Otevřít hlavní menu

Elektromobil

automobil poháněný elektrickým motorem
Nabíjející se Tesla Model S a Smart ED.
Renault Zoe s dojezdem 400 km na jedno nabití (41 kWh baterie)[1] byl nejprodávanější elektromobil v Evropě v roce 2017[2]
Sériová verze konceptu Škoda Vision iV s 83 kWh kapacitou baterie, výkonem 225 kW ze dvou elektromotorů do všech čtyř kol a dojezdem 500 km má být na prodej od roku 2020.[3]

Elektromobil, elektroauto, elektrické vozidlo (EV), někdy též bateriové elektrické vozidlo (BEV) je automobil na elektrický pohon. Je poháněn elektromotorem a jako zdroj energie využívá obvykle baterie, kterou lze nabít v nabíjecí stanici nebo ze standardní elektrické zásuvky v budovách, garážích a parkovištích. Na kapacitě baterie elektromobilu závisí jeho dojezdová vzdálenost.

Díky dlouhodobě se snižující ceně a zvyšující se kapacitě lithium-iontových baterií, dle deníku The Economist nahradí elektromobily během 21. století spalovací motory.[4] Elektromobilita je spolu se obnovitelnou energií součástí dopravní infrastruktury jenž pomáhá zmírnit změny klimatu způsobené vlivem člověka. Světoví výrobci včetně evropských Volkswagen Group (a Škoda Auto), Daimler AG (Mercedes-Benz), BMW,[5] Renault, Volvo Cars, americký Ford a General Motors,[6] japonský Nissan,[5] Toyota,[7] Mazda[8] korejské Hyundai, Kia,[9] a také čínští výrobci[6] zahájili svoje elektrifikační strategie a přechod vývoje a výroby ze spalovacích motorů na bateriové elektromobily.[5]

Za rok 2018 je tržní pořizovací cena elektromobilů mírně vyšší než srovnatelného spalovacího auta, avšak celková cena vlastnictví elektromobilu (zahrnující pořizovací cenu, údržbu a provoz - elektřina/palivo) je již nižší než cena vlastnictví spalovacích automobilů vzhledem k tomu, že cena elektřiny spotřebované jízdou elektromobilem je několikanásobně nižší než cena paliva pro spalovací auto a díky minimální údržbě kterou vyžaduje mechanicky jednodušší elektromotor.[10][11] Dle studie z roku 2018 vychází provoz elektromobilu zhruba na 0,36 Kč na 1 km, ve srovnání s dieselovým a benzínovým autem, jenž stojí 1,53 Kč, respektive 1,76 Kč na 1 km.[12] Pořizovací cena se dále snižuje díky zlevňující se výrobě baterií, a dle projekcí cen baterií bude pořizovací cena elektromobilů nižší než cena spalovacích aut kolem roku 2024.[11]

HistorieEditovat

Počátky elektromobilityEditovat

 
Elektromobil v Anglii v roce 1895
 
Elektromobil La Jamais Contente (1899), první silniční dopravní prostředek, který dosáhl rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu

Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem roku 1835,[13] tedy přibližně 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem. Belgičan Camille Jenatzy překonal s elektromobilem La Jamais Contente ve tvaru připomínajícím doutník 29. dubna 1899 jako první na světě rychlost 100 km/h. Na počátku 20. století jezdilo v USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Poskytovaly totiž komfort a snadné ovládání. Klasické automobily se musely startovat klikou, byly velmi hlučné a složité na údržbu. Vše změnil až vynález elektrického startéru a hlavně sériová výroba modelu „T“ Henryho Forda, který vytlačil elektromobily svou spolehlivostí, větším dojezdem a nízkou cenou. V roce 1902 zlepšil Thomas Edison baterii elektromobilů.

Mezi první elektromobily vyvinuté na území českých zemí patří elektromobil Františka Křižíka z roku 1895 poháněný stejnosměrným elektromotorem o výkonu 3,6 kW napájeným olověným akumulátorem se 42 články. Ve svém třetím modelu s názvem Landaulet Křižík použil dva elektromotory o výkonu 2,2 kW, které byly umístěny v zadních kolech.

Dvacáté stoletíEditovat

Další vzestup zájmu o elektromobily způsobily energetické krize v letech 1970 a 1980. V Československu byl elektromobil (s názvem Ema) vyvinut v roce 1971, tento projekt byl však na pokyn vládnoucí garnitury zastaven.[14] V 90. letech 20. století se v Evropě začaly sériově vyrábět elektromobily značek Citroën, Fiat, Peugeot, Renault a dalších. Z důvodu vysoké pořizovací ceny je provozovaly převážně velké státní podniky a instituce. Několik desítek těchto vozidel jezdí dnes v ČR a jsou převážně majetkem členů občanského sdružení Elektromobily.

Prvním novodobým prototypem v Československu byla tzv. Škoda Shortcut. Shortcut byl vyroben firmou EKOLO-Jaromír Vegr pro švýcarského zákazníka firmu SUNEL-Thomas Dinkel. Byl vyroben v jediném exempláři zkrácením karoserie Škoda Favorit vpředu i vzadu dle pokynů designera Václava Krále. Osazen byl sériový indukční motor převinutý na napětí 120 V a regulátor fy BRUSA (CH). Na vývoji elektromobilů se podílel i pobočný závod Škody Plzeň - Škoda Elcar v Ejpovicích na počátku 90. let 20. století. Zde bylo vyrobeno několik stovek vozidel Eltra na základě objednávky pana Bruno Frideze ze Švýcarska. Dalším vyvíjeným modelem byla Tatra Beta.

V roce 1990 pod mandátem nulových emisí státu KalifornieUSA představila řada světových výrobců vlastní moderní elektrizovanou řadu vozidel. Jedná se například o tyto modely: GM EV-1, Ford Ranger EV nebo Toyota RAV4 EV. Legendární EV1 byl na rozdíl od ostatních již od počátku koncipován jako elektromobil (ostatní byly přestavby běžných modelů). Legislativa zvýhodňující elektromobily byla záhy soudně napadena automobilkami a patřičné zákony byly zrušeny. Jelikož byla tato vozidla pronajímána, mohla být po skončení smluv stažena z provozu a následně byla z velké části zlikvidována. Několik málo kusů EV1 skončilo v muzeích, avšak nepojízdná, bez baterií, motoru i řídící elektroniky.[15]

Elektromobilová revoluce a růstEditovat

 
Elektomobilovou revoluci iniciovala americká automobilka Tesla vedená podnikatelem Elonem Muskem.

Elektromobily byly v ústraní a až do roku 2008, od kdy jejich prodeje postupně rostou. V roce 2015 společnost BMW oznámila, že bude elektrifikovat všechny své vozy během dalších 10 let.[16]

 
Nissan Leaf patří mezi nejprodávanější elektromobily na světě

Elektomobilovou revoluci iniciovala v desátých letech 21. století americká automobilka Tesla vedená jihoafrickým inženýrem Elonem Muskem, který také způsobil převrat ve vesmírném průmyslu se svojí firmou SpaceX.[17]

V roce 2017 tvořily elektromobily 1 % světového prodeje automobilů.[4] V roce 2018 zhruba 4,6 %.[18] Díky dlouhodobě se snižující ceně a zvyšující se kapacitě lithium-iontových baterií,[4] švýcarská banka UBS odhaduje, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit 14 % prodejů aut a dle deníku The Economist nahradí elektromobily během 21. století spalovací motory.[4] Škoda Auto předpokládá, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit zhruba 25% prodejů automobilů na trhu.[19]

Řada zemí zavedla budoucí datum, od kterého bude zakázán prodej spalovacích automobilů za účelem snížení znečištění výfukovými plyny a závislosti dopravní infrastruktury na fosilních palivech.[4] U Spojeného království a Francie je to např. rok 2040,[20] v Německu vláda plánuje konec prodeje spalovacích motorů na rok 2030.[21] Mezi vůdčí země v elektromobilitě patří Norsko, kde více než polovina všech prodaných aut v roce 2017 byla elektrifikovaná: čistě elektrické nebo hybridní.[20]

 
Exponenciální růst prodejů nabíjecích automobilů v největších trzích od roku 2011

Velký výrobce automobilů na světě, Volkswagen Group, jehož součástí je Škoda Auto, oznámil v roce 2017 postupný přechod ze spalovacích motorů na elektromobily a také, že všech 300 modelů všech dvanácti značek budou mít elektrickou verzi do roku 2030. Daimler AG, BMW, Nissan,[5] Toyota, Mazda,[8] Hyundai, Kia,[9] Renault, Volvo Cars, Ford, General Motors a čínští výrobci[6] zveřejnili do roku 2017 svoje vlastní elektrifikační strategie.[5]

CharakteristikyEditovat

Cena a provozEditovat

Za rok 2018 je tržní pořizovací cena elektromobilů mírně vyšší než srovnatelného spalovacího auta,[11] avšak celková cena vlastnictví elektromobilu (zahrnující pořizovací cenu, údržbu a provoz - elektřina/palivo) je nižší než cena vlastnictví spalovacích automobilů vzhledem k tomu, že cena elektřiny spotřebované jízdou elektromobilem je několikanásobně nižší než cena paliva pro spalovací auto a díky minimální údržbě kterou vyžaduje mechanicky jednodušší elektromotor.[10] Hlavní důvod vyšší pořizovací ceny elektromobilů oproti spalovacím automobilům je cena baterie.[22] Cena lithium-iontových baterií se mezi lety 2010 a 2016 snížila o 73 % z 1000 dolarů za kilowathodinu (kWh) kapacity na 273 dolarů za kWh, a dále se snižuje s odhadovanou cenou 74 dolarů za kWh kapacity na rok 2030. Kromě již nižší ceny celkového vlastnictví díky levnějšímu provozu také dosáhnou elektromobily tedy i nižší pořizovací ceny ve srovnání se spalovacími auty kolem roku 2025[22] nebo 2024 dle studie společnosti Bloomberg.[11] Spalovací auta nebudou v tom případě schopna konkurovat elektromobilům skrze pořizovací cenu, cenu údržby i provozu.[23]

Elektromobil spotřebuje na ujetí 100 km vzdálenosti zhruba 12 až 16 kWh elektřiny.[24] Dle studie z roku 2018 vychází provoz elektromobilu zhruba na 0,36 Kč na 1 km, ve srovnání s naftovým a benzínovým autem, jenž stojí 1,53 Kč, respektive 1,76 Kč na 1 km.[12] Jiná studie z roku 2017 udává náklady na provoz elektromobilu na 0,35 až 0,4 Kč za 1 km.[25] V ohledu na náklady na kilometr ujetý elektrickým autobusem je cena 2 koruny, u naftového autobusu je to 9 korun.[26]

Skladování energieEditovat

Lithium-iontový akumulátorEditovat

 
Baterie elektromobilu Nissan Leaf

Moderní elektrická auta používají převážně lithium-iontové baterie ke skladování energie použité k pohonu svých elektromotorů, díky jejich vlastnostem jako cena, kapacita, rychlost nabíjení a energetická účinnost. Mimo to jsou vyvíjené i další formy skladování energie, které lze použít pro pohon elektrických aut.[4]

Vodíkové palivové článkyEditovat

Související informace naleznete také v článku Vodíkový automobil.

Palivové články skladující energii v podobě vodíku jsou vyvíjeny jako alternativa k bateriím, avšak kvůli jejich nižší energetické efektivnosti a náročnosti výstavby infrastruktury pro výrobu a čerpání vodíku (ve srovnání s všudypřítomností elektrické sítě) se nedostaly do popředí automobilového průmyslu. Pro vývoj pohonu s využitím vodíku také lobbovaly ropné společnosti, neboť vodík lze získávat přímo z fosilních paliv. Mezi několik výrobců, kteří kromě bateriových elektromobilů prodávají také elektromobily s vodíkovými palivovými články v roce 2018, patří Toyota[27] Honda a Hyundai.[28]

Jeden z hlavních zastánců vodíkových automobilů – Japonský výrobce Toyota – oznámil v červnu 2019, že na základě poptávky po bateriových elektromobilech orientuje Toyota svou výrobu na elektrifikaci skrze lithium-iontové baterie.[29]

Pevný akumulátorEditovat

Související informace naleznete také v článku Lithium-polymerový akumulátor.

Mezi nové technologie, u kterých se očekává komerční využití v automobilovém průmyslu, patří pevný akumulátor (t.j. baterie s elektrolytem v pevném skupenství, anglicky solid-state battery). Aktivní výzkum pevných baterií probíhá u několika výrobců a jejich vlastnosti mají umožnit dále zvýšený dojezd elektromobilů a značně snížená doba nabíjení. Širší komerční využití lze očekávat nejdříve během dvacátých let 21. století.[30][31] Mezi automobilky, jenž investovaly do vývoje komerčních pevných baterií před rokem 2018, patří Volkswagen, BMW, Toyota a Hyundai.[32]

EmiseEditovat

Elektromobily neprodukují svým provozem výfukové plyny a i se započítáním výroby elektrické energie ze „špinavějších“ zdrojů (např. hnědé uhlí) je jejich bilance vlivu na životní prostředí lepší, než u automobilů se spalovacími motory.[33] Firma ČEZ předpokládá, že v roce 2020 budou elektromobily dobíjené z běžné sítě nepřímo vypouštět do ovzduší o 73 % méně emisí CO2 (44 g/kWh) než běžný automobil B-segmentu (164 g/kWh).[34] V roce 2008 to bylo o 42 % méně (95 g/kWh).

Řada světových měst řeší čistotu ovzduší ve prospěch veřejného zdraví obyvatel postupnými zákazy vjezdu dieselových a benzínových aut, což se nevztahuje na elektromobily.[35]

Dle studie z roku 2017, i v případě, že je elektroauto nabito elektřinou vytvořenou pouze spalováním fosilních paliv, tak je pro jeho jízdu potřeba značně menší množství fosilních paliv než u spalovacího motoru, neboť spalovací motor použije o třetinu více energie na jednotku ujeté vzdálenosti než výroba elektřiny z fosilních paliv a následné nabití a jízda elektromobilem. V případě nabíjení elektřinou z jaderných i obnovitelných zdrojů jsou emise skleníkových plynů a uhlíková stopa téměř nulové.[36]

The Guardian uvádí, že v roce 2020 se očekává, že za ujetý kilometr přímo a nepřímo benzinové auto vytvoří 125 gramů CO2, elektromobil nabitý elektřinou vyrobenou pouze spalováním ropy vytvoří 91 gramů CO2, elektromobil nabitý z energetického mixu EU 57 gramů, z jaderných zdrojů vytvoří 2 gramy CO2 a elektromobil nabitý z obnovitelných zdrojů nemá provozní emise.[36] Evropská agentura pro životní prostředí roku 2016 vydala zprávu, podle které emise CO2 z paliv na výrobu průměrného energetického mixu EU použitého při jízdě elektromobilem jsou nižší než emise CO2 vytvořené v průměru provozem spalovacích automobilů na kilometr jízdy.[37] Studie z roku 2018 uvádí, že typické elektrické auto dnes produkuje jen polovinu emisí skleníkových plynů průměrného evropského osobního automobilu po celou dobu jejich životnosti. Na trzích s elektřinou s velmi nízkými emisemi uhlíku, jako je Norsko nebo Francie, vyrábějí elektrická vozidla méně než třetinu emisí životního cyklu průměrného vozidla se spalovacím motorem.[38]

Výroba baterie vytváří dle studie z roku 2017 zhruba 150 až 200 kg ekvivalentu CO2 za kilowatthodinu kapacity, což pro elektromobil se 100 kWh baterií (odpovídající luxusnímu automobilu) znamená 15 až 20 tun ekvivalentu CO2,[39] Autoři reportu dále zdůrazňují, že technologie pro výrobu baterií se rapidně vyvíjí ve prospěch bezemisní výroby a mimo to lze při výrobě baterií použít obnovitelnou či jadernou elektřinu, jež značně snižuje emise při výrobě baterií.[40] Výroba nového spalovacího auta má uhlíkovou stopu: zhruba 6 (u miniauta) až 35 tun CO2 (u luxusního automobilu).[41] Dle jiného reportu výroba průměrného elektromobilu vytvoří kolem 8,8 tuny CO2, z čehož necelá polovina spadá na baterii; výroba průměrného spalovacího auta vytvoří kolem 5,6 tun CO2.[36]

Elektromobily mají v každém případě menší uhlíkovou stopu než jakýkoliv spalovací motor během svého životního cyklu. Čím čistší je výroba energie pro jejich provoz, tím se tento rozdíl zvětšuje.[42]

Dojezd a dobíjeníEditovat

 
Nabíjení ve městě
 
Sportovní elektromobil od chorvatského výrobce Rimac Automobili s výkonem 1408 kW má dojezd až 650 km se 120 kWh baterií.[43]
Související informace naleznete také v článku Nabíjecí stanice.

Elektromobily lze nabíjet z jakýchkoliv zásuvek[44][45] v budovách, garážích apod. Využít se dá běžné 230 V zásuvky, kde je nevýhodou je vysoká časová náročnost, nebo vícefázové 16 A zásuvky. Hodina dobíjení z vícefázové zásuvky zvýší dojezd elektromobilu až o 55 km.[46] Další variantou je využití nabíjecích stanic, jejichž infrastruktura se rapidně rozšiřuje ve městech, v blízkosti silnic, v hromadných garážích apod.

13. května 2011 byla otevřena první dobíjecí stanice pro elektromobily v kraji Vysočina a zároveň v celé republice, nachází se na 96 km dálnice D1.[47] Volkswagen Group se spolu se automobilkami BMW, Daimler AG a Ford podílí na společném projektu pro výstavbu rychlonabíjecí vysokovýkonné sítě na důležitých evropských silnicích. V Česku má na základě této iniciativy do roku 2020 vzniknout 1200 nabíjecích stanic.[48]

Skupina ČEZ provozuje v Česku síť nabíjecích stanic. Počet těchto stanic byl zhruba 85 v listopadu 2017 a do roku 2020 by se měl rozšířit o dalších 63.[49]

Dobíjení akumulátorů lze provádět vysokým stejnosměrným napětím a vysokým proudem řádově v desítkách minut (výkon cca 100 kW). V tomto případě jde o rychlonabíječky (např. Superchargery od automobilky Tesla), kterých je v České republice spíše méně. Většinou se u nás setkáme s nabíjecími stanicemi se střídavým napětím, které nabijí elektromobil za 4 až 5 hodin.[50] V květnu 2012 se šest světových automobilových koncernů dohodlo na jednotném rozhraní pro rychlodobíjení.[51]

Stále se rozšiřující síť nabíjecích stanic snižuje problém omezeného dojezdu některých elektromobilů. V současnosti je podle databáze MPO 131 veřejných stanic, ale celkem je okolo 470 stanic. Celkový počet 470 stanic zahrnuje všechny dobíjecí stanice pro elektromobily, které jsou veřejně přístupné (veřejné dobíjecí stanice) a stanice, které jsou přístupné za určitých podmínek širšímu okruhu uživatelů (např. hotely, restaurace, sportoviště). Nejsou zahrnuty však dobíjecí stanice, které jsou určeny jen pro firemní zaměstnance. Mapu dostupných nabíjecích stanic pro elektromobily v ČR lze nalézt např. v aplikaci nabijto.cz. [52]

ElektrobusEditovat

 
Elektrobus Rampini-Siemens, vybavený možností nabíjení z trolejbusového trakčního vedení, při předvádění s cestujícími v Pardubicích

Jednou z variant elektromobilu je i elektrobus, elektrický autobus. První elektrobus na pravidelné lince jezdil v Santa Barbaře v Kalifornii, první evropský elektrobus na pravidelné lince jezdil ve Znojmě. Vyvinula jej společnost ČAS-service (též jeho provozovatel) s využitím karoserie trolejbusu Škoda 21Tr. Výrobce plánoval od roku 2004 výrobu i pro další dopravce, avšak vzhledem k dotační politice Ministerstva dopravy ČR, které dopravci v rámci programu obnovy vozidel přispívá 30 až 40 % na trolejbusy a nízkopodlažní autobusy, zatímco dotaci na elektrobusy údajně neumožňuje, nebyla výroba zahájena.[53] V roce 2008 již je v dotačním programu na vozidla MHD obsažena fixní dotace 1,2 milionu Kč na nízkopodlažní elektrobus délky do 11 metrů, s fixním navýšením 0,6 milionu za elektrický pohon.[54]

V roce 2010 vyrobila elektrobus i česká firma SOR Libchavy a označila jej jako SOR EBN 10,5. Tyto elektrobusy jezdí v provozu v Ostravě[55] a ve Vysokých Tatrách. v roce 2016 přišel SOR s novým modelem elektrobusu SOR ns 12 electric je to nástupce předchozích modelů od sor a může se pochlubit velkému prostoru pro cestující díky to mu že baterie byly přesunuty na střechu elektrobusu. bateriové koše jsou od firmy EVC group. Kromě SORu vyrábí elektrobusy v České republice firma EVC Group, která i dodává bateriové boxy do zmíněných elektrobusů SOR, dále pak přestavuje na elektrický pohon midibus slovenského výrobce Rošero.[56]

V Evropě jsou další výrobci, např. Solaris nebo italská společnost BredaMenarinibus.

Elektrický motocyklEditovat

 
Elektrický motocykl značky Zero Motorcycles
Související informace naleznete také v článku Elektrický motocykl.

Elektrická kapotovaná tříkolkaEditovat

 
Elektrická kapotovaná tříkolka, na obrázku model v provedení od projektu elBlesk

Moderní přístup k elektromobilitě často uvažuje menší vozy s nízkou celkovou spotřebou energie a z toho plynoucí levný a ekologický provoz. Jedním ze zástupců takové úvahy jsou například elektrické kapotované tříkolky, které nabízí dvě místa k sezení a často omezený nákladový prostor. Hlavní myšlenkou zmíněných tříkolek je poskytnout pohodlnou dopravu po městských a příměstských částech. Na krátké vzdálenosti taková vozidla poskytují dostatečný komfort a vzhledem k rozměrům nabízí výhodu v parkovacích možnostech, kdy lze navíc parkovat na podélném stání v kolmém směru. Nespornou výhodou je pak možnost dobíjení z klasických zásuvek 230V s časem nabíjení pohybujícím se mezi 1 až 8 hodinami v závislosti na použitém typu baterií. Náklady na ujetý jeden kilometr se pak mohou dostat i pod deset haléřů (10 Kč/100 km).

MotorsportEditovat

 
Druhá generace monopostu Formule E v březnu 2019
Související informace naleznete také v článku Formule E.

ReferenceEditovat

  1. ALLAN, Lawrance. Refreshed 2017 Renault Zoe gets 250-mile range [online]. AutoExpress, 2016-09-29 [cit. 2016-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Renault Zoe still dominates Europe electric-car sales; longer range boosts sales.
  3. Nick Gibbs. Skoda's Vision iV electric concept has self-driving tech. europe.autonews.com. Crain Communications. 4. březen, 2019.
  4. a b c d e f The death of the internal combustion engine. The Economist. 12. srpna 2017.
  5. a b c d e Christoph Rauwald. VW to Build Electric Versions of All 300 Models by 2030. Bloomberg. 12. září 2017.
  6. a b c Factbox: Automakers get serious about electric cars (anglicky). Reuters. 18. listopadu 2017.
  7. MASAAKI KUDO. Toyota and Panasonic to build electric car batteries together. Nikkei Asian Review. JANUARY 20, 2019.
  8. a b Toyota and Mazda Are Teaming Up to Make Electric Car Tech (anglicky). Fortune. 28. září, 2017
  9. a b Sohee Kim. Hyundai Bolsters Electric Car Lineup to Narrow Gap With Rivals (anglicky). Bloomberg. 13. prosince 2017.
  10. a b Damian Carrington. Electric cars already cheaper to own and run than petrol or diesel – study. The Guardian. 1. prosince 2017.
  11. a b c d Electric Cars May Be Cheaper Than Gas Guzzlers in Seven Years. Bloomberg. 22. březen 2018.
  12. a b Vše, co potřebujete vědět o nabíjení elektromobilů. alza.cz. 3. ledna 2018.
  13. Elektromobily.org. Elektromobily minulosti a budoucnosti [online]. Elektromobily.org [cit. 2015-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  14. Pořad První byla Ema z cyklu České televize Zašlapané projekty, dostupné online (2009).
  15. Dokumentární film Kdo zabil elektromobil? / Who Killed the Electric Car? 2006
  16. VOŘÍŠEK, Martin. BMW chce během následujícího desetiletí elektrifikovat všechny své modely [online]. OEnergetice.cz, 2015-06-30 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  17. BRIAN DEAGON. 9/18/2017. Tesla-Led Electric Car Revolution Sets Stage For Mass Disruption. investors.com.
  18. All-electric car market share on the rise worldwide. 13. prosinec 2018.
  19. Volker Koerdt. Bis 2020 bringt Skoda 19 neue Modelle (německy). autozeitung.de. 03.07.2018.
  20. a b Camilla Knudsen, Alister Doyle. Norway powers ahead (electrically): over half new car sales now electric or hybrid. Reuters. 3. ledna 2018.
  21. Shehab Khan. Germany pushes to ban petrol-fuelled cars within next 20 years. independent.co.uk. 10. října 2016.
  22. a b Lithium-ion-battery-costs-and-market. Bloomberg. 5. červen, 2017.
  23. Leslie Shaffer. Electric vehicles will soon be cheaper than regular cars because maintenance costs are lower, says Tony Seba. 14. června, 2016.
  24. Jaké jsou provozní náklady elektromobilu?. ekobonus.cz. E.ON. 10.10.2011.
  25. Jaká je reálná spotřeba elektromobilu?. elektrickevozy.cz.
  26. Třinec v ČR vládne elektromobilitě, převzal deset elektrobusů. Martin Wagenknecht 13. 03. 2017.
  27. Norihiko Shirouzu. Hydrogen fuel-cell car push 'dumb'? Toyota makes a case for the Mirai. Reuters. 6. října 2017.
  28. Audi und Hyundai kooperieren bei Brennstoffzelle (německy). Handelsblatt. 20.06.2018.
  29. Kevin Buckland, Naomi Tajitsu. Toyota speeds up electric vehicle schedule as demand heats up (anglicky). Reuters. 7 června 2019.
  30. DOMENICK YONEY. Nissan Says Development Of Solid-State Batteries “Practically A Zero”. insideevs.com. 6. dubna 2018
  31. Will solid-state batteries power us all?. The Economist. 16. října 2017.
  32. Fred Lambert. Volkswagen becomes latest automaker to invest in solid-state batteries for electric cars. electrek.co. 22. červen 2018.
  33. http://pubs.aeaweb.org/doi/pdfplus/10.1257/aer.20150897 - Are There Environmental Benefits from Driving Electric Vehicles? The Importance of Local Factors
  34. Elektromobilita | Skupina ČEZ [online]. m.elektromobilita.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08. 
  35. Aria Bendix. 15 major cities around the world that are starting to ban cars. businessinsider.com. 12. leden 2019.
  36. a b c Seán Clarke. How green are electric cars?. The Guardian 21. prosinec 2017.
  37. https://www.eea.europa.eu/publications/electric-vehicles-in-europe/download - Electric vehicles in Europe, str. 45
  38. https://www.theicct.org/publications/EV-battery-manufacturing-emissions - Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions
  39. https://www.ivl.se/english/startpage/top-menu/pressroom/press-releases/press-releases---arkiv/2017-06-21-new-report-highlights-climate-footprint-of-electric-car-battery-production.html - New report highlights climate footprint of electric car battery production
  40. IVL comments to reactions in media on battery study. www.ivl.se. 2017-07-03.
  41. Mike Berners-Lee a Duncan Clark. What's the carbon footprint of ... a new car?. The Guardian. 23. září 2010.
  42. Batteries can be part of the fight against climate change - if we do these five things. Světové ekonomické fórum. 28. listopadu 2017.
  43. SNYDER, John Beltz. Rimac C_Two is a next-gen EV hypercar from Croatia. Autoblog. US: March 6, 2018. Dostupné online [cit. March 30, 2018]. (anglicky) 
  44. Jak na domácí nabíjení elektromobilu. ecoFuture.cz [online]. 2018-03-12 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  45. SVATOŠ, Patrik. Nabíjíme elektromobil: domácí 230V zásuvka. fDrive.cz [online]. 2017-03-15 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  46. BŘEZINOVÁ, Jana. Kolik stojí nabíjení elektromobilů? [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  47. ČTK. Vysočina má první dobíjecí stanici pro elektromobily [online]. Třebíčský deník, 2011-05-18 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  48. Představuje se Vision E, v roce 2020 z něj bude první škodovka na baterie [online]. iDNES.cz, 2017-04-18 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  49. Elektromobilita ČEZ rozšíří síť rychlého dobíjení o 63 stanic z dalšího evropského grantu [online]. elektromobilita.cz [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  50. Elektromobil – dobíjení a dotace. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  51. maž. Elektromobily budou mít jednotné rozhraní pro rychlonabíjení [online]. www.novinky.cz, 2012-05-09 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  52. Nabijto.cz [online]. www.nabijto.cz [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. 
  53. Jaromír Vegr: Elektromobily – historie a současnost Archivováno 17. 11. 2012 na Wayback Machine, čtvrtletník Pro-Energy, č. 3/2008, str. 44—50; o elektrobusech na str. 50
  54. Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine, Ministerstvo dopravy ČR, Pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy v roce 2008, str. 3
  55. SOR EBN10,5 [online]. Mhd-ostrava.cz [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. 
  56. EVC MIDIBUS [online]. EVC Group [cit. 2013-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-08. 

Externí odkazyEditovat