku 90. let 20. století fungovala od roku 1991 kontrarozvědná Federální bezpečnostní informační služba (FBIS). Vzhledem k rozpadu státu koncem roku 1992 zanikla i tato organizace. V Česku se jejím nástupcem stala nově zřízená Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR), která vznikla dne 24. listopadu 1992 na základě zákona České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. Tento právní předpis byl koncipován pouze jako dočasný, neboť jeho platnost byla omezena do konce roku 1993.[2] Tehdy byla novelou č. 316/1993 Sb. prodloužena platnost zákona o BIS ČR o sedm měsíců, do 31. července 1994.[3]

Definitivní podobu české kontrarozvědky přinesl zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, které byly Parlamentem České republiky schváleny 7. července 1994. S nabytím účinnosti těchto předpisů 30. července 1994 vznikla k tomuto dni Bezpečnostní informační služba (BIS), coby nástupce BIS ČR a české části FBIS.[4][5]

ČinnostEditovat

Z povahy své práce a kvůli přísné ochraně identity svých zdrojů může zpravodajská služba informovat o své činnosti veřejnost velmi omezeně. Přesto existuje několik výjimek, které se dostaly do veřejného prostoru a byly službou s odstupem času potvrzeny.

Výuka řidičů

Instruktoři BIS učí v rámci projektu Riders řídit vozidla v krizových situacích. Jejich žáky jsou příslušníci z ostatních českých ozbrojených složek, především z policie a armády. V roce 2019 fungovala spolupráce už dvacet let.[6][7]

Zabránění raketovému útoku na rádio Svobodná Evropa

Policie zajistila v dubnu 2003, krátce po vypuknutí války v Iráku, na základě informací BIS na irácké ambasádě ruční protitankový granátomet RPG-7, čtyři útočné pušky AK-47, dva samopaly, jedenáct pistolí a tisíce kusů střeliva. Podle BIS mohly být zbraně zneužity k útoku na sídlo rádia Svobodná Evropa, které sídlilo v Praze v budově bývalého Federálního shromáždění a o které se irácké tajné služby zajímaly dlouhodobě.[8]

Rozbití ruské špionážní sítě

Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu 2019 na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně oznámil, že služba ve spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu v roce 2018 odhalila a rozbila síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB.[9]

OceněníEditovat

Ředitel BIS Michal Koudelka obdržel v březnu 2019 od CIA Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci.[10] Koudelka uvedl, že „Toto nejvýznamnější ocenění, které CIA dává, beru nejen jako ocenění své práce, ale především jako ocenění práce BIS.“[11]

Kritika a kontroverzeEditovat

Senátor Jaromír Štětina obvinil v roce 2011 Bezpečnostní informační službu, že se ho snažila zastrašovat a organizovala proti němu kampaně, protože disponoval dokumenty o protiprávní činnosti BIS v kauze bývalého příslušníka BIS a disidenta Vladimíra Hučína. Podle Štětiny BIS zneužívala své spolupracovníky a agenty k diskreditační kampani proti jeho osobě.[12]

Prezident Miloš Zeman v roce 2018 kritizoval práci BIS, která podle jeho názoru ignoruje hrozbu Islámského státu na území České republiky a včas neodhalila činnost pražského imáma Sámera Shehadeha, který byl obviněn z podpory terorismu. Prezident prohlásil: „Jsou to čučkaři. Protože tam, kde mají najít teroristu, a on opravdu existoval, a ostatně i Národní centrála pro odhalování organizovaného zločinu říká, že u nás jsou teroristé, tam ho nenašla.“[13]

Ve své veřejné výroční zprávě BIS varovala, že vliv sovětské verze moderních dějin a proruského panslovanství na výuku historie, českého jazyka a literatury na českých školách je součástí ruské hybridní strategie.[14] V lednu 2019 se kvůli výuce historie na školách s ředitelem BIS Michalem Koudelkou sešel ministr školství Robert Plaga.[15] Prezident Zeman na to reagoval slovy: „Nevím, proč by se do této diskuse měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis.“[15]

Prezident Zeman v roce 2019 ani počtvrté nevyhověl návrhu Vlády ČR jmenovat ředitele BIS Michala Koudelku do hodnosti brigádního generála. Ve vysílání TV Barrandov dne 24. října 2019 uvedl: „Ať se pan Koudelka místo fiktivního honění ruských a čínských špionů zaměří na ekonomickou kriminalitu v České republice.“[16]

VedeníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ředitelů Bezpečnostní informační služby.

V čele Bezpečnostní informační služby stojí ředitel, který je odpovědný vládě České republiky. Ředitel je jmenován vládou, a to po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky příslušném ve věcech bezpečnosti, a odvoláván je rovněž vládou.[17]

Ředitelem BIS je od 15. srpna 2016 Michal Koudelka.[18]

Náplň činnostiEditovat

BIS smí získávat pouze informace, které se týkají:

  • terorismu
  • bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu
  • činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území
  • záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR
  • extremismu
  • organizovaného zločinu a terorismu
  • ohrožení utajovaných informací
  • kybernetické bezpečnosti

BIS nemá žádné trestně-právní pravomoci. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními zpravodajskými službami, také s Policií ČR a dalšími státními úřady. Výjimečné postavení policejního orgánu má inspekce BIS, která vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS. BIS je vojensky organizovaná, ozbrojená zpravodajská služba. Její příslušníci jsou oprávnění držet a nosit služební zbraň. Použít ji mohou ale pouze v mezích nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv jiný občan.

BIS získává informace z otevřených zdrojů, z agenturní sítě (osoby jednající ve prospěch BIS - HUMINT), od ostatních zpravodajských služeb nebo zpravodajskými prostředky:

Odposlechy telekomunikací BIS musí nejprve povolit předseda senátu Nejvyššího soudu ČR (maximálně na dobu 3 měsíců).

Sledování musí nejprve odsouhlasit ředitel BIS nebo jím pověřená osoba. Sledování se považuje za nejnákladnější a nejnáročnější zpravodajský prostředek, zároveň ale nejúčinnější.

Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě a k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem nesmí být nikdy použit průkaz:

Fungování českých zpravodajských služeb se řídí zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR. BIS zřizuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Služební poměr příslušníků BIS se řídí zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důležitým prvkem pro utajenou činnost zpravodajské služby je zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. K plnění svých úkolů je BIS oprávněna spolupracovat s ostatními zpravodajskými službami ČR (ÚZSI a VZ). Zákon č. 153/1994 Sb. tuto spolupráci v § 9 podmiňuje dohodami uzavíranými mezi zpravodajskými službami se souhlasem vlády. Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci může BIS podle § 10 zákona č. 153/1994 Sb. uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

ZnakEditovat

 
Znak BIS

Znak BIS vznikal v letech 1991–1992, kdy bylo zřejmé, že rodící se zpravodajské službě je třeba dát do vínku i vhodnou symboliku. Světlo světa spatřil v atelieru výtvarníka Jana Glozara, tehdy jako odznak Federální bezpečnostní informační služby. Podkladem pro jeho ztvárnění byla formulace několika základních požadavků: naznačení formy a metody práce, vyjádření státnosti, houževnatosti, bystrosti, ostražitosti, rychlosti a respektu.

Obraz znaku tvoří velký státní symbol umístěný na hrudi orlice, částečně překrytý jejím křídlem. V horní části je umístěn nápis „Audi, vide, tace“, v dolní části nápis „BIS“. Orlice vyjadřuje bystrost, ostražitost, houževnatost, rychlost a respekt, který ptačí říše bere na vědomí. Vlastnosti orlice doplňuje směrem k člověku zmíněné latinské heslo, které říká, že příslušník zpravodajské služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Jinými slovy musí dodržovat hlavní zásady zpravodajské práce. Velký státní znak konstatuje, že příslušník BIS je ve státních službách a jeho povinností je chránit státní zájmy. Poloha na hrudi (srdci) orlice symbolizuje nadřazení státních zájmů nad zájmy osobní. Částečné překrytí státního znaku křídlem vyjadřuje ochranu státnosti a ve spojení s obrazem orlice naznačuje, že za každým pokusem o narušení ochrany bude následovat postih.

Služební přísahaEditovat

Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.

Výroční zprávyEditovat

Přestože většinu své práce musí BIS vykonávat utajeně – protože jedině tak může efektivně plnit zákonem uložené úkoly – nelze pominout, že je placena státem, tedy penězi daňových poplatníků. Občané mají právo vědět, jak pracuje a čím se zabývá. Za předpokladu, že není porušen zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (č. 412/2005 Sb.), neexistuje důvod, který by bránil BIS komunikovat s veřejností. K otevřenosti se Služba hlásí a odpovídáním na dotazy, poskytováním vyjádření a dobrovolným, vstřícným publikováním veřejných výročních zpráv (od roku 1996 do současnosti), ji konkrétně naplňuje. Bezpečnostní informační služba se při své práci neobejde bez podpory občanů. Pokud se kdokoliv domnívá, že má užitečné a relevantní informace, spadající do oblastí, kterými se BIS zabývá, může ji kdykoliv přímo kontaktovat. Služba na podporu veřejnosti spoléhá a přijímají ji pro ochranu bezpečnosti, demokracie a svobody.

Kontrola a dohledEditovat

Kontrola činnosti Bezpečnostní informační služby se odehrává ve dvou rovinách – vnější a vnitřní. Vnější rovinu představuje kontrola vládou, která Službu řídí, a parlamentem. Vnitřní kontrola je svěřena interním mechanismům, jejichž součástí je Inspekce (přímo podléhající řediteli BIS), Odbor vnitřní bezpečnosti a Skupina interního auditu.

Vnější kontrolaEditovat

Role vládyEditovat

Za činnost a koordinaci všech českých zpravodajských služeb odpovídá vláda. Pro tento účel si svým usnesením zřídila Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády. V dané oblasti je výbor též místem operativní meziresortní koordinace kontaktů a případné spolupráce se státními orgány.

Role parlamentuEditovat

Úkolem parlamentní kontroly je (zjednodušeně řečeno) dohlížet, zda BIS při své práci neporušuje práva a svobody občanů. Pro dohled nad BIS si Poslanecká sněmovna vytváří zvláštní sedmičlenný kontrolní orgán.

Vnitřní kontrolaEditovat

Kontrolní systém BIS stojí na třech základních pilířích. Prvním je konkrétní, jasně stanovená odpovědnost řídících pracovníků. Druhým je pověření garančních útvarů provádět nezávislou, pravidelnou kontrolu určených oblastí. Třetí pilíř představuje decentralizace zpravodajského výkonu mezi více vzájemně nezávislých subjektů. Zejména zmíněná decentralizace, která se týká informačního toku a práce s daty, včetně jejich archivování, má zamezit případnému zneužití operativních nástrojů. Vlastní kontrola se mj. soustřeďuje na oprávněnost zpravodajských úkonů a dodržování vnitřních předpisů, na čerpání peněz a na používání materiálně-technických prostředků.

Mechanismus vnitřní kontroly a dohledu je koncipován jako dynamický systém, který se aktualizuje a optimalizuje podle vývoje vnitřního a vnějšího prostředí. Cílem přitom není jen pouhé zjišťování chyb a nedostatků, ale i jejich prevence.

InspekceEditovat

Inspekce – přesněji Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby – má uvnitř BIS zvláštní postavení. Je přímo podřízena řediteli BIS, pracuje oddělena od ostatních útvarů a podle trestního řádu má oprávnění fungovat jako policejní orgán. Zmíněné oprávnění se odvíjí od jejího hlavního poslání odhalovat a vyšetřovat přestupky a trestné činy příslušníků BIS. Inspekce může tedy vyšetřovat, zajišťovat stopy, získávat důkazy potřebné k objasnění konkrétního případu a v této souvislosti přímo spolupracovat s policií. Do náplně její práce patří také příjem a prověřování stížností a oznámení občanů na práci Služby.

Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu.

Inspekce ale nemá jen represivní roli. Funguje také jako klasický kontrolní útvar. Podle zpracovaných plánů – a operativně podle požadavků a zadání ředitele Služby – se věnuje řadě činností, jako je např. kontrola nasazování zpravodajské techniky, správného vedení svazků, čerpání pohonných hmot, používání služebních aut apod. Nezanedbatelná je i její právní pomoc, poskytovaná příslušníkům BIS, kteří se ocitnou ve složitých životních situacích.

Odbor vnitřní bezpečnostiEditovat

S určitou dávkou zjednodušení lze Odbor vnitřní bezpečnosti označit jako „útvar obrany“. Jeho hlavním posláním je bránit Bezpečnostní informační službu před aktivitami a jevy, které mohou ohrozit nebo narušit její vnitřní bezpečnost. V tomto smyslu patří mezi jeho úkoly např. ochrana BIS proti případné infiltraci cizích zpravodajských služeb.

Odbor vnitřní bezpečnosti se také zaměřuje na odhalování postojů a činů, které odporují interním předpisům Služby a jsou neslučitelné s postavením zpravodajského důstojníka. Do jeho působnosti patří objasňování případných úniků utajovaných informací a bezpečnostní prověrky uchazečů o přijetí do BIS. V souladu se Zákonem o ochraně utajovaných informací prověřuje i příslušníky, kteří ve Službě už pracují a metodicky řídí operativní ochranu celé BIS.

V podstatě se existence a fungování odboru odvíjí od zákona o ochraně utajovaných informací, který ukládá Bezpečnostní informační službě plnit úkoly v oblasti personální, administrativní a fyzické bezpečnosti, v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a ve sféře kryptografické ochrany. Organizačně je tento odbor zařazen mezi útvary podřízené bezpečnostnímu řediteli, jehož status je na úrovni náměstka ředitele BIS.

Skupina interního audituEditovat

Skupina interního auditu je funkčně nezávislý a organizačně oddělený útvar přímo podřízený řediteli Služby.

Rozsah působnosti skupiny je stanoven v organizačním řádu BIS a vnitřním předpisem. Právní úprava se odvíjí od zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, a od jeho prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. Některé vnitřní finanční kontroly provádějí též odborné útvary BIS.

Služební medaileEditovat

 
Medaile Za zásluhy o bezpečnost BIS

Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 433/2004 Sb. uděluje Bezpečnostní informační služba svým příslušníkům jednu služební medaili, a to medaili Za zásluhy o bezpečnost I., II. nebo III. stupně.[19]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Bělobrádek: BIS se daří odhalovat nebezpečí i nabírat lidi. ČTK [online]. 2019-24-10 [cit. 2019-25-10]. Dostupné online. 
  2. Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
  3. Zákon č. 316/1993 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
  4. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
  5. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
  6. Tajný projekt české kontrarozvědky BIS učí manévrovat elitní řidiče. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. 
  7. Projektu RIDERS je dvacet let [online]. Bis.cz, 2019-05-10 [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  8. Raketový útok na Svobodnou Evropu nevyšel. www.bis.cz [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. 
  9. BIS spolu s NCOZ rozbila ruskou zpravodajskou síť. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. 
  10. EXKLUZIVNĚ: Bez kamer a v přísném utajení. Šéf tajné služby dostal medaili CIA. Lidovky [online]. 4. dubna 2019. Dostupné online. 
  11. Šéf kontrarozvědky Koudelka dostal od americké CIA prestižní Tenetovu cenu. V tichosti a utajení, iRozhlas, 4.4.2019
  12. BIS mě chce zastrašit, černé auto mě tlačilo ze silnice, tvrdí Štětina. iDnes.cz [online]. 2011-09-12. Dostupné online. 
  13. Jsou to čučkaři, řekl Zeman o BIS, Novinky.cz, 6.12.2018
  14. Nechceme přepisovat výuku dějepisu, zdůraznil šéf BIS. Novinky [online]. 22. ledna 2019. Dostupné online. 
  15. a b Šéf BIS: Nechceme přepisovat dějepis, ale žáci potřebují souvislosti. iDnes [online]. 21. ledna 2019. Dostupné online. 
  16. dan. Zeman Koudelku na generála nepovýší. Nemá prý honit ruské špiony, ale bojovat s korupcí [online]. Novinky.cz, 2019-10-24 [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  17. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
  18. KULÍŠKOVÁ, Evelyna. BIS má po 13 letech nového ředitele. Funkce se ujímá Michal Koudelka [online]. Irozhlas.cz, Irozhlas.cz [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  19. Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Milan Churáň: Encyklopedie špionáže, Praha 2000
  • ZETOCHA, Karel. Změna politického režimu a reforma civilní bezpečnostní zpravodajské služby: Česká republika. Brno, 2009. 150 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií – Katedra politologie. Vedoucí práce Miroslav Mareš. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat