Otevřít hlavní menu

Živohošť

část obce Chotilsko v okrese Příbram

Živohošť (dříve Živohoušť, hovorově i dnes[2]) je z větší části zaniklá vesnice v Povltaví, jejíž původní hlavní sídelní část, rozložená po obou březích Vltavy, byla v červnu 1954 zatopená Slapskou přehradní nádrží. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.[3]

Živohošť
Stará Živohošť – kostel Svatého Šebestiána
Stará Živohošť – kostel Svatého Šebestiána
Základní informace
Charakter sídla osada
Počet obyvatel 13 (2011)[1] (e)
Domů 2
Lokalita
PSČ 262 03 (levý břeh)
Obec Chotilsko (levý břeh)
Historická země Čechy
Katastrální území Křeničná (4,46 km²)
Zeměpisné souřadnice
Živohošť
Živohošť
Další údaje
Kód části obce 53325
Zaniklé obce.cz 966
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na pravém břehu zůstalo katastrální území Živohošť, které patří k obci Křečovice v okrese Benešov a jehož hlavní rekreační část, obklopená zákrutou přehradní nádrže, se jmenuje Nová Živohošť.

Na levém břehu je rovněž sídelní celek s názvem Živohošť (někdy též Stará Živohošť), zahrnující pozůstatek původní vesnice (kostel, faru, školu, domek kosteníka a hřbitov) a novější hotel Sport (dnes hotel Atlantida). Levobřežní Živohošť patří do katastrálního území Křeničná obce Chotilsko v okrese Příbram.

HistorieEditovat

Před zatopenímEditovat

První písemná zmínka o Živohošti je v listinách kolegiátního chrámu a týká se roku 1057,[4][5][6] kdy byla zmíněna latinskou zkomoleninou českého názvu jako Siuohoschi.[7] Název Živhost či Živhošť se postupně změnil v Živohoušť a Živohošť.[7]

Ke vzniku Živohoště se pojí pověst, podle níž hradní paní z Ostromeče byla nepravdivě obviněna z nevěry a za trest svržena v sudu ze skály do Vltavy (podle jiné verze sluhové neuposlechli příkazu ji zabít). Přežila však, usadila se v jeskyňce a porodila zde dvojčata Fabiána a Šebestiána. Žila zde a jídlo vyžebrávala od plavců (vorařů), kteří se v těchto místech ptávali: „Jsou živi hosté?“. Nakonec pán z Ostromeče ženu našel a odprosil a na poděkování nechal postavit kostel.[6][6]

Ve 12. století byla Živohošť knížecím loveckým dvorcem, roku 1141 zde trávil vánoce Vladislav II. Ve 12. století zde již stál i dnešní kostel.[5][6] V roce 1171 (1271?) darovala královna Kunhuta Živohošť i s kostelem křižovníkům s červenou hvězdou, jimž patří kostel s farou dosud.[8] Roku 1419 zmasakrovalo u Živohoště jezdecké vojsko 1300 katolických pánů asi 300 husitských poutníků putujících po pravém břehu ze Sezimova Ústí do Prahy na husitský sněm.[8]

Spojení obou břehů zajišťoval přívoz.[5] Na levém břehu stála od roku 1617 tzv. Rákosníkova hospoda. Kvůli své historické hodnotě byla rozebrána s tím, že bude složena na jiném místě, k tomu však nikdy nedošlo, jen trám s letopočtem je uložený v depozitáři.[5] V jeskyňce pod kostelem, asi 20 m pod dnešní hladinou, bývala socha Panny Marie, u které se plavci modlili o požehnání před plavbou Svatojánskými proudy. Původní socha byla před zatopením přehrady uschována, potápěči později umístili do jeskyně duplikát.[8]

Před první světovou válkou měla obec asi 21 domů a 140 obyvatel.[8] V roce 1921 měla vesnice 41 domů a 245 obyvatel.[2] Ve 30. a 40. letech 20. století se začal rozvíjet turistický ruch, vznikaly hostince a hotely a byl zde postaven hotel Roušavý na levém břehu po proudu pod vsí.[5]

Za druhé světové války se část vsi na pravém břehu Vltavy, což byla její většina, stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[9] 7. května 1945 Němci zastřelili v Živohošti 7 obyvatel Záborné Lhoty, kteří v kraji hlídkovali, a jejich těla vhodili do Vltavy. U kostela stojí kříž na památku zastřelených.[8]

Živohošť a přehradaEditovat

Související informace naleznete také v článku Nová Živohošť.

O výstavbě přehrady se mluvilo již před vznikem Československa. Teprve v roce 1948 se začala Slapská přehrada stavět, postavena byla v letech 1951 a 1954.[8] Obyvatelé byli vystěhováni a v červnu 1954 byla obec zatopena.[8] Po likvidaci vesnice v rámci výstavby a napouštění Slapskou přehradní nádrží (1954) se z původní vesnice dochoval jen (původně trojlodní) kostel svatých Fabiána a Šebestiána, hřbitov, fara, škola a domek kostelníka, které stály původně na kopci nad vesnicí. Jde o kostel románského původu s gotickým presbytářem, roku 1860[6] novorománsky upravený.[2] Věž kostela byla na přelomu 80. a 90. let pro špatný stav stržena nebo spadla a nějakou dobu ležela na hřbitově u kostela. Novou věž kostel dostal na přelomu května a června 2003.[10]

Některé zbytky staveb pod vodou jsou oblíbeným cílem potápěčů. Například železobetonové ruiny živohošťského hotelu z přelomu let 1936–1937,[5] který nesl jména majitelů, před válkou Roušavý, poté Dubský.[11] V 50. letech byl hotel zčásti odstřelen.[5]

Jak Živohošť na levém břehu Vltavy, tak Nová Živohošť na pravém břehu Vltavy jsou jinak tvořeny z větší části rekreačními objekty. Trvale na obou březích žije několik obyvatel. Jednou z prvních nových staveb na levém břehu byl hotel Sport, později Sporthotel, dnes hotel Atlantida.

Spojení mezi Starou a Novou Živohoští napříč přehradní nádrží zajišťuje v letní sezóně přívoz, motorový prám jedoucí pětkrát denně a převážející osoby, jízdní kola a kočárky.[12] Převozníky jsou Václav a Jindřiška Prekovi z Vlašimi.[13] Dvakrát denně tato místa spojuje také lodní linka firmy Quarter.[14]

Na levý břeh řeky, na Starou Živohošť zajíždí každý pracovní den třikrát autobus z Nového Knína, na Novou Živohošť, přes to, že tam je trvale obydleno více objektů, jezdi autobus pouze v létě.

PamětihodnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c Živohošť, web Zaniklé obce.cz
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 148. 
  4. František Palacký: Kritická úwaha i wýklad základných listin kollegiatnjho chrámu Litoměřického. (Pomůcka k diplomatice české.), str. 323, Časopis Českého museum, desátý ročnjk, swazek prvnj, w Praze, nákladem Českého museum, 1836. Zmínka o Siuohoschi na straně 333, bod 55, v konfirmaci z roku 1218, v souběžně uváděném originálu z roku 1058 psáno Siuogossici: „In prouincia Boyzenensi. Drasovicih. Radeh. custos apum cum filio Zuoyen et cum terra et omnibus appendiciis. Siuogossici Kvetek cocus cum terra.“.
  5. a b c d e f g Ztracená Vltava – Živohošť Archivováno 10. 5. 2003 na Wayback Machine, web Vltava, historické fotografie
  6. a b c d e Živohošť Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine na webu obce Chotilsko
  7. a b Proč se tak jmenují? 4. díl: Živohošť, Zákaznický magazín Coop 4/2008, podle knihy Jan Čáka: Zmizelá Vltava
  8. a b c d e f g Živohošť Archivováno 11. 5. 2009 na Wayback Machine na webu obce Křečovice
  9. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  10. Současná Vltava – Živohošť Archivováno 6. 10. 2007 na Wayback Machine, web Vltava, fotografie
  11. Slapská přehrada – Živohošť – hotel, Strany potápěčské
  12. Slapy – přívoz Nová Živohošť – Stará Živohošť
  13. Seznam přívozů v Čechách Archivováno 23. 3. 2012 na Wayback Machine, Ladislav Ryšánek, Vrané nad Vltavou, 10. 8. 2007
  14. Jízdní řád osobní lodní dopravy, linky Slapy – Nová živohošť a Slapy – Solenice Archivováno 14. 2. 2009 na Wayback Machine, Quarter

Externí odkazyEditovat