Marek Hilšer

český lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista, kandidát na prezidenta

Marek Hilšer (* 23. března 1976 Chomutov[1]) je český lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově.[1] Od roku 2007 působí na její 1. lékařské fakultě jako vyučující a vědecký pracovník; v rámci svého bádání se zaměřuje na boj s rakovinou.[1] V roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA.

MUDr. Bc. Marek Hilšer, Ph.D.
Marek Hilšer (2020)
Marek Hilšer (2020)
1. předseda hnutí Marek Hilšer do Senátu
Úřadující
Ve funkci od:
20. června 2018
Předchůdcesubjekt vznikl
4. senátor za obvod č. 26 – Praha 2
Úřadující
Ve funkci od:
13. října 2018
PředchůdceLibor Michálek
Stranická příslušnost
ČlenstvíMHS (od 2018)
Nestraník
na prezidentanezávislý (2018)

Narození23. března 1976 (46 let)
Chomutov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMonika Hilšerová
Dětidcera Sofie, syn Antonín
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profeselékař, pedagog, vědec
Webová stránkawww.marekhilser.cz
CommonsMarek Hilšer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 5. místě se ziskem 454 949 hlasů (8,83 %).[2] V říjnu 2018 se stal senátorem za obvod č. 26 – Praha 2.

V listopadu 2019 oznámil, že bude znovu kandidovat na post prezidenta republiky, a to ve volbách v roce 2023.[3]

Osobní životEditovat

Narodil se v roce 1976 v Chomutově. Dětství prožil na sídlišti Březenecká. V červnu roku 1989 se rodina rozhodla emigrovat do Španělska, usadila se v Madridu. Rok po sametové revoluci se vrátila zpět do Československa.

Po absolvování gymnázia byl přijat ke studiu mezinárodních vztahů na Fakultu sociálních věd UK. V roce 1999 odjel do Spojených států, kde se živil jako kopáč, stěhovák nebo instalatér.[4]

Po návratu z USA nastoupil v roce 2004 ke studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2007 se stal členem předsednictva univerzitního Akademického senátu.[5]

Od roku 2007 působí jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie.[6]

V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni.[4]

Je ženatý, jeho žena Monika Hilšerová je lékařka záchranné služby.[1] V srpnu 2018 se jim narodila dcera Sofie.[7] V srpnu 2021 se jim narodil syn Antonín.[8]

Politické a občanské aktivityEditovat

V rámci studia mezinárodních vztahů absolvoval v roce 1997 stáž jako asistent předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a lidoveckého poslance Viléma Holáně.

V roce 2008 organizoval protesty proti záměru tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) privatizovat fakultní nemocnice změnou jejich právní formy na akciové společnosti s menšinovým podílem univerzit.[9] Vláda od záměru nakonec ustoupila.

Roku 2012 jako spolupořadatel demonstrací během tzv. Týdne neklidu vystupoval proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše (VV), které měly podle organizátorů zasáhnout do akademických svobod.[10] Svůj protest vyjádřili shazováním melounů z terasy budovy Právnické fakulty UK jako symbolu 90 milionů korun, za které byla reforma připravena. Ministr Dobeš byl po několika týdnech z vlády odvolán.

V říjnu 2014 se v rámci happeningové akce skupiny oMen spolu s Holanďanem Otakarem van Gemundem na tiskové konferenci Úřadu vlády svlékl do půl těla a vztyčením vlajek Evropské unie a NATO podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho postoji k dění na Ukrajině.[11] Po třech letech hodnotil tuto akci jako vydařenou, neboť se skupině podařilo upozornit na daný problém a ukázat, že „nejsou ovce“.[1]

Politické postojeEditovat

V otázkách zahraniční politiky je příznivcem silného partnerství s Evropskou unií a NATO.[12] Členství v EU je podle něj pro ČR přínosné – 80% exportu míří totiž právě do ostatních členských států. Vystoupením z Unie by se tedy snížila životní úroveň obyvatel.[1] Naopak je proti sbližování s Ruskem či Čínou. Rusko dokonce označil za diktátorský a polofašistický stát, jako prezident by však prý vystupoval více diplomaticky.[13] V roce 2022 vyzval vládu k podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, a to humanitární pomocí a dodáním zbraní.[14]

Je pro zachování institutu milosti, neboť dovede reflektovat reálné situace, na které právo nepamatuje a kdy je třeba zohledňovat individuální lidská a humanitární hlediska. Není však zastáncem amnestie.[1]

Není proti legalizaci marihuany.[15] Je pro přijímání uprchlíků, kolem dvou tisíc uprchlíků je podle něj zvládnutelný počet, je proti stavění plotů na hranicích.[13]

Kandidatura na prezidenta 2018Editovat

 
Marek Hilšer v kampani Jiřího Drahoše

V červenci 2016 Marek Hilšer veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách 2018. V listopadu 2017 se díky podpoře 11 senátorů stal jedním z devíti prezidentských kandidátů, sehnal i 43 850 podpisů občanů, což by ke kandidatuře nestačilo.[16] Podpořili ho například senátoři ze stran Zelení, ČSSD a KDU-ČSL.[17]

Svůj program stavěl na pojetí politiky jako služby lidem. Chtěl by se věnovat tématům spojeným se školstvím či s pomocí lidem v dluhových pastích. Témata tak má společná například se Starosty nebo s KDU-ČSL.[18]

Heslo prezidentské kampaně Marka Hilšera bylo „Budoucnost je na nás“. Byl nejmladším z devíti uchazečů o místo na Hradě.[19]

Po skončení prvního kola vyjádřil, spolu s dalšími neúspěšnými kandidáty Pavlem Fischerem, Michalem Horáčkem, Vratislavem Kulhánkem a Mirkem Topolánkem, podporu Jiřímu Drahošovi do druhého kola a vyzval své voliče, aby ho volili. Spolu s Pavlem Fischerem a Michalem Horáčkem se také v druhém kole podíleli aktivně na kampani ve prospěch Jiřího Drahoše.[20][21]

Kandidatura do SenátuEditovat

V únoru 2018 oznámil, že bude kandidovat do Senátu PČR ve volbách na podzim 2018. Kandidoval v Praze, a to v obvodu č. 26 – Praha 2.[22][23] V červnu 2018 se stal předsedou hnutí Marek Hilšer do Senátu.[24][25]

Se ziskem 44,45 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole porazil nestraníka za Piráty a hnutí VIZE Libora Michálka poměrem hlasů 79,75 % : 20,24 % a stal se senátorem.[26] Ještě v říjnu 2018 pak oznámil, že se stane členem senátorského Klubu Starostové a nezávislí.[27]

Kandidatura na prezidenta 2023Editovat

Oznámení kandidatury, sběr podpisů a registrace kandidátní listinyEditovat

Svou v pořadí již druhou kandidaturu na prezidenta oznámil Hilšer v listopadu 2019. O prezidentské křeslo se chce ucházet jako občanský kandidát.[3] Dne 28. října 2021 oznámil prostřednictvím videa na YouTube zahájení sběru podpisů.[28] Od února 2022 pořádá setkání, výlety a debaty s občany.[29] Díky podpisům 13 senátorů ho dne 25. listopadu 2022 Ministerstvo vnitra do volby prezidenta úspěšně zaregistrovalo.[30]

Financování kampaněEditovat

Kampaň financuje z příspěvků od občanů, případně z darů od malých a středních podnikatelů.[31] Jeho kandidaturu finančně podporuje také hnutí Marek Hilšer do Senátu.[32] Dary od velkých soukromých sponzorů Hilšer veřejně odmítá.[31]

Téma kampaněEditovat

Hilšer staví svou kandidaturu na 5 bodech[33], kterými jsou:

  1. Stát je tu pro nás pro všechny
  2. Spravedlnost je rovnost
  3. Dostupné bydlení, boj proti obchodu s chudobou
  4. Moderní energetika
  5. Prezident s lidmi v dobrém i zlém

PodporaEditovat

V červnu 2022 podpořila jeho kandidaturu na prezidenta advokátka Klára Long Slámová poté, co z těchto voleb sama odstoupila z důvodu, že „z prezidentských kampaní se bohužel nyní stala fraška.“[34]

Volební průzkum agentury Ipsos z července roku 2022 zařadil Marka Hilšera na průběžné čtvrté místo se ziskem 7,5 % hlasů. Volební potenciál u něho dosáhl 15,8 procent.[35]

Hilšerovu kandidaturu podpořilo 13 senátorů, konkrétně Miroslav Balatka, Michael Canov, Jiří Drahoš, Zdeněk Hraba, Pavel Kárník, Marek Ošťádal, Miroslav Plevný, Přemysl Rabas, David Smoljak, Adéla Šípová, Petr Štěpánek, Ivo Trešl a Karel Zitterbart.[36]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g HLAVÁČOVÁ, Veronika. Hilšer: Odchod z EU by znamenal ekonomickou a společenskou sebevraždu. Vrhlo by nás to na Východ. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 7.12.2017 [cit. 11.12.2017]. Dostupné online. 
  2. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  3. a b Hilšer bude znovu kandidovat na prezidenta. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2019-11-21 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  4. a b KOPECKÝ, Josef. Nevidím nebezpečí, na co ploty, říká lékař Hilšer. Chce porazit Zemana. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-8-4. Dostupné online. 
  5. Předsednictvo v historii AS UK [online]. Univerzita Karlova. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. 
  6. Adresář 1. LF UK [online]. 1. LF UK [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  7. Dva čeští politici slaví: Skopeček má kluka, Hilšer holku a na své ženy jsou pyšní. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2018-08-20 [cit. 2018-10-04]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  8. vei,simao. Marek Hilšer podruhé otcem: Manželka Zemanova vyzyvatele porodila. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-08-06 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  9. Medici vyvěsili transparent a zahájili protesty proti Julínkovým plánům [online]. MAFRA, 2008-05-20 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  10. V Praze protestovaly tisíce studentů VŠ proti reformě. Pražský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-02-29 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. ISSN 1802-0569. 
  11. "Nebuďte s Putinem!" Polonazí muži na úřadu vlády. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2014-10-08 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. 
  12. Program a vize – Marek na Hrad. www.mareknahrad.cz [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  13. a b Nevidím nebezpečí, na co ploty, říká lékař Hilšer. Chce porazit Zemana. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-08-04. Dostupné online. 
  14. https://www.facebook.com/100044260457806/posts/492432922242052/?d=n
  15. Občan na Hradě? Českou politiku chce vyléčit „čtyřicetiletý kluk“ Marek Hilšer. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2017-11-25. Dostupné online. 
  16. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. mvcr.cz, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  17. Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů. ČT24 [online]. Česká televize. Dostupné online. 
  18. Marek Hilšer vyzve v boji do Senátu i obhajujícího Libora Michálka za Piráty. Novinky.cz [online]. BORGIS. Dostupné online. 
  19. Volby 2018: Marek Hilšer, kandidát na prezidenta. INFO.CZ [online]. CMI News [cit. 2017-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-15. 
  20. Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. ČT24. Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-01-15]. 
  21. Každý hlas může rozhodnout, burcoval Drahoš na konci kampaně v Lucerně. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-24. 
  22. Budu v Praze kandidovat do Senátu, potvrdil Marek Hilšer. Jedná s politickými stranami o podpoře. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-05 [cit. 2018-02-06]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  23. Hilšer se do Senátu zkusí dostat v Praze. Chce se věnovat exekucím a postavit se extremismu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-09 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  24. Hilšer kandiduje do Senátu v čele svého hnutí. Vadí mu vliv populistů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-19 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  25. Rejstřík politických stran a politických hnutí, Název hnutí: „Marek Hilšer do Senátu“ [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. 
  26. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 26 – Praha 2 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  27. Drahoš i Hilšer vstoupí v Senátu do klubu Starostů a nezávislých. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-18 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  28. 28. říjen. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  29. Kalendář akcí. www.marekhilserdosenatu.cz [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. 
  30. Devět uchazečů splnilo zákonné požadavky a může se ucházet o prezidentský úřad. ČT24 [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. 
  31. a b Prezidentští kandidáti shánějí sponzory. Pavlovi pomáhá spolek, Fischer by neodmítl vládu. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  32. TELEVIZE, Česká. PROFIL: Senátor Marek Hilšer se chce stát civilním prezidentem, který bude na Hrad jezdit tramvají. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 
  33. Volební program. www.marekhilser.cz [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  34. Advokátka Slámová odstoupila z volby prezidenta: Je to fraška. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. 
  35. HENDLINGEROVÁ, Natálie. V boji o Hrad vítězí Babiš, druhý je Pavel, třetí Nerudová, říká průzkum. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-07-22 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  36. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (volba prezidenta republiky 2023). www.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat