Znamení zvěrokruhu, 16. století

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak (řecky ζῳδιακός, latinsky zodiacus), je myšlený pás ±8° (16°)[1] na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny známé planety Sluneční soustavy (včetně později objevených – Uranu a Neptunu; trpasličí planeta Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili před třemi až čtyřmi tisící lety zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení.[2]

Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na zvěrokruhu v toto datum a čas. Výchozím bodem zvěrokruhu (začátkem 1. znamení) je jarní bod a znamení Beran. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně kryla.[2] Od dob Hipparcha se zvířetníková znamení v důsledku precese zemské osy posunula od zvířetníkových souhvězdí zhruba o jedno.[3][4]

Obsah

ČleněníEditovat

Rozlišuje se:

  • zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese zemské osy o jedno souhvězdí zhruba za 2 150 let a do původní polohy se vrátí asi za 25 800 let.[5] Vlivem precese se v současnosti do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoše, které však nebývá považováno za jeho součást.[2]
Podrobnější informace naleznete v článcích Západní astrologie a Sideralistická astrologie.

Je nutné zdůraznit, že pojmy zvířetníková (zodiakální) znamení a souhvězdí neznamenají totéž. Zvířetníková (zodiakální) souhvězdí jsou:

  • souhvězdí, která alespoň zčásti zasahují do pásu zvěrokruhu, který sahá 9° na sever a na jih od ekliptiky,
  • souhvězdí, kterými prochází ekliptika; kromě výše zmíněných souhvězdí sem patří ještě Hadonoš.

O souhvězdích, která byla dříve vymezena na obloze jen nejasně, rozhodl v roce 1930 Mezinárodní astronomický kongres, který přesně rozparceloval oblohu na 88 souhvězdí, jejichž definice je stále používána (každá hvězda na obloze tedy nyní patří do určitého souhvězdí). Z toho důvodu dnes souhvězdí, jimiž prochází Slunce, nemají z pohledu astronomie stejné velikosti, a tedy Slunce v nich setrvává nestejnou dobu (na rozdíl od představy astrologie). Zatímco souhvězdím Panny projde Slunce dnes téměř celým, souhvězdí Štíra se jen letmo dotkne.[2]

Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. To nesouvisí se slovním základem zōon — zvíře, ale spíše zoé — oduševnělá bytost. Původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší.

HistorieEditovat

Zodiak je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je zřejmě modifikací babylonského zvěrokruhu známého z katalogu MUL.APIN, který vznikl kolem roku 1000 př.n.l. Mnoho souhvězdí lze vystopovat až do starobabylonské říše (počátek 2. tisíciletí př.n.l). Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie. Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).

Přehled znamení zvěrokruhuEditovat

Tradiční astrologický zvěrokruhEditovat

Rozdělení zodiakálního pásu na 12 stejných dílů.

č. symbol délka tropický zvěrokruh[6] dnů latinský název česky řecký název sanskrtský název sumero-babylonský název[7]
1 21. 3. – 20. 4. 31 Aries Beran Κριός/Kriós Meṣa (मेष) MUL LUḪUN.GA "zemědělský dělník", Dumuzi
2 30° 21. 4. – 21. 5. 31 Taurus Býk Ταῦρος/Tauros Vṛṣabha (वृषभ) MULGU4.AN.NA "nebeský kormidelník"
3 60° 22. 5. – 21. 6. 31 Gemini Blíženci Δίδυμοι/Didymoi Mithuna (मिथुन) MULMAŠ.TAB.BA.GAL.GAL "velká dvojčata" (hvězdy Castor a Pollux)
4 90° 22. 6. – 22. 7. 31 Cancer Rak Καρκῖνος/Karkīnos Karkaṭa (कर्कट) MULAL.LUL "rak"
5 120° 23. 7. – 22. 8. 31 Leo Lev Λέων/Léōn Siṃha (सिंह) MULUR.GU.LA "lev"
6 150° 23. 8. – 22. 9. 31 Virgo Panna Παρθένος/Parthénos Kanyā (कन्या) MULAB.SIN "brázda"; "brázda, klas bohyně Šaly"
7 180° 23. 9. – 23. 10. 31 Libra Váhy Ζυγός/Zygós Tulā (तुला) zibanitum "váhy"
8 210° 24. 10. – 22. 11. 30 Scorpius Štír Σκoρπιός/Skorpiós Vṛścika (वृश्चिक) MULGIR.TAB "štír"
9 240° 23. 11. – 21. 12. 29 Sagittarius Střelec Τοξότης/Toxótēs Dhanuṣa (धनुष) MULPA.BIL.SAG, Nedu "voják"
10 270° 22. 12. – 20. 1. 30 Capricornus Kozoroh Αἰγόκερως/Aigókerōs Makara (मकर) MULSUḪUR.MAŠ "parmice"
11 300° 21. 1. – 20. 2. 31 Aquarius Vodnář Ὑδροχόος/Hydrochóos Kumbha (कुम्भ) MULGU.LA "veliký", později "džbán"
12 330° 21. 2. – 20. 3. 28/29 Pisces Ryby Ἰχθύες/Ιchthýes Mīna (मीन) MULSIM.MAḪ "ocas vlaštovky", později DU.NU.NU "vlasec"

Skutečný astronomický zvěrokruhEditovat

Současný astronomický zvěrokruh[8][9] dělený podle doby, po kterou se Slunce zdržuje v moderních hranicích jednotlivých souhvězdí.

č. souhvězdí od do dnů
1 Beran 18. duben 13. květen 25
2 Býk 13. květen 21. červen 39
3 Blíženci 21. červen 20. červenec 29
4 Rak 20. červenec 10. srpen 21
5 Lev 10. srpen 16. září 37
6 Panna 16. září 30. říjen 44
7 Váhy 30. říjen 23. listopad 24
8 Štír 23. listopad 29. listopad 6
Hadonoš[pozn. 1] 29. listopad 17. prosinec 18
9 Střelec[pozn. 2] 17. prosinec 20. leden 34
10 Kozoroh 20. leden 16. únor 27
11 Vodnář 16. únor 11. březen 23/24
12 Ryby 11. březen 18. duben 38


Ostatní tělesaEditovat

Na pozadí zvěrokruhu se pohybují některá nebeská tělesa jinak než běžné hvězdy. Jsou to hvězdy hvězdy-poutníci, jak se jim říkalo, neboli planety. Mezi hvězdami se proplétají každá svým vlastním pohybem, ale od ekliptiky určená právě dráhou Slunce se nikdy příliš nevzdalují. Maximální úhlová vzdálenost od ekliptiky činí u Měsíce přibližně 5°, u Merkuru asi 7°, u Jupiteru jen kolem 1° a u ostatních planet nanejvýš 4°. V antickém geocentrickém systému se Měsíc nebo i Slunce často přiřazovaly k planetám. Znalost pozic hvězd v oblasti zvěrokruhu je klíčová pro určování drah planet.

Ve sluneční soustavě se kromě planet pohybuje i množství dalších menších těles, ale pro jejich malou velikost jsou pouhým okem nerozeznatelná. Protože se ale v rovině zvířetníku vyskytuje nesmírné množství prachových zrn, jejich odražené světlo se skládá a je za jasné noci viditelné v podobě zvířetníkového světla.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Staří Babyloňané Hadonoše ignorovali, protože chtěli mít právě 12 znamení, jako je lunárních měsíců v roce.[8]
  2. Z území ČR není dobře vidět, neboť se nachází jen nízko nad horizontem. Slunce je tak při průchodu Střelcem nízko nad obzorem i v pravé poledne.[8]

ReferenceEditovat

  1. ŠPELDA, Daniel. Astronomie v antice. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2006. 262 s. ISBN 80-7225-210-0. S. 17. (cz) 
  2. a b c d Třináct znamení zvěrokruhu?. [informace - 3/2011] [online]. 2011-03 [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. 
  3. Třináct znamení zvěrokruhu?. [informace - 4/2011] [online]. 2011-03 [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. 
  4. VANÝSEK, Vladimír. Základy astronomie a astrofyziky. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 544 s. Kapitola Precese a nutace, s. 54. 21-011-80. 
  5. Aerospace Science and Technonlogy Dictionary G Section [online]. Hq.nasa.gov, 1989-10-18 [cit. 2014-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://ona.idnes.cz/horoskopy.aspx
  7. MUL.APIN; Peter Whitfield, History of Astrology (2001); W. Muss-Arnolt, The Names of the Assyro-Babylonian Months and Their Regents, Journal of Biblical Literature (1892).
  8. a b c Kremlík, Vítězslav; Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?, astro.cz, Česká astronomická společnost, zvevejněno 2012.11.09 19:05
  9. NASA změnila znamení zvěrokruhu, panikaří lidé. Vědci jen přepočítali ekliptiku. novinky.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat