Wikipedie

Jozef Síkela

český politik, manažer a investor, evropský komisař

Jozef Síkela (* 17. června 1967 Rokycany) je český politik, investor a manažer slovensko-maďarského původu, od prosince 2024 evropský komisař pro mezinárodní partnerství ve druhé komisi von der Leyenové. V letech 2021 až 2024 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR ve vládě Petra Fialy, jako nestraník za hnutí STAN.

Ing. Jozef Síkela
Jozef Síkela (2024)
Jozef Síkela (2024)
Evropský komisař pro mezinárodní partnerství
Úřadující
Ve funkci od:
1. prosince 2024
PředsedkyněUrsula von der Leyenová
PředchůdkyněJutta Urpilainenová
17. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
17. prosince 2021 – 7. října 2024
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceKarel Havlíček
NástupceLukáš Vlček
Stranická příslušnost
Nestraník
v české vláděza STAN (2021–2024)
Narození17. června 1967 (57 let)
Rokycany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťPavlína Síkelová
DětiNatálie Síkelová
Alma materVysoká škola ekonomická v Praze
Profesemanažer, investor, bankéř, politik a ministr
CommonsJozef Síkela
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v červnu 1967 v Rokycanech.[1] Jeho otec byl Slovák, původem ze Starého Tekova u Levic; sloužil na Rokycansku v armádě. Matka je slovenská Maďarka z Loku, také v okrese Levice. Po rozdělení Československa na dva státy požádal o české občanství.[2]

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (získal titul Ing.), na škole v průběhu sametové revoluce v roce 1989 organizoval studentské stávky. Od roku 1991 pracoval ve vídeňské Creditanstalt, po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku.

Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v Erste Bank na Ukrajině, kde se stal v roce 2009 výkonným ředitelem a jeho úkolem bylo vypořádat se s následky ekonomické krize. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny. Během čtyř let jeho působení pak byla třikrát vyhlášena slovenskou bankou roku, sám Síkela v roce 2013 obdržel cenu slovenského bankéře roku.

Od ledna 2015 byl členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu a finanční trhy. Dohlížel na významné investice ve všech segmentech firemního bankovnictví, a to včetně malých a středních podniků. Představenstvo Erste Group opustil v roce 2019 a poté do konce roku 2020 pro skupinu pracoval jako externí poradce.[3] Od roku 2021 byl partnerem investiční skupiny Prime Fund a členem dozorčí rady Nadačního fondu profesora Charváta.[4][5][6] Po vstupu do vlády své podíly ve společnosti Prime Fund v prosinci 2021 prodal.[7]

Politické působení

editovat

Na konci listopadu 2021 se stal po odstoupení Věslava Michalika novým kandidátem hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[8][3] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[9]

Již od samotného zahájení ruské invaze na Ukrajinu se zařadil mezi nejvýraznější podporovatele napadené Ukrajiny. Hned na přelomu února a března 2022 iniciovalo ministra průmyslu a obchodu ČR spolu s ministerstvem financí a Správou státních hmotných rezerv darování pohonných hmot pro Ukrajinu.[10] Inicioval také crowdfundingovou sbírku Rozsviťme Ukrajinu, jejímž cílem bylo získat finanční prostředky na pomoc s obnovou ukrajinské energetické infrastruktury.[11]

V červnu 2022 navštívil Katar,[12] aby jednal s katarskou vládou o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) a možnostech dlouhodobé spolupráce.[13] V červenci 2022 oznámil, že vláda ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Tento terminál měl umožnit České republice dovézt ze zámoří až třetinu své spotřeby plynu ve formě zkapalněného zemního plynu.[14] V listopadu 2023 vláda oznámila, že opět ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v německém Stade u Hamburku. Síkela osobně reprezentoval Českou republiku při slavnostním zahájení výstavby tohoto terminálu.[15] Během druhé poloviny roku 2022 v rámci českého předsednictví Radě EU řídil celkem tři ministerské rady. Radu pro zahraniční věci ve formátu zahraniční obchod, Radu pro konkurenceschopnost a především Radu pro energetiku. Evropa tehdy musela zareagovat na ruskou strategii se snahou manipulovat s cenou plynu a na hrozby o ukončení dodávek plynu z Ruska, což vedlo k rychlému růsty cen plynu i elektřiny. Proto byla právě agenda během energetických rad zásadní. Pod vedením České republiky se členské státy EU shodly na zásadních opatřeních, která umožnila stabilizovat energetické trhy.[16]

V lednu 2023 prosazoval přijetí zákona „lex ČEZ“, který by zestátnil podíly soukromých minoritních akcionářů v energetické společnosti ČEZ.[17][18] V červnu 2023 uvedl v rozhovoru pro deník Právo, že má zájem usilovat o pozici eurokomisaře.[19] V červenci 2023 se zúčastnil 28. ročníku energetické konference Baku Energy Forum, kde vyzval k posílení spolupráce mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem, jehož dodávky zemního plynu pomáhaly Evropě nahrazovat zemní plyn z Ruska.[20] V říjnu 2023 prohlásil, že vláda navýšila o pět tisíc kvótu pro pracovníky z Filipín, protože „Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“[21] Vládní programy počítají s náborem desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsou Filipíny nebo Mongolsko.[22] V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporu Izraele po vypuknutí války Izraele s Hamásem.[23]

V průběhu roku 2023 dokončila Poslanecká sněmovna a následně prezident republiky schvalování zákona o komunitní energetice, který umožnil sdílení přebytky vlastní vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.[24] Tento zákon následně v roce 2024 obdržel ocenění zákon roku pro byznys.[25] Ke spuštění systému komunitní energetiky došlo v srpnu roku 2024.[26]

V březnu 2024 inicioval snahu, ke které se přidaly další země V4 a Rakousko, v rámci které vyzvaly Evropskou komisi, aby podnikla právní kroky proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit zemního plynu na 1,860 €/MWh. Podle Síkely se jednalo o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“[27] Německo následně potvrdilo, že od července 2024 zvýší poplatek o více než třetinu, ale zároveň slíbilo, že nejdříve od roku 2025 poplatek za přepravu plynu přes své území zruší.[28]

V červnu 2024 oznámila americká společnost onsemi rozhodnutí investovat v České republice přes 40 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Investice umožní vznik celého ekosystému polovodičů v České republice.[29] O detailech této investice jednal Síkela se zástupci společnosti onsemi od března roku 2023.[30]

V červenci 2024 dostali Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura od premiéra Petra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany.[31] Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun.[32] Vítězem tendru se stala jihokorejská společnost KHNP.[33]

V červenci 2024 jej vláda Petra Fialy navrhla na funkci evropského komisaře.[34] Dne 17. září 2024 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že dostane na starost portfolio s názvem mezinárodní partnerství.[35] Do gesce úřadu spadal dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podpora koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráce s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.[36] V říjnu 2024 v souvislosti s touto nominací skončil ve funkci ministra a ve funkci jej nahradil Lukáš Vlček.[37] Do úřadu evropského komisaře nastoupil v prosinci 2024.[38]

Názory a postoje

editovat

Jako kandidát na ministra průmyslu a obchodu v prosinci 2021 považoval „za velkou příležitost modernizace české ekonomiky“ Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), jejímž základem je naplnění evropských klimatických cílů. Její realizaci umožní rozsáhlé investice do rozvoje udržitelné energetiky a dekarbonizace české a evropské energetiky.[39] Podpořil dovoz zkapalněného zemního plynu (LPG) ze Spojených států.[40]

V souvislosti s rozvojem elektromobility prohlásil, že Evropu čeká nová elektrická revoluce.[40] Prosazoval, aby německá automobilka Volkswagen vybudovala na území České republiky továrnu na baterie do elektromobilů.[41] Podpořil nový systém emisních povolenek EU ETS 2, odsouhlasený v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady vládou Petra Fialy v dubnu 2023, který od roku 2027 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí.[33] Součástí balíčku Fit for 55 je i zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035.[42] Síkela odmítl vyjádření, že po roce 2027 dojde k prudkému zdražení pohonných hmot.[43]

Podporuje konec používání uhlí do roku 2033,[44] tak jak bylo dohodnuto členskými státy Evropské unie v rámci boje proti změně klimatu. V roce 2023 se v uhelných elektrárnách vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku.[45] Podle Síkely výpadek uhlí bude možné částečně nahradit obnovitelnými zdroji a výrobou z nově vybudovaných plynových elektráren nebo dovozem elektřiny ze zahraničí, a v dlouhodobém horizontu přechodem na jadernou energii.[46]

Kontroverze

editovat

V roce 2023 prosadil nákup zadluženého přepravce plynu NET4GAS, který v roce 2022 přišel o výnosný tranzit plynu z Ruska do Německa. Za společnost a její plynovody Česká republika zaplatila osm miliard korun. Součástí nákupu byly i dluhy společnosti ve výši 33 miliard korun.[47][48][49] Jak upozornil server Echo24, Síkelův bývalý zaměstnavatel, rakouská obchodní banka Erste Group, řídila emise nezajištěných dluhopisů NET4GAS a mohla tak přijít o desítky miliard korun.[50]

Reference

editovat
  1. ↑ Hnutí STAN našlo kandidáta na ministra průmyslu, nominuje investora Jozefa Síkelu. Česká televize [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kandidátem STAN na ministra průmyslu je Jozef Síkela. Čeká nás řada výzev, řekl
  3. ↑ a b Starostové a nezávislí navrhují na ministra průmyslu a obchodu úspěšného manažera Jozefa Síkelu [online]. Starostové a nezávislí [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kandidátem na ministra průmyslu je investor Jozef Síkela, člen vedení společnosti Erste Group. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ KURZY.CZ. JOZEF SÍKELA Ing. Praha - Obchodní rejstřík. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kdo je budoucí ministr průmyslu Jozef Síkela: Gazdíkův přítel, který investuje do startupů. E15.cz [online]. 2021-11-30 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ministr průmyslu Síkela prodal své podíly v Prime Fundu zakladateli. Za stejnou cenu, za jakou jsem je koupil, uvedl. iHNed.cz [online]. 2021-12-21 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ministrem průmyslu má být bývalý bankéř Jozef Síkela. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. února 2022 | Vláda ČR. vlada.gov.cz [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomohli jste rozsvítit Ukrajinu. Donio [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ V Kataru jednáme o dlouhodobé spolupráci, která nás zbaví závislosti na Rusku, říká Síkela. ČT24 [online]. 21. června 2022. Dostupné online. 
  13. ↑ Čeští ministři míří do Kataru. Zvýší to vaše šance získat plyn, míní diplomat. Seznam Zprávy [online]. 6. června 2022. Dostupné online. 
  14. ↑ Nizozemský LNG terminál začne fungovat nejspíš v polovině září. Zajistí třetinu české spotřeby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ HYKLOVÁ, Dáša. Výstavba LNG terminálu Stade začala, pokryje čtvrtinu roční spotřeby plynu Česka. iDNES.cz [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK, iDNES cz. Češi se při předsednictví ukázali jako dříči a slaví úspěchy, píše list. iDNES.cz [online]. 2022-12-20 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Komentář: Pravice vyráží znárodňovat. Návrh „lex ČEZ“ překonal očekávání. Seznam Zprávy [online]. 31. ledna 2023. Dostupné online. 
  18. ↑ ‚Lex ČEZ‘ je neústavní, nestandardní a podlý, říkají právníci a minoritní akcionáři. Český rozhlas [online]. 2. února 2023. Dostupné online. 
  19. ↑ Síkela: Chtěl bych být eurokomisařem. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Plyn z Ázerbájdžánu nám může pomoci nahrazovat dodávky z Ruska - Ministr Síkela. Kurzy.cz [online]. 2. července 2023. Dostupné online. 
  21. ↑ Držíme cíl odchodu od uhlí do roku 2033, řekl po jednání vlády Síkela. iDNES.cz [online]. 18. října 2023. Dostupné online. 
  22. ↑ Česko se otevírá migrantům. Do firem přijdou tisíce Filipínců i Mongolů. Seznam Zprávy [online]. 4. října 2023. Dostupné online. 
  23. ↑ Saúdové zrušili jednání se Síkelou. Dráždily i nedávné kroky českých politiků. Seznam Zprávy [online]. 3. listopadu 2023. Dostupné online. 
  24. ↑ Senát dal komunitní energetice zelenou - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-20 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  25. ↑ Zákonem roku v byznysu je novela, která zavede komunitní energetiku. Přešlapem je regulace dohodářů | Týdeník Hrot. Hrot [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ Komunitní energetika odstartovala. Zájemci o sdílení elektřiny se mohou registrovat u Elektroenergetického datového centra | MPO. www.mpo.gov.cz [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu. iDNES.cz [online]. 24. května 2024. Dostupné online. 
  28. ↑ Německá plynová zrada. „Podkopávali energetickou bezpečnost Česka“. Echo 24 [online]. 31. května 2024. Dostupné online. 
  29. ↑ ČTK. Největší investice v moderní historii Česka. Onsemi rozšíří výrobu čipů v Rožnově [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČT24. Investice do čipů je klíčová, řekl Síkela. Příliš mnoho otazníků, oponoval Kolovratník. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  31. ↑ Fiala: Do konce roku musí ministři přinést plán, jak dostavbu Dukovan financovat. Novinky.cz [online]. 23. července 2024. Dostupné online. 
  32. ↑ Přetrvávající mýtus vlády o levné elektřině z Dukovan. Zaplatí si ji občané. Echo24 [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Zelená sebevražda Fialovy vlády? Green Deal bude drahý, a ne že ne. Deník.cz [online]. 19. července 2024. Dostupné online. 
  34. ↑ ČT24. Jozef Síkela je kandidátem na eurokomisaře za Česko. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  35. ↑ Překvapení z Bruselu. Síkela dostal jiné portfolio, než se čekalo. Seznam Zprávy.cz [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ Velké zklamání pro Česko. Síkela bude eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Novinky.cz [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ ČT24; ČTK. Prezident Pavel jmenoval dva nové ministry. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  38. ↑ Od dnešního dne funguje nová Evropská komise. Za ČR v ní zasedá Jozef Síkela. FORUM 24 [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Green Deal je příležitost, řekl kandidát do vlády. Nechce Česko jako montovnu. iDNES.cz [online]. 8. prosince 2021. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Vstupujeme do nové elektrické éry, řekl Síkela při přednášce na Harvardu. E15 [online]. 30. dubna 2024. Dostupné online. 
  41. ↑ Síkela: Česko jedná s pěti zájemci o výstavbu gigafactory na svém území. Echo 24 [online]. 1. listopadu 2023. Dostupné online. 
  42. ↑ Green Deal po Česku vláda odkládá. Podle odborníků ji vyděsily povolenky. Deník.cz [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  43. ↑ Dražší benzín, uhlí i domy? Vláda projedná „český Green Deal“, Síkela obavy z růstu cen odmítá. CNN Prima News [online]. 17. července 2024. Dostupné online. 
  44. ↑ Jak to bude s elektřinou? ČR ji stále vyváží, po útlumu uhlí se to ale změní. Deník.cz [online]. 2024-03-05. Dostupné online. 
  45. ↑ Elektřina z uhlí se Česku přestává vyplácet, Síkela slibuje řízený odchod. iDNES.cz [online]. 2024-03-14. Dostupné online. 
  46. ↑ Konec uhlí 2033 pořád platí, proud půjde i dovážet, plánuje Síkela. Seznam Zprávy [online]. 11. října 2023. Dostupné online. 
  47. ↑ MALÁ, Markéta. Zadluženými Síkelovými plynovody nic neteče a platit se musí. Odnesou to lidé vyššími cenami plynu. Echo24 [online]. 10. srpna 2024. Dostupné online. 
  48. ↑ Síkelův pomníček. Kvůli němu státem koupený Net4Gas pouští žilou všem. E15 [online]. 2. září 2024. Dostupné online. 
  49. ↑ Nová data: Zadlužená firma NET4GAS bude stát odběratele plynu víc a víc. Seznam Zprávy [online]. 11. září 2024. Dostupné online. 
  50. ↑ MALÁ, Markéta. Jak Jozef Síkela připravil české občany o hodně peněz. Echo24 [online]. 12. září 2024. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Síkela&oldid=24487589“