Otevřít hlavní menu

Messier 19

kulová hvězdokupa

Messier 19 (také M19 a NGC 6273) je kulová hvězdokupasouhvězdí Hadonošemagnitudou 6,8.[7] Od Země je vzdálená 27 700 ly,[11] od galaktického jádra jen asi 4 900 ly.[11] Objevil ji Charles Messier 5. června 1764.[7]

Messier 19
Messier 19 na snímku z přehlídky 2MASS. Autor: Two Micron All Sky Survey (2MASS)
Messier 19 na snímku z přehlídky 2MASS. Autor: Two Micron All Sky Survey (2MASS)
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída VIII[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 5. června 1764
Rektascenze 17h 2m 37,69s[2]
Deklinace -26°16′4,6″[2]
Souhvězdí Hadonoš (lat. Oph)
Zdánlivá magnituda (V) 5,57[3][4], 8,45[5], 6,909[6] a 5,801[6]
Úhlová velikost 17'[7]
Vzdálenost 28 700 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 70[7] ly
Absolutní magnituda (V) −9,13
Hmotnost 1,1 × 106[8]
Metalicita [Fe/H] −1,76
Odhadované stáří 11,9 miliard let[9]
Označení v katalozích
M19, NGC 6273, GCl 52,[2] Mel 160[10]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PozorováníEditovat

 
Poloha M 19 v souhvězdí Hadonoše.

Vyhledání M19 je snadné, protože leží přibližně uprostřed spojnice hvězd Antares a θ Oph. Na tmavé průzračné obloze je možné ji pozorovat obyčejným středně velkým triedrem 10x50, ve kterém se ukáže jako malý jasný mlhavý kotouček. Dalekohled o průměru 80 až 120 mm ji ukáže jako objekt protažený severo-jižním směrem, ale nedokáže rozlišit jednotlivé hvězdy a hvězdokupa zůstává nezřetelná. Dalekohledy o průměru 250 mm již dokáží rozlišit několik hvězd 13. magnitudy, zejména východně a jižně od středu. Při zvětšení 150x se zdá být téměř zcela rozložená.[12]

Poblíž M19 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 4° jižně Messier 62, 9° západně Messier 4 a 9° severovýchodně Messier 9.

M19 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[13] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do srpna.

Historie pozorováníEditovat

Hvězdokupu M19 objevil Charles Messier 5. června 1764[7] a zařadil ji do svého slavného katalogu s tímto popisem: "Mlhovina mezi Štírem a pravou nohou Hadonoše, na stejné rovnoběžce s Antaresem." William Herschel ji po několika letech také pozoroval a dokázal ji zcela rozložit na jednotlivé hvězdy. Heinrich Louis d'Arrest o této hvězdokupě kupodivu nezanechal žádné poznámky, naopak admirál Smyth ji popsal podrobně.[12]

VlastnostiEditovat

M19 leží ve vzdálenosti 28 700 světelných let[11] od Země a její výraznou vlastností je velmi protáhlý tvar.[12] Její elipticita je E4 a pravděpodobně je to nejoválnější známá kulová hvězdokupa.[7] Patří také mezi kulové hvězdokupy nejbližší ke galaktickému jádru,[12] protože je od něj vzdálena pouze 5 500 ly.[11] Protáhlý tvar této hvězdokupy může být způsoben právě malou vzdáleností od jádra Galaxie.[7]

Její nejjasnější hvězdy jsou 14. magnitudy a její skutečný průměr je přibližně 140 světelných let.[12]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M19 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6273 [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 19 [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  5. SIMBAD.
  6. a b Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Côté: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  7. a b c d e f g SEDS Messier Objects Database: Messier 19 [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-18]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv:1108.4402. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode:2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  9. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-18]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv:1001.4289. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode:2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  10. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-18]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  11. a b c d HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2019-02-07]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode:1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  12. a b c d e MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  13. Deklinace 26° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 64° od jižního nebeského pólu. Jižně od 64° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 64° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 19 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 19 [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 19 [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Messier 19 Observations and Descriptions [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Kulová hvězdokupa M19 [online]. astro.cz, 2000-07-19 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Hadonos [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 19 [online]. NASA, 2017-10-19 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (anglicky)