Otevřít hlavní menu

Jan Karel Škoda

český spisovatel a římskokatolický duchovní

Jan Karel Škoda (15. května 1810, Příbram[1]31. prosince 1876, Praha[2]) byl český římskokatolický kněz a spisovatel.

Jan Karel Škoda
Jan Karel Škoda (kreslil Petr Maixner)
Jan Karel Škoda (kreslil Petr Maixner)
Narození 15. května 1810
Příbram
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. prosince 1876 (ve věku 66 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Patří mezi zapomenuté příbramské spisovatele. Během života a krátce po smrti byl však známou a všeobecně uznávanou osobností, postupem času se však na jeho dílo zapomínalo a dnes je jeho jméno známo pouze odborníkům.

Škoda se narodil v Příbrami v rodině kováře v Plzeňské ulici a prožil zde své dětství a dospívání. Na jeho životní osud měl největší vliv jeho strýc z matčiny strany, příbramský kaplan a vlastenec František Jabulka, žák Bernarda Bolzana. Jabulka inspiroval Škodu ke studiu a pro rozhodnutí věnovat se dráze duchovního. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze vstoupil Jan Karel Škoda do kněžského semináře, kde jej nejvíce ovlivnil František Schneider, další Bolzanův žák. Budoucí Páter Škoda tak byl důkladně seznámen Bolzanovými osvíceneckými myšlenkami, zejména v oblasti vzdělávání mládeže, šíření osvěty a mírnění bídy chudých obyvatel, které přijal za své.

Po vysvěcení na kněze v roce 1832 se Škoda stal kaplanem v Počaplech u Berouna, později v Praze, u P. Marie před Týnem. Když byla v roce 1848 založena česká hlavní škola s učitelským ústavem, stal se zde Škoda katechetou a profesorem pedagogiky a katechetiky pro české posluchače bohosloví. České škole věnoval značné úsilí a vychoval v ní velké množství svých pokračovatelů, vlastenecky smýšlejících kněží.

V roce 1868 byl z politických důvodů ze školství propuštěn, nabízené místo na venkovské farnosti odmítl a skončil s nepatrnou penzí bez stálého výdělku. V této době naplno rozvinul své literární ambice, ale i organizační a řečnické schopnosti, zejména formou přednášek pro české učitelstvo. Velké úsilí věnoval Škoda po celý svůj život také záchraně historických památek, např. organizoval záchranu Týnského chrámu v Praze a hradu Karlštejna. Proslul též svým vztahem ke knihám a knihovnám, je o něm známo, že rozdal více než 30 tisíc knih a založil 20 knihoven, vesměs školních, často ze svých vlastních prostředků.

Zemřel v Praze a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově[3] mezi mnoha českými osobnostmi.

DíloEditovat

Literární kariéru zahájil Jan Karel Škoda krátkými texty do časopisů Květy a Přítel mládeže, později publikoval i samostatně. Jeho dílo bylo do značném míry podřízeno jeho pedagogickému zaměření, obracel se především k mladšímu čtenáři, dětem a dospívajícím. Psal nejen beletrii, ale také učebnice, příručky a náboženské texty. Překládal též z němčiny krátké povídky.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jan Wagner: Jan Karel Škoda (1810-1876), Literární pozůstalost (fragment),  Literární archiv Památníku národního písemnictví, Edice inventářů číslo 245, Praha 1972
  • Upomínka na slavnostní odhalení desky P. J. Škody, rodáka Příbramského, velezasloužilého kněze a paedagoga, vydal Antonín Ferdinand Guttwirth, Příbram, 1886

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matrika zemřelých, sv. Havel, 1871-1905, snímek 48
  3. hrob Jana Karla Škody na Vyšehradském hřbitově v Praze

Externí odkazyEditovat