Formule E

profesionální závody elektrických monopostů

Formule E (oficiálně ABB FIA Formula E World Championship) je série závodů monopostů poháněných výhradně elektricky, založená v roce 2014, přičemž koncept šampionátu byl zveřejněn již v roce 2011. Závody jsou pořádány pod záštitou Mezinárodní automobilové federace (FIA), od roku 2021 je v této sérii vyhlašován mistr světa.

Formule E logo
Monopost Formule E v roce 2019

VůzEditovat

Od první sezóny šampionátu jsou vozy jednotné, tedy všechny týmy závodí se stejnými vozy. Úmyslem do budoucích let je možnost každého týmu stavět svůj vlastní stroj, ale zatím k tomuto rozhodnutí nedošlo.

V první sezóně jednotný vůz postavila francouzská firma Spark Racing Technologies pod názvem Spark-Renault SRT 01E, přičemž monopost byl výsledkem desetiměsíční kooperace mezi firmami Dallara (která navrhla šasi), McLaren (který dodal motor – stejný, jaký je použit v hypersportovním voze McLaren P1), Hewland (dodavatel pětistupňové převodovky), Williams (baterie) a Renault. Akumulátor však nedokázal vydržet po celou délku závodu a jezdci museli po vybití přesedat do druhého auta, což vzbudilo velkou kritiku vůči sérii. První vozy Formule E měly výkon nejméně 250 mechanických koňských sil (190 kW) a byly schopné zrychlit z 0 na 100 km/h za 3 sekundy, maximální rychlost dosahovala 225 km/h.[1] Generátory pro dobíjená baterií byly poháněny glycerinem, vedlejším produktem výroby bio-dieselu.[2]

 
Felix Rosenqvist at the 2017 Berlin ePrix, showing the updated season-3 spec front wing

Od druhé sezóny si však mohly týmy vyvíjet vlastní pohonné jednotky, invertor, převodovku a chlazení; společné zůstaly šasi a baterie. Pro třetí navrhla Dallara nový nos vozu s dvojitým předním křídlem, za účelem vizuální odlišnosti od jiných sérií.

Podrobnější informace naleznete v článku Spark SRT05e.
 
Stoffel Vandoorne driving a Gen2 Formula E car at the 2019 Hong Kong ePrix

Od sezóny 2018/19 je využívána druhá generace šasi s názvem Spark SRT05e, někdy též označována jako "vůz Gen2". Vůz je značným vylepšením předchozí generace – baterie má kapacitu 54 kWh, výkon vzrostl z 200 kW na 250 kW a maximální rychlost na 280 km/h. Nová technologie zároveň znamenala konec výměnám vozů uprostřed závodů.[3] Nové vozy také obsahovaly bezpečnostní systém zvaný "halo", který chrání hlavu jezdce před nárazem do letících objektů při nehodách.[4]

Od sezóny 2022/23 je plánováno uvedení nového jednotného šasi pod názvem "Gen3". Očekává se, že výkon bude dosahovat 350 kW v kvalifikaci a 300 kW v závodě. Baterie bude také možno dobíjet při zastávce v boxech.[5]

Minimální předepsaná hmotnost vozu včetně jezdce je od třetí sezóny 880 kg.

FormátEditovat

V sezóně Formule E se jezdí okolo 12 závodů, ve kterých získávají body jak jezdci, tak jejich týmy. Závodní víkend sestává z volných tréninků v ranních hodinách, kvalifikace v poledne a 1 nebo 2 závodů odpoledne.

Bodování závodů je podobné jako ve Formuli 1, přičemž za pole position jsou navíc udělovány 3 body a za nejrychlejší kolo v závodě 2 body (v první a druhé sezóně), od třetí sezóny se však FIA rozhodla udělit jen jeden bonusový bod. Jezdec (resp. tým) s nejvyšším počtem bodů na konci sezóny, se stává mistrem světa.

JezdciEditovat

Seriálu se mj. účastní i mnoho bývalých pilotů Formule 1 – jsou to Jaime Alguersuari, Karun Chandhok, Pascal Wehrlein, Bruno Senna, Jérôme d'Ambrosio, Felipe Massa, Brendon Hartley, Sébastien Buemi, Jarno Trulli, Lucas di Grassi, Nick Heidfeld, Charles Pic, Takuma Sató a Nelson Piquet, Jr.

OkruhyEditovat

Kvůli lepší propagaci se závody konají zejména na městských okruzích, nechybí ani slavné Monte Carlo. Délka tratě je od 1,8 do 3,4 kilometrů, jezdci absolvují okolo 50 kol a závod trvá okolo 1 hodiny.

SezónyEditovat

 
Monopost Spark-Renault SRT 01E pro závody FIA Formula E, představený na Frankfurt Motor Show 2013

2014/15Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2014/15.

V první sezóně Formule E se odjelo 11 závodů, od září 2014 do června 2015. Mistrem světa se stal Nelson Piquet Jr. o jediný bod před Sébastienem Buemim. Mezi týmy zvítězil e.dams Renault.

Zajímavostí bylo, že v 11 závodech se radovalo 7 různých vítězů: Buemi, Bird, Piquet Jr., da Costa, Prost, d'Ambrosio a Di Grassi.

2015/16Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2015/16.

V druhé sezóně od října 2015 do července 2016 bylo v kalendáři Formule E 10 závodů v 9 městech. Mistrem světa se stal Sébastien Buemi o 2 body před Lucasem Di Grassim, a to díky zajetí nejrychlejšího kola v posledním závodě sezóny. Vítězství mezi týmy obhájil e.dams Renault.

2016/17Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2016/17.

Třetí sezóna Formule E probíhala od října 2016 do července 2017. Mistrem se stal Lucas Di Grassi před Buemim a nováčkem Felixem Rosenqvistem. e.dams Renault úspěšně znovu obhájil pozici nejlepšího týmu.

2017/18Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2017/18.

Čtvrtá sezóna Formule E se skládala ze 12 závodů od prosince 2017 do července 2018, účastnilo se jí 10 týmů a 26 jezdců. Vítězem mezi jezdci se stal Francouz Jean-Éric Vergne se 198 body, který za sebou nechal di Grassiho a Sama Birda. Mezi týmy získal titul tým Audi Sport ABT Schaeffler, který o pouhé 2 body porazil Techeetah.

 
Druhá generace Formule E představená v březnu 2018 pod názvem Spark SRT 05e

2018/19Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2018/19.

Pátá sezóna probíhala od prosince 2018 do července 2019, účastnilo se jí 11 týmů a 24 jezdců.

Nejvýznamnější změnou byl nový monopost. Poté, co se první 4 sezóny od Formule E 2014/15 využíval Spark-Renault SRT 01E, byl pro tuto sezónu představen nový stroj Spark-Renault SRT05e stejného výrobce Spark Racing Technology.

Do šampionátu se zapojila se svou pohonnou jednotkou i automobilka BMW.[6]

Tituly získali Jean-Éric Vergne a Techeetah.

2019/20Editovat

 
Monopost týmu Panasonic Jaguar Racing
Podrobnější informace naleznete v článku Formule E 2019/20.

Od šesté sezóny se zapojily se svými motory i Mercedes-Benz a Porsche.[7][8] Šampiónem se v sezóně poznamenané pandemii covidu-19 stal António Felix da Costa před Stoffelem Vandoornem a Jeanem-Éricem Vergnem. Mezi týmy získal titul Techeetah.

2020/21Editovat

Mezinárodní automobilová federace uznala životaschopnost a oblíbenost série, a tak je od této sezóny vítěz označován jako mistr světa. Prvním se stal Nyck de Vries závodící za Mercedes, a to před Edoardem Mortarou a Jakem Dennisem. Sezóna, která byla kvůli protiepidemickým opatřením posunuta až do kalendářního roku 2021, se vyznačovala velkou vyrovnaností – před posledním závodem mělo alespoň matematickou šanci na titul 13 jezdců. Mercedes mezi týmy získal týmové vítězství již ve své druhé sezóně ve Formuli E.

2021/22Editovat

Osmá sezóna Formule E byla zahájena v lednu 2022 závody na saúdskoarabském okruhu Ad-Diriyah v Rijádu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIA Formula E Championship na anglické Wikipedii.

  1. Guide to – Car – Specifications [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 November 2015. (anglicky) 
  2. Formula E power generation [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. (anglicky) 
  3. Formula E presents Gen2 car for 2018/19 season [online]. Motorsport.com, 6 March 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Šablona:Cite magazine
  5. Formula E's Gen3 Regeneration Concept Agreed [online]. the-race, 18 Jun 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BMW confirms Season 5 entry to Formula E – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mercedes-Benz to enter Formula E in Season 6 – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Porsche set to compete in Formula E from Season 6 – Formula E [online]. fiaformulae.com [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat