Tursko

Tursko
	Tursko, kostel sv. Martina, pohled od jihu
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Roztoky
Obec s rozšířenou působností	Černošice; (správní obvod)
Okres	Praha-západ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°11′29″ s. š., 14°19′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	930 (2024)
Rozloha	8,97 km²
Katastrální území	Tursko
Nadmořská výška	294 m n. m.
PSČ	252 65
Počet domů	253 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Čestmírovo náměstí 59; 252 65 Tursko ; vlk@tursko.cz
Starosta	Libuše Tydlitátová
	Oficiální web: www.tursko.cz
	Tursko
Další údaje
Kód obce	539775
Kód části obce	171751
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tursko (dříve Černuc) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, zhruba 14 km ssz. od centra Prahy a 5,5 km jižně od Kralup nad Vltavou. Žije zde 930^[1] obyvatel.

Obec byla významným centrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Proto prakticky všechny památky v Tursku jsou spjaty s tímto řádem. V části území obce byla v posledních letech vystavěna nová obytná zóna.

Historie

První písemná zmínka o vsi (Crenuc) pochází z roku 1100, v souvislosti s darem, který jistý Nemoj učinil vyšehradské kapitule. Název Tursko, původně snad pomístní označení pro pastviny hovězího dobytka, je v souvislosti se zdejší vsí bezpečně doložen k roku 1205 v zápise o darování pozemků „ve vsi Černuci, na Turště“ (in villa Crynucy, Naturscye) ostrovskému klášteru. V roce 1237 Bohuslava z Černuce (manželka Sulislavce Zvěsta z Pnětluk) věnovala vesnici špitálu sv. Františka v Praze. Tuto instituci, sídlící při pražském mostě (na dnešním Křižovnickém náměstí), provozoval řád křižovníků s červenou hvězdou, který pak zůstal zdejší vrchností po celá staletí. Název Černuc byl užíván až do počátku 15. století, kdy byl vystřídán pojmenováním Tursko (snad i pro rozlišení od nedaleké Černuce u Velvar).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov^[4]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[5]
1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever ^[6]
1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever^[8]
1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[9]
1949 Pražský kraj, okres Praha-západ^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Tursko (700 obyvatel, poštovna, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, 9 rolníků, 4 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Tursko, stavební družstvo, švadlena, hlavní sklad tabáku, tesařský mistr, truhlář, 2 velkostatky, zámečník.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Tursko podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[12]^[13] V celé turské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu^[12]^[13]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
574	567	624	679	649	613	693	513	566	558	546	498	497	791

Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011^[12]^[13]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
62	64	65	68	69	73	108	123	121	126	119	137	150	221

Členění obce

Tursko
Těšina

Pamětihodnosti

Mohylník Krliš (308 m), archeologické naleziště jižně od vesnice. Místo sloužilo jako pohřebiště již v době bronzové (únětická kultura), vlastní mohyla pochází někdy z přelomu období halštatského a laténského. Název obce tedy může být i keltský – Cernun byl bůh s rohy.
Pomník padlých v první světové válce z roku 1922, dílo E. Kodeta
Kostel svatého Martina. Připomíná se k roku 1257, ale tento původní gotický kostel by zničen za třicetileté války roku 1637. Nynější barokní stavba pochází z let 1700 až 1706, upravován byl roku 1894.
Barokní zájezdní hostinec, původně křižovnická rezidence z doby kolem roku 1725, vystavěný Carlem Luragem
Okolí obce bývá ztotožňováno s tzv. Turským polem, místem legendární bitvy mezi Čechy a Lučany: Vztah této pověsti, kterou jako první zaznamenal kronikář Kosmas (in campo, qui dicitur Turzko, tj. „na poli zvaném Tursko“) a v novější době zpopularizoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ke zdejším lokalitám však není historicky a archeologicky nijak doložen.

Osobnosti

Václav Bělohradský (1844–1896), profesor soudního lékařství

Doprava

Do obce vede od Prahy přes Velké Přílepy silnice II/240, která dál pokračuje po pláni do Kralup nad Vltavou. V roce 2019 proběhla celková rekonstrukce silnice a to od Velkých Přílep až po konec obce Tursko, kdy došlo k celkové úpravě sjezdu a nájezdu na komunikaci.^[14]

Autobusy

Do obce zajíždí linka 316, která začíná na zastávce metra Bořislavka a pokračuje dál přes Velké Přílepy, kdy dál projíždí Turskem a končí v Holubicích. Dále jsou tu linky jako linka 458, která jezdí jednou denně a to od Holubic, přes Tursko, až do Kralup nad Vltavou, kde končí spoj na nádraží. Od roku 2017 začala jezdit linka 456 a to od Slaného, kdy tato linka pokračuje přes vesnici okolo Dálnice D7 a končí v Libčicích nad Vltavou, které do té doby neměly autobusové napojení na okolí^[15]. Jediným večerním spojením je pak noční linka 954, která začíná na Vítězném náměstí u stanice metra Dejvice, její pokračování vede přes Sedlec, Roztoky, Úholičky, Přílepy, Tursko a končí v Holubicích.

Vlaky

Nejbližší vlakové spojení je v Kralupech nad Vltavou nebo v Libčicích nad Vltavou, přes které jezdí jak už místí spoje na Slaný, Prahu, Kladno, Mělník a dále i vnitrostátní spoje směr Německo.

Přívoz

Přívoz zde sice není, ale jako možná spojení jsou zde nejblíže v Libčicích, Úholičkách a Roztokách.

Turistika

Územím obce vede pouze 1 turistická trasa:

Libčice železniční zastávka – Chýnovský háj – Těšina – Tursko – Krliš.

Fotogalerie

Kostel sv. Martina
Socha Odpočívajícího Krista ve výklenku ohradní zdi u kostela
Křížek na křižovatce při sv. okraji obce; v pozadí osada Těšina
Jasany v Tursku, dvojice památných stromů

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1745. (česky a německy)
↑ ^a ^b ^c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ^c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.velke-prilepy.cz [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
↑ Archivovaná kopie. www.libcice.cz [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tursko na Wikimedia Commons
Tursko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.

[6] Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.

[7] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[8] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[9] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[10] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[11] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1745. (česky a německy)

[Lexikon_1869–2005-12] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

[Lexikon_1869–2011-13] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.

[14] Archivovaná kopie. www.velke-prilepy.cz [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.

[15] Archivovaná kopie. www.libcice.cz [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]