Otevřít hlavní menu
The carbon footprint explained
Emise CO2 na obyvatele v tunách za rok (2016).

Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů. Uhlíková stopa se může týkat jedince, výrobku nebo akce. Nejčastěji je ale používána ve spojitosti s výrobky a definuje sumu všech skleníkových plynů, které byly vypuštěny při výrobě daného výrobku. Podobná charakteristika výrobků slouží k výběru toho, jehož výroba má nejmenší dopad na životní prostředí.

Jedná se o ukazatel zatížení životního prostředí, který je odvozen od celkové ekologické stopy. Obvykle bývá vyjadřován v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů (např. metanu, oxidu dusného, halogenovaných uhlovodíků), jejichž hmotnost je ale přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek. Je ale potřeba dát pozor na to, že někdy se v údaji o uhlíkové stopě ony další plyny zanedbají, což může znamenat i velký rozdíl (je to problém i údajů v následujícím textu). Termín, který jasně naznačuje jejich zahrnutí, je skleníková stopa.[1]

Uhlíková stopa je jedním z indikátorů označovaných jako stopa, jiné jsou ekologická stopa, vodní stopa a půdní stopa.

Přímá a nepřímá stopaEditovat

Uhlíkovou stopu je možné rozdělit na přímou a nepřímou.

Přímá (primární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných bezprostředně při dané aktivitě (při výrobě elektřiny, vytápění, spalování pohonných hmot, atd.).

Nepřímá (sekundární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných během celého životního cyklu výrobku – od výroby až po případnou likvidaci.[2]

Uhlíková stopa podle odvětvíEditovat

Roku 2010 výroba energie a tepla vytvářela čtvrtinu globálních emisí, 24 % zemědělství, lesnictví a další užívání půdy, 21 % průmysl a 14 % doprava.[3]

EnergetikaEditovat

Neobnovitelný zdroj energie zatěžuje životní prostředí emisemi. Ovšem i obnovitelná energie není bezemisní.[4]

Harmonizovaný rozsah emisí ekvivalentu oxidu uhličitého pro výrobu 1 kWh elektřiny:[5]

  • uhlí – 850–1050 g
  • plyn – 450–650 g
  • biomasa – 10–50 g
  • solární (fotovoltaické) – 35–50 g (harmonizováno pro roční dávku záření v jižní Evropě 1700 kWh/m2, což je značně více než v ČR, kde je přibližně 1100 kWh/m2[6])
  • solární (koncentrace solární energie) – 15–35 g
  • geotermální – 5–45 g
  • vodní (přehrady) – 5–15 g
  • vodní (vlny a přílivové) 6–9 g
  • větrné – 8–20 g
  • jaderné – 10–25 g pro LWR, 10–35 g pro PWR, 10–15 g pro BWR

Energetický mix zdrojů pro výrobu elektřiny v dané zemi pak rozhoduje, jaká je odpovídající uhlíková stopa.[7]

Zemědělství a lesnictvíEditovat

V zemědělství převažují emise z obdělávání půdy (rýžová pole po světě emitují jako 200 uhelných elektráren)[8] a z chování dobytka.[9] Nicméně lesnictví může díky rostlinám vázat více oxidu uhličitého než emitovat.[10] Bhútán tak může celkově více uhlíku vázat než emitovat díky malým emisím a současné rekordní výsadbě lesů.[11] Emise způsobené odlesňováním však mohou převážit.[12] Možnost vázání uhlíku pomocí lesů však závisí na podnebním pásmu. Vlhký tropický podnebný pás umožňuje z dané plochy vázat stromy průměrně čtyřikrát více oxidu uhličitého než umožňuje subpolární podnebí.[13] Z dlouhodobého hlediska je však spalování biomasy či les samotný uhlíkově neutrální.[14]

DopravaEditovat

Roku 2016 vytvářel v EU sektor dopravy 27 % emisí CO2 a to celkem něco přes 1 miliardu tun (2 tuny na obyvatele).[15] Přesné údaje se mění v závislosti na širokém spektru faktorů.

Letecká dopravaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Environmentální dopady letectví.

Některé reprezentativní údaje o emisích CO2 jsou uvedeny v průzkumu LIPASTO z roku 2008 o průměrných přímých emisích (bez radiačního působení ve vysokých nadmořských výškách) dopravních prostředků ve Finsku vyjádřených jako CO2 na osobu:[16]

Krátké lety (méně než 463 km): 257 g/km

Dlouhé lety: 113 g/km

Velké letadlo Airbus A380 mělo mít emise pouze 75 g/km na pasažéra,[17] ovšem roku 2019 bylo oznámeno ukončení výroby.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví, Evropská agentura pro životní prostředí a EUROCONTROL v roce 2019 uvedli, že průměrné emise roku 2017 v Evropě byly 99 g/km (163 miliónů tun celkem, 1643 miliard pasažér-kilometrů).[18]

Sdružení pro přepravu chemických látek v Evropě (ECTA) uvádí, že největší emise pro dopravu jedné tuny způsobuje letecká doprava (602 g/km) a dále pak silniční doprava (62 g/km).[19]

Silniční dopravaEditovat

Evropská agentura pro životní prostředí stanovila, že v roce 2011 byla pro veškerou silniční dopravu v Evropě průměrná hodnota emisí CO2 na přepravovanou osobu 109 g/km.[20] V roce 2017 však měla nově prodaná osobní auta průměrně emise 119 g/km.[21] Pokud jsou navíc elektromobily napájené z výrobního energetického mixu Německa, tak mají vyšší emise, než neúspornější auta se spalovacím motorem mimo jiné i díky tomu, že emise na výrobu elektromobilu jsou větší než na výrobu auta se spalovacím motorem.[22] Totiž výroba baterie vytváří nepřímé emise. Výroba baterie s kapacitou 100 kWh totiž produkuje 15 až 20 tun CO2.[23] Podle Sdružení Německých dopravních podniků (VDV) jsou emise z přepravy pasažéra autobusovou dopravou přibližně 10 g/km v dopravní špičce a 50 g/km průměrně.[24]

Různé vědecké studie odhadují emise spojené s jedním kilometrem silnic na 1 až 1000 tun CO2 za rok (přepočteno podle odhadované životnosti).[25] Světová banka uvádí, že podle typu silnice jsou emise spojené s výstavbou jednoho kilometru 90 až 3234 tun CO2.[26]

Železniční dopravaEditovat

Železniční doprava podle Mezinárodní železniční unie vytváří emise 50 až 300 tun CO2 na kilometr infrastruktury za rok.[27] Dále uvádí, že přeprava člověka nebo tuny materiálu způsobuje emise 10 až 25 g/km.

Námořní dopravaEditovat

Průměrná emise CO2 na dopravu jedné osoby trajektem se odhaduje na zhruba 120 g/km.[28] Odhaduje se, že lodní doprava 1 tuny emituje 12 g/km při dopravě mělkým mořem, 8 g/km kontejnerová doprava přes hluboké moře a 5 g/km doprava tankery.[29]

Uhlíkové stopy výrobkůEditovat

Roku 2017 v EU byly emise CO2 průměrně rovny 7,3 tuny na osobu za rok, z čehož 1,7 tuny byly emise domácností a 1,3 tuny emise způsobené exportem.[30]

Užití jistého materiálu je zatíženo emisemi. Podle vládních tabulek z roku 2018 pro Velkou Británii[31] jsou některé údaje (faktory) udané v kg CO2 na kilogram materiálu pro daná použití následující. Ve výrobě má (nový) asfalt 0,04, beton 0,13, dřevo 0,4, papír 0,9, izolace 1,8, plasty 3,1 či kovy 4,3. Z hlediska uložení odpadu je pak faktor uhlíkové stopy skládkováním (bez recyklace) následující: asfalt 0,001, plasty 0,009, oblečení 0,4, organický odpad 0,6, dřevo 0,8 a papír 1. Například mikrotenový sáček o hmotnosti 1 g má tedy emise přibližně 0,003 kg CO2, což jsou zanedbatelné emise vůči emisím, které byly vyprodukovány u výrobků do něj ukládaných.

Několik organizací nabízí kalkulačky stop pro veřejné a firemní užití[32] a několik organizací počítá uhlíkové stopy výrobků.[33] Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických se zabývá papírem, plasty (cukrovinkami), sklem, plechovkami, počítači, kobercem a pneumatikami.

V březnu 2007 zavedla britská společnost Carbon Trust ve spolupráci s výrobci standard Carbon Trust Carbon. K září 2019 změřil a certifikoval 28 000 produktů.[34]

Vyhodnocení obalů některých produktů je důležité pro určení jejich uhlíkové stopy.[35] Klíčovou cestou k určení uhlíkové stopy je podívat se na materiály použité k výrobě položky. Například, nápojový karton z džusu je vyroben z aseptické krabice, plechovka je vyrobena z hliníku a některé lahve jsou vyrobeny ze skla nebo plastu. Čím větší je velikost, tím větší je stopa.

JídloEditovat

Nízkouhlíková strava je životní styl. Ve studii z roku 2014 byly zjišťovány skutečné diety britských lidí a odhadnuty jejich uhlíkové stopy.[36] Průměrné emise ekvivalentu CO2 za den byly:    

  • 7,19 kg u lidí s vysokou konzumací masa
  • 4,67 kg u lidí s nízkou konzumací masa
  • 3,91 kg u lidí, kteří konzumují z masa pouze ryby
  • 3,81 kg pro vegetariány
  • 2,89 kg pro vegany

Ve vyspělých zemích se emise spojené s jídlem (včetně ztrát) pohybují přibližně v rozmezí 5 až 9 kg na osobu za den.[37] Potravinový odpad v Severní Americe tvořil roku 2011 celkem 860 kg emisí na osobu, což je přibližně čtyřikrát více než byl průměr pro Subsaharskou Afriku.[38]

TextilEditovat

Emise oděvního průmyslu tvoří přibližně 5 % z celkových emisí, což je více než letecká a námořní doprava dohromady.[39] Přesná uhlíková stopa různých textilií se značně liší podle širokého spektra faktorů. Studie textilní výroby v Evropě naznačují následující stopy emisí ekvivalentu oxidu uhličitého na kilogram textilu v místě nákupu spotřebitelem:[40]  

  • Bavlna: 8 kg
  • Nylon: 5,43 kg   
  • PET (například syntetické rouno): 5,55 kg
  • Vlna: 5,48 kg

S ohledem na trvanlivost a energii potřebnou k praní a sušení textilních výrobků mají syntetické tkaniny obecně podstatně nižší uhlíkovou stopu než přírodní vlákno.[41]

Úrovně uhlíkové stopyEditovat

Uhlíkovou stopu můžeme měřit na různých úrovních – úroveň města, podniku, jednotlivce, produktu, atd.

Městská úroveňEditovat

Všechny uvolněné emise spojené s daným městem (domácnosti, podniky, továrny, atd.). Nezáleží na místě, kde emise vznikly (elektřina může být vyrobena daleko za hranicemi, ale uhlíková stopa je počítána městu).

Podniková úroveňEditovat

Patří sem všechny uvolněné emise spadající do fungování podniku. V současnosti se pro výpočet podnikové uhlíkové stopy používá Protokol o skleníkových plynech (GHG Protocol), který dělí uhlíkovou stopu na tři kategorie: emise kategorie 1 (Scope 1), emise kategorie 2 (Scope 2) a emise kategorie 3 (Scope 3).

Emise kategorie 1 (používá se anglický pojem Scope 1) (přímé emise) – emise, které podnik přímo kontroluje. Např.: emise z kotlů, z aut vlastněných podnikem.

Emise kategorie 2 (Scope 2) (nepřímé z energie) – emise spojené se spotřebou nakupované energie, které nevznikají přímo v podniku, ale jsou důsledkem jeho aktivity.

Emise kategorie 3 (Scope 3) (další nepřímé) – emise, které vznikají jako následek aktivit podniku, které vnikají ze zdrojů nekontrolovaných daným podnikem a nespadají do Scope 2. Např.: služební cesty prostředkem, který podnik nevlastní, ukládání odpadu na skládku.

Produktová úroveňEditovat

Všechny uvolněné emise vzniklé během celého životního cyklu výrobku.

Úroveň jednotlivceEditovat

 
Ve vyspělých státech lze uhlíkovou stopu jednotlivce omezit především menším počtem dětí. Recyklace a úsporné žárovky mají minimální vliv na uhlíkovou stopu.[42]

Zahrnuje emise spojené s životem každého člověka. Hrubý odhad uhlíkové stopy jednotlivce nabízejí různé internetové kalkulačky.[2] Průměrná uhlíková stopa člověka stále roste. V 19. století zanechávali uhlíkovou stopu hlavně lidé z Velké Británie (až 11 tun na obyvatele, přičemž za svět byly emise pod 1,2 tuny na obyvatele), zatímco ve 20. století hlavně v USA (až 22 tun na obyvatele, kdežto světově průměrné byly pod 4,9 tuny).[43]

Uhlíková neutralita a uhlíková kompenzaceEditovat

Uhlíková neutralita znamená, že uhlíková stopa produktu/města/jednotlivce/produktu je rovna nule. Při extrémně malých emisích (díky nízké spotřebě opřené o nefosilní zdroje) k ní jde v omezeném měřítku dojít kompenzačními prostředky. Těmi mohou být výsadba stromů nebo koupě tzv. uhlíkové kompenzace (offsetů), což jsou finanční nástroje, které zaručují odčerpání vyprodukovaných emisí (výsadba stromů, odčerpání CO2 do podzemí). Výsadba stromů je totiž nejefektivnějším způsobem.[44] Do roku 2050 plánuje být neutrální Evropská unie, ale například i Praha.[45] Pro globální uhlíkovou neutralitu ale nemusejí stačit světové zásoby některých materiálů.[46][47]

Výpočet uhlíkové stopyEditovat

Uhlíková stopa se udává v gramech, kilogramech nebo tunách CO2.

Pro orientační odhad pro jednotlivce je nejjednodušší použít jednu z mnoha internetových kalkulaček.

Výpočty dalších úrovní uhlíkové stopy je složitější.

Uhlíková stopa městaEditovat

je rozdělena do sektorů a stanovuje se pro každý sektor zvlášť.

Sektory:

  • obec, úřad, zařízení provozovaná obcí,
  • domácnosti,
  • podniky a služby,
  • ostatní.

Do každého sektoru spadají složky jako energie, doprava, odpady a odpadní vody, využití území, zemědělství.

KritikaEditovat

Snižování emisí a tak uhlíkové stopy se setkává i s kritikou. Cíle snižování jsou také často v rozporu s dalšími cíli ochrany krajiny a životního prostředí.[48] Například biopaliva spíše způsobují společnosti problémy.[49] Metaanalýza ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci přelidnění), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).[50] Malá rychlá opatření pak demotivují občany k podpoře podstatných dlouhodobých opatření.[51]

ReferenceEditovat

  1. BEDNAŘÍKOVÁ, Lucie. Agrolesnictví v ČR. České Budějovice, 2017. 54 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Ing. Monika Koupilová Ph.D.. s. 14. Dostupné online. (česky)
  2. a b LUPAČ, Miroslav; NOVÁK, Josef; TŘEBICKÝ, Viktor. Uhlíková stopa města : metodika pro stanovení místního příspěvku ke klimatické změně. Praha: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 38 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87549-05-6. 
  3. https://www.epa.gov/ghgemissions/global-greenhouse-gas-emissions-data - Global Emissions by Economic Sector
  4. https://techxplore.com/news/2019-05-renewables-doesnt-equal-zero-carbon-energy.html - 100% renewables doesn't equal zero-carbon energy, and the difference is growing
  5. Life Cycle Assessment Harmonization | Energy Analysis | NREL. www.nrel.gov [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  6. http://quantumascz.hebe.one.cz/file/solarni-soustavy.pdf - Navrhování solárních soustav, Bořivoj Šourek, Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní
  7. http://www.buildup.eu/en/learn/tools/electricity-map-live-co2-emissions-european-electricity-consumption - Electricity Map: Live CO2 emissions of the European electricity consumption
  8. https://www.edf.org/media/nitrous-oxide-emissions-rice-farms-are-cause-concern-global-climate - Nitrous oxide emissions from rice farms are a cause for concern for global climate
  9. https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions#agriculture - Agriculture Sector Emissions
  10. https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions#land-use-and-forestry - Land Use, Land-Use Change, and Forestry Sector Emissions and Sequestration
  11. https://www.nationalgeographic.com/travel/destinations/asia/bhutan/carbon-negative-country-sustainability/ - Visit the World's Only Carbon-Negative Country
  12. https://www.scientificamerican.com/article/surprisingly-tropical-forests-are-not-a-carbon-sink/ - Surprisingly, Tropical Forests Are Not a Carbon Sink
  13. https://cbmjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13021-018-0110-8 - Global carbon dioxide removal rates from forest landscape restoration activities
  14. https://www.smithsonianmag.com/smart-news/epa-declares-burning-wood-carbon-neutral-180968880/ - The EPA Declared That Burning Wood Is Carbon Neutral. It’s Actually a Lot More Complicated
  15. https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/transport-emissions-of-greenhouse-gases/transport-emissions-of-greenhouse-gases-11 - Greenhouse gas emissions from transport
  16. "Average passenger aircraft emissions and energy consumption per passenger kilometre in Finland 2008". lipasto.vtt.fi. Retrieved 3 July 2009.
  17. https://www.environmentalleader.com/2007/11/airbus-a380-could-have-jumbo-sized-carbon-footprint/ - Airbus A380 Could Have Jumbo-Sized Carbon Footprint
  18. https://www.easa.europa.eu/eaer/system/files/usr_uploaded/219473_EASA_EAER_2019_WEB_LOW-RES.pdf - European Aviation Environmental Report 2019
  19. https://www.ecta.com/resources/Documents/Best%20Practices%20Guidelines/guideline_for_measuring_and_managing_co2.pdf - Guidelines for Measuring and Managing CO2 Emission from Freight Transport Operations
  20. "Energy efficiency and specific CO2 emissions (TERM 027) - Assessment published Jan 2013". europa.eu.
  21. https://www.theicct.org/sites/default/files/publications/EU_manufacturers_performance_CO2_20180712.pdf - CO2 emissions from new passenger cars in the EU: Car manufacturers’ performance in 2017
  22. https://www.theicct.org/publications/EV-battery-manufacturing-emissions - Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions
  23. https://www.ivl.se/english/startpage/top-menu/pressroom/press-releases/press-releases---arkiv/2017-06-21-new-report-highlights-climate-footprint-of-electric-car-battery-production.html - New report highlights climate footprint of electric car battery production
  24. https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/0012/registered/uitp_a_comprehensive_approach_en.pdf - A comprehensive approach for bus systems and CO2 emission reduction
  25. http://www.aaqr.org/files/article/345/6_AAQR-15-05-OA-0313_61-68.pdf - A Holistic Approach for Estimating Carbon Emissions of Road and Rail Transport Systems
  26. http://siteresources.worldbank.org/INTEAPASTAE/Resources/GHG-ExecSummary.pdf -
  27. https://uic.org/IMG/pdf/carbon_footprint_of_railway_infrastructure.pdf - Carbon footprint of railway infrastructure - UIC
  28. Holthof, Philippe (10 April 2009). "SOx and CO2 Emissions once again Hot Topic at Ferry Shipping Conference" (PDF). Ferry Shipping Conference 08: Building Bridges in the Industry. p. 3.
  29. https://www.ecta.com/resources/Documents/Best%20Practices%20Guidelines/guideline_for_measuring_and_managing_co2.pdf - Guidelines for Measuring and Managing CO2 Emission from Freight Transport Operations
  30. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/pdfscache/10389.pdf - Greenhouse gas emission statistics - carbon footprints
  31. https://www.carbonfootprint.com/docs/2018_conversion_factors_2018_-_full_set__for_advanced_users__v01-00.xls - UK Government GHG Conversion Factors for Company Reporting
  32. List of carbon accounting software
  33. "CO2 Released when Making & Using Products". Retrieved 27 October 2009.
  34. "Footprint measurement". The Carbon Trust. Retrieved 14 August 2012.
  35. Pasqualino, Jorgelina; Meneses, Montse; Castells, Francesc (1 April 2011). "The carbon footprint and energy consumption of beverage packaging selection and disposal". Journal of Food Engineering. 103 (4): 357–365.
  36. SCARBOROUGH, Peter; APPLEBY, Paul N.; MIZDRAK, Anja. Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change. 2014-07-01, roč. 125, čís. 2, s. 179–192. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. ISSN 0165-0009. DOI:10.1007/s10584-014-1169-1. (anglicky) 
  37. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5964346/ - Greenhouse gas emissions and energy use associated with production of individual self-selected US diets
  38. http://www.fao.org/fileadmin/templates/nr/sustainability_pathways/docs/FWF_and_climate_change.pdf -
  39. https://www.nature.com/articles/s41558-017-0058-9 - The price of fast fashion
  40. Berners-Lee, Mike. How Bad are Bananas? The Carbon Footprint of Everything (London: Profile, 2010), pp. 93, 112 (table 6.1).
  41. Berners-Lee, Mike. How Bad are Bananas? The Carbon Footprint of Everything (London: Profile, 2010), pp. 93-94.
  42. https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/aa7541 - The climate mitigation gap: education and government recommendations miss the most effective individual actions
  43. [1] Our World in Data, CO₂ emissions per capita, Average carbon dioxide (CO₂) emissions per capita measured in tonnes per year.
  44. https://phys.org/news/2019-07-climate-trillion-trees.html - Best way to fight climate change? Plant a trillion trees
  45. https://www.novinky.cz/auto/508013-radni-prahy-schvalili-zavazek-do-roku-2030-snizit-co2-o-45-procent.html - Radní Prahy schválili závazek do roku 2030 snížit CO2 o 45 procent
  46. https://www.sciencedaily.com/releases/2018/03/180314110856.htm - Scenario 2050: Lithium and cobalt might not suffice
  47. https://www.independent.co.uk/voices/green-new-deal-alexandria-ocasio-cortez-corbyn-colonialism-climate-change-a8899876.html - The ‘green new deal’ supported by Ocasio-Cortez and Corbyn is just a new form of colonialism
  48. https://www.info.cz/nazory/kerles-zabij-ptaka-zachranis-svet-nemci-kvuli-vetrnym-elektrarnam-plundruji-prirodu-42853.html - Kerles: Zabij ptáka, zachráníš svět. Němci kvůli větrným elektrárnám plundrují přírodu
  49. http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html - Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva
  50. https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html - The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed
  51. https://phys.org/news/2019-05-green-energy-nudges-hidden.html - Green energy nudges come with a hidden cost

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat