Pandemie covidu-19 v Česku

rozšíření pandemie covidu-19 do Česka

Pandemie covidu-19 v Česku je probíhající epidemie virové nemoci covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky, součást celosvětové pandemie covidu-19. Ta vznikla v prosinci 2019 na území Číny ve městě Wu-chan. Nemoc se následně začala rychle šířit i mimo pevninskou Čínu. Na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny 1. března 2020.[2] Ke dni 15. dubna 2021 bylo celkem v České republice testováno 6 524 970 osob, nakaženo bylo 1 597 103 osob, aktivně nemocných bylo 82 862, hospitalizovaných bylo 4 651, zotavilo se 1 485 924, zemřelo 28 317. Ke stejnému dni bylo plně naočkováno 822 083 a částečně naočkováno 709 423 osob.

Pandemie covidu-19 v Česku
Počet potvrzených případů na 100 000 obyvatel podle okresů
Počet potvrzených případů na 100 000 obyvatel podle okresů
Typ pandemie
Období 1. března 2020 – dosud
(1 rok, 1 měsíc a 15 dnů)
Virus koronavirus SARS-CoV-2
Nemoc covid-19
Geografie
Země původu ČínaČína Čína, do ČR se dostala druhotně přes jiné zasažené státy
Rozšíření celé území České republiky[1][P 1]
Následky
Testovaní 6 524 970
Nakažení 1 597 103
Úmrtí 28 317
Zotavení 1 485 924
Aktivní případy 82 862
Hospitalizovaní 4 651
Očkovaní 1 531 506
Opatření vizte sekci Opatření
Stupeň pohotovosti
PES: 5
Aktualizováno 16. dubna 2021 8:53:06
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons
Počet případů na 100 000 obyvatel v okresech, zaznamenaný během posledních dvou týdnů

Jako hlavní zdroj infekce byla uváděna severní Itálie, kam mnozí Češi jezdili lyžovat do Alp. Rychlý nástup epidemie byl poznamenán kritickým nedostatkem ochranných pomůcek, kterých bylo ve skladech málo.[3] Vznikla tak řada iniciativ a lidé si začali šít ochranné pomůcky sami. První opatření proti epidemii stát přijal 3. března a 10. března bylo oznámeno, že od následujícího dne budou uzavřeny školy. Dne 12. března byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky, od 14. března pak byla zavřena restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších. Od 16. března byly až na výjimky[P 2] uzavřeny státní hranice.

Dne 16. března 2020 se uzdravili první tři pacienti a k 5. dubnu mělo opakovaně negativní test už 96 původně nakažených.[4] 22. března 2020 úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku, 95letého muže hospitalizovaného v pražské Nemocnici Na Bulovce.[5] Dne 29. března bylo oznámeno první úmrtí z řad zdravotnického personálu; byla to 48letá zdravotní sestraThomayerovy nemocnice v Praze, která se nakazila od jednoho z prvních pacientů s nemocí covid-19.[6]

První vlna epidemie vyvrcholila v Česku kolem 12. dubna 2020, kdy bylo evidováno celkem 4 750 osob nakažených nemocí covid-19, z toho bylo 436 hospitalizováno, včetně zhruba stovky pacientů, kteří byli ve vážném stavu.[7] Poté začal počet uzdravených převažovat nad počtem nově nakažených a klesal také počet hospitalizovaných.[8] Počet lidí v Česku s pozitivním testem na covid-19 se v průběhu května a června 2020 ustálil na 2 000–2 500 osobách.

Počet nakažených a nemocných začal opětovně narůstat během léta 2020, značným ohniskem nákazy (na počet obyvatel) bylo hlavní město Praha hojně navštěvované zahraničními turisty. V posledních týdnech července a prvním týdnu srpna se výskyt nákazy rozšířil do takřka celé republiky. Nejrychleji přibývalo nakažených nadále v Praze a také ve Frýdku-Místku, v BrněKarviné.[9] Na rozdíl od jarní kulminace však nedošlo k obdobnému přibývání hospitalizovaných, podíl na tom mělo šíření onemocnění spíše mezi mladší populací.[10] V reakci na opětovné šíření infekce došlo k označování zasažených regionů tzv. semaforem.[11][12][13] Ke konci srpna bylo napočítáno 106 ohnisek infekce.[14]

V prvním týdnu měsíce září 2020 se Česká republika zařadila mezi nejhůře zasažené země Evropy co do počtu nově nakažených na milion obyvatel.[15] Dne 8. září 2020 počet nově zjištěných případů poprvé přesáhl 1 000 osob.[16] Denní nárůst větší než 2 000 osob byl zaznamenán poprvé 16. září.[17] Sněmovní opozice obviňovala vládu z nedostatečné přípravy na druhou vlnu nákazy. Premiér Andrej Babiš však dlouhodobě kritiku odmítal a žádal, „aby se lidé přestali koronavirem strašit“.[18] Denní nárůst počtu nakažených osob větší než 3 000 byl zaznamenán poprvé 17. září 2020. Denní nárůst větší než 5 000 osob byl zaznamenán poprvé 7. října 2020 a více než 10 000 osob přibylo poprvé dne 16. října 2020 (celkem 11 105 osob).[19] Dne 23. října byl denní nárůst poprvé nad počtem 15 000.

Od 14. října 2020 došlo k uzavření všech škol s výjimkou mateřských, všech restaurací, zákazu pití alkoholu na veřejnosti či omezení shromáždění venku i uvnitř pro více než 6 osob. Nejpřísnější opatření měla trvat do 3. listopadu.[20] Od 28. října platil zákaz nočního vycházení mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. K 1. listopadu 2020 bylo v Česku podle dostupných statistik nejvíce úmrtí za uplynulý týden na celém světě v přepočtu na počet obyvatel.[21] Na konci prosince začalo očkování proti covidu-19.[22]

Dne 30. prosince překročil denní nárůst nakažených osob poprvé 17 000. Na začátku ledna 2021 v České republice přibývalo nejvíce nově nakažených na počet obyvatel na světě,[23] což bylo také výsledkem intenzívního testování obyvatelstva.

PrůběhEditovat

 
Mapa aktivních případů koronaviru podle obcí s rozšířenou působností (k 6. březnu 2021):
     2000+ aktuálních případů
     1500–2099 aktuálních případů
     1000–1499 aktuálních případů
     800–999 aktuálních případů
     600–799 aktuálních případů
     400–599 aktuálních případů
     200–399 aktuálních případů
     1–199 aktuálních případů
 
Mapa krajů označených tzv. stupni pohotovosti
Podrobnější informace naleznete v článku Průběh pandemie covidu-19 v Česku.
Související informace naleznete také v kategorii Pandemie covidu-19 v Česku ve Wikizprávách.

Leden 2020Editovat

V průběhu ledna 2020 nákaza Česko ještě nezasáhla. Byla však již učiněna první preventivní opatření, zejména zpřísněné kontroly cestujících přilétajících na Letiště Václava HavlaPraze. ZZS[24] a MP[25] hl. m. Prahy v předstihu pořídily ochranné prostředky. Ke konci toho měsíce se množily hlasy, že je s ohledem na šíření epidemie v Číně třeba učinit další opatření. Poslanec ODS Bohuslav Svoboda požadoval na schůzi Poslanecké sněmovny 28. ledna projednání návrhu, kterým by byla vláda zavázána taková opatření provést.[26] Návrh byl podpořen 73 hlasy opozice, proti byli 3 poslanci. Velká většina poslanců ANO, ČSSD a KSČM se zdržela hlasování a Svobodův návrh tak nebyl schválen (neobdržel potřebný počet hlasů).[27][28] Podle odpovědi ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha příprava k dalším opatřením již probíhala, přičemž Česká republika jednala v souladu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a nebyl důvod k panice. Vojtěch dále uvedl, že zpřísněná opatření na českých hranicích včetně letiště v Praze, např. zákaz letů z Číny, by „dávala logiku, pouze kdyby to udělala celá Evropská unie, minimálně celý schengenský prostor“ (tj. prostor volného pohybu osob podle Schengenské smlouvy). Čínští turisté se totiž v mnoha případech dostávali na české území autobusy z jiných zemí, např. z RakouskaMaďarska.[29]

Premiér Andrej Babiš byl opozicí kritizován za to, že nechtěl poslat do Číny zdravotnický materiál na pomoc proti epidemii[30]; toho byly nakonec odeslány 4,5 tuny.[31]

Únor 2020Editovat

Ani počátkem února nepovažovali jak představitelé vlády, tak opozice hrozbu epidemie za skutečně vážnou. V té době byla koronavirová epidemie považována za méně nebezpečnou než již delší dobu probíhající epidemie chřipková.[32][33][34]

Ještě na konci února 2020 se všeobecně předpokládalo, že odjezd do lyžařských středisek v severní Itálii a v Rakousku je bezproblémový. Odtud se pak začala nákaza koronavirem do Česka a dalších zemí šířit.[35] Tento postoj k lyžařské turistice se ale nijak nelišil od postoje všech ostatních zemí Evropské unie.

Březen 2020Editovat

Šíření epidemieEditovat

Dne 1. března byly potvrzeny první tři případy covidu-19 na území ČR. V počátcích se jednalo o nakažené osoby, které pobývaly v severní Itálii,[2] později již převažovala tzv. komunitní nákaza, tj. nakažení od lidí, kteří v zahraničí nepobývali. Počáteční prudký procentní nárůst počtu infikovaných (v desítkách procent oproti předchozímu dni) se v poslední březnové dekádě zmírnil na nárůsty nižší než 20 % ve srovnání s předchozím dnem. Od 1. do 31. března 2020 bylo potvrzeno celkem 3 257 případů covidu-19.

Dne 16. března hygienici rozhodli o uzavření uzavření obcí Litovel, Uničov a Červenka kvůli vysokému počtu nakažených. Lidé nemohli z ani do obcí cestovat a v obcích platil zákaz vycházení.[36][37]

První tři zotavení z nákazy byla potvrzena 16. března 2020, do konce měsíce se jejich počet zvýšil na 25. První nakažený zemřel 22. března, do 31. března zemřelo 31 nakažených (u starších osob se často se jednalo o souběh více chorob, ne vždy bylo jasné, zda příčinou úmrtí byl covid-19). Počet úmrtí výrazně stoupl mezi 27. a 31. březnem (z 9 na 31).

Počet osob testovaných na covid-19 během března zásadně vzrostl, z počátečních zhruba 200–400 denně na více než 5 000 denně na konci měsíce. Během března bylo celkem testováno více než 50 000 osob.

Nejdůležitější opatření státuEditovat

V počátku krize řídila státní opatření Bezpečnostní rada státu, vedená Andrejem Babišem, 16. března byl ustaven krizový štáb řízený Romanem Prymulou. Toho vystřídal 31. března Jan Hamáček. Roman Prymula se stal vedoucím Centrálního řídicího týmu covid-19, který řídil zdravotnickou stránku boje proti koronaviru.[38]

Některá opatření byla průběžně zpřesňována či modifikována. K nejdůležitějším patří:

  • Od 2. března byla postupně přijímána a zpřísňována opatření k omezení rizik přeshraničního pohybu osob (pozastaveny lety z a do Jižní Korey a severní Itálie, namátkové kontroly na hranicích, karanténa pro osoby přijíždějící z rizikových oblastí, konání Světového poháru v Biatlonu bez diváků).[39][40]
  • Dne 9. března na ministerstvu vnitra prezentoval ředitel pojišťovny Pavel Řehák svůj jednoduchý exponenciální model šíření epidemie.[41]
  • Od 11. března byly všechny základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy v České republice uzavřeny do odvolání.
  • Dne 12. března od 14 hodin byl v ČR vyhlášen na dobu 30 dnů nouzový stav.[42][43][44] Jím byla vyhlášena řada mimořádných opatření, zejména omezení volného pohybu.
  • Od 14. března byl zakázán provoz restaurací a obchodů (s výjimkami). Opatření mělo původně platit 10 dní.[45]
  • Od 16. března byly, až na výjimky, uzavřeny státní hranice.
 
Ochranná opatření během krajských voleb v říjnu 2020
  • Dne 19. března byla vyhlášena povinnost si mimo bydliště zakrývat ústa a nos rouškou, šátkem či jinou pokrývkou.[46]

Ochranné pomůckyEditovat

Pro březen 2020 byl charakteristický nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky i celou populaci. Prvotní nedostatek roušek na obličeje (popř. respirátorů), vyvolaný zavedením všeobecné povinnosti zakrývání nosu a úst na veřejnosti, byl během několika dnů vyřešen díky solidaritě a aktivitě dobrovolníků, kteří začali vyrábět textilní roušky.[47] Nedostatek ochranných pomůcek se snažily zmírnit také jednotlivé resorty – například ministerstvo spravedlnosti pověřilo šitím roušek vězně v nápravných zařízeních a ministerstvo vnitra zadalo výrobu roušek osazenstvu uprchlických zařízení.[48][49][50]

Nedostatek jednorázových ochranných prostředků pro zdravotníky a další profese v „prvním sledu“ byl zpočátku řešen málo účinnými regulačními opatřeními (zákaz vývozu apod.).[51] Množství ochranných prostředků se významně zvýšilo až po dodávkách z Číny, které začaly 18. března,[52] dodávka 100 tun materiálu dorazila v noci z 20. na 21. března.[53]

Duben 2020Editovat

Velmi mírný průběh pandemie do této doby umožnil stanovení harmonogramů uvolňování, které byly průběžně zkracovány a zpřesňovány.

Dne 1. dubna byla oznámena příprava testování reprezentativního vzorku populace na protilátky covidu-19.[54] Testování začalo 23. dubna v Praze, Brně a Litoměřicích, od 24. dubna v Olomouci, Litovli a Uničově. Do konce dubna nebyly výsledky studie publikovány.[55]

Poslanecká sněmovna dne 7. dubna schválila vládě prodloužení nouzového stavu do 30. dubna 2020.[56] Dne 20. dubna došlo k prvnímu ze čtyř uvolnění karanténních opatření podle Harmonogramu uvolňování podnikatelských a dalších činností. Jednalo se např. o znovuotevření řemeslnických provozoven či farmářských trhů.[57] Dne 24. dubna vydala vláda revidovaný Harmonogram uvolnění podnikatelských činností, který byl oproti předchozí verzi o dva týdny zkrácen s konečným datem 25. května 2020. Rozvolnění ve školách, školských zařízeních a v oblasti sociálních služeb zůstala plánována do konce června.[58]

Poté, co pražský městský soud 28. dubna zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví související s pandemií a vydaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví,[59] požádala vláda o prodloužení nouzového stavu, aby zrušená opatření mohla být přijata vládou v jeho rámci. Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 17. května 2020.[60]

Po testování metody bylo 29. dubna oznámeno, že tzv. chytrá karanténa zahájí svou ostrou fázi 1. května.[61] S platností od 11. května byl např. oznámen dobrovolný návrat žáků 9. tříd do škol, kvůli přípravě na přijímací zkoušky na střední školy, a provoz divadel, kin apod. do 100 diváků.[62]

Květen 2020Editovat

Na přelomu dubna a května začal počet zotavených z covidu-19 trvale převyšovat počet aktivních případů.

Dne 11. května byly povoleny hromadné akce s účastí do 100 osob. Otevřena kadeřnictví, provozovny v nákupních centrech nad 5000m2 a provozovny nad 2500m2 mimo nákupní centra.[63] Dne 25. května došlo k otevření vnitřních prostorů např. kaváren, restaurací, zoologických zahrad, hradů a zámků. Povoleny hromadné akce do účasti 300 osob (ve vnitřních i venkovních prostorech).[63] Opatření Vlády ČR se týkala omezení volného pohybu, vstupu do České republiky a opatření na vzdušné hranici, v oblasti maloobchodu a služeb, v oblasti školní docházky, v sociální oblasti, v oblasti zdravotnictví a vězeňské služby.[64]

Ke konci měsíce odešel bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, jak už v polovině května 2020 oznámil.

Červen a červenec 2020Editovat

Na počátku léta 2020 došlo k opětovnému zvýšení počtu nakažených onemocněním covid-19.

Podle epidemiologa Romana Prymuly a dalších odborníků byl tento nárůst způsoben především důkladnějším testováním a neznamenal příchod druhé vlny pandemie. Počet nakažených vyžadujících hospitalizaci zůstal i nadále nízký (131 hospitalizovaných, z toho asi 10 vážných případů vyžadujících plicní ventilaci nebo mimotělní oběh, oproti 436 hospitalizovaným, z toho zhruba 100 pacientů ve vážném stavu, v době vrcholící epidemie v polovině dubna).[65][7] Počet aktuálně nakažených pak rychle stoupal.

Ústav zdravotnických informací a statistiky 26. července zveřejnil opravu vlastních statistik počtů zotavených a aktuálně nemocných osob, a to zpětně až do května. Důvodem ke změně oficiálních statistik bylo, že hygienici prý několik týdnů nestíhali vyřadit z evidence již uzdravené osoby. Počet aktuálně nakažených tak byl snížen z 5 254 na 3 479.[66]

Premiér Andrej Babiš zřídil 27. července Radu vlády pro zdravotní rizika. Ta podle něj měla jako hlavní čelit epidemii koronaviru. Postavil se do jejího čela a sám prohlásil, že přebírá veškerou zodpovědnost za to, co bude následovat - v dobrém i zlém.[67]

Srpen 2020Editovat

Na začátku září počet nakažených v Česku znovu přesáhl hranici pěti tisíc (předchozí překročení této hranice bylo anulováno úpravou oficiálních statistik).[68] Dne 17. srpna 2020 bylo oznámeno, že od 1. září 2020 bude v Česku platit povinnost nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, v prostředcích dopravy a na vnitřních hromadných akcích.[69] Toto opatření bylo 19. srpna nadále zpřísněno, roušky se měly nosit od 1. září například také v kadeřnictvích a restauracích. Předpokládalo se, že opatření budou trvat do března 2021. Dne 20. srpna ale byla oznámena mírnější pravidla, jako že roušky budou od září povinně všude na úřadech a orgánech veřejné správy, ve zdravotních a sociálních zařízeních a všude ve veřejné dopravě.

To, že nejsou povinné roušky v budovách, to, že jsou povolený docela velký shromáždění lidí, to je hloupost. To bylo opravdu politické rozhodnutí, které se nám velice vymstí.
— Jaroslav Flegr, 3. září 2020[70]

Dne 24. srpna bylo oznámeno, že epidemiolog Rastislav Maďar skončil v pracovní skupině ministra zdravotnictví. O svém rozhodnutí již v pátek 21. srpna informoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Dne 28. srpna hygienici zařadili Prahu do oranžového, tedy druhého stupně rizika nákazy koronavirem. Budou tak povinné roušky na letišti Václava Havla. Školám následně bylo doporučené nošení roušek na jejich společných prostorách, stále nebyly povinně zavedené. Do prvního stupně, zelené barvy, hygienici zařadili 4 okresy: Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město.

Září 2020Editovat

Epidemiolog Roman Prymula na začátku září uvedl, že Česko by mělo mít od října rychlejší test na koronavirus ze slin. Výsledek by byl zhruba za 45 minut. Do zelené barvy, prvního stupně, hygienici zařadili nově 8 okresů: Hodonín, Beroun, Kladno, Mělník, Praha-východ, Praha-západ, Třebíč a Blansko. Ze zelené zóny naopak oproti minulému týdnu vypadly okresy Žďár nad Sázavou a Brno-město, riziko nákazy je v nich nyní podle hygieniků zanedbatelné stejně jako ve zbylých částech ČR.

Dne 9. září byla zavedena v Praze povinnost roušek v obchodech a nákupních centrech. Od půlnoci do šesté hodiny ranní jsou uzavřené provozovny stravovacích služeb, včetně barů a nočních klubů.

Od 10. září museli lidé nosit roušky ve vnitřních prostorách budov po celém Česku. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu 9. září. Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví vymezuje řadu výjimek z této povinnosti obdobně jako na jaře, a to např. u osob s postižením intelektu či poruchou autistického spektra, u dětí do dvou let, v případě škol budou roušky povinné všude kromě samotných tříd.[71] V tento den také přibylo 1 382 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr 11. září uvedl coby možný počet v budoucnu na covid-19 zemřelých v Česku 50 000 úmrtí,[72] což při populaci 10,69 milionu dává 4 677 zemřelých na milion obyvatel. Pro srovnání, nejvyššího počtu v Evropě dosáhla Belgie s 868 zemřelými na milion obyvatel, nepočítáme-li velmi malé státy jako San Marino.[73]

Dne 13. září Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce uvedl, že probíhá druhá vlna epidemie.[74] Také dodal, že Česko je třetí nejzasaženější zemí EU.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 17. září oznámil, že se v brzké době dál zpřísní opatření proti epidemii. Povinnost nošení roušek se může vrátit i venku, dál se mohou omezit kapacity vnitřních akcí, například ze 100 na 50 lidí. Rovněž se mohou omezit sociální kontakty zajištěním rozestupů, například v restauracích.

Dne 18. září hygienici zařadili Prahu do červeného, tedy třetího a nejvyššího stupně rizika nákazy koronavirem. Od šesti večer začal v Praze platit zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních. Hygienici ve Středočeském kraji rozhodli, že od pondělí budou povinné roušky na hromadných venkovních akcích, kde bude ve stejný čas více než 100 lidí. Výjimky se opět vztahují na děti do dvou let, osoby se sníženým intelektem, atd.[75]

Od 21. září byla na vysokých školách v Praze zavedena distanční výuka s výjimkou praktické výuky. V Praze a Středočeském kraji je povinnost nosit ochranu úst a nosu i venku. Žádný okres v Česku už nemá na koronavirovém semaforu bílou barvu, která znamená nulové nebo zanedbatelné riziko nákazy.[76]

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil 21. září na tiskové konferenci svoji rezignaci. Jako důvod uvedl potřebu nalézt nový impuls v boji proti pandemii. Novým ministrem zdravotnictví se týž den stal Roman Prymula.[77]

Dne 25. září ministerstvo vydalo aktualizaci tzv. koronavirového semaforu. Většina okresů je nyní oranžová, což značí druhý stupeň rizika. Praha zůstává červená, tedy třetí a nejvyšší stupeň, zhruba 20 okresů je zelených v prvním stupni.[78]

Dne 30. září vláda vyhlásila na území České republiky nouzový stav od 5. října 2020 na dobu 30 dnů.[79]

Říjen 2020Editovat

Dne 2. října hygienici zařadili do červené barvy, třetího a nejvyššího stupně, nově 3 okresy: Praha-západ, Praha-východ a Uherské Hradiště. V tento den také přibylo 3 793 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.[80]

Od 5. října se uzavřely střední školy v oranžových a červených okresech, ale jen na 14 dní. Mateřské a základní školy pokračovaly v prezenční výuce. Pro vysoké školy nadále platí dosavadní nařízení hygieniků, kteří jim v regionech s vyšším rizikem nákazy nařídili výuku na dálku.[zdroj?] Od pondělí také začal platit na dobu 30 dnů na území České republiky nouzový stav.[79]

Od 9. října se vláda rozhodla na 14 dní zavřít posilovny, fitness centra, vnitřní bazény, koupaliště a zoologické zahrady. Restaurace a hospody byly od tohoto dne otevřené jen do osmi hodin večer a u stolů směli sedět maximálně čtyři lidé, v jídelnách a obchodních centrech jen dva. Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo koronavirový semafor. Červenou barvu, třetí a nejvyšší stupeň, měly aktuálně: Středočeský, Jihomoravský, Zlínský a Královéhradecký kraj. Nadále v červené barvě figurovalo hlavní město Praha. V oranžové barvě, druhém stupni, bylo zařazeno již 9 krajů. Konkrétně šlo o tyto kraje: Vysočina, Karlovarský, Ústecký, Pardubický, Plzeňský, Moravskoslezský, Liberecký, Olomoucký a Jihočeský kraj. V tento den také přibylo 8 618 nových případů koronaviru, což byl nejvyšší počet od začátku epidemie v České republice.

Dne 12. října se vláda rozhodla na 14 dní zavřít divadla a kina. Od středy 14. října nebylo možné na jednom místě, až na přesně specifikované výjimky, shromáždit se v počtu více než šesti osob. Od téhož dne byly zcela uzavřeny i základní školy, družiny a školské kluby. Mateřské školky zůstaly pro děti otevřené.[81]

Dne 13. října vystoupil ministr zdravotnictví Roman Prymula s televizním projevem, který sledovaly 3 miliony diváků.[82] Omluvil se za špatnou přípravu boje proti druhé vlně koronaviru a představil své tři pilíře zpřísněných opatření proti dalšímu šíření epidemie. Týkají se nemocnic, testování a komunikace. Pro pacienty s covidem-19 a neodkladnou péčí má být vyčleněno až 10 000 nemocničních lůžek, vznikne systém pro sdílení zdravotnického personálu a kapacit pro stabilizované pacienty. Bude zavedeno plošné testování české populace pomocí antigenních testů, do kterého budou zapojeni praktičtí lékaři, nemocnice i speciální odběrová místa. Ministr chce zlepšit komunikaci, klást důraz na srozumitelné vysvětlování opatření. Prymula dále obhajoval nutnost rychlého zavření škol a restaurací, omezení shromažďování na šest osob a zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Opatření budou zmírněna, až reprodukční číslo klesne pod 0,8. Návrat dětí z prvního stupně do škol bude podle něj bez dalších podmínek 2. listopadu 2020. Projev byl natočen v aule ministerstva, za ministrem na schodech stáli ředitelé fakultních nemocnic.[83]

Prezident Miloš Zeman promluvil 16. října k občanům. Žádal je, aby nenaslouchali kritikům vládních opatření a aby věřili odborníkům. Za „jedinou zbraň“ označil nošení roušek.[84] Za celý den přibylo rekordních 11 105 případů.[85]

Od 21. října byla zavedena povinnost roušek, pokud budou lidé od sebe blíže než 2 metry, a v autě. Výjimku mají rodiny nebo lidé při sportování. V pondělí to po jednání vlády uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula. V tento den také přibylo 14 968 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR. Od 22. října začala v ČR platit částečná uzávěra, tedy uzavření vybraných provozoven, částečné omezení vycházení a sdružování.

V noci na 22. října 2020 byl Roman Prymula vyfotografován jak vychází z pražské vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená.[86] Dne 23. října jej po zveřejnění informací v tisku opoziční politici a členové vlády vyzvali k rezignaci.[87]

Od 28. října začal platit zákaz nočního vycházení mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. Původně měl platit 3. listopadu. Zákaz se nevztahuje na čerpací stanice, lékárny nebo prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště, železniční stanice nebo autobusová nádraží. V neděli nově platí zákaz maloobchodního prodeje, ve všední dny musí obchody zavírat už v osm hodin večer. Vláda zakazuje také prodej na tržištích, výjimku ale mají farmářské trhy. Firmy podle doporučení měly přejít na práci z domova tam, kde je to možné. Výjimky platí mimo jiné pro cesty do zaměstnání, výkon povolání, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku, ale také pro venčení psů ve vzdálenosti do 500 metrů od bydliště. Úplně uzavřeny jsou sázkové kanceláře. Květinářství jsou sice otevřená, budou moci v nich být ale maximálně dva zákazníci najednou.

Dne 29. října jmenoval prezident Miloš Zeman v Lánech nového ministra zdravotnictví Jana Blatného. Ten uvedl, že virus způsobující onemocnění covid-19 je ze stejné kategorie jako chřipka, avšak mnohem závažnější.[88]

Listopad 2020Editovat

K 1. listopadu mělo Česko nejvíce úmrtí za uplynulý týden v přepočtu na počet obyvatel na celém světě, ze všech zemí.[21]

4. listopadu přibylo 15 729 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie. Zároveň podíl pozitivních testů byl téměř 35 procent, což byla dosud nejvyšší hodnota od začátku epidemie v ČR.[89]

6. listopadu došlo k poslední aktualizaci systému čtyř stupňů pohotovosti (alias "Koronavirového semaforu" či "Semaforu")[90].

13. listopadu představil ministr zdravotnictví Jan Blatný nový protiepidemický systém (PES).[91][92] Jeho rizikové skóre bude zveřejňováno na webu ministerstva zdravotnictví každý den. Systém podle čtyř epidemických parametrů obsahuje rizikové skóre na škále 0 až 100. Tímto číslem se buď celé Česko, nebo každý kraj zařadí do jednoho s pásem, která určují jednotlivá opatření pro většinu oblastí života.

Od 18. listopadu platilo v obchodech omezení počtu lidí. Jedna osoba pro sebe musela mít prostor 15 metrů čtverečních. Nařízení je součástí nového protiepidemického systému (PES).
Současně se do základních škol vrátili žáci prvních a druhých ročníků.[93] Zrušeny však byly hodiny tělesné výchovy a zpěvu.

Dne 19. listopadu bylo oznámeno, že se žáci závěrečných ročníků středních škol vrátí do škol 25. listopadu a 30. listopadu se vrátí žáci 2. stupně.[94][95]

Během nedělního jednání 29. listopadu vlády ČR bylo rozhodnuto o snížení protiepidemického systému z 4. stupně na třetí s účinnosti od čtvrtka 3. prosince. [96]

Prosinec 2020Editovat

Celkový počet pacientů zotavených po nákaze covidem byl počátkem prosince 455 000, potvrzených případů bylo více než půl milionu. Tato čísla však silně zkresluje odhad, že dvě třetiny lidí, kteří prodělali příznaky nemoci nebo byly v kontaktu s nakaženou osobou se žádnému testování nepodrobily. Lidí, kteří onemocněli, tak může být ve skutečnosti kolem 1,5 milionu,[97] podle některých odhadů, zahrnujících i zcela bezpříznakové jedince, může být v populaci až mezi 4-5 miliony lidí, kteří už nemoc prodělali.[98]

Po jednání vlády dne 10. prosince bylo oznámeno, že bude nouzový stav prodloužen do 23. prosince.[99] Taktéž bylo oznámeno, že ČR pošle ochranné pomůcky Bělorusku, Černé Hoře, Kosovu a Ukrajině za 17,3 milionu Kč.[100]

14. prosince po jednání vlády České republiky bylo oznámeno, že dojde ke zvýšení protiepidemického systému ze 3. stupně na čtvrtý s účinností od pátku 18. prosince. Otevřeny ale zůstaly všechny obchody a služby.[101]

Od 16. prosince mají účastníci veřejného zdravotního pojištění možnost nechat se na vybraných místech a ordinacích zdarma otestovat antigenními testy na nákazu virem SARS-CoV-2.[102]

Dne 20. prosince ministerstvo zdravotnictví České republiky oznámilo, že s účinností od 21. prosince ruší Česká republika všechny lety ze Spojeného království do země. Důvodem je nový kmen koronaviru, který se zde objevil.[103][104]

23. prosince po jednání vlády České republiky bylo oznámeno, že dojde ke zvýšení protiepidemického systému ze 4. stupně na pátý s účinností od neděle 27. prosince. Jsou otevřeny jen potraviny, lékárny a drogerie. Velké obchody nesmí prodávat sortiment uzavřených obchodů.[105] Dne 27. prosince začalo očkování proti covidu-19.[22]

Za středu 30. prosince přibylo v Česku 17 042 pozitivních případů, nejvíc od začátku epidemie. Rekordní je také podíl pozitivních případů na počet testů, činí 52 %.[106][107]

Leden 2021Editovat

 
Zákaz prodeje zboží nesloužící základním potřebám, Kaufland Kadaň, leden 2021

Dne 1. ledna přibylo 3442 nových případů koronaviru.[108] Při přepočtu na jeden milion obyvatel činí v Česku na počátku ledna sedmidenní průměr denního přírůstku nakažených 932, což je vůbec nejhorší bilance ze všech zemí na světě,[109] k 5. lednu stouplo toto číslo na 965.[23] Jsou nové rekordy denních přírůstků a mluví se o 3. vlně.

K 15. lednu bylo v Česku oficiálně evidováno 874 605 nakažených a 14 029 úmrtí.[110] Celkový počet nakažených však nezahrnuje pacienty, kteří se nepodrobili testování a kumulativní incidence onemocnění je podle různých odhadů 1,5 až 3 miliony.[111]

15. ledna byl spuštěn registrační a rezervační web pro očkování pro seniory nad 80 let. Kvůli velkému zájmu ale systém záhy spadl. Ještě ten den ale přibyly termíny na očkování a rezervační web se opět rozjel.[112][113]

Dne 21. ledna schválila Poslanecká sněmovna prodloužení nouzového stavu do 14. února 2021.[114][115]

Dne 23. ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že pouze u 30 % evidovaných obětí pandemie je covid-19 přímou příčinou úmrtí. U 10 % pak nebyla prokázána žádná souvislost. U zbylé části byla příčinou úmrtí kombinace covidu-19 s dalšími závažnými nemocemi.[116] Toto prohlášení bylo kritizováno jak částí opozice, tak vládními představiteli v čele s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem.[24] Ke kritice se přidal i prezident České lékařské komory Milan Kubek.[117] Blatného prohlášení bylo zpochybněno také demografkou Dagmar Dzúrovou na základě dat o počtu úmrtí v porovnání s předchozími roky.[118] Naopak předseda SPD Tomio Okamura ministrův výrok podpořil.[24]

V noci z 23. na 24. ledna došlo k podobné situaci jako v říjnu 2020 v restauraci Rio's. Politik Petr Benda,[119] bývalý český premiér Jiří Paroubek,[119] bývalý hokejista, poslanec a předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička,[119] bývalý hokejista, poslanec a místopředseda Rady ČT Jiří Šlégr[119] a ředitel Policie ČR pro Liberecký kraj Vladislav Husák[120] společně byli v hotelu Prince de Ligne v Teplicích, kdy porušili epidemiologická platná opatření dle 5. stupně PES: povinnost zakrývat dýchací cesty, zákaz nočního vycházení mezi 21.–5. hodinou, účast pouze dvou osob na hromadných akcích, ubytování v hotelech jen pro účely výkonu povolání nebo podnikání (stále platila povinnost nosit roušku ve všech vnitřních prostorech), poskytování stravy ubytovaným (povoleno jen v době mezi 5.–21. hodinou).

Únor 2021Editovat

Dne 3. února překročil počet potvrzených případů v Česku 1 000 000 nakažených.[121][122]

Dne 11. února Poslanecká sněmovna neprodloužila nouzový stav.[123][124][125] Stejného dne rozhodla vláda České republiky o uzavření okresů Cheb, SokolovTrutnov. Na veřejných místech je povinné nosit respirátorchirurgické masky a není možné z těchto okresů vycestovat.[126][127][128][129]

Dne 14. února vláda prodloužila na žádost hejtmanů nouzový stav o 14 dní, tedy do 28. února.[130][131]

Dne 19. února ministerstvo zdravotnictví ČR nařídilo na místech s větší koncentrací lidí, například v obchodech či v MHD, nošení respirátorů, nanoroušek či dvou chirurgických masek. Původně mělo být opatření platné od pondělí 22. února, nakonec se ale tento termín odsunul.[132][133][134]

WHO prezentovala, že problémem nadprůměrného šíření v ČR je bezohledné nedodržování protiepidemických opatření.[135] Důvodem může být také pokračující pandemická únava veřejnosti a rychleji se šířící britská varianta koronaviru.[136][137][138]

Dne 22. února vláda přestala uznávat a doporučovat látkové roušky (tj. včetně doma dělaných) jako ochranný prostředek. S platností od čtvrtka 25. února je na veřejnosti a v uzavřených prostorech nutné nosit respirátor třídy FFP2 nebo vyšší (nebo obdobný). Dočasně je povoleno užití dvou chirurgických roušek (ústenek) najednou.[139]

Dne 23. února Izrael daroval Česku 5 000 vakcín mRNA-1273 od firmy Moderna proti covidu-19.[140][141][142][143]

Vláda má v úmyslu otevřít školy pouze v případě pravidelného testování žáků. Antigenní testy od čínského výrobce Lepu Medical má dodat neprůhledná firma Tardigrad International Consulting (TIC),[144] kterou jako s.r.o. s vkladem 1 000,- Kč zastupuje jednatelka Monika Jírovcová.[145] Firmu TIC jako typickou skořápkovou firmu založily ve skotském Edinburghu na adrese kopírovacího centra, kde je registrováno dalších 797 firem,[146] dvě občanky Dominikánské republiky, které figurují v analýze investigativní skupiny Bellingcat jako součást „Britské pračky peněz“.[147] Viroložka Ruth Tachezy i bývalý národní koordinátor Marián Hajdůch upozornili, že tyto antigenní testy jsou vhodné pouze pro potvrzení nákazy u symptomatických jedinců, ale nejsou určené pro bezpříznakové jedince. Hrozí tak nebezpečí dalšího šíření nákazy, protože testy nezachytí až 55 procent asymptomatických jedinců.[148]

Dne 25. února byla v Česku v jednom případě potvrzena jihoafrická mutace koronaviru. Tato mutace navíc podle odborníků snižuje účinnost některých vakcín a léků na covid-19. Některé případy souvisely se zájezdem na Zanzibar a týkají se lidí nejméně z KrálovéhradeckéhoJihomoravského kraje.[149]

Dne 26. února byl na tiskové konferenci po jednání vlády vyhlášen tvrdý lockdown. Vláda oznámila omezení pohybu v  rámci okresu trvalého bydliště, zrušila také nařízení, které umožňovalo nošení dvou chirurgických roušek místo respirátoru FFP2 nebo KN95 či nanoroušky.[150] Stejného dne také vláda oznámila, s okamžitou platností, zákaz cestování do Brazílie, Jihoafrické republiky, Tanzanie (včetně ostrova Zanzibar) a dalších osmi afrických zemí.[151][152]

Březen 2021Editovat

Ode dne 1. března se zavřely všechny školy, školky i dětské skupiny. Nově také na 3 týdny není možné cestovat mezi okresy – nakupovat lze v celém okresu, na procházky pouze po obci. Uzavřela se také velká část dosud otevřených maloobchodů, například papírnictví či prodejen dětského oblečení.[153][154][155] Stejného dne vláda schválila také povinné testování ve firmách s více než 50 zaměstnanci.[156][157]

Dne 15. března vláda schválila povinné testování ve firmách s více než deseti zaměstnanci.[158]

Dne 22. března se prodloužil lockdown, který vláda vyhlásila dne 1. března. Nově je ale možno sportovat či vyrazit na procházku po celém okrese.[159][160]

V pondělí 22. března 2021, na roční výročí první oběti pandemie covidu-19 v Česku, spolek Milion chvilek zorganizoval pietní akci, kdy byly na dlažbu Staroměstského náměstí v Praze nasprejovány tisíce bílých křížů jako památka 25 tisíc obětí pandemie v Česku. V poledne se leckde v republice rozezněly kostelní zvony a kdokoliv se mohl připojit k minutě ticha za oběti covidu-19.[161]

Duben 2021Editovat

Dne 7. dubna byl odvolán dosavadní ministr zdravotnictví Jan Blatný, ve funkci jej nahradil ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.[162][163]

Dne 9. dubna byly na Děčínsku potvrzeny první dva případy brazilské mutace koronaviru v Česku.[164][165]

Ode dne 12. dubna se rozvolnila část opatření. Do škol se vrátili žáci prvního stupně základních škol a posledních ročníků mateřských škol, za podmínky antigenního testování dvakrát týdně.[166] Otevřela se také část prodejen, například prodejny dětského oblečení a obuvi, náhradních dílů pro auta, papírnictví, čistírny či farmářské trhy.[167] Povolení otevřít venkovní prostory dostaly také zoologické a botanické zahrady. Do areálu může ale pouze pětina maximálního počtu lidí.[168][169] Zároveň také skončil nouzový stav a s ním i zákaz cestování mezi okresy, či zákaz vycházení mezi 21.–5. hodinou.[170][171]

TestováníEditovat

 
Testovací stanoviště v Kadani, prosinec 2020
 
Testovací sada v USA

Do 2. března 2020 byla oprávněná testovat vzorky pouze Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu v Praze. Dne 2. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví navýšilo laboratorní kapacity o další čtyři místa, a to Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnici České Budějovice, Fakultní nemocnici Hradec Králové a Fakultní nemocnici v Motole. Potvrzení všech nejasných a pozitivních výsledků však měla i nadále provádět Národní referenční laboratoř, a ta měla v případě pozitivních výsledků organizovat křížové potvrzení v laboratoři Institutu Roberta Kochaněmeckém hlavním městě Berlíně.[172]

Ve dnech 4. a 6. března 2020 odhalila vedoucí soukromé laboratoře Tilia LaboratoriesPcherách Soňa Peková dva případy nákazy virem SARS-CoV-2 (6. a 13. případ),[173][174] k tomu později uváděla, že vyvinula nový typ testu na detekci tohoto viru.[175] Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula poté 6. března uvedl: „Takové soukromé laboratoře, které v Česku testují pacienty na koronavirus, skutečně existují. Kolik jich je, ale bohužel netušíme. Stejně tak nemáme ani nástroje k tomu, abychom jejich činnost jakkoliv regulovali. (…) Přesto se nám to nelíbí. Přece jen potřebujeme mít o nemocných přehled. Je to důležité kvůli epidemiologické situaci.“ Zakázat soukromé laboratoři, aby si nakoupila nějaké testy, podle něj totiž nikdo nemůže a stejně tak ministerstvo nepřinutí obyvatelstvo, aby se do takovýchto zařízení chodilo testovat.[176]

Poté ministerstvo stanovilo pro testování podmínky, které tato laboratoř nesplňovala a nemohla v krátké době splnit (certifikaci systému ISO 15189), a fakticky jí tak testování zakázalo.[177] O lékařce Soně Pekové přitom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci v pátek 6. března 2020 uvedl, že musela do karantény Na Bulovku, protože prý vzorek odebírala „velmi nestandardním způsobem“, a tato tvrzení potvrdila a aktivně doplnila i přítomná hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Později se ukázalo, že obě tyto informace byly nepravdivé, tato laboratoř vzorky vůbec sama neodebírala a lékařka v karanténě nebyla ani nebyla sama na nákazu testována.[178] K tomu se také na Twitteru vyjádřil poslanec Miroslav Kalousek: „Ministr zdravotnictví, který v krizové situaci prokazatelně lže, znedůvěryhodňuje všechny informace a opatření, o kterých vláda veřejnost informuje.“[179] Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, vyjádření spojila se snahou poškodit soukromé laboratoře, a Petr Fiala, předseda ODS, na sociální síti napsal, že ministr Vojtěch by si měl naordinovat mediální karanténu, není to jeho první selhání a ministrem by neměl být člověk, který potřebuje neustále exhibovat v médiích. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že „ministr Vojtěch by si potřeboval odpočinout, aby nemusel z únavy zbytečně žvanit nesmysly“, a místopředseda strany Jan Bartošek zparodoval hnutí ANO slovy: „Zapamatujete si, všeci. ANO nikdy nelže.“[180] Během odpoledního setkání s novináři upřesnil, že informaci mu měla poskytnout „doktorka Macková“ ze Státního zdravotního ústavu. V ústavu figuruje MUDr. Barbora Macková, vedoucí Centra epidemiologie a biologie.[180]

Jiné laboratoře nesměly oprávnění testy na koronavirus SARS-CoV-2 v rámci státního systému provádět.[181] Další laboratoře, které se chtějí do testování také zapojit, byly vyzvány, aby kontaktovaly Státní zdravotní ústav.[182] Dne 5. či 6. března se počet oprávněných laboratoří zvýšil z 5 na 8, tj. přibyla Nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Brno a také laboratoř Agel z Ostravy jako první soukromá laboratoř připuštěná do systému.[182] Ministerstvo podmínky provádění testů uvolnilo, aby umožnilo testování i výzkumným pracovištím Akademie věd a veterinárních ústavů, a na základě takto upravených podmínek získala 18. března v krátké době certifikaci k testování mimo jiné i laboratoř Tilia.[177] K 28. červenci 2020 bylo v Česku 108 laboratoří akreditovaných k určení nákazy nemocí covid-19.[183]

Podle informací ze 14. března 2020 jsou v České republice na přítomnost viru SARS-CoV-2 testováni zejména ti, kteří vykazují známky onemocnění. Kvůli nedostatku zdravotního personálu a testovacích sad však ne všichni, a řada lidí je odmítána.[184][185] Testování na vlastní náklady je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha od 14. března 2020 možné.[185][186]

Dodatečné testování na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 prokázalo, že s vysokou pravděpodobností jako první prodělali nemoc dva lidé z Českého Krumlova už na přelomu prosince a ledna (majitel penzionu, který obsluhoval čínské turisty) a v lednu (zaměstnankyně nemocnice z Krumlova).[187]

Během léta 2020 se objevily v médiích detailní výpovědi osob, které si stěžovaly na neochotný či neúčinný postup lékařů a hygienických stanic. Oba případy byly z hlediska postupu zodpovědných orgánů a osob hodnoceny ministerstvem jako špatně zvládnuté.[188][189] Na tiskové konferenci dne 5. září 2020 pak šéfka pražské hygienické stanice, Zdeňka Jágrová, přiznala, že hygienici nestíhají trasovat kontakty nakažených, a to z důvodů jak počtu kontaktů na osobu, tak personálních kapacit hygienické stanice.[190]

První pozitivně testované případyEditovat

V tabulce je uvedeno prvních čtyřicet sedm pozitivně testovaných, o kterých úřady informovaly jednotlivě. První tři případy covidu-19 na území ČR byly testováním potvrzeny v neděli 1. března 2020 a v následujících dnech byla nově zjištěným případům věnována značná mediální pozornost. V úterý 10. března bylo oznámeno celkem 25 nových případů. Šlo o do té doby největší nárůst počtu případů za jediný den a ke většině případů již nebyly zveřejňovány podrobné informace. Ani ve dnech následujících, kdy už se počet nově zjištěných případů zpravidla pohyboval v řádu stovek denně.[191]

V prvních dnech přivezla většina pozitivně testovaných lidí nákazu do Česka z Itálie nebo se nakazila přímo od lidí, kteří se nakazili v Itálii. Počet států, ze kterých do ČR dorazili nakažení lidé, překročil již na počátku dubna 2020 padesátku. Avšak více než 20 nakažených přijelo k 10. dubnu 2020 z těchto osmi zemí: Itálie, Francie, Německo, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie.[230][231]

SekvenováníEditovat

Ve třetí fázi pandemie, kterou rozpoutalo masivní šíření nakažlivé mutace koronaviru označované jako britská varianta B 1.1.7., se informace o prevalenci jednotlivých mutant stala zcela klíčovou pro další zvládání krize. V Česku vláda toto testování od počátku podcenila a proto se začátkem března spojilo několik vědeckých pracovišť a vytvořilo vlastní pracovní skupinu COVd - Česká Republika,[232] která se bude sekvenování vzorků viru systematicky věnovat.[233] Hlavními členy skupiny jsou Státní zdravotní ústav, LF Hradec Králové, Ústav molekulární genetiky AV ČR, FN Olomouc, FN Brno, FN Motol, Tilia Laboratories, ad.[234]

Tato pracoviště budou vzájemně sdílet svá data a zveřejňovat údaje o zachycených mutacích SARS-CoV-2 v České republice. Z prvních zjištění vyplývá, že zatímco na jaře 2020 u nás převládal původní kmen označovaný jako B 1., pak ve druhé fázi pandemie v říjnu 2020 zcela převládala tzv. česká varianta označovaná jako B 1.258. Ve třetí fázi pandemie mezi zachycenými vzorky jasně dominuje britská varianta B 1.1.7.[235]

Česko využívá sekvenačního Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, kam se posílá 200 až 300 vzorků týdně. Do programu byly zařazeny pouze země, které samy sekvenují nedostatečně a zároveň patří k těm, kde se pandemie vyvíjí nepříznivě. Zpracování jednoho vzorku stojí zhruba sto eur (2600 korun), a to včetně dopravy, sekvenování a procesů po dokončení sekvenování. Smlouva o sekvenování je podpořena z rozpočtu ECDC, takže všechny tyto vzorky zaplatí EU.[236]

OčkováníEditovat

Související informace naleznete také ve zprávě Česko zahájilo očkování proti covidu-19 ve Wikizprávách.

Příprava očkováníEditovat

MZ ČR a SZÚ vydaly v září 2020 první očkovací strategii k veřejné diskusi,[237][238] další verzi pak těsně před koncem roku.[239] Na mimořádném jednání 13. ledna 2021 Vláda ČR vzala na vědomí Metodický pokyn k očkování (takzvaný plán provedení) a odsouhlasila k němu i vydání dvou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.[240] Prováděcí plán očkování byl postupně doplněn z pěti až na 34 příloh.

1a. fáze (leden – únor 2021)
Očkování začalo od nejrizikovějších skupin: senioři 80+, klienti pobytových sociálních služeb a personál o ně pečující, pacienti LDN, zdravotničtí pracovníci, pracovníci pečující o osoby nakažené covidem-19. V prvním čtvrtletí 2021 měla být očkovací látka, vakcína proti covidu-19, dostupná asi pro 1 milion lidí.[241] Celkově má ČR očkovací látku objednánu pro 6,9 milionu lidí (vakcína tozinameran od firem Pfizer/BioNTech, dále mRNA-1273 od společnosti Moderna, AZD1222 od společnosti AstraZeneca, Ad26.COV2.S od společnosti Johnson & Johnson a CureVac),[242] přičemž zájem má asi 40 % populace a 20 % je nerozhodnutých.[243] Očkování není vhodné pro děti a těhotné ženy. Očkovat by se měli nechat i lidé, kteří už koronavirus prodělali.[242]
1b. fáze (únor – červen 2021)
Ve druhé fázi se měla vakcína dostat k seniorům 65+, pracovníkům v sociálních službách, ke krizovým složkám státu, jako je armáda, vláda nebo učitelé, a k zaměstnancům nejrůznějších státních inspekcí. V této fázi měla být pro širokou veřejnost zřizována velkokapacitní očkovací místa dle potřeby krajů.
2. fáze (od května 2021)
V poslední fázi bude očkování přístupné veřejnosti, přičemž ve všech fázích bude dobrovolné.[242][244]

Cílem strategie je proočkování minimálně 70 % osob.[240] V únoru 2021 bylo zjištěno, že vakcína AstraZeneca neochrání lidi před covidovou infekcí způsobenou jihoafrickou variantou viru. Zpravodajský server iDnes k tomu píše, že „kolektivní imunita pomocí očkování je nepravděpodobná právě kvůli vzniku mutací“. Podle Ravi Gupty, profesora na univerzitě v Cambridge, budou vakcíny spíše předcházet závažným onemocněním a úmrtím, než že umožní kolektivní imunitu. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných lidí vakcínami, které máme. Sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zastaví umírání,“ řekl prof. Gupta.[245]

Dle premiéra Babiše si od 1. února měli mít možnost vakcínu rezervovat všichni obyvatelé ČR. Systém prý bude přidělovat termín dle vybraných kritérií, mezi vakcínami jednotlivých výrobců si nejspíše lidé nebudou moci vybrat.[246] Centrální rezervační systém k očkování se skládá z registrace osoby a rezervace místa a termínu. Systém byl od 15. ledna 2021 spuštěn pro seniory ve věku od 80 let[247], od 26. ledna pro zdravotníky[248][249], od 27. února pro učitele[250][251], od 1. března pro seniory ve věku od 70 let[252][253][254], od 24. března pro chronicky nemocné nebo s rizikem vážného průběhu nemoci[255], od 7. dubna pro pracovníky v sociálních službách, od 14. dubna pro seniory ve věku od 65 let[256][257]. MZ ČR tím neeticky rozhodlo o preferenčním přístupu mladých (zaměstnanci škol, policie aj.) k očkování. Vlivem špatného rozdělování vakcín mezi očkovací centra docházelo k tzv. očkovací turistice.[258]

Rezervační systém provozuje ostravská firma Reservatic s.r.o.[259][260] ÚZIS ČR vytvořil web,[261] kde si občan může ověřit záznam o provedeném očkování (vakcinaci) a stáhnout si certifikát. Občan si zde také může změnit své kontaktní údaje.[262]

Vakcína by měla očkovanou osobu plně chránit po 7–15 dnech od druhé dávky (podle typu vakcíny). Doba ochrany poskytovaná vakcínami zatím není známa.[263]

Dodávky vakcíny a postup očkováníEditovat

Dne 26. prosince 2020 do Česka dorazila z belgického Puursu první dodávka s 9 750 dávkami vakcíny tozinameran.[264][265] Očkování proti covidu-19 v Česku začalo dne 27. prosince 2020. Mezi prvními, kteří vakcínu obdrželi, byli premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný a válečná veteránka Emilie Řepíková.[22][266] Dne 20. ledna 2021 se nechal očkovat prezident Miloš Zeman.[267]

Proočkovanost
Evropské porovnání dodávek a aplikace vakcím proti covidu-19 zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). K 7. březnu 2021 bylo do ČR dodáno 1 061 000 vakcín a první dávku obdrželo 6,6 % dospělých obyvatel.[268]
Údaje o vakcinaci populace zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví, a to jak celostátní statistiku, tak i podle typu očkovací látky a krajů. K 1. březnu 2021 bylo v ČR 243 000 osob s ukončeným očkováním proti covidu-19, k 1. dubnu to bylo 544 000 osob.[269] Za měsíc bylo tedy proočkováno 2,8 % obyvatel ČR a celkem je to 5,1 % obyvatel. Nejsou sice očkovány děti, ty však mohou nemoc také přenášet, proto do relativní proočkovanosti vstupuje celá populace (ČR má 10,7 mil. obyvatel)[270].

KontroverzeEditovat

První očkovací strategie byla vedena snahou, „aby vakcíny byly distribuovány spravedlivě, eticky a transparentně“, ale podle opozice byla nedostatečně podrobná a na některé otázky vůbec neodpovídala.[243] Podle Romana Prymuly mělo Česko s přípravou vakcinace zpoždění. Dne 10. prosince zveřejnilo MZČR nepovedený inzerát.[242]

V lednu se ve Státním zdravotním ústavu o první tisícovku vakcín proti covidu-19 podělili prioritní zdravotničtí zaměstnanci se svými úřednickými kolegy a jejich příbuznými.[271] Ředitel SZÚ po rozhovoru s ministrem zdravotnictví rezignoval. Rezignovat musela i náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která se nechala v SZÚ přednostně naočkovat společně s manželem. Kvůli rozdávání vakcín mezi příbuzné v nemocnici v Českém Krumlově rezignoval její ředitel Jindřich Florián.[272][273] Mezi další případy přednostního očkování patřil radní Královéhradeckého kraje Zdeněk Fink (66 let) s manželkou, které ale podpořil královéhradecký hejtman Martin Červíček.[274] Dalším přednostně očkovaným byl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek (50 let), kterého pak podpořila Správní rada VZP.[275][276] Již 30. prosince 2020 se nechal naočkovat také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (61 let).[277][278]

Uvolnění režimu pro imunizovanéEditovat

V souvislosti se zahájením očkování vzala v lednu 2021 vláda na vědomí, že nemoc už prodělalo více než tři čtvrtě milionu lidí, kteří také získali imunitu. Ministr zdravotnictví se v názoru na získanou imunitu rozchází s hlavní hygieničkou Rážovou, ale předpokládá, že po prodělání nemoci trvá imunita nejméně tři měsíce. Je proto ochoten za příznivější epidemické situace umožnit této skupině navštěvovat kulturní nebo sportovní události.[279]

Také přední český virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer upozornil na skutečnost, že ještě v lednu 2021 chybí zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově. Vyléčení pacienti se tak nemají podle čeho rozhodnout, zda se nechají vakcinovat a kdy.[280]

Lůžkové kapacity nemocnicEditovat

 
Zdravotníci v ochranných oblecích ošetřující pacienta s covidem-19, nemocnice Karlovy Vary.

K 1. dubnu 2020 měla Česká republika celkově k dispozici přes 3 658 lůžek intenzivní péče (JIP).[281] Lůžek JIP a ARO dohromady mělo Česko 4 045; 10. června bylo 30 % této kapacity lůžek volné.[282] Standardních lůžek způsobilých k dodávání kyslíku pacientům bylo začátkem dubna 2020 v Česku 23 766; 10. června bylo 8 652 těchto lůžek volných, což odpovídalo 36 % kapacity.[282] Dne 11. září bylo volných 1 070 lůžek JIP + ARO a 6 975 lůžek s kyslíkem[283], nicméně dle MZČR bylo 14. září volných 1 086 lůžek ARO + JIP a 7 870 standardních lůžek s kyslíkem[284].

Dne 27. září leželo až 40 procent hospitalizovaných na covidových lůžkách s covidem bez příznaků a léčbu nepotřebovali; v nemocnici zůstávali, neboť nebylo kam jinam je umístit; uvedl to ministr Roman Prymula[285].

Dne 16. října 2020 bylo volných 983 lůžek ARO + JIP (25 %) a 7 500 standardních lůžek s kyslíkem (33 %)[286]. Od 1. září do 16. října ubylo 180 volných lůžek ARO + JIP a 660 standardních lůžek s kyslíkem[287]. Dne 16. října bylo v kraji Praha volných 147 lůžek ARO + JIP (18 %) a 725 standardních lůžek s kyslíkem (24 %); ostatní kraje jsou uvedeny v témže zdroji, stejně jako jednotlivé nemocnice[286]. Viz též Volné lůžkové kapacity v procentech v oddílu Grafy.

Smrtnost, úmrtnostEditovat

Smrtnost covidu v Česku spočítaná jako počet covid-pozitivních úmrtí ku počtu covid-pozitivních případů k 10. říjnu 2020 činila 0,83 %, spočítána coby 905 / 109 374;[288] tato míra úmrtnosti případu (podíl zemřelých na případech) může být vyšší než míra úmrtnosti na infekci (podíl zemřelých na někdy nakažených) o to, že ne všechny nákazy jsou zachyceny laboratorním testem, na druhé straně mají covidem zapříčiněná úmrtí zpoždění za případy, což naopak daný ukazatel oproti skutečnosti snižuje. Tento ukazatel je proto pouze orientační. Mnohé evropské země mají vyšší úmrtnost.[289] Biostatistik Ladislav Dušek s kolektivem spočítali smrtnost v Česku coby méně než 0,4 %;[290] není známo, že by studie byla dostupná online, a proto není známa ani metodologie. Interpretace obou údajů je komplikována skutečností, že v Česku se coby covid-úmrtí počítá covid-pozitivní úmrtí bez ohledu na příčinu úmrtí.[291]

Smrtnost viru spočítaná během epidemie nemoci virem způsobené může (ale nemusí - je to pouze pracovní hypotéza) být výrazně vyšší než smrtnost spočítaná po jejím ustoupení, jak tomu bylo například pro prasečí chřipku z roku 2009.[292]

Celkový počet zemřelých v roce 2020 byl nejvyšší od roku 1987 (všechny příčiny). Meziroční nárůst činil 15 %, absolutně 16,9 tisíce. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15,7 tisíce více. Meziroční nárůst byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce).[270]

OpatřeníEditovat

Aktuální stupeň pohotovostie
 
Stupeň 5

Nejprve byla opatření na základě nařízení vlády, poté nařízení ministerstva zdravotnictví,

Vývoj opatření vlády a ministerstva zdravotnictví od března do června 2020 (první vlna)Editovat

Související informace naleznete také v článku Uzavření českých škol 2020.
Volný pohyb osob
Volný pohyb zakázala vláda od 16. března.[293] Od 24. dubna bylo toto omezení zrušeno, při pohybu na veřejnosti ale nadále zůstalo omezení na 10 osob ve skupině. [294] Od 25. května je povolené i pořádání hromadných akcí, od 8. června do počtu 500 lidí. V průběhu června se zvýšil povolený počet účastníků na 1000 lidí, na veletrzích až na 5000 lidí. Od 30. června byl na Karvinsku a Frýdecko-Místecku snížen maximální počet účastníků na 100.[295]
Roušky, zakryté dýchací cesty
Od 19. března začal platit zákaz pohybu/pobytu mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének.[296] Od 25. května je třeba mít nos a ústa zakrytá už jen ve veřejné dopravě, v obchodech, úřadech, nemocnicích a dalších vnitřních prostorech. Od 8. června není povinné nosit roušku u bazénů a na koupalištích, nemusejí ji mít televizní a rozhlasoví moderátoři a redaktoři s hosty ve studiu, pokud dodrží dvoumetrový odstup. Od 15. června lidé nemusí venku nosit roušku, povinné zůstávají jen u hromadných akcí. Ve většině republiky povinnost nosit ochranu úst a nosu skončila 1. července 2020.[295] Nadále však platí pro návštěvníky lůžkových zařízení. V Praze se nařízení týká i jízdy metrem a stále platí pro vnitřní akce s více než sto lidmi. Rozvolnění se také netýká Moravskoslezského kraje
Otevírání obchodů a služeb
 
Zákaz prodeje zboží nesloužící základním potřebám, Kaufland Kadaň, leden 2021
Dveře obchodů se otevíraly postupně. Obnovený provoz obvykle doprovázely podrobné preventivní a hygienické požadavky. Od 7. dubna vláda umožnila otevřit sběrny a výkupny surovin, od 9. dubna hobby markety, železářství či prodejny jízdních kol. Otevřeny byly servisy počítačů a spotřební elektroniky, ale obchody s elektronikou ne. Dále květinářství, zahrádkářství, pohřební služby a prodejny jízdenek. Prodej jízdenek ve vlacích Českých drah byl povolen až od 14. dubna. Otevřené byly také prádelny. Ode dne 27. dubna mohla otevřít turistická informační centra, posilovny bez zázemí, autoškoly, knihovny a vnější prostory zoologických, dendrologických a botanických zahrad. Od 25. května mohou návštěvníci sportovišť využít i vnitřní prostory, stejně tak mohou i do pavilonů a vnitřních částí zahrad. Češi si mohou od 11. května zajít i k holiči a kadeřníkovi. Hotely, penziony a další ubytovací zařízení otevřely 25. května. Pro tradiční taxikáře platila omezení do konce března, pro alternativní taxislužby skončila omezení 25. května. 25. května byl povolen vstup do vnitřního prostoru hospod, barů a restaurací. Od 11. května mohli přitom hosté zavítat jen na venkovní prostor a na zahrádky. Dne 27. dubna se také obnovil provoz autoškol. Hromadná doprava byla v Česku postupně utlumována, ale nikoliv z nařízení vlády, nýbrž v reakci na omezení volného pohybu lidí.[295]
U 208 pošt, které spadají do kritické infrastruktury státu, zůstala otevírací doba do 16:00 hodin po celou dobu nouzového stavu. Většina poboček se od 4. května vrátila k původní otevírací době. Zásilkové služby stejně jako Česká pošta varovaly před komplikacemi se zásilkami ze nebo do zahraničí.[295]
Úřady měly část nouzového stavu podle vládního nařízení omezené pracovní hodiny: v pondělí a ve středu byly otevřené maximálně tři hodiny. Od pondělí 20. dubna se vrátily k plnému provozu.[295]
Kulturní a sportovní akce
 
Luhačovice: výstava rozhleden (v okolí města) byla vzhledem k pandemii zafóliována a byl k ní zamezen přístup (25.března 2021).
Od 10. března vláda zakázala všechny sportovní, kulturní, náboženské i umělecké akce s účastí nad sto lidí, později byl zákaz rozšířen na všechny akce. Akce pro nejvýše sto lidí vláda povolila od 11. května, od 25. května se jejich maximální kapacita zvýšila až na 300, od 8. června pak na 500 lidí. V divadlech bylo až do 8. června možné obsadit jen každou druhou řadu. Od 24. dubna bylo možné konat bohoslužby s účastí do patnácti lidí, počet se zvýšil nejprve od 11. května na 100, od 25. května na 300.
Lokální ohniska
Ministerstvo zdravotnictví vyhodnocuje aktuální epidemiologickou situaci v regionech podle rizikového skóre pro jednotlivé okresy. Rizikové skóre je hodnoceno denně a publikováno ve formátu týdenních souhrnů (medián vždy v pondělí).[297]
Další opatření
  • 9. února 2020 bylo přijato první razantnější opatření provedené Českou republikou proti šíření koronaviru, zákaz přímých leteckých spojů s Čínou[298][299], od 4. března s Itálií a od 5. března s Jižní Koreou.[300]
  • 12. března vláda České republiky vyhlásila nouzový stav (usnesení č. 69/2020 Sb.).[301] Nouzový stav byl ukončen k 17. květnu 2020.[63]
  • 15. března byl aktivován Ústřední krizový štáb, pracovní výbor Bezpečnostní rady státu. Původně jej vedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech jej vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek za 4,6 miliardy korun. Celý štáb se scházel jednou týdně, aktivní stav byl ukončen 11. června.[302]
  • 23. března Předseda sněmovny na návrh vlády vyhlásil stav legislativní nouze.[303] Za pouhý týden tak byl upraven zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu a schváleny zákony č. 133/2020 Sb. (ošetřovné), 134/2020 Sb. (zdravotní pojištění), 135/2020 Sb. (maturity, přijímačky na SŠ), 136/2020 Sb. (důchodové a sociální pojištění) a 137/2020 Sb. (evidence tržeb). Další zákony byly upravovány později. Proti některým zákonům, přijatým ve zrychleném jednání, však byly podány ústavní stížnosti.[304]

Mimořádná opatření přijímala nejdříve vláda v rámci vyhlášeného nouzového stavu, později je začalo vydávat Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.[305] Přehled vládních předpisů ze Sbírky zákonů ČR proti koronavirové pandemii udržoval do 31.5.2020 server Zákony pro lidi.[306]

Rozhodnutí Ústavního soudu

  • 16. prosince zamítl návrh skupiny senátorů Parlamentu ČR, kterým se navrhující strana snažila o zrušení opatření odkládající platbu za nájem bytů a nebytových prostor pronajímatelům. Navrhovatelé argumentovali absencí záruky za vymahatelnost takových pohledávek pronajímateli na nájemcích, a tedy pouhým přenesením zátěže z nájemce na pronajímatele. Plénum však v rozhodnutí zdůraznilo, že se nejedná o prominutí, ale záruku neukončení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele pro opoždění hrazení nájemného nájemcem, kdy zároveň byla dána lhůta pro nejpozdější splacení pohledávky. Spolu s tím opatření soud zhodnotil jako přiměřené legitimnímu cíli a chránící základní práva nájemce, tj. opatření byla ÚS shledána jako proporcionální.[307][308]

Reakce na vládní opatřeníEditovat

 
Uzavřený Most družby mezi Českým Těšínem a Těšínem během pandemie covidu-19.
  • Ředitel Divadla Na Jezerce, herec Jan Hrušínský, označil v březnu 2020 vládní opatření za „likvidaci všech nepohodlných“ a pokus předsedy vlády vyvoláním paniky zakrýt problémy, které má se svým trestním stíháním a svými kauzami.[309] Později se Hrušínský za své výroky částečně omluvil.[310]
  • Městský soud v Praze obdržel návrh, kterým brněnský advokát David Záhumenský jménem své manželky Venduly 17. března 2020 napadl vyhlášení nouzového stavu a některá ze souvisejících vládních opatření, a to kvůli způsobu jejich vyhlášení.[311] Stěžovateli podle jeho vyjádření vadilo, že premiér nejmenoval Ústřední krizový štáb, dle metodologických postupů. Advokát argumentoval tím, že se vláda neřídila doporučeními Ústřední epidemiologické komise vydaných v souladu s pandemickým plánem.[312] Davida Záhumenského pak za medializaci své kauzy kritizoval advokát Luděk Hladěna, který poslal otevřený dopis předsedovi České advokátní komory (ČAK) Vladimíru Jirouskovi a požadoval jeho vyjádření.[313] Na stranu Záhumenského se ale přidal místopředseda ČAK Tomáš Sokol, který s pochybením vlády souhlasí.[314] 27. března pak Městský soud v Praze projednávání žaloby zrušil z důvodu toho, že vládou přijatá opatření byla nahrazena opatřeními Ministerstva zdravotnictví.[315] S žalobou ale uspěl jiný právník[316] Ondřej Dostál, jemuž dal pražský městský soud za pravdu a ve svém vyjádření z 23. dubna 2020 zrušil některá opatření zavedená Ministerstvem zdravotnictví s účinností od 27. dubna 2020.[317] Jedná se zejména o dvě opatření v souvislosti s omezením maloobchodního prodeje a dvě opatření související s omezením volného pohybu osob.[318]
  • Rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik Tomáš Zima, zveřejnil 6. dubna 2020 text, ve kterém vyjádřil velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, zemi a celou společnost. Upozornil, že statistiky úmrtnosti na covid-19 jsou vypočítány nestandardně a zanedbávají souvislosti s řadou závažných onemocnění či vážné oslabení imunity nakažených. Došlo k obrovskému a soustavnému strašení národa a občanů, řada médií ve snaze o senzaci za každou cenu, často bez ohledu na fakta či dopady, často bez etického rozměru, podává velmi často tendenční obraz infekce lokálně i globálně. Tomáš Zima varuje, že daleko fatálnější následky pro Českou republiku bude mít ochromení našeho a světového hospodářství. Volba mezi uvolněním drastických opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy. Je volbou mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti. Vyzývá vládu k přípravě jasné a srozumitelné strategie pro záchranu ČR pro další měsíce a roky, která bude výsledkem společné práce těch nejlepších expertů a špičkových odborníků v oblastech ekonomie, hospodářství a sociální politiky.[319]
 
Chirurgické roušky
  • Člen Ústředního krizového štábu, předseda České stomatologické komory Roman Šmucler, zdůraznil v dubnu 2020, že aktuální karanténa vojenského typu není řešením a podporuje stanovisko rektora UK Tomáše Zimy. Podle něj záchrana pár lidí s covidem-19 stojí neúměrné finanční prostředky v řádu miliard, které budou v příštích letech ve zdravotnictví chybět a v důsledku ohrozí zdraví mnoha lidí, kteří čekají na operace nebo nedostanou některou špičkovou léčbu.[320]
  • Bývalý viceguvernér ČNB, poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer považoval v dubnu 2020 opatření české vlády v ekonomické oblasti za chaotická a s nejasnými výsledky. Přestože Evropská komise už v polovině března rozvolnila pravidla pro evropskou pomoc a zjednodušila režim notifikací veřejné podpory, český program se tam objevil přibližně o tři až čtyři týdny později než programy dalších zemí. Kritizuje vládní strategii odmítání přijetí eura. Jelikož nejsme členy eurozóny, nebudeme mít přístup k případnému financování dluhu pomocí záchranného fondu ESM.[321]
  • Senátor a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jan Žaloudík vyzval v dubnu 2020 k co nejrychlejšímu uvolnění zavedených opatření a návratu k normálu. Podle něj „koronavirus není důvod k bláznění“. Je důležité, aby se nezastavovala medicína, neboť existují mnohem závažnější případy jako rakovina, mrtvice, infarkty. Připomíná, že oproti 6800 potvrzených případů covid-19, z nichž méně než 200 lidí zemřelo, umírá v ČR ročně asi 30 000 lidí na rakovinu (tzn. jeden člověk každých 20 minut). Podle něj jsou roušky opatření na tři čtyři týdny a lidé by je měli odkládat. Nechat by si je měli například lékaři, zubaři nebo třeba kadeřníci, kteří přicházejí přímo do kontaktu s lidmi.[322]
  • Politolog, dramaturg a produkční Jan Civín upozornil v dubnu 2020, že restriktivní opatření, která mají zabránit šíření viru v populaci, představují bezprecedentní zásah do lidských práv a svobod, tedy do jednoho ze základních pilířů demokracie. Nouzový stav může být vyhlášen pouze ve výjimečném případě, na krátkou, nezbytně nutnou dobu. Musí být jasně stanovena jeho pravidla, přesně vymezeny pravomoci rozhodovacích orgánů a také jejich odpovědnost za přijatá rozhodnutí. Takové limity jsou nezbytné proto, aby se nouze nestala normou. Vyšší pravomoci a absence kontroly svádějí ke zneužití. Nelze demonstrovat a žaloby na protiprávnost vládních rozhodnutí jsou odmítány jako neopodstatněné. To vše za situace, kdy se ukazuje, že nemoc covid-19 zdaleka není tak nebezpečná, jak se zprvu zdálo.[323]
  • Dne 21. 4. 2020 zveřejnilo jedenáct předních lékařů Univerzity Karlovy výzvu, aby v zájmu zachování zdraví a prosperity naší země byl nouzový stav ukončen ke 30. 4. 2020. Uvedli v ní, že je třeba přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření, tzn. obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři, obnovit výuku na školách v průběhu května, odstranit překážky pro chod ekonomiky a zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků, postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi. Argumentovali tím, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR, ale smrt minimálně poloviny z nakažených nemá přímou souvislost s onemocněním covid-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním. Izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“, čímž se covid-19 neliší od jiných zátěží jako chřipka, vlna veder nebo mrazů. Zdůraznili, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socio-ekonomickým a zdravím české demokracie. Podepsáni byli: doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA, prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., prof. MUDr. Robert Lischke, PhD., prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA, prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., MUDr. Jaroslav Svoboda, prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.[324]
  • Podnikatel a filantrop Luděk Sekyra varoval v dubnu 2020, že epidemie strachu ohrožuje osobní svobodu. Připomněl největší historické pandemie i jejich politické a sociální důsledky, které změnily uspořádání států nebo osudy národů. Společným rysem všech pandemií je subjektivní pocit strachu, objektivním důsledkem pak omezení svobody mocenskou autoritou. Nákaza je ze své podstaty antisociální – tím že se omezuje fyzický i společenský kontakt, má fatální důsledky zejména u starších lidí, u nichž osamění a ztráta kontaktu s blízkými zvlášť negativně ovlivňuje psychiku a průběh onemocnění. Cituje slova Immanuela Kanta: „svoboda je vnitřní podstatou světa“ a „morálka nám jako první odkrývá pojem svobody“. „Epi demos“ v řečtině označuje jev, který doléhá na všechen lid. Francouzský filozof Michel Foucault to vystihl ve slavné tezi z díla Dohlížet a trestat, že „epidemie je snem mocných“, protože „umožňuje kontrolovat populaci“. V souvislosti se zvýšenou digitální kontrolou sociální interakce a pohybu ohrožuje epidemie nedotknutelnost osobní sféry. Strach z nákazy se mění v závislost a návyk, že vše musí být někým dovoleno a nakonec vyústí ve strach ze svobody, jež vybízí k odpovědnosti a kritice.[325]
  • V centru Prahy v neděli 6. 12. 2020 protestovaly stovky odpůrců vládních protiepidemických opatření. Demonstranti se sešli na Václavském a Palackého náměstí, průvodem se pak vydali přes Staroměstské náměstí k úřadu vlády. Svolavatelé pochodu ve veřejné výzvě vládě požádali, aby uzavřeným provozům poskytla podporu a také upustila od celoplošných opatření.[326]
  • Na Staroměstském náměstí protestovalo 10. 1. 2021 proti vládním opatřením, která souvisejí s pandemií 2,5 až 3000 lidí. V úvodu a závěru demonstrace vystoupil zpěvák Daniel Landa. S projevem vystoupil zástupce podnikatelů Jiří Janeček i bývalý prezident Václav Klaus. Mezi dalšími řečníky byl choreograf Petr Zuska, herec Michal Suchánek nebo zástupce maturantů Matěj Gregor. Demonstraci nazvanou Otevřeme Česko svolala iniciativa za zachování provozu restaurací Chcípl PES. Svolavatel a předseda politické strany Svobodní Libor Vondráček řekl, že cíle demonstrace jsou dva. V dlouhodobém horizontu je to právě „otevření Česka“, v krátkodobém pak to, aby vláda začala komunikovat s lidmi, kterých se současná opatření týkají, a vedla s nimi skutečný dialog. Chirurg Ondřej Polanecký na demonstraci kritizoval přístup vlády a nedostatečnou komunikaci s odborníky z praxe. Reakce politiků byly většinou odmítavé.[327][328]

Mezilidská solidaritaEditovat

 
Dobrovolníci šijí roušky v komunitním centru Maják v Orlové (1. dubna 2020)
 
Tisk obličejových štítů na 3D tiskárně v dílně v Kadani v dubnu 2020

Pandemie covidu-19 vyvolala vlnu solidarity v nejrůznějších oblastech, např.:

  • Na nedostatek ochranných roušek, jejichž nošení bylo nařízeno, zareagovali v krátké době organizovaní i neorganizovaní dobrovolníci, kteří roušky šili a na sociálních sítích sdíleli návody na jejich ušití.[329][330]
  • Rozběhly se programy na pomoc nejohroženější skupině – seniorům, především na nekomerční bázi.[331]
  • Česká televize v pondělí 23. března zahájila dočasné vysílání nového televizního kanálu ČT3, který má přinášet praktické rady, zpravodajství a výběr ze zlatého televizního fondu ČT, vše se zaměřením na starší lidi.[332]
  • Vietnamská komunita v Ústeckém kraji vybrala 140 000 Kč na dar plicního ventilátoru pro ústeckou nemocnici.[333] Někteří vietnamští obchodníci začali nabízet zdarma pití a občerstvení pro členy záchranných složek a pro zákazníky roušky.[334]
  • Česká televize kvůli uzavření českých škol spustila výukové pořady pro domácí výuku. Jedná se o UčíTelku, která je zaměřena na výuku žáků prvního stupně, Odpoledku, pásmo pořadů zaměřené na výuku žáků druhého stupně, a o Školu doma, která má pomoci žákům devátých tříd s přípravou na přijímací zkoušky na střední školy.[335][336]
  • Jednotlivci i instituce využili možnost poskytnout výpočetní výkon osobních počítačů projektu Folding@home, fungujícímu pod záštitou Stanfordovy univerzity, který se začal věnovat výzkumu proteinů viru. Zapojily se například počítače Západočeské univerzity v Plzni[337] či servery Státní energetické inspekce[338].
  • Český výrobce 3D tiskáren Prusa Research přispěl na bezplatné využívání sdílených kol Rekola,[339] navrhl, začal vyrábět a rozdávat ochranné štíty pro zdravotníky. Zároveň návrh zveřejnil a vyzval komunitu 3D tisku k zapojení se.[340]
  • Lihovar Žufánek bez potřebných povolení vyráběl a rozdával dezinfekční gely. Po upozornění celního úřadu výroby zanechal.[341]
  • Technická univerzita v Liberci začala vyrábět textilii s nanovlákny na roušky, která účinností překoná respirátory třídy FFP3.[342]
  • Tým COVID19CZ a výrobce MICo Medical ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT vyvinuli po úspěšné crowsourcingové kampani, v níž během jednoho dne vybrali přes čtrnáct miliónů Kč, jednoduchý avšak kvalitní plicní ventilátor CoroVent. Cílem bylo vyrobit pro ČR 500 přístrojů. Vývojáři zaznamenali zájem i ze zahraničí.[343]

Dopady na českou ekonomikuEditovat

Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu čeká českou ekonomiku hospodářský pokles 6,5 %. Ministerstvo financí má o něco optimističtější pohled a předpokládá pokles o 5,6 %, ale i tak jde o nejhlubší propad ekonomiky od vzniku České republiky.[344]

Podle Eurostatu prodávalo Česko koncem roku 2020 desetileté dluhopisy s úrokem 1,26 procenta, který je v Evropě čtvrtý nejvyšší. Státy eurozóny ve stejné době prodávaly dluhopisy se zápornou sazbou 0,21 procenta. Za vysoký úrok může chaos, který provázel schvalování rozpočtu.[345]

Dopady na český internetový obchodEditovat

Vypuknutí epidemie v Česku mělo výrazný vliv také na přesun většiny obchodů na internet. Podobně jako v případě první epidemie SARS, která v roce 2003 zahájila přerod Číny na velmoc internetového obchodu, i v Česku se očekává výrazné urychlení přerodu.[346]

  • Počet lidí nakupujících potraviny online byl asi šestinásobný oproti běžnému období. Všechny velké online supermarkety jako Košík.cz, Rohlík.cz nebo iTesco.cz se potýkaly s problémy a musely urychlit expanzní plány.[347]
  • Největší internetové obchody Alza.cz a MALL.cz představily platformy pro rychlý vstup kamenných obchodů na internet.[348]
  • Fintech společnosti přišly s expresním onboardingem pro bezpečnou platbu.[349]
  • E-shopová platforma Shoptet ohlásila dvojnásobek nově založených elektronických obchodů.[350]

Program AntivirusEditovat

 
Antivirotická, antibakteriální a antimykotická dezinfekce založená na kombinaci vysokého obsahu ethanolu a peroxidu vodíku, určená k dezinfekci rukou, především proti koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícímu onemocnění covid-19

Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo kde zaměstnavatel musel omezit nebo uzavřít provoz z důvodu vyvolaných nařízeními vlády. Hlavním cílem programu je zabránit propouštění zaměstnanců, k čemuž se také příjemci vyplacených náhrad musí zavázat. Úřady práce poskytují zaměstnavatelům refundaci náhrad mezd včetně povinných odvodů za dobu překážek v práci. Antivirus tak zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Program se týká pouze pracovních poměrů při respektování podmínek pro zaměstnavatele.[351][352]

Program na udržení pracovních míst zaměstnanců mohla vláda vyhlásit na základě § 120 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Antivirus byl vládou České republiky schválený 31. března 2020, a to v rámci vládního usnesení č. 353. Realizátorem Programu Antivirus je Úřad práce (metodická pomoc, poskytování příspěvků).[353]

Refundace je možné čerpat na mzdové náklady, které zaměstnavateli vznikly od 12. března 2020 do konce srpna 2020. Náklady MPSV odhaduje na max. 605 mil. Kč. V jednání je návrh programu Antivirus C, kde stát odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody. Tento návrh ale ještě neposoudil Senát a nepodepsal ho prezident.[354]

Program je rozdělen do dvou režimů. Režim A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku opatření vydaných vládou, Ministerstvem zdravotnictví nebo hygienickou stanicí (Antivirus Plus) a dále na případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa. Uznatelným výdejem je mzda vyplacená zaměstnanci plus odpovídající výše zákonných odvodů. Výše příspěvku se liší podle typu překážky, obsahuje horní limit a časové omezení.[351]

Režim B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vyvolané hospodářskými potížemi (výpadek 30% a více zaměstnanců, omezení dostupnosti vstupů či poptávky po službách nebo výrobcích).[355][356]

StatistikyEditovat

Počet případů koronaviruEditovat

Denní počty nově hlášených případů COVID-19 a úmrtí ČR v porovnání s jinými zeměmi EU/EEA uvádí statistika Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.[357]

Případy koronaviru SARS-CoV-2 v Česku  ()
     Úmrtí        Zotavení        Aktivní případy
Datum
Počet případů
Počet úmrtí
1. 3. 2020 3(n.a.) 0(n.a.)
2. 3. 2020 3(=) 0(n.a.)
3. 3. 2020 5(+67 %) 0(n.a.)
4. 3. 2020 6(+20 %) 0(n.a.)
5. 3. 2020 9(+50 %) 0(n.a.)
6. 3. 2020 20(+122 %) 0(n.a.)
7. 3. 2020 27(+35 %) 0(n.a.)
8. 3. 2020
33(+22 %) 0(n.a.)
9. 3. 2020
39(+18 %) 0(n.a.)
10. 3. 2020
64(+64 %) 0(n.a.)
11. 3. 2020
95(+48 %) 0(n.a.)
12. 3. 2020
117(+23 %) 0(n.a.)
13. 3. 2020
142(+21 %) 0(n.a.)
14. 3. 2020
190(+34 %) 0(n.a.)
15. 3. 2020
299(+57 %) 0(n.a.)
16. 3. 2020
384(+28 %) 0(n.a.)
17. 3. 2020
451(+17 %) 0(n.a.)
18. 3. 2020
561(+24 %) 0(n.a.)
19. 3. 2020
767(+37 %) 0(n.a.)
20. 3. 2020
891(+16 %) 0(n.a.)
21. 3. 2020
1 050(+18 %) 0(n.a.)
22. 3. 2020
1 165(+11 %) 1(n.a.)
23. 3. 2020
1 291(+11 %) 1(=)
24. 3. 2020
1 476(+14 %) 3(+200 %)
25. 3. 2020
1 768(+20 %) 10(+233 %)
26. 3. 2020
2 027(+15 %) 10(=)
27. 3. 2020
2 404(+19 %) 12(+20 %)
28. 3. 2020
2 667(+11 %) 17(+42 %)
29. 3. 2020
2 826(+6 %) 23(+35 %)
30. 3. 2020
3 010(+6,5 %) 28(+22 %)
31. 3. 2020
3 314(+10 %) 35(+25 %)
1. 4. 2020
3 597(+8,5 %) 43(+23 %)
2. 4. 2020
3 865(+7,5 %) 49(+14 %)
3. 4. 2020
4 198(+8,6 %) 57(+16 %)
4. 4. 2020
4 481(+6,7 %) 66(+16 %)
5. 4. 2020
4 598(+2,6 %) 74(+12 %)
6. 4. 2020
4 834(+5,1 %) 82(+11 %)
7. 4. 2020
5 030(+4,1 %) 92(+12 %)
8. 4. 2020
5 324(+5,8 %) 107(+16 %)
9. 4. 2020
5 581(+4,8 %) 117(+9,3 %)
10. 4. 2020
5 744(+2,9 %) 128(+9,4 %)
11. 4. 2020
5 914(+3 %) 136(+6,2 %)
12. 4. 2020
6 003(+1,5 %) 146(+7,4 %)
13. 4. 2020
6 071(+1,1 %) 157(+7,5 %)
14. 4. 2020
6 153(+1,4 %) 166(+5,7 %)
15. 4. 2020
6 313(+2,6 %) 166(=)
16. 4. 2020
6 445(+2,1 %) 168(+1,2 %)
17. 4. 2020
6 561(+1,8 %) 176(+4,8 %)
18. 4. 2020
6 666(+1,6 %) 180(+2,3 %)
19. 4. 2020
6 758(+1,4 %) 189(+5 %)
20. 4. 2020
6 912(+2,3 %) 196(+3,7 %)
21. 4. 2020
7 045(+1,9 %) 204(+4,1 %)
22. 4. 2020
7 144(+1,4 %) 206(+0,98 %)
23. 4. 2020
7 199(+0,77 %) 212(+2,9 %)
24. 4. 2020
7 285(+1,2 %) 218(+2,8 %)
25. 4. 2020
7 364(+1,1 %) 222(+1,8 %)
26. 4. 2020
7 416(+0,71 %) 224(+0,9 %)
27. 4. 2020
7 457(+0,55 %) 225(+0,45 %)
28. 4. 2020
7 517(+0,8 %) 229(+1,8 %)
29. 4. 2020
7 592(+1 %) 234(+2,2 %)
30. 4. 2020
7 696(+1,4 %) 242(+3,4 %)
1. 5. 2020
7 751(+0,71 %) 250(+3,3 %)
2. 5. 2020
7 769(+0,23 %) 251(+0,4 %)
3. 5. 2020
7 795(+0,33 %) 254(+1,2 %)
4. 5. 2020
7 833(+0,49 %) 259(+2 %)
5. 5. 2020
7 910(+0,98 %) 262(+1,2 %)
6. 5. 2020
7 989(+1 %) 265(+1,1 %)
7. 5. 2020
8 047(+0,73 %) 269(+1,5 %)
8. 5. 2020
8 093(+0,57 %) 274(+1,9 %)
9. 5. 2020
8 111(+0,22 %) 277(+1,1 %)
10. 5. 2020
8 139(+0,35 %) 280(+1,1 %)
11. 5. 2020
8 195(+0,69 %) 282(+0,71 %)
12. 5. 2020
8 240(+0,55 %) 285(+1,1 %)
13. 5. 2020
8 290(+0,61 %) 289(+1,4 %)
14. 5. 2020
8 372(+0,99 %) 292(+1 %)
15. 5. 2020
8 427(+0,66 %) 294(+0,68 %)
16. 5. 2020
8 478(+0,61 %) 295(+0,34 %)
17. 5. 2020
8 498(+0,24 %) 297(+0,68 %)
18. 5. 2020
8 611(+1,3 %) 300(+1 %)
19. 5. 2020
8 673(+0,72 %) 302(+0,67 %)
20. 5. 2020
8 747(+0,85 %) 307(+1,7 %)
21. 5. 2020
8 782(+0,4 %) 310(+0,98 %)
22. 5. 2020
8 841(+0,67 %) 312(+0,65 %)
23. 5. 2020
8 918(+0,87 %) 313(+0,32 %)
24. 5. 2020
8 983(+0,73 %) 314(+0,32 %)
25. 5. 2020
9 030(+0,52 %) 315(+0,32 %)
26. 5. 2020
9 081(+0,56 %) 316(+0,32 %)
27. 5. 2020
9 118(+0,41 %) 316(=)
28. 5. 2020
9 172(+0,59 %) 318(+0,63 %)
29. 5. 2020
9 229(+0,62 %) 318(=)
30. 5. 2020
9 263(+0,37 %) 318(=)
31. 5. 2020
9 301(+0,41 %) 318(=)
1. 6. 2020
9 335(+0,37 %) 320(+0,63 %)
2. 6. 2020
9 398(+0,67 %) 321(+0,31 %)
3. 6. 2020
9 472(+0,79 %) 322(+0,31 %)
4. 6. 2020
9 533(+0,64 %) 325(+0,93 %)
5. 6. 2020
9 568(+0,37 %) 325(=)
6. 6. 2020
9 606(+0,4 %) 325(=)
7. 6. 2020
9 667(+0,64 %) 326(+0,31 %)
8. 6. 2020
9 736(+0,71 %) 326(=)
9. 6. 2020
9 791(+0,56 %) 327(+0,31 %)
10. 6. 2020
9 864(+0,75 %) 328(+0,31 %)
11. 6. 2020
9 928(+0,65 %) 329(+0,3 %)
12. 6. 2020
9 980(+0,52 %) 330(+0,3 %)
13. 6. 2020
10 033(+0,53 %) 330(=)
14. 6. 2020
10 066(+0,33 %) 331(+0,3 %)
15. 6. 2020
10 106(+0,4 %) 332(+0,3 %)
16. 6. 2020
10 153(+0,47 %) 333(+0,3 %)
17. 6. 2020
10 204(+0,5 %) 334(+0,3 %)
18. 6. 2020
10 322(+1,2 %) 336(+0,6 %)
19. 6. 2020
10 448(+1,2 %) 337(+0,3 %)
20. 6. 2020
10 490(+0,4 %) 338(+0,3 %)
21. 6. 2020
10 540(+0,48 %) 339(+0,3 %)
22. 6. 2020
10 604(+0,61 %) 340(+0,29 %)
23. 6. 2020
10 693(+0,84 %) 340(=)
24. 6. 2020
10 820(+1,2 %) 344(+1,2 %)
25. 6. 2020
10 913(+0,86 %) 344(=)
26. 6. 2020
11 081(+1,5 %) 345(+0,29 %)
27. 6. 2020
11 341(+2,3 %) 346(+0,29 %)
28. 6. 2020
11 646(+2,7 %) 346(=)
29. 6. 2020
11 847(+1,7 %) 346(=)
30. 6. 2020
11 996(+1,3 %) 347(+0,29 %)
1. 7. 2020
12 087(+0,76 %) 347(=)
2. 7. 2020
12 219(+1,1 %) 348(+0,29 %)
3. 7. 2020
12 359(+1,1 %) 348(=)
4. 7. 2020
12 480(+0,98 %) 350(+0,57 %)
5. 7. 2020
12 555(+0,6 %) 352(+0,57 %)
6. 7. 2020
12 606(+0,41 %) 353(+0,28 %)
7. 7. 2020
12 724(+0,94 %) 353(=)
8. 7. 2020
12 853(+1 %) 353(=)
9. 7. 2020
12 958(+0,82 %) 354(+0,28 %)
10. 7. 2020
13 099(+1,1 %) 354(=)
11. 7. 2020
13 152(+0,4 %) 354(=)
12. 7. 2020
13 211(+0,45 %) 355(+0,28 %)
13. 7. 2020
13 275(+0,48 %) 356(+0,28 %)
14. 7. 2020
13 379(+0,78 %) 358(+0,56 %)
15. 7. 2020
13 513(+1 %) 358(=)
16. 7. 2020
13 650(+1 %) 358(=)
17. 7. 2020
13 778(+0,94 %) 360(+0,56 %)
18. 7. 2020
13 890(+0,81 %) 360(=)
19. 7. 2020
13 981(+0,66 %) 361(+0,28 %)
20. 7. 2020
14 149(+1,2 %) 361(=)
21. 7. 2020
14 356(+1,5 %) 363(+0,55 %)
22. 7. 2020
14 601(+1,7 %) 365(+0,55 %)
23. 7. 2020
14 832(+1,6 %) 366(+0,27 %)
24. 7. 2020
15 110(+1,9 %) 369(+0,82 %)
25. 7. 2020
15 242(+0,87 %) 371(+0,54 %)
26. 7. 2020
15 356(+0,75 %) 372(+0,27 %)
27. 7. 2020
15 550(+1,3 %) 374(+0,54 %)
28. 7. 2020
15 826(+1,8 %) 376(+0,53 %)
29. 7. 2020
16 100(+1,7 %) 378(+0,53 %)
30. 7. 2020
16 354(+1,6 %) 380(+0,53 %)
31. 7. 2020
16 585(+1,4 %) 382(+0,53 %)
1. 8. 2020
16 709(+0,75 %) 384(+0,52 %)
2. 8. 2020
16 810(+0,6 %) 386(+0,52 %)
3. 8. 2020
17 018(+1,2 %) 388(+0,52 %)
4. 8. 2020
17 305(+1,7 %) 390(+0,52 %)
5. 8. 2020
17 546(+1,4 %) 391(+0,26 %)
6. 8. 2020
17 760(+1,2 %) 392(+0,26 %)
7. 8. 2020
18 082(+1,8 %) 392(=)
8. 8. 2020
18 255(+0,96 %) 392(=)
9. 8. 2020
18 377(+0,67 %) 393(+0,26 %)
10. 8. 2020
18 518(+0,77 %) 393(=)
11. 8. 2020
18 806(+1,6 %) 395(+0,51 %)
12. 8. 2020
19 095(+1,5 %) 395(=)
13. 8. 2020
19 425(+1,7 %) 396(+0,25 %)
14. 8. 2020
19 716(+1,5 %) 398(+0,51 %)
15. 8. 2020
19 913(+1 %) 400(+0,5 %)
16. 8. 2020
20 034(+0,61 %) 402(+0,5 %)
17. 8. 2020
20 225(+0,95 %) 406(+1 %)
18. 8. 2020
20 506(+1,4 %) 406(=)
19. 8. 2020
20 819(+1,5 %) 409(+0,74 %)
20. 8. 2020
21 065(+1,2 %) 412(+0,73 %)
21. 8. 2020
21 569(+2,4 %) 415(+0,73 %)
22. 8. 2020
21 803(+1,1 %) 415(=)
23. 8. 2020
21 939(+0,62 %) 418(+0,72 %)
24. 8. 2020
22 198(+1,2 %) 419(+0,24 %)
25. 8. 2020
22 562(+1,6 %) 421(+0,48 %)
26. 8. 2020
22 958(+1,8 %) 422(+0,24 %)
27. 8. 2020
23 308(+1,5 %) 422(=)
28. 8. 2020
23 793(+2,1 %) 422(=)
29. 8. 2020
24 113(+1,3 %) 425(+0,71 %)
30. 8. 2020
24 387(+1,1 %) 426(+0,24 %)
31. 8. 2020
24 643(+1 %) 427(+0,23 %)
1. 9. 2020
25 142(+2 %) 428(+0,23 %)
2. 9. 2020
25 787(+2,6 %) 428(=)
3. 9. 2020
26 462(+2,6 %) 432(+0,93 %)
4. 9. 2020
27 259(+3 %) 435(+0,69 %)
5. 9. 2020
27 763(+1,8 %) 440(+1,1 %)
6. 9. 2020
28 173(+1,5 %) 443(+0,68 %)
7. 9. 2020
28 734(+2 %) 445(+0,45 %)
8. 9. 2020
29 895(+4 %) 450(+1,1 %)
9. 9. 2020
31 053(+3,9 %) 453(+0,67 %)
10. 9. 2020
32 435(+4,5 %) 458(+1,1 %)
11. 9. 2020
33 878(+4,4 %) 461(+0,66 %)
12. 9. 2020
35 415(+4,5 %) 467(+1,3 %)
13. 9. 2020
36 206(+2,2 %) 472(+1,1 %)
14. 9. 2020
37 234(+2,8 %) 478(+1,3 %)
15. 9. 2020
38 910(+4,5 %) 488(+2,1 %)
16. 9. 2020
41 043(+5,5 %) 495(+1,4 %)
17. 9. 2020
44 167(+7,6 %) 502(+1,4 %)
18. 9. 2020
46 275(+4,8 %) 514(+2,4 %)
19. 9. 2020
48 320(+4,4 %) 522(+1,6 %)
20. 9. 2020
49 304(+2 %) 528(+1,1 %)
21. 9. 2020
50 780(+3 %) 543(+2,8 %)
22. 9. 2020
53 167(+4,7 %) 553(+1,8 %)
23. 9. 2020
55 473(+4,3 %) 575(+4 %)
24. 9. 2020
58 379(+5,2 %) 585(+1,7 %)
25. 9. 2020
61 325(+5 %) 595(+1,7 %)
26. 9. 2020
63 306(+3,2 %) 611(+2,7 %)
27. 9. 2020
64 610(+2,1 %) 627(+2,6 %)
28. 9. 2020
65 894(+2 %) 638(+1,8 %)
29. 9. 2020
67 857(+3 %) 659(+3,3 %)
30. 9. 2020
70 783(+4,3 %) 675(+2,4 %)
1. 10. 2020
74 285(+4,9 %) 704(+4,3 %)
2. 10. 2020
78 080(+5,1 %) 725(+3 %)
3. 10. 2020
80 634(+3,3 %) 738(+1,8 %)
4. 10. 2020
82 475(+2,3 %) 773(+4,7 %)
5. 10. 2020
85 593(+3,8 %) 802(+3,8 %)
6. 10. 2020
90 051(+5,2 %) 840(+4,7 %)
7. 10. 2020
95 387(+5,9 %) 891(+6,1 %)
8. 10. 2020
100 781(+5,7 %) 917(+2,9 %)
9. 10. 2020
109 399(+8,6 %) 978(+6,7 %)
10. 10. 2020
114 035(+4,2 %) 1 031(+5,4 %)
11. 10. 2020
117 139(+2,7 %) 1 073(+4,1 %)
12. 10. 2020
121 447(+3,7 %) 1 142(+6,4 %)
13. 10. 2020
129 771(+6,9 %) 1 195(+4,6 %)
14. 10. 2020
139 316(+7,4 %) 1 261(+5,5 %)
15. 10. 2020
149 040(+7 %) 1 323(+4,9 %)
16. 10. 2020
160 144(+7,5 %) 1 403(+6 %)
17. 10. 2020
168 857(+5,4 %) 1 484(+5,8 %)
18. 10. 2020
173 916(+3 %) 1 567(+5,6 %)
19. 10. 2020
181 993(+4,6 %) 1 676(+7 %)
20. 10. 2020
193 978(+6,6 %) 1 785(+6,5 %)
21. 10. 2020
208 949(+7,7 %) 1 915(+7,3 %)
22. 10. 2020
223 104(+6,8 %) 2 042(+6,6 %)
23. 10. 2020
238 352(+6,8 %) 2 166(+6,1 %)
24. 10. 2020
250 825(+5,2 %) 2 307(+6,5 %)
25. 10. 2020
258 125(+2,9 %) 2 461(+6,7 %)
26. 10. 2020
268 397(+4 %) 2 623(+6,6 %)
27. 10. 2020
284 063(+5,8 %) 2 817(+7,4 %)
28. 10. 2020
297 040(+4,6 %) 2 985(+6 %)
29. 10. 2020
310 091(+4,4 %) 3 184(+6,7 %)
30. 10. 2020
323 694(+4,4 %) 3 401(+6,8 %)
31. 10. 2020
335 121(+3,5 %) 3 595(+5,7 %)
1. 11. 2020
341 672(+2 %) 3 817(+6,2 %)
2. 11. 2020
350 911(+2,7 %) 4 040(+5,8 %)
3. 11. 2020
363 001(+3,4 %) 4 302(+6,5 %)
4. 11. 2020
378 726(+4,3 %) 4 528(+5,3 %)
5. 11. 2020
391 960(+3,5 %) 4 721(+4,3 %)
6. 11. 2020
403 506(+2,9 %) 4 937(+4,6 %)
7. 11. 2020
411 227(+1,9 %) 5 136(+4 %)
8. 11. 2020
414 836(+0,88 %) 5 340(+4 %)
9. 11. 2020
420 884(+1,5 %) 5 526(+3,5 %)
10. 11. 2020
429 940(+2,2 %) 5 740(+3,9 %)
11. 11. 2020
438 861(+2,1 %) 5 923(+3,2 %)
12. 11. 2020
446 735(+1,8 %) 6 096(+2,9 %)
13. 11. 2020
454 093(+1,6 %) 6 275(+2,9 %)
14. 11. 2020
458 289(+0,92 %) 6 458(+2,9 %)
15. 11. 2020
460 180(+0,41 %) 6 609(+2,3 %)
16. 11. 2020
465 595(+1,2 %) 6 782(+2,6 %)
17. 11. 2020
469 841(+0,91 %) 6 920(+2 %)
18. 11. 2020
475 355(+1,2 %) 7 074(+2,2 %)
19. 11. 2020
481 825(+1,4 %) 7 207(+1,9 %)
20. 11. 2020
487 633(+1,2 %) 7 323(+1,6 %)
21. 11. 2020
490 824(+0,65 %) 7 455(+1,8 %)
22. 11. 2020
492 333(+0,31 %) 7 580(+1,7 %)
23. 11. 2020
496 712(+0,89 %) 7 709(+1,7 %)
24. 11. 2020
502 573(+1,2 %) 7 845(+1,8 %)
25. 11. 2020
507 502(+0,98 %) 7 966(+1,5 %)
26. 11. 2020
511 551(+0,8 %) 8 097(+1,6 %)
27. 11. 2020
516 013(+0,87 %) 8 234(+1,7 %)
28. 11. 2020
518 680(+0,52 %) 8 351(+1,4 %)
29. 11. 2020
519 754(+0,21 %) 8 445(+1,1 %)
30. 11. 2020
523 326(+0,69 %) 8 571(+1,5 %)
1. 12. 2020
528 506(+0,99 %) 8 669(+1,1 %)
2. 12. 2020
533 067(+0,86 %) 8 784(+1,3 %)
3. 12. 2020
537 691(+0,87 %) 8 882(+1,1 %)
4. 12. 2020
542 438(+0,88 %) 8 976(+1,1 %)
5. 12. 2020
545 750(+0,61 %) 9 104(+1,4 %)
6. 12. 2020
546 862(+0,2 %) 9 191(+0,96 %)
7. 12. 2020
551 113(+0,78 %) 9 285(+1 %)
8. 12. 2020
556 968(+1,1 %) 9 378(+1 %)
9. 12. 2020
563 382(+1,2 %) 9 459(+0,86 %)
10. 12. 2020
569 254(+1 %) 9 572(+1,2 %)
11. 12. 2020
575 463(+1,1 %) 9 677(+1,1 %)
12. 12. 2020
579 118(+0,64 %) 9 774(+1 %)
13. 12. 2020
581 116(+0,35 %) 9 881(+1,1 %)
14. 12. 2020
586 292(+0,89 %) 10 011(+1,3 %)
15. 12. 2020
594 200(+1,3 %) 10 116(+1 %)
16. 12. 2020
602 458(+1,4 %) 10 228(+1,1 %)
17. 12. 2020
610 072(+1,3 %) 10 334(+1 %)
18. 12. 2020
618 910(+1,4 %) 10 432(+0,95 %)
19. 12. 2020
624 236(+0,86 %) 10 544(+1,1 %)
20. 12. 2020
627 639(+0,55 %) 10 641(+0,92 %)
21. 12. 2020
635 589(+1,3 %) 10 743(+0,96 %)
22. 12. 2020
646 501(+1,7 %) 10 845(+0,95 %)
23. 12. 2020
660 640(+2,2 %) 10 959(+1,1 %)
24. 12. 2020
665 013(+0,66 %) 11 068(+0,99 %)
25. 12. 2020
667 684(+0,4 %) 11 173(+0,95 %)
26. 12. 2020
670 715(+0,45 %) 11 295(+1,1 %)
27. 12. 2020
674 497(+0,56 %) 11 403(+0,96 %)
28. 12. 2020
685 433(+1,6 %) 11 535(+1,2 %)
29. 12. 2020
701 908(+2,4 %) 11 666(+1,1 %)
30. 12. 2020
718 969(+2,4 %) 11 815(+1,3 %)
31. 12. 2020
732 276(+1,9 %) 11 943(+1,1 %)
1. 1. 2021
735 722(+0,47 %) 12 093(+1,3 %)
2. 1. 2021
740 707(+0,68 %) 12 245(+1,3 %)
3. 1. 2021
746 974(+0,85 %) 12 386(+1,2 %)
4. 1. 2021
759 929(+1,7 %) 12 536(+1,2 %)
5. 1. 2021
777 327(+2,3 %) 12 714(+1,4 %)
6. 1. 2021
795 097(+2,3 %) 12 872(+1,2 %)
7. 1. 2021
809 979(+1,9 %) 13 058(+1,4 %)
8. 1. 2021
823 078(+1,6 %) 13 254(+1,5 %)
9. 1. 2021
831 515(+1 %) 13 414(+1,2 %)
10. 1. 2021
835 828(+0,52 %) 13 596(+1,4 %)
11. 1. 2021
845 212(+1,1 %) 13 760(+1,2 %)
12. 1. 2021
856 022(+1,3 %) 13 934(+1,3 %)
13. 1. 2021
866 940(+1,3 %) 14 098(+1,2 %)
14. 1. 2021
875 027(+0,93 %) 14 277(+1,3 %)
15. 1. 2021
884 327(+1,1 %) 14 441(+1,1 %)
16. 1. 2021
889 568(+0,59 %) 14 593(+1,1 %)
17. 1. 2021
892 209(+0,3 %) 14 747(+1,1 %)
18. 1. 2021
899 877(+0,86 %) 14 904(+1,1 %)
19. 1. 2021
909 487(+1,1 %) 15 056(+1 %)
20. 1. 2021
917 702(+0,9 %) 15 202(+0,97 %)
21. 1. 2021
925 234(+0,82 %) 15 351(+0,98 %)
22. 1. 2021
933 702(+0,92 %) 15 485(+0,87 %)
23. 1. 2021
937 941(+0,45 %) 15 628(+0,92 %)
24. 1. 2021
940 335(+0,26 %) 15 770(+0,91 %)
25. 1. 2021
947 309(+0,74 %) 15 904(+0,85 %)
26. 1. 2021
956 504(+0,97 %) 16 046(+0,89 %)
27. 1. 2021
965 007(+0,89 %) 16 203(+0,98 %)
28. 1. 2021
973 017(+0,83 %) 16 337(+0,83 %)
29. 1. 2021
981 069(+0,83 %) 16 487(+0,92 %)
30. 1. 2021
985 124(+0,41 %) 16 609(+0,74 %)
31. 1. 2021