Čechov (město)

sídlo v Moskevské oblasti v Rusku

Čechov (rusky Чехов) je město v Moskevské oblasti v Rusku. Město se nachází na řece Lopasni asi 52 km od Moskvy. Žije zde 69 028 obyvatel (2015). Status města obdrželo v roce 1954.

Čechov
Чехов
Správní budova Čechovského rajónu
Správní budova Čechovského rajónu
Čechov – znak
znak
Čechov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška170 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhCentrální
OblastMoskevská
Čechov na mapě
Moskevská oblast na mapě Ruska
Čechov
Čechov
Město na mapě Moskevské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha23,4 km²
Počet obyvatel69 028 (2015)
Hustota zalidnění2 949,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webчехов-совет-депутатов.рф
Telefonní předvolba+7 496 72
PSČ142300
Označení vozidel50, 90, 150, 190
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 19962000 a 20032013 zde sídlil hokejový klub HC Viťaz.

EtymologieEditovat

Současný název Čechov vznikl v roce 1954, kdy při příležitosti 50. výročí úmrtí ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova došlo k přejmenování vesnice Lopasňa. V nedaleké vesnici Melichovo, kde na konci 19. století Čechov žil, je literární muzeum tohoto ruského spisovatele.

GeografieEditovat

Město se nachází jižně od Moskvy, asi 50 km od Moskevského dálničního okruhu.

Podnebí je mírně kontinentální s mírně chladnými zimami a teplými, vlhkými léty. Častý přechod cyklón z Atlantiku a někdy i ze Středozemního moře vede k nárůstu oblačnosti. Průměrná teplota v lednu je asi −9 °C, průměrná teplota v červenci je asi +18 °C. Průměrná délka období bez mrazu je asi 200 dní. Půdy jsou převážně nivní a šedé lesní.

HistorieEditovat

Nejstarší historieEditovat

Území dnešního Čechova je osídleno již od neolitu. Po nejstarších obyvatelích se zde nalezly kamenné nástroje, sekery, nože a kopí. Od 8. století před n. l. až do 6. století n. l. vznikaly na místě osady patriarchálních rodových společenstvích, které již znaly oheň a vytvářely i jednoduché hrnčířské výrobky. V 10. století se zde začali usazovat slovanští Vjatiči. Na území moderního Čechova a v jeho blízkém okolí bylo nalezeno několik pozůstatků těchto slovanských vesnic.

V roce 1175 vypukla válka o nadvládu nad Vladimirsko-suzdalským knížectvím a kníže Vsevolod III. Velké hnízdo poslal svou manželku a švagrovou do Loposni, aby se vyhnuly válečnému nebezpečí. Tím se Loposňa poprvé objevila v ruských kronikách. Přelom 12. a 13. století je spojen s nekonečným drancováním, vypalováním a bitvami v Lopasni.

14. stoletíEditovat

Moskevský a vladimirský kníže Ivan I. Kalita přinesl Lopasni stabilitu a rozvoj, po své smrti odkázal Lopasňu svému synovi Andrejovi, který ale brzy zemřel na mor a Lopasňa se stala cílem nájezdů z Rjazaňského knížectví. Rjazaňci okrádali místní občany, unesli starostu Lopasni a nepropustili ho, dokud za něj nedostali z Moskvy výkupné. Rjazaňské knížectví se snažilo nejen silou k sobě Lopasňu připojit, ale i diplomacií. Když se vládce Rjazaně rozhodl bojovat po boku Dmitrije Donského proti litevskému knížeti Olgerdovi, požadoval za to připojení Lopasně k Rjazani. Ale Dmitrij Donský to odmítl a Lopasňu si ponechal.

Lopasňa a PuškinEditovat

Lopasňa je úzce spojena s Puškinovou rodinou. Po smrti ruského dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina jeho manželka Natalie Nikolajevna často se svými dětmi navštěvovala panství Lopasňa-Začatjevskoje patřící rodině Vasilčikovců. Rodina Natalie Nikolajevny žila na to tomto panství ještě na počátku 20. století. Někteří z básníkových potomků zde byli i pohřbeni.

Vedle kostela Početí sv. Anny se nachází rodinná nekropole Puškinů. Jsou zde pohřbeni potomci Alexandra Sergejeviče: jeho nejstarší syn Alexandr Alexandrovič Puškin, vnuci a pravnučka.

Moderní obdobíEditovat

V roce 1954 byla Lopasňa přejmenována na Čechov a povýšena na město.

V roce 1965 bylo sídlo městského typu Veňukovo připojeno k Čechovu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чехов (Московская область) na ruské Wikipedii.


Externí odkazyEditovat