Otevřít hlavní menu

Vincenc Furch (8. srpna 1817, Krasonice[1]5. ledna 1864, Vídeň[2]) byl český básník, dramatik a vlastenec.

Vincenc Furch
Vincenc Furch (kresba podle posmrtné fotografie)
Vincenc Furch (kresba podle posmrtné fotografie)
Narození 8. srpna 1817
Krasonice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. ledna 1864 (ve věku 46 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vincenc Furch se narodil 8. srpna 1817 v Krasonicích u Telče, kde byl jeho otec správcem želetavského panství a zámku, patřícím telčským hrabatům Podstatským – Liechtensteinům. Rodina se brzy přestěhovala do Telče. Školní docházku začal v Telči, pak následovalo gymnázium v Jihlavě a filozofie v Brně. To už byl pod vlivem přátel jako byli Václav Bolemír Nebeský, František Matouš Klácel a další přesvědčení vlastenci, kterým zůstal věrný i po svém odchodu do Vídně. V tom jej podporoval kolega ze studií práv v Olomouci Alois Vojtěch Šembera, který byl ve Vídni učitelem češtiny. Své verše psal v češtině a v té vyšly i jeho básnické sbírky.

TvorbaEditovat

Furch debutoval vlasteneckou básní Vpád Mongolů na Moravu. Následovala sbírka básní Plané růže a báseň k poctě D. Pálkoviče. V duchu romantismu F.L. Čelakovského je i sbírka Písně a rozličné básně z roku 1843. Věnoval se i dramatické tvorbě, napsal například Poslední boj baltických Slovanů, či Slavibor na Štramberce.

Složil také moravskou sloku k národní hymně, za kterou byl pronásledován policií. V roce 1848 utíkal z Vídně do Veselíčka u Přerova. V této době také prožíval nešťastnou lásku. Změny jeho nálad jsou patrné i ze sbírky Malby sépiové.

 
Hrob Vincence Furcha (Telč)

Jako spoluautor se účastnil s Václavem Hankou, Karlem Jaromírem Erbenem, Boženou Němcovou a dalšími akce českého Muzea, náročného a skvostně vypraveného almanachu Perly české z rok 1854, který byl věnován: „Slavném pobytu Jeho Jasnosti cís. král, veličenstva v Praze.“

Nejvíce byly následovníky hodnoceny jeho milostné básně, které jejich editor A. Bartušek a s ním také František Halas a František Hrubín ve shodě označovali jako „nejkrásnější milostné básně na prahu novodobé české poezie“. Výběr z jeho milostné poezie vyšel v Brně naposledy v roce 1974. V roce 2006 vyšly Sépiové malby.

Hrob Vincence FurchaEditovat

Vincenc Furch zemřel ve Vídni 5. ledna 1864, kde byl pohřben na hřbitově sv. Marka nedaleko hrobu Jána Kollára. V roce 1928 byly jeho ostatky přeneseny z Vídně a slavnostně uloženy do rodinného hrobu v Telči. Hrob byl označen deskou ve štítu náhrobku.[3]

DílaEditovat

  • Plané růže – sbírka básní
  • Písně – sbírka básní
  • Sépiové malby – sbírka básní
  • Plná luna – výbor básní
  • Poslední boje Baltických Slovanů – dramatická báseň v pěti jednáních

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Der czechische Dichter (německy). Das Vaterland. 10. 1. 1864, s. 8. Dostupné online. 
  3. Telč památce českého básníka a buditele. Národní listy (večerník Národ). 6. 10. 1928, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat