Rožmitál pod Třemšínem

město v okrese Příbram ve Středočeském kraji

Rožmitál pod Třemšínem (německy Rozmital nebo také Rosenthal) je město v okrese Příbram v podhůří Brd asi 15 km jihozápadně od Příbrami. Leží na konci regionální železniční trati Březnice – Rožmitál pod Třemšínem. Má přibližně 4 400[1] obyvatel.

Rožmitál pod Třemšínem
Rožmitál pod Třemšínem
Rožmitál pod Třemšínem
Znak města Rožmitál pod TřemšínemVlajka města Rožmitál pod Třemšínem
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ020B 541231
Pověřená obec Rožmitál pod Třemšínem
Obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 372 (2020)[1]
Rozloha 52,98 km²
Nadmořská výška 519 m n. m.
PSČ 262 42
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 8
Počet ZSJ 20
Kontakt
Adresa městského úřadu Náměstí 8
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
mesto@rozmitalptr.cz
Starosta Josef Vondrášek
Oficiální web: www.rozmitalptr.cz
Rožmitál pod Třemšínem
Rožmitál pod Třemšínem
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místní částiEditovat

 
360° panorama Rožmitálu
ukázat jako 360° panorama

Město Rožmitál pod Třemšínem se skládá z devíti částí na osmi katastrálních územích:

NázevEditovat

Město se jmenuje podle hradu, který, podle tehdejší módy dávat hradům německá jména, dostal název Rosenthal, v překladu „údolí růží“. Tento název se počeštil na Rožmitál. Svůj přídomek „pod Třemšínem" získal Rožmitál, aby se odlišil od jiných měst stejného jména, až v roce 1920.[2]

HistorieEditovat

Nejstarší osídlení na území města dokazují archeologické nálezy z mladší doby hradištní, z 10. a 11. století, v okolí dnešního kostela Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. První latinské písemnosti sem umisťují lokalitu Antiqua civitas – Staré město. Na začátku 13. století je opodál postaven kamenný hrad, který vznikl strategicky na vyvýšenině obklopené bažinami. Kolem pak vznikla osada, kam se přesunulo centrum osídlení a postupně se rozšířilo až do dnešní podoby.[3]

První doložená zmínka o obci pochází z roku 1265. Její vývoj je těsně spjatý s rodem Buziců se znakem kančí hlavy, který se dostal i do znaku města. Z Pánů z Rožmitálu, jak si začali říkat je často připomínána Johana z Rožmitálu, druhá choť Jiřího z Poděbrad a její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu, který vedl mírové poselství jehož cílem bylo podpořit snahu Jiřího z Poděbrad vytvořit unii křesťanských evropských států. Dalším z výrazných Pánů z Rožmitálu byl také Zdeněk Lev z Rožmitálu, který od roku 1508 zastával 15 let úřad nejvyššího purkrabí. Tento mocný muž, disponující značným majetkem žil natolik rozmařilý život, že svá zadlužená panství postupně musel prodávat a po jeho smrti byl zbytek majetku včetně rožmitálského panství postoupen věřitelům.[4] Od nich zadlužené rožmitálské panství v roce 1555 vykoupil bavorsko-rakouský šlechtic Florián Gryspek, vysoký královský úředník. Tento vzdělaný muž vylepšoval dvory, obnovil železnou huť, nechal budovat rybníky a přestavěl rožmitálský hrad na renesanční zámek. Současně stavěl své rozsáhlé zámky v Nelahozevsi a Kaceřově, na něž potřeboval obrovské sumy, které získával ze svých statků. Majetek Gryspekům dlouho nezůstal. Vnuci Florian a Jan Jiří, kteří byli majiteli rožmitálského panství se podíleli na stavovského povstání a proto byl Rožmitál obsazen vojskem Baltasara Marradase. Florián se spojil s částí Mansfeldova vojska, dobyl Rožmitál zpět a zajatou posádku Marradasova vojska poslal do Plzně. Po Bílé hoře byli Gryspekové roku 1622 odsouzeni ke ztrátě všeho majetku. Zkonfiskované panství daroval císař Ferdinand II. arcibiskupovi Arnoštu Vojtěchu Harrachovi.[5]

Arcibiskupové se na panství objevovali jen zřídka a osud poddanského města byl v moci vrchního správce. V této době jako jinde přicházela do Rožmitálu náboženská reformace, která se snaží vrátit většinové obyvatelstvo vyznávající podobojí zpět na katolickou víru. V Rožmitále se tyto snahy setkávaly s odporem, obyvatelé utíkali před jezuity do lesů, proto bylo doporučeno, aby se reformační práce posunuly na zimu, kdy bude útěk obtížný. Někteří zatvrzelejší občané konvertovali na pravou víru v zámeckém sklepení, jiní raději odešli, přesto trvalo šest let než se podařilo přivést Rožmitálské zpět ke katolické víře. Druhou rožmitálskou rebelií v roce 1738 bylo odmítnutí obyvatelstva robotovat sedm dní v týdnu. Namísto toho rozhodli že budou pracovat pouze tři dny na což vrchnost rychle zakročila. Do Březnice bylo dvěma vojenskými kompaniemi odvedeno 55 buřičů. Po krátkém soudu, který zachytil v arcibiskupském urbáři Petr Stumpf, který byl členem poroty, byl za hlavního podněcovatele vzpoury označen Bartoloměj Sadílek. Ten byl se skupinou dalších vůdců odeslán do Prahy, kde museli v okovech pracovat na opevnění města. Zbytek buřičů byl ztrestán padesáti ranami holí. Třetí událost, která opět vysloužila rožmitálským obyvatelům pověst rebelantů byla spíše ironií. Roku 1810 zemřel velmi oblíbený arcibiskup Vilém Florentin Salm-Salm, který měl Rožmitál ve velké oblibě a zasloužil se zde např. o vytvoření zámecké zahrady, která byla veřejně přístupná nebo upravení vrchu Třemšín na vyhlídku. Arcibiskupovo tělo vezli z Vídně do Prahy přes Rožmitál, kde bylo jeho tělo přes noc vystaveno v místním kostele. Rožmitálští si vzpomněli na přání milovaného arcibiskupa, být v Rožmitále pochován, a proto rozhodli, že musí být jeho přání splněno. Ihned se začalo s přípravami na pohřeb a nepomohl ani argument, že pražský arcibiskup musí být pohřben v Praze. Proto bylo posláno pro vojsko do Březnice. Přišlo třicet mužů, ale lid se nezalekl, proto bylo posláno pro další dvě kompanie, kterým se již podařilo získat tělo nebožtíka zpátky. Trestu 20 ran holí na lavici na zámeckém nádvoří opět neušli hlavní viníci a deset ran bylo vyměřeno i ženám, které byly nakonec ušetřeny. Nejtěžší trest stihl rychtáře Václava Stránského, který byl zbaven funkce a společně s hajným Kottem a sklenářem Soukupem byli odvezeni do Prahy, kde strávili několik měsíců ve vazbě.[6]

Jakub Jan RybaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Jakub Jan Ryba.

Jednou z nejvýznamnějších osobností v Rožmitále byl hudební skladatel Jakub Jan Ryba, který zde působil na přelomu 18. a 19. století. Do Rožmitálu přišel ve svých dvaadvaceti letech, aby zde nastoupil na místo kantora a regenschoriho ve zdejší škole. Právě zde vzniklo jeho rozsáhlé dílo - obrovský počet skladeb nejrůznějších žánrů, od písní a árií, oratoria, kantáty a mše. Vedle nejslavnější České mše vánoční stojí za připomenutí píseň Spi má zlatá boubelatá na slova Vojtěcha Nejedlého ze Žebráku. Ta byla jednou z nejzpívanějších písní národního obrození. Rybův život v Rožmitále byl trpký. Živil početnou rodinu a soustavně musel vymáhat své služné a deputát. Jeho moderní metody výuky, se kterými se lišil od klasických kantorů se nesetkávaly s pochopením u tehdejší konzervativní vrchnosti. Zažíval od nich ustavičná příkoří, které se jednoho dne rozhodl ukončit sebevraždou. Vzal si život 8. dubna 1815 v lesíku nad Voltuší. Poté byl jako sebevrah pochován na morovém hřbitově za městem, odkud byly až později jeho ostatky přeneseny na hřbitov ve Starém Rožmitále. Jméno po něm dostala ulice v Rožmitále a byla zde po něm pojmenována i místní základní škola a základní umělecká škola. V Podbrdském muzeu je mu věnována část expozice. Varhany, na které Ryba hrál, se stále nachází v kostele povýšení sv. kříže ve Starém Rožmitále.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[7]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932Editovat

Ve městě Rožmitál pod Třemšínem (přísl. Zalány, 2197 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, obchodní grémium, společenstvo smíšených řemesel, sbor dobrovolných hasičů, Arcibiskupská cihelna, továrna na elektromotory, cvočkařské družstvo, mlékárna, mlýn Hermina, 2 pily, pivovar Arcibiskupství, mechanická pletárna, 2 stavební družstva, stavitel, 4 strojírny, Arcibiskupská správa velkostatku.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, 4 autodopravci, biograf Sokol, 4 cukráři, drogerie, geometr, 2 hodináři, 12 hostinců, 3 hotely (Březnická, Panský dům, Plzenka), hudební škola, 3 inženýři, knihkupec, lékárna, obchod s obuví Baťa, pensionát Třemšín, Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, Spořitelní a záložní spolek pro Rožmitál, 2 zahradnictví, zednický mistr, železářství.

V obci Nesvačily (126 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožmitálu pod Třemšínem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kolář, 2 krejčí, mlýn, 2 rolníci, Spořitelní a záložní spolek pro Nesvačily, trafika.

V obci Pňovice (358 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožmitálu pod Třemšínem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, kolář, kovář, mlýn, pila, rolník, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Pňovice, trafika.

V obci Skuhrov (171 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožmitálu pod Třemšínem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 hostince, kujná huť, mlýn, pila, pražírna sladové kávy, trafika, Arcibiskupský velkostatek.

V obci Starý Rožmitál (566 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Rožmitálu pod Třemšínem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dřívím, 5 hostinců, 2 výrobny kovaných hřebíků, kolář, kovář, krejčí,mlýn, 2 obuvníci, pila, obchod se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky.

V obci Voltuš (306 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožmitálu pod Třemšínem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 2 hostince, 2 kováři, výroba dřevěných skládacích metrů, pila, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Voltuš, truhlář.

Obecní správa a politikaEditovat

Po pádu totalitního režimu, první volby v Rožmitále konané 23. listopadu 1990 vyhrála koalice Občanského fóra, KDU-ČSL a nezávislých. Starostou se stal Miroslav Hásek, který ovšem již v roce 1991 odstoupil na vlastní žádost. Jeho nástupcem byl František Liška, který setrval v úřadu starosty do roku 1998. Volby v roce 1998 vyhrál Josef Vondrášek, následně obhájil svůj mandát i v komunálních volbách v roce 2002,[18] v roce 2006,[19] v roce 2010,[20]2014,[21][22] i 2018,[23] vždy jako nestraník za KSČM. Portál idnes.cz Rožmitál označil za „komunistickou baštu“[24], neboť poslední dvě desetiletí od roku 1998 vždy vyhrála komunální volby komunistická strana. Sám Josef Vondrášek se již dvakrát vyjádřil k otázce proč se v Rožmitále neslaví státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva 17. listopadu. Podle jeho slov byla revoluce pro Rožmitálsko „poměrně velká tragédie“, protože odkud zmizel veškerý průmysl a lidé přišli o práci.[24][25] Třicetileté výročí od sametové revoluce se v roce 2019 se slavilo i v Rožmitále. Skupina studentů za podpory aktivních občanů, spolku Rožmitálský zámek a města Rožmitál pod Třemšínem uspořádala na zámku výstavu zaměřenou na život za komunismu a vzpomínky na sametovou revoluci.[26]

Starostové a předsedovéEditovat

  • Adolf Růžička (1906–1908)
  • Karel Jareš (1946–1948)
  • Josef Bláha (1948–1953)
  • Bedřich Eisenreich (1953–1958)
  • František Petráň (1958–1960)
  • Václav Krejzar (1960–1964)
  • Jan Štok (1964–1971)
  • Jiří Plachý (1971–1980)
  • Jaroslav Friedrich (1980–1989)
  • Miroslav Hásek (OF) (1990–1991)
  • František Liška (KDÚ-ČSL) (1991–1998)
  • Josef Vondrášek (nestr. za KSČM) (od roku 1998)

Znak a vlajkaEditovat

Není známo kdy a kým byl znak městu udělen, možné je, že se tak stalo v 15. stol. na přímluvu Zdeňka Lva z Rožmitálu. Městský znak tvoří modrý štít se stříbrnou kruhovitou hradbou z kvádrů zakončenou cimbuřím, za ní uprostřed stojí stříbrná čtyřhranná věž s cimbuřím o třech zubech, s červenou valbovou střechou a s párem zlatých makovic. Na věži zavěšen zlatý štítek s uťatou kančí hlavou s červeným vyplazeným jazykem (znak Lvů z Rožmitálu).[27]

Členství ve sdruženíchEditovat

Rožmitál pod Třemšínem je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Je členem spolku MAS Podbrdsko, jehož cílem MAS a jejích členů je rozvíjet venkovský region za pomoci dotací ze Strukturálních fondů EU z národních Operačních programů a dalších zdrojů. Také je členem sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.[28]

DemografieEditovat

Počet obyvatel oproti roku 1869 stoupl roku 1880 (o 194 obyvatel). Následně došlo k výraznému vzrůstu v roce 1900 (o 359 obyvatel) a následně počet obyvatel klesal až do roku 1930. Od roku 1950 počt obyvatel vzrůstal až do roku 1991, kdy začal klesat. Slabý vzrůst zaznamenal až rok 2011 (0 10 obyvatel). Počet domů pravidelně vzrůstal od roku 1900 až do roku 1980 kdy došlo o poklesu (o 21 domů). Výrazný nárůst počtu domů nastal v roce 1991 (o 195 domů). Vývoj počtu obyvatel v obci a počet domů je uveden v tabulce:[29]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5082 5276 4856 5215 5037 4546 4300 3608 3825 4119 4578 4518 4357 4367
Rozdíl počtu obyvatel +194 −420 +359 −176 −491 −246 +308 +215 +294 +459 −60 −161 +10
Počet domů 712 765 752 782 800 806 870 954 963 1002 981 1176 1227 1319
Rozdíl počtu domů +53 −13 +30 +18 +6 +64 +84 +9 +39 −21 +195 +51 +92

Složení obyvatelEditovat

V roce 2018 zde žilo 4 375 obyvatel z toho 2164 mužů 2211 žen. Průměrný věk zde byl 45,4 let – u mužů 43,1 let, u žen 47,6 let.[30] Při sčítání obyvatel v roce 2011 se z 4367 obyvatel nejvíce hlásilo k české národnosti (2928 obyvatel), dále k slovenské národnosti (64 obyvatel). Z dalších národností byli zastoupeni Moravané, Slezané, Němci, Ukrajinci a Vietnamci. [31]

NáboženstvíEditovat

V obci sídlí římskokatolická farnost náležející do vikariátu Písek českobudějovického děkanátu. Ve městě působí od roku 2016 administrátor R.D. Mgr. Petr Misař. Farním kostelem je kostel Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. Ve městě se nachází také filiální kostel svatého Jana Nepomuckého, kde se kvůli jeho výhodnější poloze koná více bohoslužeb. Dle sčítání z roku 2011 se k víře hlásí 826 osob, z toho 319 se nehlásí k žádné církvi. Mezi věřícími se nejvíce hlásí k římskokatolické církvi (388 osob). Mezi dalšími zastoupenými církvemi je Československá husitská církev (18 osob), Českobratrská církev evangelická (9 osob), Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (2 osoby) a Pravoslavná církev v českých zemích (1 osoba).[31]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rožmitále pod Třemšínem.

ZámekEditovat

 
Jóga na nádvoří zámku, 2019
 
Kaple svaté Anny
 
Kostel svatého Jana Nepomuckého před přestavbou na fotografii od Adolfa Růžičky
 
Radnice
Podrobnější informace naleznete v článku Rožmitál pod Třemšínem (zámek).

Renesanční zámek vzniklý přestavbou staršího gotického hradu byl před rokem 1948 majetkem pražského arcibiskupství, po únorovém převratu byl zestátněn. Do začátku 70. let 20. století zámek užívaly Československé státní lesy, které zde zřídily byty pro zaměstnance a kanceláře. V roce 1974 byl zámek převeden do majetku města, které začalo s nutnými opravami. K otevření zámku pro veřejnost ale nikdy nedošlo kvůli změnám ve vedení města. V roce 1990 byl zámek vrácen Arcibiskupství pražskému, jenž však nemělo prostředky na jeho opravu, proto hledalo soukromého investora. Tím se stal americký právník Roderick Marshall a jeho nově založená společnost Trinity Coop. Marshall se sta většinovým majitelem a 20% zůstalo Arcibiskupství. Nový investor navázal na započaté opravy a dokončil opravy sgrafitové výzdoby na věži, kde byl také zbudován nový ochoz. Také dokončil renovaci domku správce. Poté práce na zámku utichly.[32] V roce 2011 Arcibiskupství pražské převedlo svůj podíl na firmu The Spalena Company jejíž majitelkou je Zuzana Mruškovičová. V průběhu dalších let zámek chátral, zřítila se přilehlá stodola a propadla se střecha na objektu bývalého pivovaru, za což byl majitel pokutován památkovým ústavem. Změna nastala v roce 2018 kdy se podařilo navázat s majiteli opět kontakt, díky otevřenému dopisu a petici s pomocí organizace Czech National Trust. Na zámku působí nový spolek, který se snaží obnovu a zpřístupnění zámku veřejnosti. Zámek je v letní sezóně otevřen každou sobotu a v rámci kulturních akcí.[33]

Kaplička svaté AnnyEditovat

Byla postavena u mostu pod zámeckou věží roku 1765 za arcibiskupa Antonína Petra hraběte Příchovského. Kaple byla zasvěcena sv. Anně a opratřena sousoším svaté Anny vyučující pannu Marii, oltářem a starou ručně kovanou mříží, která je údajně přenesena ze zámecké kaple. Socha svaté Anny z lipového dřeva je dnes umístěna v Podbrdském muzeu.

Kostel svatého Jana NepomuckéhoEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem).

Filiální kostel svatého Jana Nepomuckého na náměstí nechal postavit arcibiskup František Ferdinand Khünburg v roce 1729 podle projektu Carla Canevala na místě, kde pravděpodobně stával gotický kostel, který podlehl požáru. Kostel byl v letech 1904–1905 radikálně přestavěn podle plánů Josefa Fanty. Z původní podoby kostela se zachovalo pouze zdivo kostelního kůru, kde zůstala i deska osazená roku 1852 s výrokem Jakuba Jana Ryby: Abys byl lepším, pozoruj denně tvé činny a zkoumej je! Z původních zvonů kostela se dochoval pouze umíráček s obrazem sv. Barbory z roku 1730 a stejně starý zvonek u sakristie.

Kostel Povýšení svatého KřížeEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Povýšení svatého Kříže (Starý Rožmitál).

Farní kostel Povýšení svatého Kříže patří k nejstarším památkám města. Nachází se na pahorku ve Starém Rožmitále, kde bylo původní osídlení tzv. Staré město. Pravděpodobně se zde původně nacházelo pohanské obětiště, kde byl později postaven gotický kostel. O jeho založení stejně jako o prvním osídlení se nedochovaly žádné záznamy. Gotické portály, objevené při opravách kostela v 70. letech 20. století, jsou odborníky datovány do let 1230–1240. Kostel byl tedy pravděpodobně postaven v první čtvrtině 13. století. V letech 1729–1731 za působení faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického (†1737) byl kostel přestavěn do barokní podoby, zrušen boční vchod, rozšířen kůr, věž byla přistavěna k chrámové lodi. Věž byla zakončena cibulovitou šindelovou bání. Ke kostelu se kdysi přimykal starý hřbitov, jenž sloužil jako hřbitov farní do roku 1854. Tehdy byl pro nedostatek místa zrušen. Zřízen byl nový hřbitov, tentokrát dál od kostela. Starý hřbitov dnes připomínají jen závěsné desky a pomník faráře Šolleho. V kostele se nacházejí také původní barokní varhany z roku 1750, postavené varhanářem Martinem Palečkem. Na tyto varhany hrával skladatel a autor České mše vánoční, Jakub Jan Ryba.

RadniceEditovat

Radnice vznikla na místě původního měšťanského domu. Její dnešní jádro pochází z roku 1837. Na radniční věž byly tehdy přeneseny hodiny ze staré, zrušené brány, která se dříve nacházela dole pod náměstím v Palackého ulici. Dříve jednopatrová budova byla přistavěna o další patro roku 1936. Tehdy byla také rozšířena západním směrem. V této době zde sídlilo poštovní a telegrafní úřad, Husovy knihovny města Rožmitála, muzejní skladiště, zasedací síň, kancelář s archivem a nacházely se zde také byty strážníků, byt tajemníka a šatlava. Dalších oprav se radnice dočkala v 70. letech, kdy se povedlo zmodernizovat všechny prostory a byl zrekonstruován i exteriér radnice. Ve dvoře radnice byla zřízena sauna, klub důchodců a prostory pro další služby. [34]

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V okolí se pak nachází několik přírodních památek:

SpolečnostEditovat

 
Podbrdské muzeum otevřené od roku 2010
 
Slavnost královny Johanky (2019)

KulturaEditovat

Podbrdské muzeumEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Podbrdské muzeum.

Podbrdské muzeum se nachází v blízkosti radnice v ulici Palackého. Stálé expozice jsou věnovány Jakubu Janu Rybovi, šlechtickému rodu Lvů z Rožmitálu a lidovému umění a řemeslu na Rožmitálsku. Součástí je největší sbírka vyřezávaných erbů v Čechách, chrám sv. Víta ze stébel žitné slámy v měřítku 1:60 a soukromá sbírka historický vozů značky převážně značky Aero.

Cvokařské muzeumEditovat

Malé muzeum ve Starém Rožmitále se nachází v domě č.p. 74 v bývalé cvokařské dílně. Expozice se věnuje tradičnímu cvokařskému řemeslu. Lze zde nalézt také informace o Starém Rožmitále. Muzeum je volně přístupné od jara do podzimu.

Slavnost královny JohankyEditovat

Od roku 2002 se každoročně druhou sobotu v červnu koná Slavnost královny Johanky. Událost připomíná historii významného rodu spjatého s historií města. Hlavním programem slavnosti je historický průvod, po kterém následuje proslov královny Johanky a udělování řádu významným občanům města. Po celý den se ve městě konají trhy, hry pro děti, divadlo, ukázky lidových řemesel a šermířské klání. Oblíbenou tradicí se stal závod s kancem, kdy soutěžící musí s kancem na zádech uběhnout závodní trasu v co nejkratším čase. Odměnou pro vítěze je sud piva.

SportEditovat

Sídlí zde Tělovýchovná jednota Spartak Rožmitál, která má v současnosti[kdy?] okolo 600 členů v šesti sportovních oddílech: ASPV, kopaná, národní házená, stolní tenis, tenis a turistika. Dále tu funguje florbalový klub FBK Ježci Rožmitál.

OsobnostiEditovat

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Z města vychází silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Olbramovice, město protíná silnice I/19 Nezvěstice - Rožmitál pod Třemšínem - Březnice - Milevsko - Tábor, do města vede silnice II/191 Radošice - Starý Smolivec - Rožmitál pod Třemšínem.
  • Železnice – Do města vede železniční Trať 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1899. Na území města leží koncová železniční stanice Rožmitál pod Třemšínem a železniční zastávka Skuhrov pod Třemšínem.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Březnice, Dobříš, Mirovice, Nepomuk, Plzeň, Praha, Příbram, Sedlčany.
  • Železniční doprava – Po trati 204 jezdilo v pracovní dny 8 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.

TuristikaEditovat

  • Do města vede cyklotrasa č. 8190 Bohutín – Láz – Nepomuk – Rožmitál pod Třemšínem
  • Z města vycházejí turistické trasy:
    • červeně značená trasa Rožmitál pod Třemšínem – Hutě pod Třemšínem – Třemšín
    • modře značená trasa Rožmitál pod Třemšínem – Vysoká u Příbramě – Příbram
    • zeleně značená trasa Rožmitál pod Třemšínem – Buková – Hutě pod Třemšínem.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • PRÁŠIL, Petr. Rožmitálsko na starých pohlednicích a fotografiích. Hostivice: BARON, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86914-37-4. 
  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. 
  • HÁSEK, Jindřich. Kouzelné město Rožmitál. Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem: Jindřich Hásek, 2004. 75 s. ISBN 80-903447-1-2. 
  • HÁSEK, Jindřich. Kouzelné město Rožmitál 2. Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem: Jindřich Hásek, 2004. 128 s. ISBN 80-903447-6-3. 
  • ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. Město Rožmitál pod Třemšínem: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1988. 285 s. (česky) 

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Z historie [online]. rozmitalptr.cz/ [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  3. ČÁKA, Jan. Brdské toulání. 1. vydání. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. Kapitola Erb s kančí hlavou, s. 1-20. 
  4. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 52-60 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Páni z Rožmitála, s. 60-65. 
  5. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Rytíři Gryspekové z Grispachu na Rožmitále, s. 60-65. 
  6. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Arcibiskupové pražští pány na Rožmitále, s. 65-73. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1492-1493. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 908. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1059. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1550. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1599. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)
  18. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Příbram, Obec: Rožmitál p.Třemšínem, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2002 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Příbram, Obec: Rožmitál pod Třemšínem, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Příbram, Obec: Rožmitál pod Třemšínem, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-11-15]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Příbram, Obec: Rožmitál pod Třemšínem, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. 
  22. Výpis usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Rožmitálu pod Třemšínem ze dne 10.11.2014 [online]. Město Rožmitál pod Třemšínem, 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. 
  23. Výsledky pro obec Rožmitál pod Třemšínem [online]. idnes.cz [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  24. a b Rožmitál. Město, kde vládnou komunisté, 17. listopad neslaví [online]. idnes.cz, 2010-11-18 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  25. Kde se pád režimu neslaví [online]. Česká televize, 2018-11-17 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  26. NASSOVÁ, Jaroslava. Třicáté výročí sametové revoluce oslavovali i v Rožmitále pod Třemšínem [online]. Příbramský deník, 2019-11-19 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  27. Městský znak (Rožmitál pod Třemšínem, Česko) [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  28. Seznam členů Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. rozmitalptr.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  29. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  30. Rožmitál pod Třemšínem, Stav obyvatel - statistika [online]. kurzy.cz [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  31. a b Rožmitál pod Třemšínem [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  32. http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/rozmital_zamek_zricenina200707.html
  33. Zámek Rožmitál pod Třemšínem [online]. Prázdné domy [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  34. Radnice [online]. www.rozmitalptr.cz. Dostupné online. 
  35. viz oficiální životopis, dostupné: http://www.apha.cz/miloslav-kardinal-vlk/ (navštíveno 2. 8. 2008)

Externí odkazyEditovat