Otevřít hlavní menu

Terčino údolí

národní přírodní památka v Česku

Terčino údolí (také Terezino údolí nebo Tereziino, německy Theresiental) je romantický krajinný park a národní přírodní památka v údolí říčky Stropnice nalézající se cca 1 km od Nových Hradů. Park včetně staveb a krajinářských prvků je současně chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Terčino údolí
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Umělý vodopád v Terčině údolí
Umělý vodopád v Terčině údolí
Základní informace
Vyhlášení 19. února 1949
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Nadm. výška 500 − 540 m n. m.
Rozloha 138,29 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres České Budějovice
Umístění Svébohy, Údolí
Souřadnice
Terčino údolí
Terčino údolí
Další informace
Kód 444
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Obsah

VznikEditovat

Romantický krajinný park (tzv. anglický park) v údolí říčky Stropnice nechal vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy roku 1756 na popud své manželky, hraběnky Terezie Buquoyové, po níž je park dnes také pojmenován. V době založení byl nazýván Valloncherie. Park vznikl v místech bažantnice, založené roku 1667. Práce na budování parku řídil zahradník Ignác Fnoika.[2] Původní rozloha parku byla 68,8 ha.[3]

Charakter parkuEditovat

Podoba parku vychází z tehdy módních romantických myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua o pobytu ve volné a nespoutané přírodě. Na základě týchž myšlenek vznikly v té době v Čechách také další podobné krajinné parky, například v Krásném Dvoře, Veltrusech, Vlašimi či moravské Lednici.

Podobně jako ve zmíněných parcích byl i v Tereziině údolí doplněn park mnoha romantickými stavbami. V letech 178897 byla vybudována empírová budova „lázní“ nazvaná Venzelbau (podle stavebníka Václava Buquoye později Neugebau, česky Lázničky), v roce 1803 byl postaven Modrý dům, ve kterém hraběnka až do roku 1817 trávila letní měsíce. Park byl také stále obohacován řadou drobných architektonických a sochařských objektů, jakýchsi „pomníčků“, obsahujících poetické texty a zpravidla opěvující přátelství.[2]

Roku 1817 byl zřízen umělý vodopád vysoký zhruba 20 m, roku 1852 byla postavena tzv. Švýcarská chata a roku 1860 byly přestavěny hamerský dům a dům kolářův ve stylu anglické neogotiky.[2]

Vedle stromů přirozeně v údolí rostoucích byl park osázen také exotickými dřevinami. Například u Modrého domu jsou dodnes dochovány přes 15 m vysoké cypřiše. Mezi další dřeviny patří vejmutovky a douglasky. Z místních dřevin je třeba zmínit řadu velmi starých stromů, především dubů. Mnohé z nich zde rostly už před vznikem parku, nejstarší exemplář (konkrétně jde o dub letní) s obvodem kmene 730 cm zde roste už zhruba 500 let.

Současná podoba parkuEditovat

Ještě na počátku 20. století byl park poměrně dobře zachován a udržován, jak dokládá popis A. Cechnera.[2] Roku 1936 byl park výrazně poškozen povodní, při níž byl mj. prakticky zničen Modrý dům, z něhož zbyly pouze trosky dvou obvodových stěn.

Od roku 1949 je park chráněn jako národní přírodní památka, kromě toho podléhá park i objekty v něm dochované také památkové ochraně. Přesto byl park i zmíněné stavební objekty v době socialismu udržován nedostatečně a mnohdy i problematickým způsobem. Mnohé stavby byly obnoveny až v posledních letech, drobný architektonický mobiliář z části zcela zanikl.

V parku je zřízen v roce 2007 rekonstruovaný okruh naučné stezky o délce 5 km. Současná rozloha parku je 138,3 ha.[3]

Na okraji Tereziina údolí je vybudována vodní nádrž Humenice, která zabraňuje devastujícím povodním v parku. V její blízkosti se nachází dobře zachovalá pozdněgotická tvrz Cuknštejn.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-03]. Identifikátor záznamu 147388 : městské lázně Terčino údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Cechner, A.: Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese kaplickém, Praha 1920, s. 304–105.
  3. a b Informace o parku na webu Novohradské hory

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat