Krasonice

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Krasonice (německy Krassonitz, dříve Krásonice[4]) jsou obec v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 216[1] obyvatel.

Krasonice
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Znak obce KrasoniceVlajka obce Krasonice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel216 (2024)[1]
Rozloha11,81 km²[2]
Katastrální územíKrasonice
Nadmořská výška548 m n. m.
PSČ588 64
Počet domů109 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrasonice 43
588 64 Krasonice
krasonice@seznam.cz
StarostaPetr Ontolčík
Oficiální web: www.krasonice.cz
Krasonice
Krasonice
Další údaje
Kód obce587443
Kód části obce74012
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Jindřichovice, Červený Hrádek, Knínice, Nová Říše, Zdeňkov a Radkovice u Budče.

Název se vyvíjel od varianty Crasonicz (1311), Krassenicz (1350), Crassonycz (1353), Krassonicz (1358), Crasonicz (1390), Krasonicz (1446), v Crasoniczich (1459), v Krasonycziech (1466), Krasoniczich (1481), v Krasonicych (1524), Krassonitz (1672), Grasonitz (1718, 1720, 1751), Krassonitz a Krasonice (1846) až k podobám Krasonitz a Krasonice v roce 1872. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Krasonic. Místní jméno vzniklo přidáním přípony -ice k osobnímu jménu Krasoň.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286.[6] K roku 1311 je zaznamenána podoba názvu Crasonicz.[7][8]

Přírodní poměry

editovat

Nachází se tři kilometry jižně od Zdeňkova, pět kilometrů jihozápadně od Želetavy, čtyři kilometry západně od Meziříčka, osmnáct kilometrů severozápadně od Moravských Budějovic a osm kilometrů od Domamile, 2,5 kilometru severně od Knínic, třináct kilometrů severovýchodně od Dačic a tři kilometry od Bohusoudova, 5,5 kilometru východně od Červeného Hrádku a 4,5 kilometru jihovýchodně od Nové Říše.

Geomorfologicky obec leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Jevišovické pahorkatiny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jemnická kotlina, v rámci Brtnické vrchoviny spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 548 metrů.[10] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 618 metrů leží na severovýchodní hranici katastru. Vrch Humberk (588 metrů) stojí východně od obce.

Západní částí katastru protéká Prokopka, na níž se rozkládá rybník Pod Ježkovcem. Jižní částí Krasonic teče bezejmenný potok, který se na jižní hranici katastru vlévá do Želetavky, která tvoří východní hranici území, na níž stojí rybník U Mašků. Severovýchodní částí katastru prochází Zdeňkovský potok, na němž leží Podhájecký rybník a Zdeňkovský potok poté u Brázdova mlýna vtéká do Želetavky.[11]

Obyvatelstvo

editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 129 domech 640 obyvatel. 626 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 7 k německé. Žilo zde 639 římských katolíků a 1 evangelík.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 674 685 663 642 667 638 640 452 414 361 311 245 237 202 197
Počet domů 110 127 124 125 128 123 129 131 112 109 94 117 119 120 109

Obecní správa a politika

editovat

Obec je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Petr Ontolčík.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 195 70.77 9 5 Krasonice-dolňáci
4 Krasonice-horňáci
Pavel Veselý
2006–2010 182 72,53 9 Pavel Veselý
2010–2014 183 69,40 9 Pavel Veselý
2014–2018 164 70,73 9 Pavel Veselý
2018–2022 168 75,00 9 Petr Ontolčík
2022–2026 169 75,74 9 6 Sdruž. nezáv. kand. Krasonice
3 Krasonice 2022
Petr Ontolčík

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. června 2022.[15]

Hospodářství a doprava

editovat

V obci sídlí firmy K - HVĚZDA s.r.o., JPJ WOOD, s.r.o., Eko - hvězda s.r.o., TOPINSTAL, v.o.s., MENZEL LEUCHTEN, s.r.o. a Česká pošta Partner.[16] Obcí prochází silnice II. třídy č. 410 z Knínic do Želetavy a komunikace III. třídy č. 11271 z Nové Říše do Meziříčka.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Josef Štefl - tour a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvatice, Nová Říše, Telč, Řásná, Třebíč, Studená a Jihlava.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 ze Zdeňkova do Knínic, červeně značená turistická trasa ze Želetavy do Nové Říše a Naučná stezka Otokara Březiny.

Školství, kultura a sport

editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Nové Říši. Nachází se zde obecní knihovna. Sbor dobrovolných hasičů Krasonice byl založen v roce 1896.[19]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krasonicích.

Osobnosti

editovat

Odtud vyšel básník Vincenc Furch, zde působil farář Norbert Ritschel, profesor fyziky a badatel novoříšské historie. Ze zdejšího rodu pocházel Vavřinec Krasonický, vynikající kněz Jednoty bratrské a spisovatel mnoha náboženských spisů. Uklidňující kouzelná příroda lákala básníka Otokara Březinu, který pobýval v blízké myslivně U Majdaleny a rád se toulával v okolí obce. Zlatým písmem se do dějin obce zapsal i zdejší nadučitel Josef Vojta. Působil na zdejší škole 32 roků. V roce 1896 založil požární sbor. Byl iniciátorem přestavby kaple na Humberku. Získal pro obec poštovní úřad a založil školní kroniku.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 446. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, záznam 49. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  7. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/3, č. 183, s. 798 [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  8. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 446. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  10. Krasonice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  11. Krasonice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Krasonice [online]. 2022-06-23 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  16. Krasonice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  17. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. Krasonice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  19. SDH Krasonice [online]. OSH Jihlava, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • 700 let Krasonic. Krasonice: MNV, 1985. 25 s. 
  • Černý, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • Hosák, Ladislav: Listinné prameny k dějinám panství, tvrze a zámku v Krasonicích. Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka 2008, č. 2, s. 129-132. Kapitola z nepublikovaného rukopisu ze 40. let 20. stol.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat