Nová Říše

městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina
O období dějin starověkého Egypta pojednává článek Nová říše.

Nová Říše (německy Neureisch) je moravský městys ležící nedaleko od Telče na Českomoravské vrchoviněokrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 876[1] obyvatel, katastrální výměra činí 785 ha. Nová Říše je obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter. Přestože je Nová Říše typickou zemědělskou vesnicí na Vysočině, je zmiňovaná v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění.

Nová Říše
Náměstí
Náměstí
Znak městyse Nová ŘíšeVlajka městyse Nová Říše
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel876 (2023)[1]
Rozloha7,85 km²[2]
Katastrální územíNová Říše
Nadmořská výška536 m n. m.
PSČ588 65
Počet domů309 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseÚřad městyse Nová Říše
Náměstí 40
588 65 Nová Říše
obecniurad@novarise.cz
StarostaJiří Fic
Oficiální web: www.novarise.cz
Nová Říše
Nová Říše
Další údaje
Kód obce587591
Kód části obce105261
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Červený Hrádek, Dyjice, Dolní Vilímeč, Bohuslavice, Krasonice, Zdeňkov, Vystrčenovice a Vápovice.

Název editovat

České Říše byla hlásková úprava obecného německého grieß (či grūß, ve starší podobě griōz) - "štěrk"; označoval se tak také rudný štěrk, jméno tedy souviselo s místní hornickou činností. Přívlastek Nová na odlišení od Staré Říše je doložen od poloviny 15. století. Ojedinělé zápisy Hříše byly výsledkem častého připojování H- na začátek jmen začínajících na R- (prosadilo se ve jméně blízké Hříšice stejného původu). Podoba jména v písemných pramenech: Grus (1248), Rusch (1257), Reus (1276), Rusch (1301), Reusch (1331), Chrzuss (1353), Reusch (1354, 1368), Rzyss (1386), Rawss (1437), Nova Reusch (1457), Nowe Rzisse (1466), Nowe Rzissy (1482), Nowa Reuss (1498), v Nowe Rzyssy (1513, 1531), z Nowe Rzysse (1557), z Nowe Ržysse (1517), Nowe Hržisse (1592), New Reisch a Nowá Risze (1633), z Nowe Rzisse (1660), Neüreisch (1678), Neureisch (1718), Neu Reisch (1720), Neureusch (1751), Neu Reusch a Nowa Řjsse (1846), Neureisch a Nová Říše (1872), Nová Hříše (1881), Nová Říše (1872).[4]

Historie editovat

 
Rytina Cyrila Žídka z roku 1882
 
Opatství a kostel sv. Petra a Pavla

Dějiny vesnice souvisejí velmi úzce s dějinami kláštera premonstrátů, nelze však stanovit s určitostí, je-li obec starší než klášter nebo vznikla-li teprve po jeho založení. Necelé 3 km od Nové Říše je vesnice Červený Hrádek, v 13. až 15. století sídlo významného šlechtického rodu, z něhož pocházel Markvard, spolu s chotí Vojslavou zakladatel kláštera v roce 1211. Jim patřila ještě také tvrz s názvem „Hrad“ v Nové Říši, v níž po roce 1220 sídlili nástupci Markvardovi; jeho bratr Olbram a syn Olbramův Vilém. V polovině 13. století se dovídáme o druhém Markvardu a jeho manželce Ludmile z Říše, jejichž syn Markvard se opět píše z Hrádku. Jim patřila původně Nová Říše se vším zbožím, pokud jím neobdařili klášter. Lze mít za to, že teprve po zániku rodu a opuštění obou tvrzí v Červeném Hrádku a Nové Říši byli obyvatelé novoříšští uvedeni v poddanství kláštera, podobně jako obyvatelé blízkých vsí od jeho založení. Podrobné dějiny těchto poddanských dob ve spojitosti pánů z Hrádku s klášterem novoříšským a panstvím telčským podává citovaná Vlastivěda moravská ve zpracování Tirayově.

Přičiněním konventu byla ves již v roce 1363 povýšena na městečko a propůjčeno jí, moravským markrabětem Janem Jindřichem, tržní právo. Také mýto bylo v Nové Říši již v těchto dobách. Druhý jarmark přidal městečku v roce 1457 král Ladislav. Oba tyto jarmarky potvrdil v roce 1557 král Ferdinand I., jelikož prý „… původní listiny se v minulých vojnách ztratily…“ Za krále Rudolfa II. přibyl v roce 1591 trh třetí a obci bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Toto vše potvrdil poznovu v roce 1650 Ferdinand III. Majestátem Marie Terezie z roku 1747 bylo uděleno městečku právo na čtvrtý trh, ježto „… ohněm, vojenskými pochody a velkými poplatky velmi utrpělo…

Ves zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami, požáry i domácími spory. Hned v roce 1278 zpustošily Novou Říši a její okolí pluky vítěze na Moravském poli, Rudolfa Habsburského, za svého tažení přes ZnojmoJihlavě, podobně poškodily městečko dva vpády husitské (v roce 1423 a 1424), nejhůře pak třetí tažení Husitů roku 1430, kdy byl i klášter pobořen Prokopem Holým. Veliké škody v celém širokém okolí napáchala nedlouho nato vojska za války Matyáše KorvínaJiřím Poděbradským v roce 1468; tehdy byla Nová Říše zcela vypleněna. Také v neklidných dobách pobělohorských utrpělo městečko nemálo, zvláště když tam byl ubytován pověstný Baltasar Marradas se svými dragouny, brzy za válek švédských, později za válečných sporů Marie Terezie i v taženích napoleonských. Kromě svízelů válečných a několika velkých požárů trpěla ves nemálo vleklými, s menšími přestávkami po 180 let trvajícími spory a žalobami s klášterem o desátky, roboty, práva na různé pozemky, vaření piva, šenk pivní a vinný apod.

V roce 1850 obec spadala do okresu Telč, v letech 18691950 byla v okrese Dačice a od roku 1961 patří do okresu Jihlava. V letech 2006–2010 působila jako starosta JUDr. Dana Čírtková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Mgr. Václav Křičenský. Ke dni 17. března 2011 byl obci navrácen status městyse.[5]

Obec Nová Říše v roce 2003 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[6] Obec Nová Říše v roce 2004 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[6]

Přírodní poměry editovat

 
Vrch Kalvárie na východním okraji obce je viditelný z náměstí

Nová Říše leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 5 km jihozápadně od Staré Říše a 1,5 km od Bohuslavic, 8,5 km západně od Želetavy a 4,5 od Zdeňkova, 5 km severozápadně od Krasonic, 3,5 km severně od Bohusoudova, 11 km severovýchodně od Dačic a 2 km od Červeného Hrádku, 9 km jihovýchodně od Telče a 3 km od Vystrčenovic.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 536 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 634 metrů se nachází 1,5 km východně od městyse. Dále na katastru Nové Říše stojí Polanka (625 m n. m., jihovýchod), Kalvárie (594 m n. m., východ), Křástov (594 m n. m., sever) a Vršek (572 m n. m., západ). Novou Říší protéká Vápovka, na níž se rozkládají rybník Staviště a Okrouhlík. Západní hranici území tvoří Řečice a Vodní nádrž Nová Říše, která se ovšem nenalézá na katastru Nové Říše.[9]

Západně od městyse se nachází evropsky významná lokalita a přírodní památka Nová Říše, kde se nalézá přirozeně eutrofní vodní nádrž s výskytem zvláště chráněných druhů.[10] Mezi památné stromy se řadí lipová alej, která se nachází kolem příjezdové komunikace a na hřbitově a čítá 42 kusů lípy srdčité a velkolisté.[11]

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 220 domech 1 066 obyvatel. 1 049 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 055 římských katolíků, 6 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 2 židé.[12]

Vývoj počtu obyvatel Nové Říše[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 149 1 170 1 161 1 115 1 129 1 161 1 066 841 918 853 787 776 798 834

Správa a politika editovat

Členství ve sdruženích editovat

Nová Říše je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta editovat

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Jaroslav Pachr.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 614 66,29 15 8 Šance pro Novou Říši
4 KDU-ČSL
1 Sbor dobrovolných hasičů
1 ČSSD
1 Tělovýchovná jednota
Dana Čírtková
2006–2010 653 59,57 15 6 Šance pro Novou Říši
4 KDU-ČSL
3 ČSSD
2 Sbor dobrovolných hasičů
Dana Čírtková
2010–2014 688 63,52 15 6 KDU-ČSL
5 Šance pro Novou Říši
4 SDH Nová Říše
Václav Křičenský (do roku 2011)
Jiří Fic
2014–2018 689 49,78 15 9 KDU-ČSL
6 SDH Nová Říše
Jaroslav Pachr

Znak a vlajka editovat

Právo užívat znak a vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[14] Znak: v červeném štítě zlatý pivovarský šoufek přeložený zkříženým stříbrným klíčem a mečem se zlatým jílcem a záštitou. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, bílý a červený, v poměru 1:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava editovat

V obci sídlí firmy Beck Invest, s.r.o., STYL, výrobní družstvo knoflíkářů, Studená, VARIA služby s.r.o., UNIPRO s.r.o., KA-print.s.r.o., FAGRIM, s.r.o., Střechy Svoboda a syn s.r.o., LESY Sláma s.r.o., WOODCON s. r. o., KOVO-ZACH s.r.o., Dobrý důvod s.r.o., Volší s.r.o., AD Novák s.r.o., ALARM HOLDING s.r.o., INDURA s.r.o.[15] a TELEPROG s.r.o.[16] Funguje tu Restaurace U Lva, Penzion U Pelejových a benzínová stanice EuroOil. Ve zdravotním středisku pracuje stomatolog a gynekolog. Charitní pečovatelskou službu zajišťuje Oblastní charita Jihlava.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 407 z Bohuslavic do Červeného Hrádku, č. 112 ze Zvolenovic do Želetavy a komunikace III. třídy č. 11271 do Krasonic.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvartice, Stará Říše, Telč, Řásná, Třebíč, Studená a Jihlava.[18] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5125 z Vystrčenovic do Zdeňkova a č. 5220 do Budíškovic, červeně značená turistická trasa z Telče do Krasonic a Naučná stezka Otokara Březiny.

Školství, kultura a sport editovat

 
Škola
 
Památník Otakara Březiny

Základní škola a Mateřská škola Nová Říše je příspěvková organizace zřizovaná městysem Nová Říše. Základní školu v roce 2014/2015 navštěvovalo 153 dětí.[19] Mateřská škola má 3 třídy pro 70 dětí.[20] Sídlí zde knihovna.[21] Novoříšský kulturní spolek vznikl v roce 2003.[22] Sbor dobrovolných hasičů Nová Říše vznikl v roce 1884, v roce 2014 měl 60 členů.[23] Dále zde působí Základní organizace Českého zahradkářského svazu Nová Říše.

Památce bratrů Vranických je věnována expozice pod názvem Síň Pavla a Antonína Vranických v areálu kláštera v Nové Říši. Se zdejším klášterem je spjata také osobnost básníka Otokara Březiny, který na zdejší škole působil jako učitel v letech 1888-1901.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Říši.

Rodáci editovat

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 415–416. 
  5. Rozhodnutí č. 14 předsedkyně Poslanecké sněmovny (k stanovení obce Nová Říše městysem a obce Proseč městem), Miroslava Němcová, 17. 3. 2011
  6. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  8. Nová Říše [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  9. Nová Říše [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  10. Nová Říše [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  11. Lipová alej kolem příjezdové komunikace a na hřbitově v Nové Říši [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 63. Dostupné online. 
  14. Udělené symboly – Nová Říše [online]. 2000-01-14 [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  15. Nová Říše [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  16. Nová Říše [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  17. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. Nová Říše [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  19. Školní rok 2014/2015 [online]. ZŠ a MŠ Nová Říše, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03. 
  20. Historie [online]. ZŠ a MŠ Nová Říše, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-13. 
  21. Z historie knihovny v Nové Říši [online]. Knihovna Nová Říše, 2012-02-14 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  22. Novoříšský kulturní spolek [online]. Novoříšský kulturní spolek, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  23. SDH Nová Říše [online]. OSH Jihlava, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

Literatura editovat

  • DUŠEK, Milan. Nová Říše. Nová Říše: Novoříšský kulturní spolek, 2007. 286 s. S. 978–80-239-8946-5. 
  • Nová Říše : Klenot Západní Moravy. Brno: Cesta, 1991. 15 s. ISBN 80-85319-12-8. 
  • 100 let požární ochrany v Nové Říši 1884-1984. Nová Říše: ZO SPO, 1984. 48 s. 
  • KŘIČENSKÝ, Václav. Almanach školy v Nové Říši: sborník uspořádaný u příležitosti 100. výročí otevření nové školní budovy v Nové Říši (1908-2008). Nová Říše: Základní škola, 2008. 295 s. ISBN 978-80-254-3129-0. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat