Jaderná elektrárna Dukovany

jaderná elektrárna v Česku

Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je jaderná elektrárna na území Česka poblíž obce Dukovany, okres Třebíč, na hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Jednalo se o druhou jadernou elektrárnu v Československu (stavba JE Jaslovské Bohunice na západním Slovensku začala v roce 1958). Leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany, poblíž nádrže Dalešice, která slouží jako zdroj chlazení.

Jaderná elektrárna Dukovany
Nuclear.power.plant.Dukovany.jpg
StátČeskoČesko Česko
UmístěníDukovany
Stavv provozu
Začátek výstavby1978
Zprovoznění1985–1987
Plánovaná životnost30 let
(po rekonstrukci 50–60 let)
Náklady na výstavbu25 miliard Kčs
VlastníkČEZ
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu4× 510 MW
Plánované reaktory2× 1200 MW
Typ reaktorůVVER 440/213
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2040 MW
Roční výroba14,30 TWh (v roce 2020)[1]
Koeficient využití85,25 %
Celkem vyrobeno367 317 GWh
(k 31.12.2013)
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1970 Československo a Sovětský svaz ratifikovalo smlouvu na výstavbu dvou jaderných elektráren. Práce na projektu začaly o čtyři roky později a samotná stavba v roce 1978. V letech 1985 až 1987 byly uvedeny do provozu čtyři energetické jednotky s tlakovodními reaktory. Všechny čtyři jsou stále v provozu. Je významným zdrojem české energetické soustavy. V roce 2019 vyrobila rekordních 14,48 TWh [2] elektrické energie a dlouhodobě pokrývá asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice.[3] Jaderné elektrárny jsou bezemisním zdrojem elektřiny a při výrobě neprodukují žádné skleníkové plyny. Tento vyrobený objem elektřiny tak ušetřil přibližně 14,5 milionu tun emisí CO2 oproti tomu, kdyby bylo stejné množství elektřiny vyrobeno z hnědého uhlí.

V rámci zvyšování účinnosti a využití výkonových rezerv došlo v průběhu provozu elektrárny k modernizaci zařízení a zvýšení instalovaného výkonu z původních 4 x 440 MW na současných 4 x 510 MW. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2040 MW.  V roce 2016-2017 elektrárna obdržela nové provozní licence pro všechny čtyři bloky na dobu neurčitou doplněné o několik provozních podmínek. Předpokládaný provoz stávajících bloků je do roku 2045-47. Ředitelem elektrárny je od června 2020 Roman Havlín.[4]

Pro potřeby elektrárny bylo vybudováno Vodní dílo Dalešice, jako obří zásobárna chladicí vody. Celková kapacita vodního díla je 144 milionů m3 vody. Na novém parkovišti u elektrárny vznikne střešní fotovoltaická elektrárna o výkonu 820 kW. Přibude 340 parkovacích míst, stavba by měla být hotova na přelomu 2020/21.[5][6] V prosinci roku 2020 proběhla montáž.[7]

V roce 2021 bylo oznámeno, že za 140 milionů Kč bude rekonstruována rozvodna v elektrárně a za dalších 58 milionů Kč budou rekonstruovány koleje zavážecího stroje.[8]

HistorieEditovat

 
Katastrální území při EDU. Zaniklé obce vyznačeny kurzivou
 
Jaderná elektrárna Dukovany, pohled z východu, bývalé území Lipňan
 
Hlavní vchod EDU

Historie elektrárny začíná v roce 1970, kdy Sovětský svaz a Československo podepsaly dohodu o stavbě dvou jaderných elektráren (druhou z nich se stala Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice). Elektrárna Dukovany se začala stavět v roce 1978, první blok byl uveden do provozu v roce 1985, poslední, čtvrtý v roce 1987.[9]

Výstavbě elektrárny předcházelo zrušení tří vesnic, v jejichž katastrálních územích byla stavba projektována. Šlo o obec Skryje s jejich místní částí Lipňany a dále o obec Heřmanice. Skryjské území bylo připojeno k území obce Dukovany, heřmanické k území obce Rouchovany.

Více než 80 % zařízení v Jaderné elektrárně Dukovany bylo vyrobeno v ČR. Podklady pro projekt zpracovala sovětská firma LOTEP, prováděcí projekt Energoprojekt Praha, generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Reaktory vyrobila Škoda Plzeň, parogenerátory Vítkovice a turbogenerátory Škoda Plzeň.

SoučasnostEditovat

Během více než třicetiletého provozu byla v rámci pravidelné údržby nebo probíhajících modifikací obměněna a modernizovaná široká řada zařízení a bezpečnostních systémů. Jen za posledních deset let bylo investováno přes 18 mld. korun. V roce 2017 byla dokončena rozsáhlá modernizace systémů řízení a kontroly. Došlo k významnému zodolnění všech objektů důležitých z pohledů jaderné bezpečnosti, posílení záložních a bezpečnostních systémů jako například výstavba nových seizmicky odolných ventilátorových věží, rozšíření počtu dieselgenerátorů včetně dvou tzv. SBO dieselgenerátorů o výkonu 3,2 MW pro případ úplné ztráty napájení. Dále došlo k výraznému zvýšení kapacity pro spalování vodíku, proběhla instalace třetích čerpadel chlazení bazénu skladování a řada dalších opatření. Pozornost v oblasti zvyšování bezpečnosti je věnována také lidem, a to zejména v oblastech firemní kultury, kultury bezpečnosti a kvality lidského výkonu se zaměřením na profesionální přístup zaměstnanců elektrárny i dodavatelů.[10]

Dne 1. ledna 2017 byl změněn Atomový zákon, kdy je tak nutné, aby vstup do tzv. životně důležitých prostor byl povolen pouze lidem s platnou bezpečnostní prověrkou, kterou uděluje Národní bezpečnostní úřad. Zavedení tohoto opatření musí nastat do roku 2020.[11]

Od roku 2020 došlo k dalšímu zpřísnění norem. Do strategických prostor elektrárny budou pracovníci vstupovat pouze s platnou bezpečnostní kvalifikací a nejméně ve dvou. Celkem bylo do května roku 2019 prověřeno přibližně 1500 lidí. Nově byly také upraveny vstupy a ploty, celková investice přesáhla 1,2 miliardy Kč. Součástí bezpečnostních opatření v okolí elektrárny je bezletová zóna a speciální policejní jednotka, která sídlí na Jaderné elektrárně Dukovany.[12] V prosinci roku 2019 elektrárna splnila mezinárodní normy ochrany prostředí, to prohlásilo šetření auditorů, které skončilo v prosinci roku 2019.[13] V roce 2021 byla dokončena rekonstrukce 6. chladící věže elektrárny.[14]

BudoucnostEditovat

 
První blok

Stěžejní otázkou dalšího rozvoje jaderné elektrárny Dukovany je výstavba pátého bloku elektrárny. Ta je v souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí, která v souvislosti s postupným utlumováním výroby v uhelných elektrárnách počítá s nárůstem výroby z obnovitelných a jaderných zdrojů, přechodně doplněných plynovými zdroji. Nový blok by měl nahradit část současného výkonu elektrárny, jejíž provoz by měl po roce 2035 pomalu končit. Výstavbu nového bloku podporuje Vláda, Kraj Vysočina, sdružení obcí 20 km pásma kolem elektrárny Energoregion 2020, sdružení obcí v 5 km pásmu okolo elektrárny Ekoregion 5 i místní zájmové sdružení Energetické Třebíčsko. Podle stávajícího harmonogramu společnost ČEZ jako investor měla dokonce roku 2020 vyhlásit výběrové řízení na dodavatele. Dne 9. prosince 2020 však bylo rozhodnuto o odložení termínu vyhlášení tohoto výběrového řízení.[15] Samotná stavba by měla proběhnout v letech 2029 až 2036. Nový zdroj bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti, stát bude mimo jiné garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí.[16] V únoru roku 2020 bylo uvedeno, že dokumentace pro zadávací řízení je téměř kompletní.[17]

V prosinci roku 2020 byl uveden možný harmonogram stavby pátého bloku elektrárny, v roce 2021 by mohlo být zveřejněno územní rozhodnutí o novém jaderném bloku, v roce 2021 by mohla proběhnout soutěž o dodavatele, v roce 2022 by měl být vybraný dodavatel, v roce 2029 by měla nejpozději začít výstavba, roku 2036 by měla být dokončena investice a v roce 2037 by měl nastat konec životnosti reaktorových bloků s možnosti prodloužení do roku 2047.[18] V březnu roku 2020 pak elektrárna získala povolení ke stavbě dalších dvou jaderných bloků.[19] V březnu roku 2021 bylo oznámeno, že rozhodnutí o tendru dostavby elektrárny vyhodnotí až příští vláda po volbách v roce 2021.[20]

Lex DukovanyEditovat

V březnu 2021 zaslal spolek Pro dostavbu JETE jihočeským poslancům a senátorům otevřený dopis, ve kterém je žádal, aby byla upřednostněna dostavba elektrárny Temelín před elektrárnou Dukovany.[21][22] V dubnu roku 2021 přijala vláda ČR rozhodnutí o tom, že v tendru dostavby elektrárny nebude osloven ruský ROSATOM.[23] Dne 27. září 2021 prezident republiky Miloš Zeman podepsal zákon o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice (tzv. lex Dukovany), kterým byly z výstavby Dukovan vyloučeny ruské a čínské firmy. Spolek Pro dostavbu JETE upozornil, že tímto zákonem byly z dodavatelského řetězce vyřazeny také české firmy s majetkovou účastí ruských subjektů.[24][25]

ZajímavostiEditovat

 
Chladící věže

Pod jadernou elektrárnu spadá rovněž informační centrum. To funguje v elektrárně od roku 1994. V roce 2019 navštívilo infocentrum téměř 40 tisíc návštěvníků.[26] Na konci roku 2019 byla dokončena rekonstrukce infocentra, od roku 2020 je v provozu model aktivní zóny v poměru 1:1 a další nové expozice.

Do zvelebování elektrárny a okolí se v roce 2019 zapojili studenti Fakulty stavební VUT vytvořili návrhy nových budov a nových prostor před elektrárnou.[27]

Během prosince roku 2019 byla jedna z chladících věží nasvícena obrázkem vánočního stromu, byl vysoký 125 metrů a nejvyšší na Vysočině.[28] V květnu roku 2020 se jedna z chladicích věží zbarvila do červena se symbolem srdce s červeným křížem, na podporu lidí bojujících v první linii proti nákaze Covid-19. Zbarvení věže bylo vidět na desítky kilometrů daleko.[29] Během prázdnin pak elektrárna tradičně pořádá letní kino a autokino v rámci kterého 28.8.2020 provedla první obří filmovou projekci na chladicí věž, kterou sledovalo několik tisíc diváků.[30]

V roce 2020 elektrárna Dukovany také slavnostně představila největší jadernou vinici v bezprostřední blízkosti elektrárny. Přímo pod chladicími věžemi roste 2040 vinných hlav odrůd Sauvignon a Ryzlink rýnský.[31][32] V roce 2021 byly v areálu elektrárny postaveny včelíny.[33]

Roku 2021 proběhlo digitální skenování místností, z kterého vznikne 3D model celé elektrárny.[34]

Zvířata v areálu elektrárny EDU a ekologieEditovat

 
Plastika krávy u EDU Dukovany

V blízkosti jaderné elektrárny se zdržují různé druhy zvířat. Z nádrží pod chladicími věžemi bylo odchyceno několik úhořů, kteří nejspíš pochází z vod Dalešické nádrže. V blízké retenční nádrži žijí bobři. V areálu lze pak potkat taky zajíce, holuby a lišku. Na chladicích věžích zahnízdí poštolky a na zimu se sem slétávají netopýři.[35] V srpnu roku 2018 se v areálu elektrárny objevila užovka.[36] Na jaře 2020 zde poprvé zahnízdil pár sokola stěhovavého, který zde úspěšně vyvedl čtyři nová mláďata. Tento sokolí pár byl jediným v kraji Vysočina.

Od roku 2019 je v areálu k dispozici rychlodobíjecí stanice pro elektromobily. Jde o první českou „jadernou“ rychlodobíjecí stanici, protože je napájená výhradně z produkce bezemisního jaderného zdroje – stojanu ČEZ u dukovanské elektrárny. Umožňuje dobíjení dvou aut najednou a za první pololetí roku 2020 dodala do baterií e-aut více než 3 MWh elektřiny. Umožnila tak elektromobilům ujet téměř 24 tisíc kilometrů, což odpovídá cestě desetkrát kolem celé České republiky.[37] Celkem se u dukovanské elektrárny nachází 5 dobíjecích stanic pro elektromobily a 4 stanice pro dobíjení elektrokol.

V roce 2020 byla v areálu jaderné elektrárny vytvořena retenční nádrž, pro odtok z parkoviště.[38]

Havárie a poruchyEditovat

Za více než třicetiletou historii čtyř výrobních bloků se stala jediná porucha klasifikovaná podle mezinárodní stupnice INES2. Došlo k ní na počátku devadesátých let z důvodu odpojení elektrárny od vnější sítě ve Slavětické rozvodně. Porucha spočívala především v tom, že jeden ze tří bloků v provozu nezreguloval programově na tzv. vlastní spotřebu, ale jeho chlazení zajistil až start k tomu určených dieselgenerátorů. Kromě ztráty výroby a iluze o tom, že něco takového se nemůže stát, nedošlo k žádným škodám.

V roce 1994 došlo k požáru jednoho z dvojice odbočkových transformátorů 32MVA na 3. bloku (slouží pro napájení vlastní spotřeby bloku), umístěného před budovou strojovny.

V květnu roku 1996 došlo ke vznícení par acetonu a následné explozi při revizi 2. bloku elektrárny. Při nehodě však nebylo zničeno žádné zařízení a ani nevznikla hmotná škoda, incident tak nebyl klasifikován na stupnici havárií.[39]

EDU je držitelem certifikátu certifikát ISO 14001 – Ekologický podnik. Za 35 let svého provozu (1985–2019) Dukovany vyrobily přes 457 miliard kWh elektrické energie, energii ekvivalentní spálení 450 mil. t uhlí, díky čemuž do atmosféry nemuselo být vypuštěno 570 milionů tun CO2.

Jde o přibližně stejné množství, které vypustí do ovzduší 5,9 milionu v Česku evidovaných motorových vozidel v průběhu 25 let. V roce 2017 získala elektrárna certifikát Environmentální vyúčtování společnosti Asekol za přínos ekologii, kdy zaměstnanci elektrárny zpětně vrátili 4182 kg elektrospotřebičů. V roce 2001 také elektrárna získala certifikát Det Norske Veritas.[40]

Na státem kontrolovaný „jaderný účet“ (fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva) platí 55 Kč za každou vyrobenou MWh, denně tedy přibližně 2,6 mil. Kč.[41]

Ekonomika provozuEditovat

Elektrárna stála 25 mld. Kčs, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu do roku 2005 už dvakrát zaplatila.[42]

Výrobní ukazatele EDUEditovat

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Výroba [TWh] 13,593 13,299 13,755 13,632 13,744 14,025 13,907 14,448 13,995 14,176
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Výroba [TWh] 14,369 15,022 15,576[3] 15,371 12,608 11,954[43] 11,860 14,258 14,481 14,297

Koeficient ročního využití za rok 2012 dosáhl 85,51%.

Zdroje: ČEZ[44], ČTK, ČSÚ[45]

Technické informaceEditovat

ReaktoryEditovat

Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři bloky VVER 440, typ V 213. Původně disponoval každý elektrickým výkonem 440 MW, dnes díky modernizaci z let 2005–2012 dosažitelným elektrickým výkonem 4 × 510 MW. [46]

V aktivní zóně každého reaktoru je umístěno 349 palivových souborů, z toho 37 regulačních kazet s absorpční a palivovou částí. Každý palivový soubor je tvořen 126 palivovými pruty, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno. Výška aktivní zóny je 2,5 m, průměr 2,88 m.

PalivoEditovat

Palivem je uran obohacený na přibližně 4,25 % 235U[47] (tato hodnota se může měnit). V reaktoru se vyměňuje jedna pětina palivových kazet ročně. Vsázka paliva reaktoru má hmotnost 42 tun.[47] Při výměně paliva dochází k nahrazení čtvrtiny až pětiny paliva a následně kazety chladnou šest let v sousedním palivovém bazénu, odkud jsou přemístěny do meziskladu použitého paliva.[48]

ChlazeníEditovat

Primární chladivoEditovat

Objem chladiva v primárním okruhu je 209 m³. Reaktorem za hodinu proteče 42 000 m³ vody.

Zdroj technické vody, terciární chlazeníEditovat

Jako zdroj technologické vody (především pro chlazení) slouží vodní dílo Dalešice společně s vyrovnávací nádrží Mohelno. Dalešice zároveň fungují jako přečerpávací elektrárna (výkon 475 MW). Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby.

Elektrárna má 8 chladicích věží. Maximální odpar z chladicích věží při plném výkonu bloků je 1 m3/s. Poslední studie vodního režimu povodí řeky Jihlavy nad přehradou Dalešice ukazují, že chlazení nové elektrárny není problémem pro případnou dostavbu 5. reaktoru, neboť kapacita povodí a Dalešické přehrady stačí i pro nové bloky s výkonem přes 1200 MWe.

Zásobování teplemEditovat

Již v roce 1985 se plánovalo zásobit teplem z elektrárny město Brno, teplovod měl stát 1,9 miliardy korun. Kvůli změně režimu a později také kvůli ekonomické nevýhodnosti byl projekt zastaven.

BezpečnostEditovat

V roce 2020 byl instalován laserový systém, který chrání elektrárnu před drony nebo útokem ze vzduchu.[49]

Další jaderná zařízení v areálu elektrárnyEditovat

 
Meteorologický stožár

V areálu jaderné elektrárny Dukovany jsou kromě čtyř reaktorových bloků další dvě jaderná zařízení, úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů a dva sklady použitého jaderného paliva s celkovou kapacitou 194 obalových souborů.[50]

Meteorologická observatoř a meteorologický stožárEditovat

Cca 1 km severozápadně od areálu elektrárny se nachází meteorologická observatoř pro měření meteorologických prvků a radiace, jejíž součástí je 136 m vysoký meteorologický stožár (pro měření směru, rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu v daných hladinách), doplněno o měření vertikálního profilu charakteristik turbulence atmosféry akustickým systémem SODAR-RASS.[51]

Všechna měření a pozorování pro potřeby elektrárny Dukovany jsou realizována v souladu s platnými mezinárodními normami IAEA (International Atomic Energy Agency, česky Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Meteorologická observatoř zároveň plní úkoly vyplývající z náplně standardních pozemních meteorologických stanic, obdobně jako meteorologická observatoř při jaderné elektrárně Temelín.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SVITÁK, Marek. I v koronavirovém roce vyrobily jaderné elektrárny přes 30 TWh elektřiny [online]. 4.1.2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (čeština) 
  2. JADERNÉ ELEKTRÁRNY ZNOVU ZVÝŠILY VÝROBU, PŘEKONALY METU 30 MILIARD KILOWATTHODIN. www.cez.cz [online]. 2.1.2020 [cit. 5.1.2021]. Dostupné online. 
  3. a b https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Dukovany mají nového ředitele. Ten bývalý bude ještě radit. Třebíčský deník. 2020-06-03. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. (česky) 
  5. MAHEL, Luděk. Nové parkoviště u dukovanské elektrárny má mít fotovoltaickou střechu. Třebíčský deník. 2020-02-02. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. (česky) 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Nové dukovanské parkoviště bude rozlehlé. Zastřešení pokryje fotovoltaika. Třebíčský deník. 2020-08-29. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. (česky) 
  7. ŘÍHOVÁ, Ivana. Vítejte v budoucnosti. U dukovanské elektrárny bude vyrábět elektřinu parkoviště. Třebíčský deník. 2020-12-02. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. (česky) 
  8. ŘÍHOVÁ, Ivana. Investice do Dukovan? Letos dvě miliardy, při dostavbě chtějí využít vlaky. Třebíčský deník. 2021-03-23. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. (česky) 
  9. ČEZ. Informace z JE Dukovany – úterý 27.2.2007 [online]. Dukovany: ČEZ, 2007-02-27 [cit. 2012-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  10. HISTORIE A SOUČASNOST EDU. www.cez.cz [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  11. MAHEL, Luděk. V dukovanské elektrárně bude přísnější režim. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  12. REDAKCE. Bezpečnostní prověrky, lepší plot. Bezpečnostní opatření na Dukovanech. trebicsky.denik.cz. 2019-05-22. Dostupné online [cit. 2019-05-29]. (česky) 
  13. MAHEL, Luděk. Dukovanská elektrárna obhájila mezinárodní normy v ochraně životního prostředí. Třebíčský deník. 2019-12-04. Dostupné online [cit. 2020-01-22]. (česky) 
  14. ŘÍHOVÁ, Ivana. Dominanta Dukovan znovu září novotou: Šestá chladicí věž má nový kabát. Třebíčský deník. 2021-08-19. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. (česky) 
  15. Start tendru na Dukovany asi po volbách - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  16. Výstavba nového jaderného bloku Dukovan by měla začít v roce 2029 | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  17. ŘÍHOVÁ, Ivana. Dostavba Dukovan: dokumentace pro tendr je téměř hotová. Třebíčský deník. 2021-02-23. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky) 
  18. ŘÍHOVÁ, Ivana. Výstavba v Dukovanech stále nemá pevný startovní bod. Třebíčský deník. 2020-12-09. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. (česky) 
  19. ŘÍHOVÁ, Ivana. Dukovany získaly povolení pro další bloky, místní jsou s jádrem smířeni. Třebíčský deník. 2021-03-11. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. (česky) 
  20. ČTK. Tendr na dostavbu elektrárny Dukovany vypíše příští vláda, opozici vadí Rosatom. Třebíčský deník. 2021-03-26. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. (česky) 
  21. Spolek žádá poslance, aby se dřív než Dukovany dostavěl Temelín. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  22. Dukovany nestačí. Bez Temelína se za elektřinu nedoplatíme [online]. 2020-11-20 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  23. ŘÍHOVÁ, Ivana. Rosatom nebude osloven v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Třebíčský deník. 2021-04-19. Dostupné online [cit. 2021-05-26]. (česky) 
  24. Jak vrátit energetické dodávky českým firmám? [online]. zpravycr.cz, 2021-07-11 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  25. Hra o dostavbu Temelína. Vlastizrada? Vláda a poslanci chtějí odříznout české ruce od vysoce kvalifikované práce. České národní listy. Dostupné online. 
  26. MAHEL, Luděk. Technická turistika táhne. Elektrárenská infocentra hlásí rekordy. Třebíčský deník. 2020-01-23. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. (česky) 
  27. REDAKCE. Šeď a retro před elektrárnou? Lidé hlasují, jak to změnit. trebicsky.denik.cz. 2019-07-12. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. (česky) 
  28. MAHEL, Luděk. Nejvyšší vánoční strom svítil na chladicí věži. Třebíčský deník. 2019-12-02. Dostupné online [cit. 2020-02-05]. (česky) 
  29. STREICHSBIER, Roman. Z věží dukovanské elektrárny zářilo srdce na podporu lidí v první linii. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-06 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  30. JAKUBCOVÁ, Hana. Největší autokino v Česku bude promítat za každého počasí, začíná už v pátek. Třebíčský deník. 2020-05-15. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky) 
  31. MAHEL, Luděk. První jaderná vinice na světě. Zelená se pod věžemi v Dukovanech. Třebíčský deník. 2020-08-13. Dostupné online [cit. 2020-09-04]. (česky) 
  32. BLAŽEK, Tomáš. První jaderné vinici žehnal kněz, víno z ní ale nebude ve volném prodeji. iDNES.cz [online]. 2020-08-13 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  33. ŘÍHOVÁ, Ivana. Po jaderném vínu bude i med. V dukovanské elektrárně mají nové včelíny. Třebíčský deník. 2021-06-11. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. (česky) 
  34. ŘÍHOVÁ, Ivana. 3D model elektrárny v Dukovanech: skenují přes tisíc místností, podívejte se. Třebíčský deník. 2021-04-09. Dostupné online [cit. 2021-04-27]. (česky) 
  35. ČERNÝ, Kamil. Elektrárna neláká jen lidi, ale i ryby a dravé ptáky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  36. MAHEL, Luděk. Na seznam zvířecích návštěvníků elektrárny přibyla užovka. Třebíčský deník. 2018-08-10. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (česky) 
  37. MAHEL, Luděk. U dukovanské elektrárny lze nyní dobít elektromobil za půl hodiny. Třebíčský deník. 2019-12-18. Dostupné online [cit. 2020-02-05]. (česky) 
  38. ŘÍHOVÁ, Ivana. FOTO: Retenční nádrže v dukovanské elektrárně pomohou spodním vodám v okolí. Třebíčský deník. 2021-03-13. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. (česky) 
  39. PAVLÍČEK, Luboš. Jak šel čas s Jadernou elektrárnou Dukovany. CT24. Dostupné online. 
  40. ČERNÝ, Kamil. Zaměstnanci elektrárny ušetřili hektolitry ropy a stovky kubíků vody. Třebíčský deník. 2017-07-26. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. (česky) 
  41. ČEZ. Výroční zpráva 2007. www.cez.cz [online]. Skupina ČEZ, 15.4.2008 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  42. ČEZ: Elektrárna v Dukovanech se za 20 let zaplatila dvakrát [online]. ekolist.cz, 2005-05-23 [cit. 2011-05-28]. Dostupné online. 
  43. ČTK. Výroba Dukovan loni opět klesla a byla nejnižší za 28 let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-02 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 
  44. https://www.cez.cz/cs/pro-media
  45. https://www.czso.cz/csu/czso/rocenky_souhrn?filtr=true&vlastnosti=14
  46. ČEZ. Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s. v roce 2008 [online]. Praha: ČEZ, 2008 [cit. 2012-10-06]. Dostupné online. 
  47. a b BURKET, Daneš. Dukovanský palivový cyklus byl v roce 2005 zase o krok lepší. Zpravodaj ČNS [online]. 2006-01-19 [cit. 2012-10-06]. Roč. 2006, čís. 01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-14. 
  48. MAHEL, Luděk. Palivo pět let vyrábělo elektřinu, šest let bude chladnout. Třebíčský deník. 2018-03-20. Dostupné online [cit. 2018-04-01]. (česky) 
  49. Temelín a Dukovany chrání nový laserový systém, zachytí i dron. iDNES.cz [online]. 2020-11-24 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  50. ČEZ. Informační centrum [online]. Praha: ČEZ [cit. 2012-10-06]. Dostupné online. 
  51. ČHMÚ. Odbor profesionální staniční sítě [online]. ČHMÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat