Otevřít hlavní menu

Krasonice

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

NázevEditovat

Název se vyvíjel od varianty Crasonicz (1311), Krassenicz (1350), Crassonycz (1353), Krassonicz (1358), Crasonicz (1390), Krasonicz (1446), v Crasoniczich (1459), v Krasonycziech (1466), Krasoniczich (1481), v Krasonicych (1524), Krassonitz (1672), Grasonitz (1718, 1720, 1751), Krassonitz a Krasonice (1846) až k podobám Krasonitz a Krasonice v roce 1872. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Krasonic. Místní jméno vzniklo přidáním přípony -ice k osobnímu jménu Krasoň.[2]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286.[3]

Přírodní poměryEditovat

Krasonice leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 3 km jižně od Zdeňkova, 5 km jihozápadně od Želetavy, 4 km západně od Meziříčka, 18 km severozápadně od Moravských Budějovic a 8 km od Domamile, 2,5 km severně od Knínic, 13 km severovýchodně od Dačic a 3 km od Bohusoudova, 5,5 km východně od Červeného Hrádku a 4,5 km jihovýchodně od Nové Říše.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Jevišovické pahorkatiny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jemnická kotlina, v rámci Brtnické vrchoviny spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 548 metrů.[5] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 618 metrů leží na severovýchodní hranici katastru. Vrch Humberk (588 m n. m.) stojí východně od obce.

Západní částí katastru protéká Prokopka, na níž se rozkládá rybník Pod Ježkovcem. Jižní částí Krasonic teče bezejmenný potok, který se na jižní hranici katastru vlévá do Želetavky, která tvoří východní hranici území, na níž stojí rybník U Mašků. Severovýchodní částí katastru prochází Zdeňkovský potok, na němž leží Podhájecký rybník a Zdeňkovský potok poté u Brázdova mlýna vtéká do Želetavky.[6]

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 129 domech 640 obyvatel. 626 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 7 k německé. Žilo zde 639 římských katolíků a 1 evangelík.[7]

Vývoj počtu obyvatel Krasonic[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 674 685 663 642 667 638 640 452 414 361 311 245 237 202

Obecní správa a politikaEditovat

Obec je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Petr Ontolčík.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 195 70.77 9 5 Krasonice-dolňáci
4 Krasonice-horňáci
Pavel Veselý
2006–2010 182 72,53 9 Pavel Veselý
2010–2014 183 69,40 9 Pavel Veselý
2014–2018 164 70,73 9 Pavel Veselý
2018–2022 168 75,00 9 Petr Ontolčík

Hospodářství a dopravaEditovat

V obci sídlí firmy K - HVĚZDA s.r.o., JPJ WOOD, s.r.o., Eko - hvězda s.r.o., TOPINSTAL, v.o.s., MENZEL LEUCHTEN, s.r.o. a Česká pošta Partner.[8] Obcí prochází silnice II. třídy č. 410 z Knínic do Želetavy a komunikace III. třídy č. 11271 z Nové Říše do Meziříčka.[9] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Josef Štefl - tour a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvatice, Nová Říše, Telč, Řásná, Třebíč, Studená a Jihlava.[10] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 ze Zdeňkova do Knínic, červeně značená turistická trasa ze Želetavy do Nové Říše a Naučná stezka Otokara Březiny.

Školství, kultura a sportEditovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Nové Říši. Nachází se zde obecní knihovna. Sbor dobrovolných hasičů Krasonice byl založen v roce 1896.[11]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krasonicích.

OsobnostiEditovat

Odtud vyšel básník Vincenc Furch, zde působil farář Norbert Ritschel, profesor fyziky a badatel novoříšské historie. Ze zdejšího rodu pocházel Vavřinec Krasonický, vynikající kněz Jednoty bratrské a spisovatel mnoha náboženských spisů. Uklidňující kouzelná příroda lákala básníka Otokara Březinu, který pobýval v blízké myslivně U Majdaleny a rád se toulával v okolí obce. Zlatým písmem se do dějin obce zapsal i zdejší nadučitel Josef Vojta. Působil na zdejší škole 32 roků. V roce 1896 založil požární sbor. Byl iniciátorem přestavby kaple na Humberku. Získal pro obec poštovní úřad a založil školní kroniku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 446. 
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 49. Dostupné online. 
  4. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  5. Krasonice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  6. Krasonice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  8. Krasonice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  9. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  10. Krasonice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  11. SDH Krasonice [online]. OSH Jihlava, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • 700 let Krasonic. Krasonice: MNV, 1985. 25 s. 
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • Hosák, Ladislav : Listinné prameny k dějinám panství, tvrze a zámku v Krasonicích. Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka 2008, č. 2, s. 129-132. Kapitola z nepublikovaného rukopisu ze 40. let 20. stol.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat