Příbram

město ve Středočeském kraji
Tento článek je o městě ve Středočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Příbram (rozcestník).

Příbram (německy Przibram, Pribram, v období protektorátu Pibrans; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě[5]) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde přibližně 33 tisíc[1] obyvatel.

Příbram
Logo města
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak města PříbramVlajka města Příbram
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel32 992 (2024)[1]
Rozloha33,45 km²[2]
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ261 01
Počet domů4 033 (2021)[3]
Počet částí obce18
Počet k. ú.10
Počet ZSJ47
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Příbram
Tyršova 108
261 01 Příbram
info@pribram-city.cz
StarostaMgr. Jan Konvalinka (ANO)[4]
Oficiální web: pribram.eu
Příbram
Příbram
Další údaje
Kód obce539911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svatá Hora, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený Svatohorskými schody. Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná v Brdech.

Historie

editovat
Související informace naleznete také v článcích Dějiny Příbrami a Rudné doly na Příbramsku.

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství.

Od konce 13. do konce 16. století se v Příbrami těžilo stříbro. Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. Od konce 16. století však došlo k úpadku těžby stříbra (útlum trval více než 200 let). Od r. 1642 do konce 18. století se na Příbramsku těžila železná ruda. V 19. století se opět dobývaly rudy stříbrné a také rudy olověné. Od poloviny 20. století se město stalo centrem těžby uranu.

Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

 
Svatá Hora

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex – poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalá rezidence jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví.[6] K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí nad Labem nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Příbramský meteorit

editovat
Související informace naleznete také v článku Příbram (meteorit).

Ve městě v roce 1959 dopadl meteorit, který byl významný tím, že byl prvním na světě, u kterého se díky fotografiím zaznamenávajícího jeho dráhu v atmosféře podařilo vypočítat parametry jeho dráhy a přibližné souřadnice jeho dopadu. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolních obcích.[7][zdroj?]

 
Pohled ze Svaté Hory na Příbram

Geografie

editovat
 
Příbram I

Příbram se nachází na úpatí Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 km západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 m. Celková výměra města je 33,41 km2. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Podnebí

editovat

Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B.

Příbram – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0,1 1,7 6,7 12,0 17,4 20,4 22,2 21,9 17,8 12,0 5,0 1,5 11,6
Průměrné denní minimum [°C] −5,6 −5,0 −1,9 1,7 6,4 9,6 11,2 10,9 7,6 3,3 −0,6 −3,6 2,8
Průměrné srážky [mm] 39 33 40 42 73 80 86 78 55 41 41 43 651
Zdroj: climate-data.org říjen 2019

Demografie

editovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 104 domech 11 810 obyvatel, z nichž bylo 6 295 žen. 11 536 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 90 k německé a 16 k židovské. Žilo zde 10 318 římských katolíků, 137 evangelíků, 432 příslušníků Církve československé husitské a 298 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 199 domech 10 469 obyvatel. 10 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 117 k německé. Žilo zde 8 550 římských katolíků, 161 evangelíků, 1 011 příslušníků Církve československé husitské a 235 židů.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Příbram[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 14 051 16 952 21 081 21 767 20 826 17 703 15 464 13 614 26 803 29 993 35 123 36 898 35 886 33 084 31 711
Počet domů 1 149 1 238 1 490 1 663 1 770 1 853 1 976 2 291 2 722 2 766 2 895 3 317 3 386 3 726 4 033

Rok 1932

editovat

Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
  • Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců.
  • Průmysl: továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík.
  • Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry.

Obecní správa

editovat

Územní vývoj

editovat

Město Příbram se skládá z 18 evidenčních částí na 11 katastrálních územích, přičemž obě členění jsou navzájem neskladebná. K městu se ve druhé polovině 20. století postupně připojovaly další obce, aby se pak po roce 1989 opět některé osamostatnily.

V roce 1953 bylo k Příbrami připojeno město Březové Hory, v roce 1961 byla připojena obec Zdaboř, v roce 1975 se přidaly obce Dubno a Háje. V roce 1976 se Příbram rozrostla o obec Žežice s částí Brod, obec Kozičín s částí Lazec a osady Jerusalem a Jesenice z obce Konětopy (jejíž jádrová část se k témuž datu stala součástí obce Milín). V roce 1980 došlo k dalšímu rozšíření, kdy byly připojeny obce Dubenec včetně osady Bytíz, Lhota, Narysov, Podlesí včetně osady Orlov, Trhové Dušníky a osada Zavržice (která do té doby patřila k obci Kamenná, jejíž jádrová část byla rovněž připojena k Milínu). Kromě toho bylo od 1. ledna 1980 zavedeno nové členění katastrálních území Příbram a Březové Hory, které bylo rozděleno na devět částí, číslovaných Příbram I až Příbram IX. Toto členění však nebylo skladebné s katastrálním členěním. Navíc bylo území Březových Hor upraveno tak, že jihovýchodní část byla určena pro sídlištní výstavbu, zatímco severní část se rozšířila o hornickou a hutní oblast.[12] Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce Dubno a Háje, stejně jako Dubenec (avšak bez osady Bytíz, která k ní původně patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), Lhota u Příbramě, Narysov, Podlesí (bez osady Orlov, která k němu dříve náležela) a Trhové Dušníky.[13] Odtržením obce Háje vznikla situace, kdy katastrální území Háje u Příbramě zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části Jerusalem a Jesenice, které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním, kdy bylo zřízeno nové katastrální území Jerusalem.

 
Katastrální mapa Příbrami

Členění města

editovat
  • Příbram I (k. ú. Příbram)
    • Památky: kostel sv. Jakuba Staršího; náměstí T. G. Masaryka; Pražská ulice; Zámeček Ernestinum
    • Kultura: sokolovna
    • Volný čas: Hořejší obora; Dolejší obora; Jiráskovy sady; sad Vzpomínek (Hvězdička); Arnoštovy sady; park Přátelství; park Zátiší
    • Instituce: Dům Natura; Galerie Františka Drtikola; Knihovna Jana Drdy; městská policie; městský úřad a jeho odbory; Úřad práce; městský hřbitov; Oblastní nemocnice Příbram Areál I; pasáž Horymír, pošta; infocentrum, poliklinika
    • Vzdělávání: ISŠ; OA VOŠ; SPŠ a VOŠ; SZŠ a VOŠZ, ZŠ
    • Ostatní: průmyslová zóna; DISA; RAVAK; Lidl; OC Fastmall
  • Příbram II (k. ú. Příbram)
    • Památky: Svatá Hora; Pražská ulice; Václavské náměstí; židovský hřbitov
    • Kultura: bývalá hvězdárna
    • Volný čas: Fantova mokřadní louka; park Střelovna; park V Zahradách; Svatohorská alej; Svatohorský sad; Svatohorské schody; Spartak (Stadion Horymír); sportovní areál pod Svatou Horou
    • Instituce: krajská veterinární správa
    • Vzdělávání: Waldorfská škola; SPŠ VOŠ; VŠZSP; ZŠ
    • Ostatní: bauMax; Kik
  • Příbram III (= Sázky) (k. ú. Příbram)
    • Památky: náměstí Arnošta z Pardubic
    • Volný čas: Čekalíkovský rybník; lesopark Padák; klidová zóna Ryneček; Predator Park Ryneček; park Valle di Ledro; rybníky Kaňka a Sázky
    • Instituce: okresní soud
    • Vzdělávání: MŠ; VŠERS; ZUŠ
    • Ostatní: OC Skalka; městská tržnice
  • Příbram IV (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Volný čas: víceúčelové dětské hřiště Na Cihelně
    • Instituce: azylový dům; finanční úřad; katastrální úřad
    • Vzdělávání: OU, PŠ, ZŠ a MŠ
    • Ostatní: autobusové nádraží a terminál; parkovací dům; vlakové nádraží; Koruna Příbram; MERE; Šáša burger
  • Příbram V-Zdaboř (z části k. ú. Březové Hory a Příbram, Zdaboř)
    • Památky: důl Drkolnov
    • Volný čas: dětské hřiště Hlinovky; Singltrail Drkoláč; Zdabořská studánka; Horní Struhy
    • Instituce: Golf club Příbram; Oblastní nemocnice Příbram Areál II; územní odbor Policie ČR; Česká pošta - depo Příbram; Státní pozemkový úřad
    • Ostatní: Albert; Burger King; StopShop (komerční zóna); KFC; OC Nová Zdaboř; Tesco; OBI; Středověký hostinec U Pletánků
    • k Příbrami připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce Žežice[12]
  • Příbram VI-Březové Hory (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Památky: důl Anna; důl Vojtěch; Mariánská štola; Ševčinský důl; Ševčinská dráha; důlní vláček; kostel Sv. Prokopa; kostel sv. Vojtěcha; Sbor mistra Jakoubka ze Stříbra, náměstí J. A. Alise
    • Volný čas: motýlí vrch Fedinandka; vrch Huťský lesík, lesopark; Les Koráb; vyhlídka na centrum města
    • Instituce: dům pro seniory; Knihovna Jana Drdy, Hornické muzeum Příbram
    • Vzdělávání: ZŠ
    • Ostatní: průmyslová zóna; Action; Kaufland; Kovohutě; televizní dokrývač
    • k Příbrami připojeny 1953
  • Příbram VII (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Památky: socha Antonína Dvořáka
    • Kultura: divadlo; kulturní dům; kino
    • Volný čas: aquapark; sportovní hala; zimní stadion - malá a velká hala; dopravní hřiště, Březohorský hřbitov
    • Instituce: Centrum neziskových organizací; Divadlo Antonína Dvořáka Příbram; domov pro seniory; dům s pečovatelskou službou; státní archiv; poliklinika; pošta
    • Vzdělávání: gymnázium; MŠ; ZŠ; jesle
    • Ostatní: BILLA; Penny Market; Nonstop potraviny; ZRUP
  • Příbram VIII (k. ú. Březové Hory a Příbram)
    • Volný čas: Nový rybník (Novák); Fialův rybník; Wake Park Příbram; letní kino; skatepark; inline dráha; Čertův pahorek, pěší zóna Cíl
    • Instituce: Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram; domov pro seniory; dům s pečovatelskou službou, poliklinika; Tenisový klub Roja Příbram; městská policie; Knihovna Jana Drdy, Junior klub
    • Vzdělávání: ZŠ; MŠ; Alternativní MŠ
    • Ostatní: Albert; Oxygen Příbram; vlaková zastávka Příbram sídliště;
  • Příbram IX (= Nová Hospoda) (k. ú. Příbram)
  • Brod (k. ú. Brod u Příbramě)
    • k Příbrami připojen 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice[12]
  • Bytíz (k. ú. Bytíz)
    • exkláva (= je to část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území)
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy[12]
  • Jerusalem (k. ú. Jerusalem)
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[12]
    • katastrální území Jerusalem je od února 2018 vyčleněno z katastrálního území Háje u Příbramě, které bylo do té doby rozděleno mezi dvě obce
  • Jesenice (k. ú. Jerusalem)
    • k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy[12]
  • Kozičín (k. ú. Kozičín)
    • k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec[12]
  • Lazec (k. ú. Lazec)
    • Volný čas: Lesopark Litavka
    • Instituce: dětský domov, psí útulek
    • k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec[12]
  • Orlov (k. ú. Orlov)
    • k Příbrami připojen od 1. 1. 1980, předtím od 1. 1. 1976 část obce Podlesí, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Podlesí[12]
  • Zavržice (k. ú. Zavržice)
    • kdysi také Zavřice
    • k Příbrami připojeny od 1. 1. 1980, předtím osada obce Kamenná[12]
  • Žežice (k. ú. Příbram a Žežice)
    • k Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím samostatná obec[12]
  • Základní sídelní jednotky:
    • Beránky, Bechyňka, Brod-východ, Bytíz-haldy, Březové Hory-jih, Březové Hory-sever, Březové Hory-západ I, Březové Hory-západ II, Čertův pahorek, Drkolnov, Ferdinandka, Fialka, Hájek, K Nové Hospodě, Nad Litavkou, Na Planinách, Nemocnice Příbram, Nová Hospoda, Nový rybník, Oblastní nemocnice Příbram, Pod Drkolnovem, Pod Květnou, Pod Svatou Horou, Pod Šachtami, Průhon, Příbram-historické jádro, Rudolfka, Sídliště na Plzeňské, Svatá Hora, Ševčiny, U D olu Anna, U Litavky, U nádraží, U pražské silnice, U Příbramského potoka, U Svatého Jana, U stadionu, U Vojtěcha, Za Brodskou, Za Svatou Horou, Zdaboř-Červená, Zimní stadion, Žežičky
  • Ostatní:
    • Baník, Fialův mlýn, Hatě, Haťská Hájovna, Haťská Chalupa, Křižáky, Lázně, Ornův mlýn, Pohodnice, Průmyslová zóna, Pod Červenou, Sázky, Svatohorský důl
  • Zastavěná plocha města činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.[14]
  • Sousedními obcemi sídla jsou Podlesí, Milín, Narysov, Třebsko, Lazsko, Dubno, Trhové Dušníky, Lhota u Příbramě, Háje, Dubenec, Bohutín, Lešetice a Višňová.

Odloučené části

editovat
  • Dubno
    • osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1975, předtím samostatná obec[12]
  • Háje
    • kdysi také Háj
    • osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1975, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Konětopy[12]
  • Dubenec
    • osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[12]
  • Lhota u Příbramě
    • před 2. světovou válkou Německá Lhota, do roku 1991 pak střídavě jen Lhota
    • osamostatněna 24. 11. 1990, k Příbrami připojena 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[12]
  • Narysov
    • kdysi také Narisov
    • osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[12]
  • Podlesí
    • osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1980, předtím samostatná obec[12]
  • Trhové Dušníky
    • osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky[12]

Územněsprávní začlenění

editovat
  • Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
    • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[15]
    • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
    • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
    • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[16]
    • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[17]
    • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[18]
    • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[19]
    • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
    • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Politika

editovat

Od sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice šestery parlamentní volby. V komunálních volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězila v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.V roce 2014 vyhrálo komunální volby ANO 2011 se ziskem 30,01 % hlasů (10 mandátů), ČSSD získala 14,8 % (4), TOP 09 12,87 % (4), Šance pro Příbram 9,12 % (3), KSČM 11,92 % (3) a ODS 5,32 % (1). V roce 2018 vyhrálo komunální volby opět hnutí ANO 2011 se ziskem 38,87 % hlasů (a 12 mandátů), druhá TOP 09 získala 15,19 % hlasů (5 mandátů), KSČM 6,91 % (2 mandáty). Další mandáty získaly ODS (2), Šance pro Příbram (2), Česká pirátská strana (1) a Příbramáci pro Příbram (1).Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným. V roce 2014 byl zvolen senátorem Ing. Jiří Burian (ODS), který ve 2. kole vyhrál nad MUDr. Vladimírem Dandou z ANO 2011.

Správa území

editovat

V roce 2014 byli zvoleni tito členové rady: Ing. Jindřich Vařeka (ANO 2011), Mgr. Alena Ženíšková (ANO 2011), Mgr. Václav Švenda (TOP 09), Ing. Václav Dvořák (ANO 2011), PhDr. Petr Vácha (TOP 09), Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09), Věra Kresslová (ANO 2011).

V roce 2022 byli zvoleni tito členové rady: Mgr. Jan Konvalinka (ANO 2011), Bc. Vladimír Karpíšek (ANO 2011), Ing. Petr Rotter (ANO 2011), MUDr. Barbora Dahňová (ANO 2011), Tomáš Dvořáček (ANO 2011), Miroslav Peterka (ODS), Ing. Ivan Fuksa (ODS).

Příbramské území je pro účely přidělování čísel popisných rozděleno do 18 evidenčních částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (například Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem. V roce 2018 byly pro dané volební období zřízeny osadní výbory ve 13 částech města, tj. ve všech kromě Příbrami I, II, IV, VII a VIII. Většina osadních výborů je pětičlenných, pouze Bytíz, Jesenice a Zavržice mají třičlenné.[20]

Společně pro Příbram (participativní rozpočtování)

editovat

Společně pro Příbram je participativní rozpočet, který umožňuje občanům města využít vyčleněný objem peněz z městského rozpočtu na uskutečnění projektů, které si sami vyberou. Pro tento účel je v rozpočtu města vyčleněna částka 2 miliony Kč, přičemž maximální částka na jeden návrh činí 1 milion Kč. Návrhy mohou podávat občané starší 15 let s trvalým pobytem v Příbrami, přičemž každý navrhovatel může podat jeden návrh, který musí být veřejně prospěšný, realizovatelný do konce následujícího roku a primárně řešit úpravy veřejných prostor. Návrhy se podávají prostřednictvím online formuláře a musí být osobně prezentovány na veřejných setkáních, kde se také diskutuje o jejich celkovém přínosu. Po posouzení proveditelnosti návrhů městskými úřady se uskuteční hlasování, ve kterém mohou hlasovat všichni občané města prostřednictvím elektronické platformy nebo fyzicky v městském infocentru. Hlasování je verifikováno unikátním PIN kódem zaslaným SMS zprávou. Po sečtení hlasů jsou realizovány návrhy, které získaly nejvíce kladných hlasů, až do vyčerpání alokovaných finančních prostředků. Občané jsou průběžně informováni o stavu realizace vítězných projektů prostřednictvím městských webových stránek, Facebooku a městského zpravodaje. V případě, že stanovená částka není vyčerpána, budou nevyužité finanční prostředky vráceny zpět do městského rozpočtu. Celý proces je spravován Radou města Příbram, která schvaluje vítězné projekty a případné změny.[zdroj?]

Příbram v mobilu

editovat

Jedná se o mobilní aplikaci města Příbram, která slouží jako informační kanál pro občany i návštěvníky a nabízí různé funkce, jako jsou aktuality a kalendář akcí ve městě; možnost hlášení závad s fotografií informace o dopravě, včetně odjezdů a zpoždění MHD; online platby parkovného a mapy parkovacích zón; úřední deska a kontakty na městský úřad; kontakty na městské organizace a veřejné služby; informace pro návštěvníky města; SOS kontakty na záchranné služby; ankety pro průzkum veřejného mínění; přístup k profilu města na Facebooku a YouTube kanálu a sledování webových kamer ve městě. Aplikace je zdarma ke stažení na Google Play a App Store.

Starostové

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Příbrami.

Městské organizace

editovat

Příspěvkové organizace

editovat
  • Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram
    • Azylový dům
    • Byty (sociální)
    • Dětská skupina
    • Domov seniorů
    • Domovy s pečovatelskou službou
    • Nízkoprahové denní centrum (Noclehárna)
    • Protialkoholní záchytná stanice
    • Rehabilitační stacionář
    • Sociální poradna
    • Ubytovny města
    • a další...
  • Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
  • Galerie Františka Drtikola Příbram
  • Knihovna Jana Drdy
  • Školy a školská zařízení
    • Dětské skupiny a rehabilitační stacionář Příbram
    • Mateřské školy
    • Samostatné školní jídelny
    • Školy zřizované jinými zřizovateli
    • Základní školy
    • Základní umělecké školy
  • Sportovní zařízení města Příbram
    • Aquapark
    • Areál Nový rybník
    • Sportovní hala
    • Zimní stadion
  • Technické služby města Příbrami
    • Čištění města a zimní údržba
    • Dětská hřiště
    • Kompostárna
    • Komunikace
    • Odtah vozidel
    • Parkovací dům a autobusové nádraží
    • Psí útulek v Lazci
    • Re-use centrum
    • Sběrný dvůr
    • Správa hřbitova
    • Stavební činnost
    • Svoz komunálního odpadu
    • Veřejné osvětlení a parkoviště
    • Veřejná zeleň
    • Vyjádření ke stavbám

Organizace bez právní subjektivity

editovat
  • Městská realitní kancelář
  • Městské kulturní centrum Příbram

Ostatní

editovat
  • Městská policie
  • Městské lesy Příbram
  • Nové dopravní hřiště v Příbrami bude slavnostně otevřeno 4. října 2024. Správu areálu budou mít na starost Sportovní zařízení města Příbrami, zatímco dopravní výchovu bude zajišťovat městská policie.[zdroj?]

Hospodářství

editovat
 
Zbytky důlní činnosti v okolí Příbrami
  • Příbramská ekonomika byla dlouhá staletí závislá na hornictví a jeho dodavatelských provozech. Když na konci 80. let 20. století začal útlum důlní činnosti v Příbrami, zahrnovaly hlavní příbramské podniky ČSUP (Český státní uranový průmysl), Rudné doly a pomocné provozy jako ZRUP (Základna rozvoje uranového průmyslu) a další. Význam měla také továrna na výrobu hraček Hamiro.
  • Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků (privatizace). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu DIAMO, s. p., pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky:
    • DISA – technologie a zařízení pro úpravu vody
    • Energo Příbram – teplárna a dřevní štěpka
    • Halex-Schauenberg – ocelové budovy a konstrukce
    • Kovohutě Příbram, a.s. – recyklace a výroba olova a drahých kovů
    • Průzkum Příbram, s.r.o. – důlní a geologické práce
    • RAVAK a.s. – největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě
    • Stella Ateliers, s.r.o. – výroba ložního prádla
    • Vibros, s.r.o. – výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů
    • Wheelabrator Czech, s.r.o. – výroba tryskacích strojů
    • Yoko, s.r.o. – plyšové hračky
    • ZAT, a.s. – výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl
    • ZRUP, a.s. – výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků
  • V letech 2009–2018 zde měl sídlo i maloobchod s počítači a elektronikou CZC.cz.
  • Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu.
  • Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993.
  • Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává nezaměstnanost ve městě a blízkém okolí vysoká – v září 2007 činila 7,4 %,[21] což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje. Okres Příbram je se 4 % nezaměstnaných i v roce 2019 mezi okresy s největší nezaměstnaností v kraji.

Doprava

editovat

Dopravní síť 2024

editovat

Příbram je důležitým dopravním uzlem díky křížení dvou významných komunikací. Asi 5 km východně od města se kříží silnice I/18, která vede z Rožmitálu pod Třemšínem do Olbramovic, a dálnice D4, vedoucí do Prahy. Na jihu pokračuje dálnice D4 jako silnice I/4 směrem na Strakonice a Vimperk, která je v současnosti přestavována na dálnici. V Německu je tato silnice spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova.

V plánu je výstavba jihovýchodního obchvatu Příbrami, který má zlepšit dopravní situaci v oblasti. Projekt je rozdělen do dvou etap. První etapa má začít v roce 2026 a bude vést od Brodu směrem k dálnici D4. Druhá etapa, která je plánována o 2 roky dříve, v roce 2024, spojí Bohutín s novou kruhovou křižovatkou u Brodu. Celková délka druhé části obchvatu má být zhruba 5,5 km. Projekt by měl v některých částech města, nejvíce obyvatelův Březových Hor, výrazně snížit dopravní zatížení, a to až o 80 %. Projekt by měl vyjít na 1 miliardu Kč bez DPH.[zdroj?]

 
Iveco Crossway, jeden z nejpoužívanější autobusů na linkách 395 a 393 směr Praha

Autobusová doprava 2024

editovat

Meziměstská autobusová doprava v Příbrami je zajišťována především společnostní Arriva Střední Čechy, popřípadě společnostmi Martin UHER či ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Město má dobré spojení nejen s Prahou, ale také s dalšími českými městy. Autobusy do Prahy jezdí v pracovní dny každých 20 minut, o víkendu každých 30 minut. Pro spojení na linkách 392, 393 a 395 jsou používány především moderními vozy značek Setra a Iveco. Autobusovou dopravu v Příbrami a okolí zajišťuje Pražská integrovaná doprava (PID).

Příbram protíná rozsáhlá síť autobusových linek, která poskytuje spojení jak do okolních obcí a měst, tak i do vzdálenějších destinací. Mezi klíčové linky patří 395, která propojuje Příbram s Dubnem a Dobříší a následně pokračuje až do Prahy na Smíchovské nádraží. Přímá linka 393 nejede přes Dobříš. Další důležitou trasou je linka 392, jež prochází například Kotenčicemi, Pičínem, Bukovou u Příbramě, Dobříší a Voznicí, rovněž směřující do Prahy. Linka 480 směřuje do Milína, Solenic a dále až do Milevska. Pro cestovatele směřující do Březnice, Blatné či Strakonic je klíčovou spojnicí linka 482. Do Březnice dále směřuje linka 511 jedoucí přes Milín a Tochovice.

Pro další destinace zahrnují linky jako 488 do Chraštic, Mirovic, Čimelic a Písku, 500 do Kamýka nad Vltavou, Krásné Hory nad Vltavou či Petrovic, a 504, která překonává vzdálenosti mezi Příbramí, Lhotou u Příbramě, Sádkem, Bratkovicemi a Hlubošem. Do Kamýka nad Vltavou se taktéž dá dostat linkou 530. Město je také spojeno s obcemi Bohutín, Láz, Vranovice, Sedlice a městem Rožmitál pod Třemšínem prostřednictvím linky 521, která dále pokračuje až do Věšína a Bukové. Linka 567 nabízí spojení do Rožmitálu pod Třemšínem přes Bohutín, Vysokou u Příbramě, Narysov, Třebsko a Modřovice.

 
Nejmodernější autobus na páteřní lince MHD 2A (dnešní 502)

Mezi další významné autobusové linky v Příbrami patří linka 754, která poskytuje spojení do měst Sedlčany a Benešov. Linka 512 pak nabízí spojení mezi Podlesím, Obecnicí, Drahlínem a Sádkem. Autobusová linka 515 je spojením mezi Příbramí a obcemi Višňová, Ouběnice, Daleké Dušníky, Nečín, Hřiměždice, Drevníky, Županovice a Borotice. Tato trasa propojuje město s menšími obcemi v jeho okolí a umožňuje obyvatelům těchto lokalit snadný přístup do centra Příbrami. Další je linka 517, která spojuje Příbram s obcemi Háje, Dubenec, Obořiště, Dlouhá Lhota a městem Dobříš. Autobusová linka 531 je klíčovým spojením mezi Příbramí, Čenkovem, Jincemi a Hořovicemi. Linka 509 spojuje Láz, Bohutín, Příbram a pokračuje dál směrem do Trhových Dušníků. Naopak linka 510 z Příbrami pokračuje přes Jablonnou a Dolní Hbity směrem k Solenicím a Smolotelem.

Rozsáhlá síť autobusových linek umožňuje pohodlné a efektivní cestování nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, kteří si tak mohou snadno užít výlety a poznávání okolního regionu.

Od 29. června 2024 jsou všechny autobusové (a trolejbusové) zastávky ve Středočeském kraji a Praze v rámci PID na znamení (tudíž i v Příbrami). To znamená, že pro výstup bude potřeba zmáčknout tlačítko STOP nebo tlačítko pro otevření dveří. Nástup zůstává stejný - stačí viditelně stát na zastávce a autobus zastaví. Tato změna má za cíl zjednodušit systém a snížit zpoždění, hluk a emise v městské dopravě.

Městská hromadná doprava (MHD) 2024

editovat
 
Autobus MHD na lince 2B (dnešní 502) na zastávce aut. nádr. (ul. Čs. armády) (dříve Dolejší obora)

Autobusové zastávky jsou rozesety po celém městě a zahrnují nejen centrální části, ale také okolní obce a městské části. Mezi zastávky ve městě patří například aut. nádr., Březové Hory, Československé armády, Drkolnov, II. poliklinika, III. poliklinika, Jiráskovy sady, Kladenská, Milínská, nám. 17. listopadu, nám. T.G.M., Nový rybník, Plzeňská, Sázky, Slivických bojovníků, Svatá Hora, Šachetní, Školní kruhový objezd, Zdaboř, Zdaboř,Červená, Zdaboř,Žežická a další. Autobusové zastávky se nacházejí i ve všech vesnicích spadající pod Příbram. Autobusová síť tak pokrývá širokou škálu lokalit, aby bylo co nejpohodlnější cestovat obyvatelům města i okolních obcí.

Městská autobusová doprava v Příbrami je provozována společností Arriva Střední Čechy s.r.o., která využívá autobusy značek Mercedes-Benz Connecto, SOR BN 10,5 a Iveco Crossway.

Dne 10. prosince 2023 došlo v Příbrami k integraci městské autobusové dopravy do systému PID, což přineslo cestujícím větší flexibilitu při volbě spojů jak v městské síti, tak i v regionálních trasách. Při této integraci došlo k přečíslování původních linek, aby lépe korespondovaly s číselnou řadou linek v rámci systému PID. V rámci integrace městské autobusové dopravy v Příbrami do systému PID došlo také k přejmenování několika zastávek z důvodu zlepšení orientace cestujících nebo nových pravidel českého pravopisu. Například zastávka Hornických učňů byla dříve známá jako Stalingrad, Československé armády byla přejmenována z Hořejší obory, Dolejší obora byla naopak přejmenována na aut. nádr. (ul. Čs. armády), Stadion Horymír nyní nese název Žižkova a zastávka Slivických bojovníků byla dříve označena jako Sázky,rozc. To jsou pouze některé z příkladů změn v názvech zastávek. Většina změn je, ale nepatrná. Původní linky 1A, 2A, 2B, 3A, 3B, 3C, 4A, 4B, 4C, 5A, 6A, 6B, 7A, 7B, 8A, 10A, 10B a 19A, byly nahrazeny novými linkami s čísly 501, 502, 503, 505, 506, 507, 508 a 565. O víkendech v letní sezóně je také provozován cyklobus linky 505 (dříve 5B), který je vybaven nosičem pro 6 jízdních kol. Cyklobus je k dispozici po celý den, navíc navazuje na spěšný vlak Cyklo Brdy, což umožňuje začít svou cyklotrasu přímo v Brdech. Přeprava jízdních kol je na této lince zcela zdarma.

Parkoviště (depo) nejen městských autobusů se nachází v ulici K Podlesí.

 
Autobusové nádraží (terminál)

Při integraci městské autobusové dopravy v Příbrami do systému PID došlo k několika změnám. Obce Dubenec a Háje a místní část Bytíz nyní obsluhují pouze regionální linky PID, hlavně linka 517. Zastávka Bytíz,věznice je obsluhována novými spoji linky 501. Obec Dubno je nově obsluhována pouze regionálními linkami PID. Místní části Jerusalem a Jesenice obsluhuje především regionální linka 500 a vybrané spoje městské linky 565. Do místní části Sázky bude kromě regionální linky 500 jezdit také městská linka 565 podle nového jízdního řádu, a vybrané spoje linek 501 a 507. Obslužnost obcí Lhota u Příbramě, Podlesí, a místních částí Brod a Zavržice zůstává beze změn.

Linka 501 má trasu vedoucí přes Šachetní, Milínskou, Jiráskovy sady, Novou Hospodu, Dubno,učiliště až na Bytíz,věznici. Linka 502 vede buď z Brodu nebo z Žežic přes Zdaboř,Žežická a II. polikliniku až ke Svaté Hoře. Linka 503 je okružní a vede ze Svaté Hory přes Jiráskovy sady, Milínskou, III. polikliniku, Zdaboř, Žežickou, Drkolnov, Březové Hory, aut. nádr. a opět zpátky na Svatou Horu. Linka 505 spojuje Orlov, Podlesí, aut. nádr., II. polikliniku, Lazec a Kozičín. Linka 506 má trasu ze Zavržic přes Narysov, Zdaboř, Fialku, II. polikliniku, aut. nádr., Koperníkovu až na Svatou Horu,areál. Linka 507 jezdí z Jiráskových sadů přes Sázky, Zdaboř, II. polikliniku, aut. nádr., Kovohutě až do Lhoty u Příbramě. Linka 508 jezdí opačným směrem než linka 503. Linka 565 spojuje Jiráskovy sady se Sázkami, Jerusalemem a Jesenicí.

Jednotlivé jízdné MHD stojí 18 Kč (hotově) nebo 14 Kč (elektronicky). Zlevněnou jízdenku za 9 Kč (hotově) a 7 Kč (elektronicky) mají děti od 6 let do 15 let a osoby 60 let a výš. Bezplatná přeprava platí pro děti do 6 let, držitele průkazů ZTP a ZTP/P, seniory nad 70 let, dárce krve a další specifické skupiny. Na linkách 482, 517, 754 platí zvláštní podmínky. Na ostatních linkách PID bezplatná přeprava MHD Příbram platí, ale pouze na území města Příbram.

Autobusové nádraží, které je od 4. ledna 2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží. V červnu 2024 zde byl otevřen nový parkovací dům s kapacitou 176 míst pro auta a 99 míst pro jízdní kola. Parkovací dům doplňuje ještě venkovní parkoviště s kapacitou 40 míst. Obě parkoviště jsou placená. Před vlakovým a autobusovým nádražím se nacházejí cykloboxy pro jízdní kola. Služba je bezplatná. Po zadání jednorázového kódu se box magnetickým zámkem uzavře. Neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech nebo na II. poliklinice.

Železniční doprava 2024

editovat
 
Dopravce ARRIVA vlaky zajišťuje rychlíkové spojení na trase Praha - Beroun - Příbram - Písek - Protivín - České Budějovice

Příbramské nádraží se nachází na železniční trati 200 Zdice-Protivín, která byla otevřena v roce 1875. Nádraží je důležitým uzlem pro osobní i nákladní dopravu, přičemž vlečky vedou do místních průmyslových podniků a bývalých dolů. Osobní doprava slouží především místním obyvatelům a turistům, i přes konkurenci rychlejších autobusů do Prahy po dálnici D4. Osobní vlaky, linky S60, jedoucí do Berouna, Zdic, Březnice, Blatné a Strakonic jsou provozovány modernizovanými jednotkami Regionova Českých drah, kterých zde zastavuje několik párů denně. Několik párů rychlíků, linky R26, denně také spojují Příbram s Prahou, Berounem, Pískem, Protivínem a Českými Budějovicemi, které provozuje společnost ARRIVA vlaky s modernizovanými motorovými vozy řady 845.

Ve městě se také nachází vlaková zastávka Příbram sídliště, která byla otevřena v roce 2020. Zastavují zde také osobní vlaky Českých drah, pouze na znamení. Každý všední den ráno zde zastavuje jeden spoj rychlíku z Písku do Prahy. O víkendech a svátcích, během letní sezóny, jak na nádraží, tak na sídlišti zastavuje spěšný vlak, linky T6, Českých drah s názvem Cyklo Brdy z Prahy do Blatné. O letních prázdninách vyjíždí turistický vlak Cyklohráček - pestrobarevná souprava plná hraček, her a zábavy. Vlak jede z Prahy hlavního nádraží přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu pod Třemšínem odkud jede zpět do Prahy. Vlak zastavuje na nádraží i na sídlišti. Tato speciální souprava jede i na další místa po kraji a okolí. Stanice Příbram i zastávka Příbram sídliště jsou v tarifním pásmu 7 Pražské integrované dopravy.

 
Vlaková zastávka Příbram sídliště

Letecká doprava 2024

editovat

Příbramské letiště (ICAO kód LKPM) se nachází 6 km severovýchodně od města, u obcí Dlouhá Lhota a Suchodol. Toto civilní letiště má denní provoz a vzletovou a přistávací dráhu dlouhou 1,45 km. Letiště je využíváno především pro rekreační a sportovní účely. Často se zde konají tzv. tuning srazy.

 
Letiště Příbram

Školství

editovat
 
Gymnázium Příbram

Příbram je městem se bohatou historií ve školství. Již od počátku 19. století zde existovala Vysoká škola báňská, založená v roce 1849, která se v roce 1945 přesunula do Ostravy. Tento institut představoval významné vzdělávací centrum až do svého odstěhování, které Příbrami vzalo status vysokoškolského města, získaného v roce 1894. V roce 2005 se městu podařilo obnovit vysokoškolskou přítomnost prostřednictvím pobočky Vysoké školy evropských a regionálních studií (VŠERS) s počtem přibližně 30 studentů.[zdroj?]

Střední vzdělávání v Příbrami zahrnuje dvě gymnázia: Gymnázium Příbram, založené v roce 1871, a Gymnázium pod Svatou Horou, zřízené v 90. letech 20. století. V březnu 2021 schválilo zastupitelstvo Středočeského kraje sloučení těchto dvou gymnázií. Administrativní propojení obou škol nastalo k 1. září 2022 a jejich plné sloučení je plánováno do roku 2025. Nástupnickou organizací má být Gymnázium Příbram, které zůstane v současné budově v ulici Legionářů.[zdroj?] Další střední školy v Příbrami zahrnují například Obchodní akademii, Střední zdravotnickou školu nebo Střední průmyslovou školu, která navazuje na tradici Báňské školy založené v roce 1851.

Příbram spravuje celkem třináct mateřských škol, včetně waldorfské mateřské školky. Město má také sedm základních škol, z nichž šest provozuje běžný vzdělávací program a jedna uplatňuje waldorfskou pedagogiku od roku 1991. Kromě toho provozuje Příbram dvě základní umělecké školy. Kromě toho ve městě fungují dvě vysoké školy. Dvě mateřské školy a jedna základní škola nejsou založeny městem Příbram, ale mají jiné zřizovatele.

Mimo to, v místní části Lazec, funguje soukromý dětský domov - Dětský domov "Pepa" Příbram-Lazec o.p.s., který začal fungovat v roce 2002. Je také začleněn do sítě škol a školských zařízení.

 
Základní škola Příbram-Březové Hory, Prokopská

Mateřské školy:

  • MŠ V Zahradě (ul. Jungmannova)
  • MŠ Kličkova vila (ul. Ondrákova)
  • MŠ Klubíčko (ul. Okružní)
  • MŠ Perníková chaloupka (ul. Kutnohorská)
  • MŠ, 28. října, Příbram VII
  • MŠ, Bratří Čapků, Příbram VII
  • MŠ Pohádka (ul. Hradební)
  • MŠ, Příbram VII, Jana Drdy (také MŠ Žežická)
  • MŠ, Příbram III, Jungmannova
  • MŠ, Příbram VIII, Školní
  • MŠ pod Svatou Horou (náměstí Dr. Josefa Theurera)
  • MŠ Rybička (ul. Fibichova)
  • MŠ speciální, Příbram I, Hradební
  • Alternativní MŠ (ul. Školní)
  • All Stars School - mateřská a základní škola, s. r. o. (ul. Březnická)
  • Lesní mateřská škola Kozičínský Klabánek z. s., Sedlice

Základní školy:

  • ZŠ pod Svatou Horou, Příbram (ul. Balbínova)
  • ZŠ, Příbram-Březové Hory, Prokopská
  • ZŠ, Příbram II, Jiráskovy sady
  • ZŠ, Příbram VII, 28. října
  • ZŠ, Příbram VII, Bratří Čapků
  • ZŠ, Příbram VIII, Školní
  • Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola (ul. Hornická)
  • Základní umělecké školy:
  • ZUŠ Antonína Dvořáka, Příbram (ul. Krátká)
  • ZUŠ, Příbram I, náměstí T. G. Masaryka

Střední školy:

  • Gymnázium Příbram, Legionářů
  • Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb, Příbram, Gen. R. Tesaříka
  • Obchodní akademie a Vyšší odborní škola, Příbram I, Na Příkopech
  • Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV (ul. Pod Šachtami)
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno (Příbram I)
  • Střední průmyslová škola a Vyšší odborní škola, Příbram II, Hrabákova
  • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady

Vysoké školy:

  • Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s., v Českých Budějovicích, detašované pracoviště Příbram, Dlouhá, Příbram III
  • Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžběty, Ústav sv. J. N. Neumanna, Jiráskovy sady, Příbram II

Kultura

editovat

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století.

Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knihy nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip – viz Dějiny Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka).

 
Kulturní dům – Divadlo Antonína Dvořáka

Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Kulturní dům, postavený podle návrhu architekta Václava Hilského, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). .První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.[zdroj?]

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.[zdroj?]

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.[zdroj?]

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina E!E.[zdroj?]

 
Ševčinský důl, jeden z objektů Hornického muzea Příbram

Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd.), často na vysoké umělecké úrovni. Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční betlémy z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik Karel Hojden, žák Maxe Švabinského.

V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století František Drtikol. Městská galerie, která sídlí v Zámečku Ernestinu, nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla.

Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno Hornické muzeum Příbram. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice atd.[zdroj?]

Dnešní Knihovna Jana Drdy zahajovala svoji působnost jako lidová knihovna 1. října 1900 ve školní budově na Komenského náměstí. V knihovně mělo 255 čtenářů 790 knih. Po dvou letech byla knihovna přestěhována do městského chudobince, po roce 1918 do městského sirotčince. V roce 1945 měla sídlo na městské radnici (bývalá Česká spořitelna) a na počátku 50. let byla přemístěna do domu na kraji náměstí při ústí Pražské ulice, kde sídlila až do roku 1984. Z těchto prostor přesídlila do prostor v nichž je dodnes (náměstí T. G. Masaryka). Budova prošla od té doby několika úpravami a dostavbou. V roce 1948 získala statut okresní knihovny, v roce 1953 byla zřízena první pobočka, bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách, v roce 1959 byla otevřena knihovna pro dospělé i dětské čtenáře na novém sídlišti. V roce 1990 byla knihovna přejmenována na Knihovnu Jana Drdy. Od roku 1993 je knihovna zřizována městem Příbram a otevírá Informační centrum. Od roku 1994 je plně automatizována, v roce 1998 zřizuje veřejnou internetovou stanici. Od roku 1996 knihovna provozuje i vydavatelství, vydává především knihy regionálních autorů a knihy o Brdech a Podbrdsku. Vykonává regionální funkci pro knihovny území okresu Příbram a části okresu Beroun. V roce 2007 byla dokončena automatizace výpůjčního systému v celé knihovně a všech jejích pobočkách (Křižák, Březové Hory, Škola). V roce 2018 prošla budova, v níž knihovna sídlí, zásadní rekonstrukcí.[zdroj?]

Cena města Příbrami

editovat

Cena města Příbrami je ocenění udělované městem Příbram za významné přispění k rozvoji města a regionu, a za šíření dobrého jména města doma i ve světě. Zpravidla se uděluje jednou ročně, včetně možnosti ocenění in memoriam. Návrhy mohou podávat jednotlivci i organizace, které posuzuje pracovní skupina jmenovaná starostou. O udělení ceny rozhoduje zastupitelstvo města. Cena je obvykle předávána během závěrečného koncertu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka.[zdroj?]

Městský zpravodaj Kahan

editovat

Městský zpravodaj Kahan vychází v Příbrami od roku 1992. Je to dlouhodobě uznávaný zpravodaj, který informuje obyvatele města o aktuálních událostech a dění v Příbrami a okolí. Město ho vydává 11x ročně a slouží k informování občanů.

Televize Fonka

editovat

TV Fonka zahrnuje regionální zpravodajství z Příbramska.

Webkamery

editovat

Na území města se nacházejí webkamery, které poskytují živé přenosy z různých lokalit. Mezi příklady těchto lokalit patří náměstí 17. listopadu, náměstí J. A. Alise, náměstí T. G. Masaryka, Jiráskovy sady, Dvořákovo nábřeží, autobusové nádraží, Nový rybník, plavecký bazén či zimní stadion. Tyto kamery umožňují občanům i návštěvníkům sledovat aktuální dění ve městě v reálném čase.

 
Stadion Na Litavce
  • V Příbrami sídlí fotbalový klub FK Příbram, který je nástupcem původního klubu SK Březové Hory (později známého jako Baník). Klub hraje své domácí zápasy na stadionu Na Litavce, který má kapacitu 9 100 diváků. V nejvyšší soutěži působil v letech 1997–2007, 2008–2017 a 2018–2021, celkem tedy 22 sezón. Největší úspěch zaznamenal v ročníku 2000/01, kdy obsadil 4. místo, což mu poprvé v historii zajistilo účast v evropských pohárech. V Poháru UEFA 2001/02 postoupil v 1. kole přes francouzský CS Sedan, ale ve 2. kole vypadl s řeckým PAOK Soluň. V současnosti hraje FK Příbram druhou nejvyšší soutěž. Příbramský dres oblékla řada slavných hráčů jako Ivo Knoflíček, Ivan Čabala, Rudolf Otepka, Horst Siegl, Marek Kulič, Martin Hašek, Jaromír Blažek, Daniel Šmejkal, Josef Hušbauer, Luděk Stracený, Petr Švancara, František Rajtoral, Lumír Mistr, Rudolf Skácel, Antonín Barák, Jan Rezek nebo Tomáš Zápotočný. Na trenérské lavičce se vystřídali i reprezentační trenéři Karel Jarolím, Jozef Chovanec a František Straka. Historicky starší (pátý nestarší v České republice) příbramský klub, Spartak, také známý jako Horymír, hraje nižší regionální soutěže.
  • Mužský volejbalový tým VK Příbram, založený v roce 1935, hraje od roku 1998 extraligu. Klub má přezdívku "Kocouři". Největšími úspěchy týmu jsou dva ligové bronzy z sezón 2001/02 a 2011/12. [22]Domácí zápasy hraje ve sportovní hale v ulici Legionářů. Ta byla otevřena v roce 1978 a rozšířena při rekonstrukci v roce 2005.
  • Hokejový klub v Příbrami byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy.
  • Město pravidelně hostí Příbramský půlmaraton. Rallye Příbram (dříve Rallye Vltava) byla součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je součástí mistrovství České republiky.
  • Malá kopaná hraje v Příbrami důležitou roli, v dlouhodobých soutěžích hraje téměř padesát mužstev.
  • V Příbrami se ještě nacházejí také dva kryté zimní stadiony (malá a velká hala, která je pro přibližně 5 000 diváků) a plavecký bazén (aquapark), a řada hřišť a tenisových center. Několik základních škol v Příbrami má specializované sportovní třídy a většina škol má moderní sportovní zařízení.
  • Dříve fungoval městský lyžařský areál Padák. Sjezdovka byla dlouhá 320 m s převýšením 60 m a měla jeden dospělý a jeden dětský vlek. Nyní je dlouhodobě uzavřena a pravděpodobně již nebude zprovozněna.
 
Sportovní hala a aquapark

Akce a festivaly

editovat
  • Díky!FEST
    • jedná se o festival pořádaný Oblastní nemocnicí Příbram ve spolupráci s městem. Koná se na Světový den dárců krve, 14. června. Vstupenky jsou zdarma pro zaměstnance nemocnice, dárce krve a složky IZS v Příbrami. Hlavními hvězdami jsou Slza, Pekař, Jamaron, Vojtaano, Jazz Faces a Štefan Margita s Iris Moris.
  • Fesťáczek
    • rodinný punkový festival, který se koná poprvé 20. července 2024 v Jerusalemě. Jedná se o akci plnou divokých aktivit a punkového šílenství, zaměřenou na malé rebely, rebelky a jejich rodiče. Festival nabízí různorodý program, včetně divadelních představení, hudebních vystoupení a doprovodných aktivit jako je žonglování, tatoovačka, barevné kadeřnictví, dílničky a další. Místo konání je speciálně upraveno pro příjemný a kreativní čas strávený celou rodinou.
  • Hudební festival Antonína Dvořáka
    • Je to každoroční hudební událost konaná od konce dubna do začátku června v Příbrami a okolních městech a obcích. Byl založen v roce 1969 a zahrnuje průměrně deset koncertů v různých historických a kulturních místech. Festival vznikl díky Společnosti Antonína Dvořáka a od roku 2015 ho organizuje nezisková organizace Dvořákovo Příbramsko. Na festivalu vystupují významní čeští i zahraniční umělci a orchestry. Součástí jsou také doprovodné akce pro děti a širokou veřejnost.
  • Novák Fest
    • Je to každoroční rodinná akce konaná v areálu Nového rybníka v Příbrami. Festival nabízí širokou škálu sportovních, kreativních a vzdělávacích aktivit, jako je lezení, lukostřelba, vodní skluzavka, obří nafukovací fotbal a mnoho dalších. Akce se účastní místní školy, organizace a sportovní kluby. Program zahrnuje i olympijský ceremoniál a předávání medailí. Vstup na festival je zdarma.
  • Piknik na Nováku (Foodfestival)
    • Nejlepší food festival v regionu, nabízející skvělé jídlo, vynikající chutě, výborné pití a pohodovou atmosféru.
  • Prokopská pouť
    • Prokopská pouť je každoroční hornická událost konaná na Březových Horách. Je známá svými kostýmovanými průvody, tradičními scénkami a pouťovými atrakcemi. Program zahrnuje hudební, taneční a divadelní vystoupení, trhy a historické prezentace spojené s hornictvím. Součástí je také slavnostní průvod horníků a Hutní paráda. Pro návštěvníky je možnost prohlídky Hornického muzea, kde je vstup za symbolickou jednu korunu a otevřena je i hasičská expozice v areálu dolu Marie.
  • Příbramský půlmaraton
    • Příbramský půlmaraton je každoročně konaná sportovní akce, která nabízí několik různých závodů: dětské závody, fitness běh na 3,5 km, půlmaraton pro jednotlivce a štafety. Hlavní závod, půlmaraton, má délku 21,1 km a běží se centrem města ve čtyřech okruzích. K dispozici je i štafetová varianta půlmaratonu, kde čtyři členové týmu běží každý 5,3 km. Start a prezence závodů probíhají na náměstí T. G. Masaryka, kde je také k dispozici parkování a další zázemí pro účastníky.
  • Svatohorská šalmaj
    • Svatohorská šalmaj je historická slavnost konaná na Svaté Hoře, která kombinuje dobovou hudbu, divadlo, řemesla a tradiční atmosféru. Účinkují zde muzikanti, kejklíři, kouzelníci, komedianti, tanečníci a šermíři. Akce přitahuje širokou veřejnost a má i mezinárodní účast umělců.
  • Svatohorský Downtown
    • Svatohorský Downtown je sjezdový závod na kolech konaný v Příbrami, který začíná na Svaté Hoře a končí v dolní části Pražské ulice. Trasa závodu prochází centrem města a je obklopena fanzónami pro diváky, kteří zde mohou sledovat jezdce při jejich jízdách. Akce zahrnuje bezpečnostní opatření a nabízí různé zábavné programy, včetně afterparty v klubu Šachta po skončení závodu. Podél trati jsou tři hlavní místa pro diváky s občerstvením, posezením, stánky a adrenalinovým vyžitím, a to na Svaté Hoře, na náměstí Dr. Josefa Theurera, kde se nachází tramvaj a na Václavském náměstí.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příbrami.
 
Zámek Ernestinum
 
Gotický kostel sv. Jakuba Staršího a fontána na náměstí T. G. Masaryka
 
Barokní areál Svatá Hora
  • Muzeum třetího odboje
  • Městské infocentrum se nachází v Pražské ulici.

Osobnosti

editovat
Související informace naleznete také v článcích Seznam osobností Příbrami a Seznam představitelů Příbrami.
 
Socha Antonína Dvořáka u kulturního domu

Historické osobnosti

editovat
  • Arnošt z Pardubic (1297–1364) - arcibiskup pražský, vlastník příbramského panství
  • Bohuslav Balbín (1621–1688) - spisovatel a dějepisec, žil v Příbrami
  • Jan Karel Škoda (1810–1876) - kněz, spisovatel a pedagog, narozen v Příbrami
  • František Pošepný (1836–1895) - geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami
  • Antonín Dvořák (1841–1904) - skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, kde zkomponoval svou operu Rusalka
  • Josef Theurer (1862–1927) - fyzik, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
  • Sigismund Bouška (1867–1942) - od r. 1887 příslušník benediktinského řádu, ř. k. kněz, vysvěcen 1892, čelný představitel a jeden z iniciátorů hnutí Katolické moderny
  • Hanuš Svoboda (1876–1964) - český hudební skladatel a pedagog, narozen v Příbrami
  • Hanuš Jelínek (1878–1944) - básník, překladatel a divadelní kritik, narozen v Příbrami
  • František Gellner (1881–1914) - básník, studoval v Příbrami
  • František Drtikol (1883–1961) - fotograf, narozen v Příbrami
  • Fráňa Kučera (1897–1929) - básník, prozaik a organizátor kulturního života na Příbramsku, narodil se a zemřel v Podlesí
  • Hermína Týrlová (1900–1993) - autorka animovaných filmů, narozena na Březových Horách
  • Jaroslav Soukup (1902–1989) - salesiánský misionář v Peru, botanik, narozen v Příbrami
  • Adina Mandlová (1910–1991) - herečka, zemřela v Příbrami
  • Jan Drda (1915–1970) - spisovatel, narozen v Příbrami
  • Jan Baptista Bárta (1921–1982) - kněz a minorita, vůdčí osobnost katolického disentu za komunistického režimu, narozen v Příbrami
  • Jan Čáka (1929–2018) - výtvarník, spisovatel a skaut, zemřel v Příbrami
  • Pavel Juráček (1935–1989) - filmový scenárista a režisér, signatář Charty 77, narozen v Příbrami
  • Antonín Máša (1935–2001) - filmový scenárista, režisér a dramatik, narozen ve Višňové, zemřel v Příbrami

Současné osobnosti

editovat
  • Irena Dousková (* 1964) - spisovatelka, narodila se v Příbrami
  • Tomáš Zápotočný (* 1980) - český fotbalový obránce, narozen v Příbrami
  • Pavel Nový (* 1948) - český herec, žijící v Příbrami
  • Josef Velfl (* 1956) - český historik a muzejník, ředitel Hornického muzea Příbram
  • Karel Felt (* 1957) - český žurnalista, autor několika publikací a renomovaný novinář

Partnerská města

editovat
  • V letech 1994-2022 patřilo k partnerským městům i ruské město Čechov.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. CTIBOR, Radek. Příbram má nového starostu. Stal se jím Jan Konvalinka. Příbramský deník.cz [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  5. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Příbram. 
  6. JIRKOVSKÝ, Rudolf. Historie Vysoké školy báňské v Ostravě - Nejstaršího báňského učiliště na světě. Chemické Listy. 1976, roč. 70, s. 1112–1120. 
  7. Ceplecha Z.: „Multiple fall of Pribram meteorites photographed“, Bulletin of Astron. Inst. Czechoslovakia, 12, 21-46, NASA ADS (anglicky
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 59. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 293. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 174, 175, záznam 83. Dostupné online. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1435-1439. (česky a německy)
  12. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, II. díl, Český statistický úřad, 2004
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 122, 123, 138, 274, 338, 407 a 532.
  14. Údaje o rozloze z MOS – Městských a obecních statistik Českého statistického úřadu z roku 2004
  15. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  16. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  17. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  18. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  19. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  20. Osadní výbory, město Příbram, přístup na stránku 10. 5. 2022
  21. materiál o nezaměstnanosti v okrese Příbram[nedostupný zdroj] na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
  22. O klubu. www.volejbal-pribram.cz [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  23. Partnerská města [online]. Město Příbram [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Obecné

editovat