Otevřít hlavní menu

Okres Benešov (Benešovsko, též Podblanicko) je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Sídlem dřívějšího okresního úřadu bývalo město Benešov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvody obcí s rozšířenou působností Vlašim a Votice.

Okres Benešov
Kraj Středočeský kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Benešov
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 1 474,69 km²
Počet obyvatel 98 708 (2019)[1]
Hustota zalidnění 66,9 ob./km²
Počet obcí 114,
z toho 9 měst a 11 městysů
Počet POÚ 5
Počet ORP 3
ISO 3166-2 CZ-201
SPZ do r. 2001 BN
Pozice na mapě
Okres Benešov – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Benešov

Rozloha okresu je v současné době asi 1 475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresem Praha-východ a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.

Správní obvodyEditovat

 
Výhled z kopce nad Bystřicí na krajinu Benešovska s kostelem na Chvojně

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), tedy tři přirozená centra okresu, přičemž Vlašim i Votice byly před správní reformou roku 1960 městy okresními, a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ):[2]

Vývoj územní strukturyEditovat

Zaniklá sídlaEditovat

 
Nejznámější památkou okresu je bezpochyby zámek Konopiště u Benešova

Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru Waffen-SS za druhé světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.

Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené roku 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti, Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihova – Želivky (dokončené roku 1976). Bezprostředně na území Podblanicka zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice), dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice.

 
Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je také bývalé okresní město Votice na okraji oblasti nazývané jako Česká Sibiř

Vývoj hranic okresuEditovat

Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.

K první změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).

V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.

Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito třemi obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Lešany a z okresu Praha-východ Pyšely.

K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev – 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.

Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.

Vývoj počtu obyvatel a obcíEditovat

 
Dominantou celého kraje je bájná hora Velký Blaník (632 m) s rozhlednou
Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2017
Počet obcí 184[v 1] 175 76[v 2] 105[v 3] 115 114 114
Počet obyvatel[v 4] 99 285 95 468 96 996 94 419 93 156 95 011 97 452

Vysvětlivky k tabulce:

  1. počáteční stav
  2. největší vlna integrací obcí v roce 1980
  3. opětovná desintegrace
  4. počet obyvatel dle územní struktury k 31. 12. 2005

Přírodní podmínkyEditovat

 
Český čtvrtý nejstarší klášter se nachází ve městě Sázava, kde působil sv. Prokop

Struktura povrchuEditovat

Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Jde o mírně zvlněnou Středočeskou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350–550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti se nachází také nejvyšší bod okresu – Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem.[2] K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy, konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy. Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m), naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě (276 m).

K roku 2019 měl okres celkovou plochu 1475 km², z toho 61,3 % tvořila zemědělská půda a 28,1 % lesy.[2]

VodstvoEditovat

 
Sázava nad soutokem se Želivkou
 
Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk

Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka. Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.

Sázava protéká okresem 74 km ve východozápadním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.

Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.

Jako poslední vodní tok lze jmenovat říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberka. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.

Mezi další vodní plochy patří rybníky – na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovic, tento je také přírodní reservací.

Nerostné bohatstvíEditovat

Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.

Památné a významné stromyEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam památných stromů v okrese Benešov.

Z významných stromů okresu lze jmenovat:[3]

  • největší lípa: Krchlebská lípa (obvod 800 cm), poražena po válce
  • největší živá lípa: Kaplířova lípa (749 cm)
  • největší dub: Žižkův dub (887 cm), zanikl před rokem 1989
  • největší živý dub: Tloskovský dub (672 cm)
  • největší smrk: Trojkmenný Ratměřický smrk (582 cm) †
  • nejvyšší smrk: smrk u Komorního Hrádku (346 cm, 40 m) †
  • největší živý smrk: Velký mnich na Malém Blaníku (321 cm, 34 m)
  • největší jírovec: v Nechybě (437 cm), u Růžkových Lhotic (428 cm)
  • největší buk: u Kaliště (661 cm)
  • největší klen: Věžník u Chotýšan (650 cm)
  • nejvyšší jalovec: u Monince (7 m) †

HospodářstvíEditovat

 
Stará továrna Jawa

PrůmyslEditovat

 
Benešovské pivo Ferdinand

Přibližně do poloviny 20. století mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrialisaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví.[2] Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě), elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier & Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů lze jmenovat jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese – Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu Danone a pivovar Ferdinand v Benešově.

ZemědělstvíEditovat

I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, v Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR ve Zdislavicích u Vlašimi, které je dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice se nachází chovné rybníky.

DopravaEditovat

 
Děkanovice jsou typickou malou vsí zasazenou do okolní krajiny

Silniční dopravaEditovat

Okresem prochází dva velmi významné silniční tahy – dálnice D1 a silnice I/3. Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km ještě silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.[2]

Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo pět let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na počátku 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm šest sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého outletového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena počátku druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.

Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 – tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km.

 
Masarykovo náměstí v Benešově

Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, Telče a Želetavy, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha – JihlavaBrno. Okresem prochází silnice II/105, II/106, II/107, II/109, II/110, II/111, II/112, II/113, II/114, II/121, II/124, II/125, II/126, II/127, II/137, II/150, II/335, II/336 a II/603.

Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3, která by měla překročit Sázavu a pokračovat krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna a dále směrem na Tábor, České Budějovice a Rakousko.[4] Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení a tamní obyvatelstvo a chataři.

Železniční dopravaEditovat

 
Nádraží v Čerčanech – známý železniční uzel, přes který vede trať 220 do Benešova a Českých Budějovic, končí zde trampy a rekreanty oblíbená trať 221 z Prahy a Vraného nad Vltavou (Posázavský Pacifik) a začíná zde trať 212 do Světlé nad Sázavou

Nejvýznamnější tratí na území okresu je trať 220 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice.[2] V úseku Praha – Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha – Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova (přesněji od bývalého Hr. Jírovice) až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V roce 2010 byla zmodernizována trať ze Strančic (prvou stanicí na území okresu jsou Čtyřkoly) do Benešova (včetně) a roku 2013 pak úsek Benešov – Votice (včetně), aby trať vyhovovala parametrům IV. železničního koridoru (do Rakouska). Přestavba nyní probíhá v úseku z Votic do Sudoměřic u Tábora (poslední stanicí na území okresu je Mezno), která měla být hotova roku 2018. Stinnou stránkou přestavby jsou uzavírání výpravních budov (např. v Bystřici, nebo ve Voticích), jejich bourání (Tomice) a obecná pokračující dehumanisace železnice, která je umocněna výstavbou protihlukových zdí a četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské (do Českých Budějovic) i mezinárodní rychlíky (do Lince), spěšné vlaky (z Tábora do Prahy) a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky 451 a 471).

 
Nádraží v Postupicích

Na Benešovsku se nachází také čtyři lokálky. Z nádraží v Čerčanech vycházejí dvě větve tzv. Posázavského pacifiku – tratě č. 210 (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a 212 (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov, vychází odtud trať 222 z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Je to jediná trať, která vede celá na území okresu. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže.

Poslední lokálka – trať 223 vychází z žst. Olbramovic do Sedlčan v dnešním příbramském okrese a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí. Na území okresu jsou stanice Vrchotovy Janovice, Voračice a Minartice.

Cestovní ruchEditovat

 
Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je bývalé okresní město Vlašim blízko dominanty okresu – hory Blaníku
 
Bramborové pole v jihovýchodní části okresu u Studeného

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejména okolí Blaníku a okolí Neveklova a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu lze jmenovat zámek Konopiště (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady se nachází také velké kempy – Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře – asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková z roku 1985, která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková Růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky, na bystřickém nádraží jedna epizoda Bakalářů a na zámku v Líšně dvě epizody seriálu 30 případů majora Zemana.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Benešov.

Na území okresu se nachází řada památek. Nejvýznamnějšími jsou národní kulturní památky zámek Konopiště, hrad Český Šternberk a Sázavský klášter. Dále lze uvést např. zámky Jemniště, Komorní Hrádek, Líšno či Vrchotovy Janovice.[2]

Ochrana přírodyEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam chráněných území v okrese Benešov.

29. prosince 1981 byla v jižní části okresu na ploše 41 km² vyhlášena chráněná krajinná oblast Blaník, jejíž dominantou jsou právě vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Sídlo správy CHKO je v Louňovicích pod Blaníkem.

Dalším plošným chráněným územím je přírodní park Džbány-Žebrák na svahu kopce Žebráku u Bystřice. Vyjma těchto území se zde nachází celá řada dalších chráněných území, např. Hadce u Želivky, Ve Studeném nebo Podhrázský rybník.[2]

Demografické údajeEditovat

 
Náměstí v Dolních Kralovicích – jediné obci na Benešovsku vystavěné po válce. Nová obec je náhradou za zbourané a zatopené městečko v údolí Želivky.

Vývoj počtu obyvatel v městech okresuEditovat

Název města 1869 1961 1980 2011/12
Benešov 5 345 9 774[w 1] 14 571 16 484
Vlašim 4 040 8 747 12 613 11 956
Týnec nad Sázavou 1 614 4 500[w 2] 5 473 5 561
Votice 4 816 3 578 4 558 4 562
Bystřice 6 132[w 3] 4 642 3 845 4 164
Sázava 1 862 2 285 3 637 3 800
Neveklov 4 031 2 499[w 4] 2 383 2 505
Pyšely 1 588 1 457 1 280 1 607
Trhový Štěpánov 2 536 1 681 1 406 1 366

Vysvětlivky k tabulce:

  1. vznik moderního okresu
  2. rozvoj průmyslu po druhé světové válce
  3. se všemi svými 26 místními částmi; samotná Bystřice měla tehdy jen 1 207 obyv.
  4. výrazný odliv obyvatel do větších měst

Data k 30. září 2005:

Popis celkem ženy % muži %
počet obyvatel 93 508 47 371 50,66 % 46 137 49,34 %
průměrný věk 40,0 41,4 38,5
  • hustota zalidnění: 61 ob./km²
  • 52,22 % obyvatel žije ve městech.

NáboženstvíEditovat

Stejně jako na většině území ČR (a zvláště Čech) se většina obyvatel Podblanicka k žádné církvi nehlásí, ale přesto Podblanicko patří v rámci Čech, a především Středočeského kraje k tradičnějším a nejreligioznějším oblastem, což je dáno historicky, neboť Benešovsko bylo až do cca poloviny 20. století téměř zcela krajem zemědělským, částečnou industrializaci přinesl až komunistický režim. Religiozita Podblanicka se také projevovala (a projevuje) na volebních výsledcích, kde si tradičně nadprůměrně dobře vede KDU-ČSL. V rámci okresu je nejreligioznější oblastí jihovýchod okresu – okolí Dolních Kralovic. Jako v celé České republice je zde dominantní církví římskokatolická církev, následuje Církev československá husitská a až po ní Českobratrská církev evangelická (což je oproti celorepublikové statistice rozdíl – zde je druhá Českobratrská církev evangelická). Ostatní církve (např. pravoslavná církev) jsou zastoupeny minimálně.

Stav podle sčítání lidu z roku 2011:

Počet obyvatel celkem 95 459
Věřící, nehlásící se k žádné církvi, ni náboženské společnosti 5 872
Věřící, hlásící se k církvi či náboženské společnosti 14 339
Církev římskokatolická 11 069
Církev československá husitská 641
Českobratrská církev evangelická 268
Církev pravoslavná v českých zemích a na Slovensku 75
Svědkové Jehovovi 68
Bez náboženské víry 28 653
Náboženská víra neuvedena 46 588

OsobnostiEditovat

RodáciEditovat

DuchovníEditovat

PoliticiEditovat

SkladateléEditovat

VojáciEditovat

Spisovatelé, novináři a básníciEditovat

  • Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek – 23. února 1908), významný básník, prozaik, novinář a cestovatel, chodil do školy v Postupicích, Podblanicko několikrát ve svých pracích zmínil
  • Karel Nový (8. prosince 1890, Benešov – 23. listopadu 1980), novinář a spisovatel

Vědci – historici, jazykovědci a lékařiEditovat

ArchitektEditovat

  • Otakar Novotný (11. ledna 1880, Benešov – 4. dubna 1959), architekt, návrhář a profesor na VŠUP, jeho dílem je např. pražský Mánes

SportovciEditovat

Osobnosti spjaté s PodblanickemEditovat

Seznam obcí a jejich částíEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam katastrálních území v okrese Benešov.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Benešov (Baba • Bedrč • Benešov • Boušice • Buková Lhota • Červený Dvůr • Dlouhé Pole • Chvojen • Konopiště • Mariánovice • Okrouhlice • Pomněnice • Radíkovice • Úročnice • Vidlákova Lhota) • Bernartice (Borovsko) • Bílkovice (Moravsko • Takonín) • Blažejovice (Vítonice) • Borovnice • Bukovany • Bystřice (Božkovice • Bystřice • Drachkov • Hlivín • Hůrka • Jarkovice • Jeleneč • Jinošice • Jírovice • Jiřín • Kobylí a Plchov • Líšno • Líštěnec • Mlýny • Mokrá Lhota • Nesvačily • Opřetice • Ouběnice • Petrovice • Radošovice • Semovice • Strženec • Tožice • Tvoršovice • Vojslavice • Zahořany) • Ctiboř (Hrádek) • Čakov (Tatouňovice • Vlkov) • Čechtice (Černičí • Dobříkovice • Jeníkov • Krčmy • Malá Paseka • Nakvasovice • Nové Práchňany • Otročice • Palčice • Růžkovy Lhotice • Staré Práchňany • Sudislavice • Zhoř) • Čerčany (Vysoká Lhota) • Červený Újezd (Horní Borek • Milhostice • Nové Dvory • Styrov • Třetužel) • Český Šternberk • Čtyřkoly (Javorník) • Děkanovice • Divišov (Dalovy • Divišov • Křešice • Lbosín • Měchnov • Radonice • Šternov • Zdebuzeves) • Dolní Kralovice (Libčice • Martinice u Dolních Kralovic • Střítež • Vraždovy Lhotice • Zahrádčice) • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky (Arnoštovice • Číšťovice • Dědkov • Durdice • Heřmaničky • Jestřebice • Jiříkovec • Jíví • Karasova Lhota • Křenovičky • Loudilka • Peklo • Velké Heřmanice) • Hradiště • Hulice (Rýzmburk) • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov (Racek • Žabovřesky) • Chlum • Chmelná • Chocerady (Komorní Hrádek • Samechov • Vestec • Vlkovec) • Choratice • Chotýšany (Křemení • Městečko • Pařezí) • Chrášťany (Benice • Černíkovice • Soběšovice) • Jankov (Bedřichovice • Čečkov • Čestín • Jankov • Jankovská Lhota • Nosákov • Odlochovice • Otradovice • Pičín • Podolí) • Javorník • Ješetice (Báňov • Hlaváčkova Lhota • Radíč • Řikov) • Kamberk (Hrajovice • Předbořice) • Keblov (Sedlice) • Kladruby • Kondrac (Dub • Krasovice) • Kozmice (Kácova Lhota • Rousínov) • Krhanice (Dolní Požáry • Prosečnice) • Krňany (Teletín • Třebsín) • Křečovice (Brdečný • Hodětice • Hořetice • Hůrka • Krchleby • Křečovice • Lhotka • Nahoruby • Poličany • Skrýšov • Strážovice • Vlkonice • Zhorný • Živohošť) • Křivsoudov (Jenišovice • Lhota Bubeneč) • Kuňovice • Lešany (Břežany • Nová Ves) • Libež • Litichovice • Loket (Alberovice • Bezděkov • Brzotice • Kačerov • Loket • Němčice • Radíkovice • Všebořice) • Louňovice pod Blaníkem (Býkovice • Mrkvová Lhota • Rejkovice • Světlá) • Lštění (Zlenice) • Maršovice (Bezejovice • Dlouhá Lhota • Libeč • Maršovice • Mstětice • Podmaršovice • Řehovice • Strnadice • Tikovice • Vráce • Záhoří • Zahrádka • Zaječí • Zálesí 1.díl • Zálesí 2.díl • Zderadice) • Mezno (Lažany • Mitrovice • Stupčice • Vestec) • Miličín (Kahlovice • Malovice • Miličín • Nasavrky • Nové Dvory • Petrovice • Reksyně • Záhoří u Miličína • Žibkov) • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec (Daměnice • Dolní Lhota • Horní Lhota • Načeradec • Novotinky • Olešná • Pravětice • Řísnice • Slavětín • Vračkovice • Zdiměřice) • Nespeky (Ledce • Městečko) • Netvořice (Dunávice • Lhota • Maskovice • Radějovice • Tuchyně • Všetice) • Neustupov (Barčov • Bořetice • Broumovice • Dolní Borek • Hojšín • Chlístov • Jiřetice • Královna • Neustupov • Podlesí • Sedlečko • Slavín • Vlčkovice • Vrchy • Záhoříčko • Zálesí • Žinice) • Neveklov (Bělice • Blažim • Borovka • Dalešice • Doloplazy • Dubovka • Heroutice • Hůrka Kapinos • Chvojínek • Jablonná • Kožlí • Lipka • Mlékovice • Nebřich • Neštětice • Neveklov • Ouštice • Přibyšice • Radslavice • Spolí • Tloskov • Zádolí • Zárybnice) • Olbramovice (Babice • Dvůr Semtín • Kochnov • Křešice • Mokřany • Olbramovice Městečko • Olbramovice Ves • Podolí • Radotín • Semtín • Semtínek • Slavkov • Tomice II • Veselka • Zahradnice) • Ostrov • Ostředek (Bělčice • Mžižovice • Ostředek • Třemošnice • Vráž) • Pavlovice • Petroupim (Petroupec • Sembratec) • Popovice (Kamenná Lhota • Kondratice • Mladovice • Pazderná Lhota • Popovice • Věžníčky) • Poříčí nad Sázavou (Hvozdec) • Postupice (Buchov • Čelivo • Dobříčkov • Holčovice • Jemniště • Lhota Veselka • Lísek • Milovanice • Miroslav • Mokliny • Nová Ves • Postupice • Pozov • Roubíčkova Lhota • Sušice • Vrbětín) • Pravonín (Buková • Karhule • Křížov • Lesáky • Pravonín • Tisek • Volavka) • Přestavlky u Čerčan (Čistec • Doubravice 1.díl) • Psáře (Dubovka) • Pyšely (Borová Lhota • Kovářovice • Nová Ves • Zaječice) • Rabyně (Blaženice • Loutí • Měřín • Nedvězí • Rabyně) • Radošovice (Lipiny u Radošovic • Onšovice) • Rataje • Ratměřice (Hrzín • Ratměřice • Skrýšov) • Řehenice (Babice • Barochov • Gabrhele • Křiváček • Malešín • Řehenice • Vavřetice) • Řimovice • Sázava (Bělokozly • Černé Budy • Čeřenice • Dojetřice) • Slověnice • Smilkov (Kouty • Líštěnec • Oldřichovec • Plachova Lhota • Smilkov • Zechov) • Snět • Soběhrdy (Mezihoří • Phov • Soběhrdy • Žíňánky • Žíňany) • Soutice (Černýš • Kalná) • Stranný (Břevnice) • Strojetice • Struhařov (Babčice • Bořeňovice • Budkov • Býkovice • Dolní Podhájí • Hliňánky • Horní Podhájí • Jezero • Myslíč • Pecínov • Skalice • Struhařov • Střížkov • Svatý Jan • Věřice) • Střezimíř (Bonkovice • Černotice • Dolní Dobřejov • Horní Dobřejov • Střezimíř) • Studený (Petrova Lhota) • Šetějovice (Dolní Rápotice • Žibřidovice) • Tehov (Nemíž • Petříny) • Teplýšovice (Čeňovice • Humenec • Kochánov • Teplýšovice • Zálesí) • Tichonice (Chochol • Kácovec • Kácovská Lhota • Pelíškův Most • Soušice • Tichonice) • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov (Dalkovice • Dubějovice • Sedmpány • Střechov nad Sázavou • Štěpánovská Lhota • Trhový Štěpánov) • Třebešice • Týnec nad Sázavou (Brodce • Čakovice • Chrást nad Sázavou • Krusičany • Pecerady • Podělusy • Týnec nad Sázavou • Zbořený Kostelec) • Václavice (Vatěkov • Zbožnice) • Veliš (Lipiny u Veliše • Nespery • Sedlečko) • Vlašim (Bolina • Domašín • Hrazená Lhota • Nesperská Lhota • Polánka • Vlašim • Znosim) • Vodslivy • Vojkov (Bezmíř • Křenovice • Lhotka • Minartice • Podolí • Sledovice • Vojkov • Voračice • Zahrádka) • Votice (Amerika • Beztahov • Bučovice • Budenín • Buchov • Hory • Hostišov • Javor • Kaliště • Košovice • Lysá • Martinice • Mladoušov • Mysletice • Nazdice • Nezdice • Otradovice • Srbice • Střelítov • Větrov • Votice • Vranov • Zdeboř) • Vracovice (Malovidy) • Vranov (Bezděkov • Bučina • Doubravice 2.díl • Klokočná • Mačovice • Naháč • Údolnice • Vranov • Vranovská Lhota) • Vrchotovy Janovice (Braštice • Hůrka • Libohošť • Manělovice • Mrvice • Rudoltice • Sedlečko • Šebáňovice • Velká Lhota • Vrchotovy Janovice) • Všechlapy • Vysoký Újezd (Větrov) • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov (Bořkovice • Hlohov • Laby • Libouň • Ondřejovec • Otradov • Roudný • Šlapánov • Vestec • Vlastišov • Zvěstov)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h Charakteristika okresu Benešov [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  3. KOVAŘÍK, Václav; PEŠOUT, Pavel; ZELENÝ, Václav. Zámecké parky a památné stromy Podblanicka. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 1996. 120 s. ISBN 80-902178-4-2. Kapitola Rekordy na okrese Benešov, s. 92. 
  4. Animace D3 na YouTube

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat