Otevřít hlavní menu

Plzeňský kraj

kraj v České republice
O historickém kraji pojednává článek Plzeňský kraj (do 1862).

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části Západočeského kraje. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Žije zde přibližně 585 tisíc[3] obyvatel.

Plzeňský kraj
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Sídlo Plzeň
Zeměpisné souřadnice
Hejtman Josef Bernard (ČSSD)
Rozloha 7 649[1][2] km²
Počet obyvatel 584 672 (2019)[3]
Hustota zalidnění 75 ob./km²
Nejvyšší bod Velká Mokrůvka (1370 m n. m.) / Blatný vrch (1370 m n. m.)
Historická země Čechy
Počet okresů 7
Počet ORP 15
Počet POÚ 35
ISO 3166-2 CZ-32 a CZ-PL
CZ-NUTS CZ032
RZ P
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Plzeňský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007

HistorieEditovat

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 1. lednu 2016 se území kraje zvětšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje: Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

Administrativní členěníEditovat

OkresyEditovat

Na území kraje se nachází sedm okresů s pěti okresními městy, tři okresy sídlí v krajském městě Plzni.

Okres Počet obyvatel[14] Rozloha[1] Hust. zal. Počet obcí
Domažlice (DO) 61 265 1 123 54 85
Klatovy (KT) 86 617 1 946 45 94
Plzeň-jih (PJ) 62 262 990 63 90
Plzeň-město (PM) 188 190 261 717 15
Plzeň-sever (PS) 77 478 1 287 60 98
Rokycany (RO) 47 986 575 83 68
Tachov (TC) 52 837 1 379 38 51

Správní obvody obcí s rozšířenou působnostíEditovat

Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.

Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody některých dalších státních institucí.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působnostíEditovat

ObyvatelstvoEditovat

Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.

EkonomikaEditovat

 
Areál plzeňského pivovaru Prazdroj

Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.

V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Transportation, TS Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.

DopravaEditovat

 
Budova hlavního nádraží v Plzni, které je hlavním železničním uzlem v kraji

Silniční dopravaEditovat

Krajem prochází důležitá dálnice D5Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.

Železniční dopravaEditovat

Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha-Beroun-Plzeň-Cheb, která je součástí tzv. 3. železničního koridoru a která prochází rozsáhlou rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem. Trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald slouží ke spojení s Bavorskem). trati 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda zajišťuje spojení mezi krajskou metropolí a Šumavou. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 trať 160 Plzeň-Žatec. Spojení s jižními Čechami zajišťuje Trať 190 z Plzně do Českých Budějovic.

Integrovaná doprava PlzeňskaEditovat

V Plzeňské aglomeraci funguje integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňska, který je kombinací železniční, autobusové i městské hromadné dopravy.[15]

Věda a vzděláníEditovat

 
Budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Sadech Pětatřicátníků v centru Plzně

V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce je v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše a Západočeská univerzita v Plzni.

V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.

ZemědělstvíEditovat

Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Plzeňský kraj má různorodé přírodní podmínky a chov skotu se uskutečňuje zejména v podhorských oblastech, ale díky dobrým vlastnostem travních porostů ve vyšších polohách je lze využít k pasteveckému chovu.V tomto kraji je chováno 161 991 kusů skotu, z toho je 66 386 kusů krav. Tento chov se uskutečňuje zejména v periferních částech kraje.

PrůmyslEditovat

 
Podnik Škoda Plzeň - výroba tramvají a rekonstrukce vozů pražského metra

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.

Nerostné surovinyEditovat

K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova. Dříve se zde těžilo uhlí a uran.

PřírodaEditovat

Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Nejvyšším vrcholem na českém území je Velká Mokrůvka (1370,2 m n. m.), avšak hraniční čára vedoucí 20 m od hlavního vrcholu Blatného vrchu na německém území rovněž přesahuje vrstevnici 1370 m.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou chráněné krajinné oblasti Šumava, Český les, Brdy, Křivoklátsko, Slavkovský les, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.

VodstvoEditovat

V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina.[16] Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Železnorudsko odvodňuje Řezná, která odvádí vodu do Dunaje. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.

LesyEditovat

 
Lesy na severním Plzeňsku - Hradiště (Kralovická pahorkatina)

Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8 % a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6 %. Z celkové rozlohy připadá přes 80 % na lesy hospodářské, asi 2 % na lesy ochranné a přes 16 % na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85 % rozlohy lesů v kraji.[17]

Životní prostředíEditovat

V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení.[zdroj?] Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.

Ohrožená území a ekologické zátěžeEditovat

 
Prezentace plzeňského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Mezi hlavní přírodní ohrožení patří nebezpečí záplav a povodní, zejména v oblasti soutoku řek v Plzeňské kotlině. Člověkem vyvolaná rizika lze dělit do mnoha kategorií, přičemž v kraji jsou významná zejména území ohrožená těžbou, neboť zde minulosti či současnosti probíhala těžba řady surovin - černého uhlí, železných rud, kaolinu, žáruvzdorných jílů, štěrkopísků nebo břidlic s vysokým obsahem pyritu. Významná jsou také území ohrožená dopravou, zemědělstvím a ukládáním odpadů.[18]

Příkladem staré ekologické zátěže je zamoření bývalého skladu pesticidů v Lubech u Klatov pesticidem DDT, které proniká i do povrchové vody. Obyvatelům okolí se na základě studie rizik, kterou zaplatil Krajský úřad Plzeňského kraje, nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.[19]

Historické památkyEditovat

 
Kladrubský klášter s unikátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho

V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice.

V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. 
  2. Stav upraven podle stavu k 1. 1. 2016 po zrušení vojenského újezdu Brdy.
  3. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  4. k. ú. Dobřív v Brdech
  5. k. ú. Mirošov v Brdech
  6. k. ú. Skořice v Brdech
  7. k. ú. Strašice v Brdech
  8. k. ú. Štítov v Brdech
  9. k. ú. Těně v Brdech
  10. k. ú. Trokavec v Brdech
  11. k. ú. Borovno v Brdech
  12. k. ú. Číčov v Brdech
  13. k. ú. Míšov v Brdech
  14. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  15. Integrovaná doprava Plzeňska - IDP. idp.plzensky-kraj.cz [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-22. 
  16. Životní prostředí - tematické materiály Plzeňského kraje
  17. HORÁČEK, Václav. Lesy v Plzeňském kraji. Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2008. (čeština) 
  18. DUDÁK, Vladislav. Plzeňsko - příroda, historie, život. [s.l.]: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-100-9. Kapitola Jan Kopp: Ohrožená území a ekologické zátěže, s. 184-187. (čeština) 
  19. Jedy zničí jen se sponzorem, MF DNES, 1. prosince 2008

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat