Svatojánské proudy

Tento článek je o úseku řeky Vltavy. O opeře J. R. Rozkošného pojednává článek Svatojanské proudy (opera).

Jako Svatojánské proudy byl označován úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží.

Svatojánské proudy koncem 19. století (maloval Karel Liebscher)

HistorieEditovat

 
Socha Jana Nepomuckého, která dala místu jméno (dnes v Třebenicích)

Voroplavba a splavňováníEditovat

Svatojánské proudy byly obávanou překážkou pro voraře, plavbu komplikovala četná skaliska. V 17. století byla kromě jiných úprav odstřelena část skaliska Sedlo (nacházejícího se na začátku úseku, poblíž dnešní hráze Slapů), na zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup, pojmenovaný podle císaře, který úpravu nařídil. Poblíž sloupu byla v roce 1722 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle které byla oblast pojmenována (dříve se nazývala Vltavské či Štěchovické proudy).

Turistická oblastEditovat

 
Směrovka z nejstarší značené trasy KČT

11. května 1889 vyznačil čerstvě založený Klub českých turistů ze Štěchovic ke Svatojánským proudům svou první českou turistickou značenou trasu. Ve 20. století se oblast stala vyhledávanou turistickou lokalitou, vznikaly zde trampské osady (např. Ztracená naděje) a zařízení pro cestovní ruch, provozovaly se turistické plavby po řece.

Zatopení vodními nádržemiEditovat

Svatojánské proudy byly zatopeny po výstavbě štěchovického vodního díla, menší zbylá část byla o několik let později zatopena nádrží Slapy, pod jejíž hráz byla přemístěna socha a Ferdinandův sloup.

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat