Souhvězdí Panny

zvířetníkové souhvězdí procházející nebeským rovníkem

Panna (latinsky Virgo) je souhvězdí na nebeském rovníku, označuje se zkratkou vir a rozkládá se na 1290 stupních čtverečních.

Souhvězdí Panna
Souhvězdí Panna
Souhvězdí Panna
Latinský názevVirgo
Latinský genitivVirginis
Latinská zkratkaVir
Rektascenze11h40m až 15h10m
Deklinace+17,5° až −22,5°
Rozloha1294 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce+80° až −80°
Nejlepší pozorovatelnost v ČRKvěten
Počet hvězd jasnějších než 3m3
Nejjasnější hvězdaSpica (α Vir) (1m)
Sousední souhvězdíPastýř
Vlasy Bereniky
Lev
Pohár
Havran
Hydra
Váhy
Had

Popis souhvězdí editovat

Souhvězdí Panny je po souhvězdí Hydry druhým největším souhvězdím oblohy. Nachází se západně od souhvězdí Lva a východně od souhvězdí Vah. Nejjasnější hvězdy mají představovat ležící postavu.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Spica se zdánlivou jasností 0,98m. Spica se dá najít prodloužením oje Velkého vozu přes jasného Arcturasouhvězdí Pastýře.

Přes souhvězdí Panny prochází ekliptika, tudíž tudy putuje Slunce, Měsíc a planety. Panna je proto také souhvězdím zvířetníku. Vlivem precese zemské osy se od dob antiky změnila doba průchodu Slunce souhvězdím. V dnešní době prochází Slunce souhvězdím Panny v době od 10. září do 30. října.

V souhvězdí Panny se nachází kupa galaxií v Panně, která obsahuje přibližně 2 000 galaxií. Jasnější z nich lze pozorovat již menším dalekohledem.

Historie editovat

Poprvé je o souhvězdí Panny zmínka v Mezopotámii. Bylo známé pod jménem MULAB.SIN respektive šir’u (brázda) nebo pod jménem dšala dšala šubultu (obilný klas). V Mezopotámii symbolizovalo počátek žní. Velikostí přibližně odpovídalo dnešnímu souhvězdí Panny, přesněji té části, která se nachází jižně od ekliptiky. Kolem roku 2700 před naším letopočtem vycházelo souhvězdí Panny zároveň se Sluncem uprostřed srpna, později v roce 1900 před naším letopočtem koncem srpna. Východ souhvězdí Panny zároveň se Sluncem se ukazoval rolníkům počátkem žní. Přesněji se jednalo o východ Spiky zároveň se Sluncem, protože Spika je nejjasnější hvězda souhvězdí. Spica znamená v latině klas. Souhvězdí bylo pojmenováno po Spice. U Řeků v antice má souhvězdí Panny více interpretací, může představovat Athénu, Héru, Persefónu, Kallistó, Diké, Astraeu nebo Erigonu.

Mytologie editovat

Koho přesně má Panna reprezentovat, není možné říct s jistotou; v historii byla ztotožňována s téměř každou významnější bohyní, včetně Inanny, Eset, Kybelé, Athény, ale například i s Ježíšovou matkou Marií. Panna může společně s Velkou a Malou medvědicí hrát roli v mýtu o krásné dívce Kallistó. Buď je to Kallistó sama, může to však být i bohyně Héra. Často je zmiňována i Persefona (v některých mýtech považována za jednu z podob bohyně plodnosti země a rolnictví Demeter).

Panna je viditelná především v jarních měsících – říká se, že právě tehdy Persefona vystoupila z podsvětí.

Podle další interpretace zobrazuje souhvězdí Astraeu, nedotčenou dceru boha Dia a bohyně Themis. Astraea byla známá jako bohyně spravedlnosti a v tomto souhvězdí byla rozpoznána díky tomu, že se v její blízkosti vyskytují Váhy – váhy spravedlnosti. Astraea kdysi údajně s nesmírnou moudrostí vládla světu, ovšem jen do doby, kdy se lidstvo zatvrdilo natolik, že se jeho vládkyně s nechutí vrátila na oblohu.

Astrologie editovat

Podle západní astrologie je Slunce ve znamení Panny od 23. srpna do 22. září. Řada astrologů a historiků také věří, že Panna má jistou souvislost s katolickou církví a průběhem křížových výprav.

Objekty v souhvězdí editovat

Hvězdy editovat

B F Jméno nebo jiné označení m ly Spektrální třída
α 67 Spica, Azimech, Alarph 0,98 262 B1 III/IV +  B2 V
ε 47 Vindemiatrix, Vindemiator, Almuredin, Alaraph, Provindemiator, Protrigetrix, Protrygetor 2,85 102 G8 IIIvar
ζ 79 Heze 3,38 73 A3 V
δ Minelava, Minelauva, Auva, Al Awwa 3,39 202 M3 III
β Zavijah, Alaraph, Minelauva 3,59 36 F8 V
γA 29 Porrima, Arich 3,65 39 F0 V
γB Porrima, Arich 3,68 39 F0 V
109 3,73 129 A0 V
μ 107 Rijl al Awwa 3,87 61 F2 III
η 15 Zaniah 3,89 250 A2 IV
ν 3 4,04 313 M0 III
ι 99 Syrma 4,08 70 F7 V
ο 9 4,12 171 G8 IIIa CN-1Ba1CH1
κ 98 4,18 224 K2.5 III Fe-0.5
τ 93 4,23 218 A3 V
θ 51 4,38 415 A1 IV + Am
110 4,39 183 K0.5 IIIb Fe-0.5
λ 100 Khambalia 4,52 187 A2m
π 8 4,65 360 A5 V
χ 26 4,66 320 A4 V
74 4,68 430 M2 III
61 4,74 28 G6 V
69 4,76 258 K0 III-IV CN2Fe0.5
ψ 40 4,77 420 M3 IIICa-1
σ 60 4,78 540 M1 III
φ 105 4,81 135 G2 IV
χ 2 4,84 120 K2 III-IIIb CN1
ρ 30 4,88 120 A0 V
78 4,92 183 A1p SrCrEu
ET 4,93 540 M2 IIIa
89 4,96 242 K0.5 III-IIIb
c 16 4,97 285 K0 IIIb Fe-1
70 4,97 59 G4 V
CU 4,99 262 A0 VpSi
m 82 5,03 460 M1.5 III
53 5,04 106 F5 III-IV
HR 5392 5,10 151 A5 V
υ 5,14 274 G9 III
49 5,15 306 K2 III
p 90 5,16 254 K2 III
e 59 5,19 59 G0 V
32 5,22 244 F0 IIIm
h 76 5,21 264 K0 III
57 5,21 127 K1 III-IV
ω 1 5,24 480 M4 III
68 5,27 500 M0 III
A1 4 5,31 192 A1
55 5,31 126 G6 V
HR 5013 5,33 300 K3 III
84 5,35 217 K2 III
b 7 5,36 276 A1 V
63 5,36 320 K III
87 5,41 640 M2 IIIab
106 5,42 480 K5 III
95 5,46 179 F2 IV
q 21 5,48 262 A0 V
86 5,50 380 G8 III

Spica je 272 světelných let vzdálený vícenásobný systém. Hlavní hvězda má 2 300krát větší jasnost než Slunce. Hvězda mění svoji jasnost v periodě 0,174 dní. Ve vzdálenosti 0,12 astronomických jednotek obíhá hlavní hvězdu průvodce jednou za čtyři dny. Kvůli malé úhlové vzdálenosti není dalekohledy pozorovatelná. Při každém oběhu slabší hvězda se promítne na jasnější, tím poklesne jasnost hvězdy, jedná se tudíž o zákrytovou proměnnou. Spiku ještě obíhají minimálně dva další průvodci, kteří také nejsou pozorovatelní dalekohledem.

Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je 102 světelných let vzdálená, žlutě zářící ε Virginis. Její jméno, Vindemiatrix, znamená sběračka hroznů, vinohradnice.

Dvojhvězdy editovat

Systém m Úhlová vzdálenost
Porrima 3,65 / 3,68 0,5”
θ 4,4 / 8,6 7,2”
φ 5,0 / 9,2 4,7”

Porrima (γ Virginis) je 39 světelných let vzdálená dvojhvězda. Obě složky jsou přibližně stejně velké a jasné hvězdy a oběhnou kolem společného těžiště jednou za 172 let. Během oběhu obou složek kolem společného těžiště se silně mění úhlová vzdálenost obou složek. V roce 1920 byla úhlová vzdálenost obou složek 6,2 vteřiny, v roce 2008 byla nejmenší, pouze 0,3 vteřiny. K rozlišení obou složek byl v roce 2008 zapotřebí dalekohled s objektivem o průměru 15 cm.

Proměnné hvězdy editovat

Hvězda m Perioda Typ
Spica 0,98 0,174 dní / 4,014 dní pulsující proměnná / Zákrytová proměnná
R 7 až 11 145,5 dní typu Mira

R Virginis je proměnná hvězda typu Miry. Svoji jasnost mění značně v periodě 145,5 dní.

Messierovy a NGC objekty editovat

Messier (M) NGC m Typ
49 8,4 eliptická galaxie
58 9,7 spirální galaxie
59 9,6 eliptická galaxie
60 8,8 eliptická galaxie
61 9,7 spirální galaxie
84 9,1 eliptická galaxie
86 8,9 eliptická galaxie
87 8,6 eliptická galaxie
89 9,8 eliptická galaxie
90 9,5 spirální galaxie
104 8,0 spirální galaxie
4216 10,0
4388 11,0
4429 10,0
4526 9,7
4654 10,5
5634 11 kulová hvězdokupa
3C273 12,9 kvasar

Kupa galaxií v Panně je vzdálená zhruba 60 miliónů světelných let. Přibližně 250 jejich členů může být pozorováno dalekohledem o průměru objektivu 15 cm. 11 galaxií začlenil francouzský astronom Charles Messier do svého katalogu.

M 49 byla první objevená galaxie kupy galaxií v Panně. Messier ji objevil v roce 1771. M 49 je nejjasnější galaxie kupy. Lze ji objevit jako mlhavý obláček již v triedru. Jedná se eliptickou galaxii, vzniklou sloučením více galaxií. Eliptické galaxie obsahují poměrně málo mezihvězdné hmoty.

Spirální galaxie M 61 patří také ke kupě galaxií v Panně. Ve větším dalekohledu lze pozorovat její spirální ramena.

Galaxie M 84, M 86, M 87 a M 88 ke středu kupy galaxií v Panně. Messier objevil všechny čtyři galaxie v noci 18. března 1781. M 84, M 86 a M 87 jsou eliptické galaxie, M 88 je spirální galaxie. M 84 má hmotu 800 miliard Sluncí. Je také silným zdrojem radiového záření. M 87 je také silný zdroj radiového záření, který je označován jako Virgo A. Fotografie s dlouhou expozicí ukazují jet, který vychází ze středu galaxie.

50 miliónů světelných let vzdálená galaxie M 104 nepatří ke kupě galaxií v Panně. Galaxii pozorujeme z boku. Větším dalekohledem jsou pozorovatelná mračna prachu a plynu. Galaxie má tvar klobouku, proto se nazývá také galaxie Sombrero.

Kvasar 3C273 je jádro aktivní galaxie, která se nachází ve vzdálenosti 2,5 miliardy světelných let jedná se o první objevený kvasar. Lze je již rozeznat dalekohledem o průměru objektivu 10 cm jako hvězdičku.

Externí odkazy editovat

Související články editovat