Souhvězdí Blíženců

Blíženci (latinsky Gemini - dvojčata, symbol , Unicode ♊) jsou jedním ze souhvězdí zvěrokruhu a nacházejí se na severní obloze. Souhvězdí Blíženců leží částečně v Mléčné dráze. Je nejlépe pozorovatelné na zimní obloze a lze ho nalézt mezi souhvězdím Býka, které leží západně, a Raka, ležícím východně od Blíženců. Dalším možným způsobem jak najít toto souhvězdí, je postupovat ve směru spojnice hvězd β a α souhvězdí Orionu, která míří ke hvězdám Castor a Pollux v Blíženci.

Souhvězdí Blíženců
Souhvězdí Blíženců
Latinský název	Gemini
Latinský genitiv	Geminorum
Latinská zkratka	Gem
Rektascenze	6 h až 8 h 10 m
Deklinace	9,8° až 35°
Rozloha	514 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+90° až -73°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Únor
Počet hvězd jasnějších než 3m	4
Nejjasnější hvězda	Pollux (β Gem) (1,1m)
Sousední souhvězdí	Rys Vozka Býk Orion Jednorožec Malý pes Rak

Původ jména

Toto souhvězdí představuje dvojčata Castora a Polydeuka (Polluka), kteří pluli s Iásónem a argonauty pro zlaté rouno. Otcem Polydeuka byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu, zatímco Castorův otec byl Ledin manžel, spartský král Tyndareós. Oba se vylíhli z vejce. Polydeukes se od bratra lišil tím, že byl nesmrtelný a po smrti svého bratra směl vstoupit na Olymp. Tam ale prosil Dia, aby směl jeden den trávit na Olympu a druhý den s bratrem v podsvětí. Za odměnu je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženců. Dvě nejjasnější hvězdy se proto jmenují Pollux a Castor. V římské mytologii byly hvězdy pojmenovány podle Romula a Rema.

Grafická vizualizace

Diagram cesty ke spojení hvězd v souhvězdí Blíženců. Je vidět dvojčata držící se za ruce.

Hvězdy v tomto souhvězdí mohou být alternativně spojeny tak, že vzniknou postavy dvojčat držící se za ruku.

Dvojče vpravo je Kastor, jehož nejjasnější hvězdou je Castor (alfa Geminorum) s magnitudou hodnoty 2 a představující Kastorovu hlavu. Vlevo od něj je Polux, jehož nejjasnější hvězda beta Geminorum (známější jako Pollux) představuje také jeho hlavu.

Zbytek Polluxovy hlavy je představován hvězdou upsilon Geminorum, Polluxova pravá ruka pak hvězdou iota Geminorum, zatímco levá hvězdou kappa Geminorum: všechny tyto tři hvězdy mají magnitudu velikosti 4. Poluxova pánev je představovaný hvězdou delta Geminorum, Polluxovo pravé koleno zeta Geminorum, Poluxova pravá noha pak gamma Geminorum, Polluxovo levé koleno lambda Geminorum a Poluxova levá noha xi Geminorum. Gamma Geminorum je hvězdou druhé magnitudy, zatímco delta a xí Geminorum třetí magnitudy.

Kastorova pánev je představována hvězdou tau Geminorum, Kastorova levá ruka iotou Geminorum (kterou sdílí s Poluxem), Kastorova pravá ruka thetou Geminorum: všechny tyto tři hvězdy jsou čtvrté magnitudy.

Kastorova pánev je představována hvězdou epsilon Geminorum, levá noha Ný Geminorum, pravá noha hvězdami mí Geminorum a eta Geminorum: hvězdy epsilon, mí a eta Geminorum jsou třetí magnitudy.

Objekty v souhvězdí Blíženců

Významné hvězdy

• β Geminorum (Pollux) – Červený obr, 1,1 ^m, 34 světelných let od Slunce.
• α Geminorum (Castor) – Vícenásobný systém. Jasnost hlavní hvězdy je 1,9 ^m. 42 světelných let od Slunce.
• γ Geminorum (Alhena) – Modrobílý podobr zářící jasností 1,9^m. 105 světelných let od sluneční soustavy.
• δ Geminorum (Wasat) – Dvojnásobný systém – bílá hvězda (3,5 mag) a oranžový trpaslík (8,2 mag). 59 světelných let od Slunce.
• ε Geminorum (Mebsuta) – Žlutý veleobr vzdálený 900 sv. let od Slunce zařící jasností 3,5 ^m.
• ζ Geminorum – Proměnná hvězda s periodou 10,2 dne. Jasnost se pohybuje v rozmezí 3,6-4,2 magnitudy. 1200 světelných let od Slunce.
• η Geminorum (Propus) – Trojnásobný systém rudých a žlutých obrů (jedna z hvězd je proměnná), jasnost hvězd je 3,1^m-3,9^m+6,5^m.

Hvězdokupy

• M35 – Otevřená hvězdokupa, 2800 světelných roků od Slunce, 5,1 mag.
• NGC 2158 – Otevřená hvězdokupa vzdálená 16000 světelných roků, 8.6 mag

Mlhoviny

• IC 443 Medúza – Difúzní mlhovina, zbytek po supernově. 5000 světelných let od Slunce s jasností 12,0 mag.
• IC 444 – Reflexní mlhovina.
• NGC 2371 – Planetární mlhovina vzdálená od Slunce 4400 světelných let, s 13. magnitudou.
• NGC 2392 – Planetární mlhovina vzdálená 3000 světelných let od Slunce s jasností 9,1 mag.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blíženci na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Blíženci ve Wikislovníku
• astronomický server Pedagogické fakulty ZČU
• Souhvězdí severní oblohy

Publikace

• RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
• Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha

Galerie

• 

  Hvězdokupa M 35

• 

  NGC 2371

• 

  Mlhovina Eskymák

• 

  Zjevující se Blíženci

• 

  Hvězdy Blíženců

• 

  Kresba Blíženců zhotovená Heveliem

Portály: Astronomie

Autoritní data: GND: 4068272-9 | LCCN: sh2001008307 | WorldcatID: lccn-sh2001008307