Přelidnění

Termín přelidnění (nebo překročení limitů lidské populace) označuje takový stav lidské populace, kdy je příliš velká na to, aby byla dlouhodobě udržitelná v daném prostředí. Tento termín je většinou používán v kontextu světové populace, ale může se týkat i regionů. Růst lidské populace byl od 19. století exponenciální kvůli technologickým změnám, které snížily úmrtnost. Toto téma je často diskutováno v souvislosti s dalšími populačními obavami, jako je demografický tlak, vylidňování, ekologický nebo společenský kolaps a vyhynutí člověka.

V některých zemích (např. Indie) přibývá ve městech obyvatelstva tak rychle, že stávající infrastruktura nedostačuje a lidé si staví vlastní nuzná obydlí hned za stávající zástavbou. Rychlý růst obyvatelstva zde posiluje ještě prudká a živelná urbanizace
Celkový počet obyvatel Země v čase
Tempo růstu od roku 1950 (červeně) a prognóza budoucího růstu (modře)

Přelidnění jako vědecký problém popularizoval Paul Ehrlich ve své knize Populační bomba. Ehrlich popisuje přelidnění jako funkci nadměrné spotřeby[1] a tvrdí, že přelidnění by mělo být definováno vyčerpáním neobnovitelných zdrojů. Podle této definice lze přelidnění omezit změnou životního stylu tak, že přelidněná oblast již nebude přelidněna bez jakéhokoli snížení počtu obyvatel, nebo naopak.[2][3][4] Zastánci teorie přelidnění tvrdí, že současné problémy životního prostředí způsobené člověkem (jako je globální oteplování a ztráta biologické rozmanitosti) jsou známkami toho, že lidská světová populace je ve stavu přelidnění.[5]

Diskuse o přelidnění probíhá podobně jako diskuse malthusiánství a jeho malthusiánské katastrofě[6][7] – hypotetické události, kdy počet obyvatel převýší zemědělskou výrobní kapacitu, což způsobí hladomor či válku o zdroje a následně povede k chudobě a vylidnění. Kritici přelidnění jako přístupu k politice nebo vzdělanosti zdůrazňují, že teorie, že environmentální problémy jsou způsobeny přelidněním, mají tendenci příliš zjednodušovat složité sociální nebo ekonomické systémy, a že vina je přenášena spíše na rozvojové země a chudou populaci než na rozvinuté země, které jsou odpovědné za environmentální problémy, jako je změna klimatu a že se jedná o pokračování koloniálních nebo rasistických předsudků.[7][8] To často vede k tomu, že argumenty o přelidnění patří k ústředním prvkům ekofašistických ideologií a rétoriky.[9][10] Další kritici zdůrazňují, že zastánci přelidnění příliš zdůrazňují nedostatek zdrojů a ignorují další procesy, jako jsou technologické inovace.

Historický vývojEditovat

Lidská populace pravděpodobně nepřesáhla počet 10 milionů v době před neolitickou revolucí (tj. před zemědělstvím).[11] Již ve starověku lze pozorovat přeplnění měst a s tím spojené problémy jako jsou nemoci a násilí.[12] Ve 4. století n. l. bylo v Římské říši 56 miliónů obyvatel.[13] Světová populace pak také soustavně roste zhruba od roku 1400; nejvýznamnější růst byl zaznamenán po roce 1960, a to hlavně díky pokrokům v medicíně a zemědělství. To také znamenalo, že se otázka přelidnění dostala na pořad dne a začali ji řešit jak demografové, tak i vědci. Jako riziko pro budoucnost byl problém přelidnění popularizován během 70. letech i v oblasti science fiction, nicméně se stabilizací růstu obyvatelstva ve vyspělých zemích nastal úpadek zájmu. Přelidnění se tak mělo stát problémem především v rozvíjejících se zemích, které neprošly, nebo teprve procházely tzv. demografickou revolucí. Mnohé země také hlavně v minulosti přijímaly různá opatření, aby zabrzdily prudký nárůst vlastního obyvatelstva. Nejznámějším takovým opatřením je čínská politika jednoho dítěte. Přesto existuje pronatalitní populační politika, která je často nábožensky motivovaná. Proti tomu stojí antinatalismus.

Celosvětový trend však směřuje k rychlému poklesu porodnosti – zatímco v roce 1990 byla úhrnná světová plodnost 3,24 dítěte na ženu, v roce 2009 to bylo již jen 2,47 dítěte na ženu, přičemž k prosté reprodukci je třeba 2,1 dítěte na ženu. Proto někteří odborníci předpokládají, že se do roku 2060 světová populace stabilizuje a začne klesat.[14]

PříčinyEditovat

Příčinou přelidnění může být nárůst plodnosti, pokles úmrtnosti, zvýšená imigrace nebo vyčerpání zdrojů.

NásledkyEditovat

Únosná kapacita Země souvisí s měrou následků. Větší populace dopadá více na spotřebovávání zdrojů. Metaanalýza navíc ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby v boji proti klimatickým změnám (například snižování počtu dětí), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Human overpopulation na anglické Wikipedii.

  1. Too Many People, Too Much Consumption. Yale E360 [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EHRLICH, Paul R. The population explosion. London: [s.n.] 320 pages s. Dostupné online. ISBN 0-09-174551-9, ISBN 978-0-09-174551-6. OCLC 59050021 
  3. EHRLICH, Paul R.; EHRLICH, Anne H. One With Nineveh: Politics, Consumption, and the Human Future. [s.l.]: Island Press 465 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61091-052-1. (anglicky) Google-Books-ID: XoyDUMekg8oC. 
  4. 1932-, Ehrlich, Paul R.,. Healing the planet : strategies for resolving the environmental crisis. [s.l.]: Addison-Wesley Dostupné online. ISBN 0-201-55046-6, ISBN 978-0-201-55046-7. OCLC 924850515 
  5. Population Matters. Population Matters [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Human Overpopulation: Still an Issue of Concern?. Scientific American [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b FLETCHER, Robert; BREITLING, Jan; PULEO, Valerie. Barbarian hordes: the overpopulation scapegoat in international development discourse. Third World Quarterly. 2014-08-09, roč. 35, čís. 7, s. 1195–1215. Dostupné online [cit. 2021-05-28]. ISSN 0143-6597. DOI 10.1080/01436597.2014.926110. (anglicky) 
  8. The spectre of “overpopulation”. Transnational Institute [online]. 2009-12-07 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DYETT, Jordan; THOMAS, Cassidy. Overpopulation Discourse: Patriarchy, Racism, and the Specter of Ecofascism. Perspectives on Global Development and Technology. 2019-01-18, roč. 18, čís. 1–2, s. 205–224. Dostupné online [cit. 2021-05-28]. ISSN 1569-1500. DOI 10.1163/15691497-12341514. 
  10. THOMAS, Cassidy; GOSINK, Elhom. At the Intersection of Eco-Crises, Eco-Anxiety, and Political Turbulence: A Primer on Twenty-First Century Ecofascism. Perspectives on Global Development and Technology. 2021-03-25, roč. 20, čís. 1–2, s. 30–54. Dostupné online [cit. 2021-05-28]. ISSN 1569-1500. DOI 10.1163/15691497-12341581. 
  11. TELLIER, Luc-Normand. Urban World History: An Economic and Geographical Perspective. [s.l.]: PUQ 650 s. Dostupné online. ISBN 9782760522091. (anglicky) 
  12. https://phys.org/news/2019-06-atalhyk-years-modern-urban-problems.html - Çatalhöyük: 9,000 years ago, a community with modern urban problems
  13. POPULATION ESTIMATES OF THE ROMAN EMPIRE IN AGE OF CONSTANTINE (306-337) AND THEODOIUS I (379-395) WESTERN EMPIRE [online]. www.tulane.edu [cit. 2016-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-26. 
  14. SPIEGEL STAFF. The Great Contraction: Experts Predict Global Population Will Plateau [online]. SPIEGEL ONLINE, 2011-11-03 [cit. 2016-05-08]. Dostupné online. 
  15. https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html – The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat