Bubeneč

část hlavního města Praha

Bubeneč (německy Bubentsch, česky dříve Přední Ovenec) je městská čtvrť Prahy a katastrální území na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Patří sem i fotbalový stadion Sparty a část Vítězného náměstí. Většina katastru Bubenče – 52 % – patří do obvodu a městské části Praha 7,[2] ale většina zastavěné plochy leží v obvodu a městské části Praha 6,[3] (v Praze 7 leží především Stromovka). V letech 19041921 byl Bubeneč samostatným městem, pak byl připojen k Praze.

Bubeneč
Úřad městské části Praha 6
Úřad městské části Praha 6
Lokalita
Městská část Praha 6 a Praha 7
Správní obvod Praha 6 a Praha 7
Obec Praha
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 20 647 (2011)[1]
Počet domů 1 035 (2011)[1]
Počet ZSJ 7
Bubeneč na mapě
Bubeneč
Bubeneč
Další údaje
Kód části obce 490024
Kód k. ú. 730106
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický přehledEditovat

 
Nejstarší keramika z Bubenče v Muzeu hlavního města Prahy
 
Historický znak Bubenče

Bubeneč, původně nazývaný Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části Troja), je poprvé připomínán roku 1197. Dne 26. října 1904 získala obec Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na používání znaku však Bubeneč obdržel až 17. února 1905.

Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a Praha 7.

V posledních letech se v ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách odkryly zajímavé archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky pravěkého osídlení zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku 20. století se jednalo o převážně zemědělskou oblast.

Původ jménaEditovat

Jméno Bubeneč je rodu mužského (skloňuje se podle vzoru stroj), ale pravidla českého pravopisu umožňují používání i rodu ženského.[4]

Dnešní název Bubeneč je založen na německé výslovnosti (Bubentsch) českého „Vovenec“[5] nebo odvozen od názvu blízké obce Bubny (dnes součást katastru Holešovic),[4] která se nacházela na předmostí dnešního Hlávkova mostu a jejíž katastr zahrnoval i dnešní Letenské sady. Název Ovenec se na Bubeneč oficiálně změnil až v roce 1880.[6]

PopisEditovat

 
Kostel sv. Gotharda, pozůstatek starého Bubenče

Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého Bubenečského nádraží (sloužícího už jen jako výhybna), ve středu čtvrti na západním okraji Královské obory (Stromovky). Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. poloviny 19. století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. Lannovy vily se sbírkami starožitností, Suchardovy) vily nebo domů, ve kterých bydleli malíři Max Švabinský (Na Zátorách 172) nebo na Zátorce Karel Svolinský. Dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou (na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče zaujímá především lesopark Královská obora neboli StromovkaMístodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla vyhrazena pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 a výstavně-zábavným areálem zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Výstaviště je ale od Bubenče stavebně odtrženo a těsně přiléhá k Holešovicím. Jihovýchodní část Bubenče zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie výtvarných umění.

HraniceEditovat

Další fotografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2016 [cit. 2016-02-17]. Kapitola Poloha a rozloha. Dostupné online. 
  3. Mapa Prahy – základní [online]. T-mapy, 2006 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-13. 
  4. a b Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2016 [cit. 2016-02-17]. Kapitola Od Ovence k Bubenči. Dostupné online. 
  5. Pytlík Radko: O Bubenči a okolí. Emporius, Praha 2004. S. 8
  6. Pytlík (2004), s. 10

LiteraturaEditovat

  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Bubeneč, s. 179-185. [nedostupný zdroj]
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec pražská, 1911. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21. S. 47-461.
  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost bubenečská, s. 170-182. [nedostupný zdroj]
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bubeneč, s. 92-94. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat