Otevřít hlavní menu

Sulislavci (neboli Sulislavici) byl šlechtický rod obývající v nejstarších zmínkách hrad Zbiroh (roku 1230).

HistorieEditovat

Sulislav (Zvlihlao, purkrabí loketský v letech 1234-1239) s přídomkem ze Zbirova a Trnovan (ale není jisté, zda jde o téhož Sulislava - na listině z roku 1238[1] je uveden Sulizlaus castellanus de Loket ale i Sulizlaus et Hren filij Sulizlai de Tirnouan) a jeho bratr (syn?) Chřen ze Zbirova (jeho potomci také z Pnětluk). Tato křestní jména jsou pak typická pro tento rod. Vyskytují se dále roku 1237 jako Zulizlaus filius Zvvezt, Zulislaus de Elkan a Chren de Chrezzin.[2] Sulislav z Trnovan měl manželku Zdislavu a syny Bohuslava (příjmím Buškovic, sám se usadil v Šanově), Oldřicha, Záviše a Sulislava (zmínka o obci Cerhovice roku 1275 ve věci rozdělení dědictví mezi syny). Chřen pak syna Přibislava (Pribislaus filius Hrenonis zmíněn roku 1268). Sulislav z Pnětluk, syn Zvěsta z Pnětluk (zmínka roku 1172)[3] a Bohuslavy (roku 1253 pozůstalá, Černuc), měl potomky Hroznatu, Sulislava, a Milotu z Pnětluk (koupil hrad Vízmburk, zmínka roku 1312).

ErbEditovat

Jako erb používali půlený štít - půl černé orlice (vlevo či vpravo štítu) ve zlatém, tři půlbřevna (na pokos či pošikem) v barvě černé a zlaté (žluté), loďka na helmici zvenčí zlatá, uvnitř černá, lupeny a přikryvadla v barvě.[4]

PříbuzenstvoEditovat

Podle erbu budou se Sulislavci příbuzní páni ze Rtyně, Malikovic, Řebříka, Hluban, Záluží, Buškovic, Soběsuk, Pětipeští a Fremutové z Krásného Dvoru.[5] Částečně pak Kolovratové na Zruči, Zbraslavicích a Chřenovicích. Pobodný erb měl také Hroch ze Sloupnice.

Základ slova Sulislavci se vyskytuje také jako staropolské mužské jméno (Sulisław - domácky Sulek, dále existuje Sulibrat, Sulimir, Sulivoj odvozený od "suliti se") či u obcí (Sulisław, Sulisławice) v Polsku (převážně v Dolním Slezsku, které má ve znaku celou černou orlici ve zlatém - původní znak Piastovců) a obdobně u obcí Chrzanów (město Chrzanów založil bájný Chrzan a mj. roku 1268 byl kastelánem Sulislaw) či Chrzanowice.

Jména jako Hren, Budivoj (nejstarší zmínkou v Kosmově kronice jako Budivoy, filius Hren[6] - možná varianta je i Budywoy filium Hron z pozdější Pulkavovy kroniky[7]) či Zvěst se dříve vyskytují spíše na Moravě a ve Slezsku.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/img/CZ-NA-I/RM/NA-RM_12380621_2169a_r.jpg Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine - Václav I., král český, směňuje s johanity vsi Proboštov, Pohořice a Zátorky za dvůr v Přešticích, který jim daroval šlechtic Svatobor.
  2. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=8&bookid=222&page=427 - RBM I., str. 427
  3. Hermenegild Jireček: Slovanské právo v Čechách a na Moravě, Svazek 3, Díl 1, str. 72 - [1]
  4. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-041-060.pdf - poloviční orlice, str. 50-51
  5. http://nigger.wz.cz/0907.PDF - Ottova encyklopedie obecných vìdomostí na CD-ROM, díl IX., str. 675
  6. http://digit.nkp.cz/projekty/VZ-2004_2010/2007/Prilohy/StructuredText/Kosmas_pozn.xml Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine - Chronica Bohemorum
  7. http://www.phil.muni.cz/german/projekty/hmb/e-text/fr_PulkavaChron_cz.html - Cronica Przibiconis dicti Pulkaua