Otevřít hlavní menu

Ludwig Förster (8. října 1797 Bayreuth13. června 1863 Bad Gleichenberg, Štýrsko) byl vídeňský architekt, urbanista, stavitel, představitel historismu.[1]

Ludwig Förster
Ludwig Förster. Lithographie von Josef Kriehuber, 1863
Ludwig Förster. Lithographie von Josef Kriehuber, 1863
Rodné jméno Christian Friedrich Ludwig von Förster
Narození 78. října 1797
Bayreuth
Úmrtí 13. června 1863
Bad Gleichenberg
Alma mater Akademie výtvarných umění
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání architekt, stavitel
Zaměstnavatel Akademie výtvarných umění ve Vídni
Ocenění Řád železné koruny III. stupeň
Manžel(ka) Marie Leopoldine, rozená Schmidt (asi 1804–1878)
Děti

dcera:Sophie (1830–1851), vdaná za Theophila Hansena; Synové: Heinrich Albert Eduard (1832–1889), stavitel; Emil Carl Gerhard (1838–1909), architekt; Moritz Carl (*1841);

Friedrich
Rodiče

otec: Christoph Förster

Matka: Friederike, rozená Höhner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Ludwig Christian Frederik von Förster se narodil v Ansbachu[p. 1] v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora v Bayreuthu. Po studiu na gymnasiu v letech 1809–1816 studoval architekturu na královské Akademii výtvarných umění v Mnichově a od dubna 1818 na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Petera Nobileho.[2] V letech 1820–1826 pracoval jako korektor u profesora Nobileho. V letech 1839-40 měl samostatnou projekční kancelář, ve které krátký čas pracoval Otto Wagner.[3] V období 1843–1846 byl profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1846-52 měl společnou praxi se svým švagrem Theophilem Hansenem. Významně se podílel na regulačním plánování Vídně a výstavbě budov (vídeňská Ringstrasse). Významně se podílel na plánovaní města Brna. V roce 1826 založil umělecký litografický ústav Artistisch-litographische Anstalt, který se zabýval vydáváním zinkografických reprodukcí. V roce 1836 založil časopis Allgemeine Bau-Zeitung (ABZ)[p. 2]. V letech 1862–1863 byl na léčení v Itálii. 13. července 1863 podlehl vleklé plicní nemoci v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.

Za svoje zásluhy získal Řád železné koruny třetí třídy[4] a byl posmrtně povýšen do šlechtického stavu.[2][5] V roce 1855 obdržel Řád čestné legie, hodnost rytíř, za výkon funkce předsedy poroty na pařížské světové výstavě.[5]

RodinaEditovat

V roce 1826 se oženil s Marií rozenou Schmidtovou z Blanska

  • Sofie (1830–1851) vdaná za Theophila Hansena, zemřela po svatební cestě u předčasného porodu.
  • Heinrich Albert Eduard Förster (1832–1889) stavitel, architekt.
  • Emil Carl Gerhard von Förster (1838–1909) architekt.
  • Fridrich spoluúčastník uměleckého litografického ústavu.
 
Arsenal ve Vídni

DíloEditovat

  • 1831 renovace Reduty, Brno[1]
  • 1839 Zinnerův cukrovar, Vídeň
  • 1853–1858 synagoga Tempegasse, Vídeň
  • 1848 návrh sídliště třípatrových domů v Leopoldstadtu, neuskutečněno[1]
  • 1858 synagoga v Leopoldstadtu, zbořena jižní část v roce 1938, severní část zničena bombardováním
  • 1853–1854 textilní továrna bratří Julia a Maxe Gomperzových, Václavská ulice, Brno[1]
  • 1854–1859 Velká synagoga v Budapešti, Maďarsko
  • 1855 Budova kasína, park Lužánky, Brno[2]
  • 1858 regulační plán Ringstraße
  • 1860 regulační plán Okružní třídy, Brno[2]
  • 1863 synagoga, Miškovec[4]
  • 1842–1844 Chotkova vila, Velké Březno, Ústí nad Labem[6]
  • Palác J. E. von Herringa z Frankensdorfu, Náměstí Svobody, Brno[7]
  •  
    Kleinův palác v Brně
    1847–1848 Kleinův palác, Náměstí Svobody, Brno, spolu s Theophilem Hansenem[2]
 
Střední škola na Jánské 22 v Brně
 
Kasíno v parku Lužánky
  • 1858–1859 stavba reálného gymnasia v místě vyhořelého minoritního pivovaru, nyní Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní, Jánská 22, Brno[2][3]
  • 1849–1855 vídeňský Arsenál, spolu s Theophilem Hansenem
  • 1849 Villa Pereira v Grafenstein
  • 1849 evangelický kostel, Gumpendorferstraße, Vídeň
  • 1861–1863 palác Todesco, Vídeň
  • 1862 dům F. L. Bittnera s figurálně zdobeným arkýřem, Křenová 20, Brno[2]
  • 1862 reálné gymnázium, Opava
  • 1862–1863 evangelický kostel, Sopron, Maďarsko
  • Rahnův palác, Rosice

SpisyEditovat

OdkazyEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ludwik Förster na polské Wikipedii a Ludwig Förster na německé Wikipedii.

PoznámkyEditovat

  1. Narozen v Ansbachu u Bayreuthu
  2. Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen für Architekten und Ingenieure byl nejvýznamnějším architektonickým časopisem v rakouské monarchii, který vycházel až do roku 1918.

ReferenceEditovat

  1. a b c d Ludwig Förster [online]. www.brno.cz [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g akad. arch. Christian Friedrich Ludwig Förster [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 
  3. a b ROSOVÁ, Romana; STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-62-2. S. 326, 91. 
  4. a b Ludwig Förster [online]. archiweb, 2015-04-30 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  5. a b SCHEIDL, Inge. Ludwig Christian Förster [online]. www.architektenlexikon.at, 2012-10-01, rev. 2014-01-22 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 
  6. Chotkova vila [online]. slavnestavby.cz [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  7. obrazová příloha [online]. Brno: Masarykova universita [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat