Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu

Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu (německy Technische Universität Bergakademie Freiberg; zkráceně TUBAF) je státní technickou univerzitou založenou ve Freibergu v roce 1765. Jedná se o nejstarší dosud fungující instituci vyučující hornickou vědu na světě a rovněž o druhou nejstarší technickou školu vůbec. Na svých šesti fakultách nabízela v roce 2019 tato vysoká škola 69 studijních programů. Výuka a výzkum školy se zaměřuje na suroviny, energii a materiály, které jsou nezbytné pro moderní technologie.[2]

Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu
Technische Universität Bergakademie Freiberg
Logo univerzity
Logo
Vítající tabule s hornickým pozdravem „Glück auf“ před kampusem univerzity
Vítající tabule s hornickým pozdravem „Glück auf“ před kampusem univerzity
Motto
„Univerzita vynálezů. Již od roku 1765.“
Zkratka TUBAF
Rok založení 1765
Typ školy státní
Vedení
Rektor Prof. Dr. Klaus-Dieter Barbknecht
Kancléř Jens Then
Prorektor Prof. Dr. Swanhild Bernstein
Prorektor Prof. Dr. Jörg Matschullat
Prorektor Prof. Dr. Urs Peuker
Počet studentů 4 016 (2020)
Další informace
Počet fakult 6
Rozpočet 58 874 700 € (2019)[1]
Sídlo Freiberg
Adresa Akademiestraße 6
D-09599 Freiberg/Sachs
Zeměpisné souřadnice
https://tu-freiberg.de/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Hlavní budova v Akademiestraße 6
 
Budova Ericha Rammlera v Leipziger Straße 28
 
Chemický instutut v nové části Budovy Clemense Winklera
 
Výukový a výzkumný důl „Reiche Zeche“
 
Kampus Technické univerzity Báňské akademie s knihovnou, kolejemi a menzou
 
Univerzitní knihovna
 
Technické centrum pro vývoj strojů a procesů

Báňskou akademii ve Freibergu založil v roce 1765, v době osvícenství, saský princ Xaver na základě plánů Friedricha Wilhelma von Oppela (1720–1769) a Friedricha Antona von Heynitze pod názvem Kurfiřtská saská báňská akademie ve Freibergu (od roku 1806 Královská saská báňská akademie ve Freibergu) jako školící středisko pro hornické specialisty. Založení této instituce bylo nezbytné, protože po sedmileté válce muselo Sasko podpořit těžbu, aby bylo možné obnovit saskou ekonomiku.[3]

Báňská akademie je nejstarší dosud fungující vzdělávací institucí hornické vědy na světě, neboť čtyři akademie založené před ní v Potosí (Bolívie, 1557–1786), Kongsbergu (Norsko, 1757–1814), Bánské Štiavnici (1762–1919) a Praze (1762–1772) již dávno neexistují. Po École des Ponts et Chaussées založené v roce 1747 je rovněž druhou nejstarší technickou vzdělávací institucí na světě.[3]

Vědci z Freibergu objevili dva chemické prvky: indium (1863 Ferdinand Reich a Theodor Richter) a germanium (1886 Clemens Winkler).[3]

Než nebyla založena Technická univerzita v Drážďanech, byla Báňská akademie ve Freibergu největší technickou vzdělávací institucí v Saském království. Akademie byla v roce 1899 postavena naroveň technickým vysokým školám a roku 1905 získala právo udělovat titul Dr.-Ing. a v roce 1939 pak titul Dr. rer. nat. V roce 1940 byly založeny dvě fakulty: 1) pro přírodní vědy a doplňkové předměty; 2) pro hornictví a metalurgii.[4] Roku 1949 byla zřízena Dělnicko-rolnická fakulta Wilhelma Piecka.[5] V roce 1956 vznikla Fakulta ekonomického inženýrství. V oblasti procesního inženýrství (konkrétně zplynování hnědého uhlí) byli v roce 1951 oceněni Národní cenou NDR 1. třídy Erich Rammler a Georg Bilkenroth za své studie o vysokoteplotním hnědouhelném koksu.[3]

Po roce 1990Editovat

V průběhu znovusjednocení Německa byla strukturální a právní infrastruktura akademie z velké části přebudována a název byl rozšířen na Technickou univerzitu Báňskou akademii ve Freibergu. Univerzita rovněž rozvinula své kompetence v oblasti výzkumu polovodičů, což vedlo k tomu, že se ve Freibergu usadily společnosti Siltronic AG, Deutsche Solardceřiná společnost SolarWorld AG, které se zaměřují na polovodičový průmysl. Kromě klasických geověd a materiálových věd získala škola reputaci v oblasti environmentálních věd jako tzv. „univerzita uzavřených materiálových cyklů“, respektive jako moderní ekologická univerzita.[3]

Od roku 2003 uděluje Technická univerzita Báňská akademie cenu Hanse Carla von Carlowitze, dotovanou sdružením PraxisPartner, jež je součástí Interdisciplinárního ekologického centra (IÖZ), za vynikající výsledky v oblasti environmentálního výzkumu na Báňské akademii ve Freibergu. Tato cena má ocenit práci studentů a mladých vědců, ale také připomenout dílo Hanse Carla von Carlowitze.

Univerzita je nyní v mezinárodním měřítku spojována zejména s geovědami. Od znovusjednocení Německa získala tato vysoká škola v mezinárodním srovnání pozici tzv. „univerzity vynálezů“ (Ressourcenuniversität) s důrazem na čtyři hlavní témata, jimiž jsou Země, materiály, energie a životní prostředí.

Na TU Báňské akademii ve Freibergu lze studovat tyto mezinárodní magisterské programy nabízené výhradně v angličtině:

  • Advanced Materials Analysis
  • Advanced Mineral Resource Development (AMRD)
  • Computational Materials Science (CMS)
  • Geoscience
  • Groundwater Management
  • International Management of Resources & Environment (IMRE)
  • International Business of Developing and Emerging Markets (IBDEM)
  • Mechanical and Process Engineering (MPE)
  • Metallic Materials Technology (MMT)
  • Sustainable Mining and Remediation Management (MoRe)
  • Sustainable and Innovative Natural Resource Management (SINReM)
  • Technology and Application of Inorganic Engineering Materials (TAIEM)

Speciálními studijními obory jsou „průmyslová archeologie“ a „důlní měřičství“, v Německu jsou nabízeny výhradně ve Freibergu.

Od října 2008 vystavuje škola na zámku Freudenstein největší soukromou sbírku minerálů na světě. Stálá expozice terra mineralia je trvale zapůjčena sběratelkou Erikou Pohl-Ströher,[6] jejíž předkové pocházejí z české strany Krušných hor a která dnes žije ve Švýcarsku.[7]

Celkem asi 30 technických sbírek univerzity zahrnuje více než milión vědeckých vzorků, 15 000 vědeckých přístrojů a modelů a přibližně 1000 uměleckých a kulturně-historických předmětů.

OrganizaceEditovat

Ústředními orgány Technické univerzity Báňské akademie ve Freibergu jsou: rektorát, senát, rozšířený senát a vysokoškolská rada. Kromě rektora a kancléře se na vedení podílejí tři prorektoři, kteří pracují na poloviční úvazek. Činnost rektorátu je podpořena komisemi pro výzkum, vzdělávání, diverzitu, rovné příležitosti a inkluzi, podporu absolventů, rozpočet, jakož i konziliem děkanů.

FakultyEditovat

  • Fakulta matematiky a informatiky
  • Fakulta chemie a fyziky
  • Fakulta geověd, geotechniky a hornictví
  • Fakulta strojírenství, procesního inženýrství a energetiky
  • Fakulta materiálových věd a materiálové technologie
  • Ekonomická fakulta

V zimním semestru 2017/2018 bylo na freiberské univerzitě zapsáno 4294 studentů, z toho 77 % na oborech takzvané skupiny MINT (matematika, informatika, přírodní vědy, technika), 23, 5 % ze zahraničí a 31, 3 % studentek. V tomto akademickém roce bylo nabízeno celkem 65 studijních programů, z toho 15 diplomových (Dipl.-Ing.), 17 bakalářských s navazujícím magisterským studiem a 11 v anglickém jazyce. Báňská akademie se vyznačuje orientací na praktické uplatnění studentů a na četná partnerství se subjekty ze soukromého sektoru. To se odráží v relativně vysoké míře v účasti třetích stran na financování školy (2017: 56, 1 milionů €, což bylo v průměru 630 000 € na jednu profesuru). V roce 2017 bylo rovněž zaregistrováno 31 zpráv o vynálezu a 28 patentových přihlášek.

TU byla spoluiniciátorem vzniku Mezinárodního vysokoškolského institutu Žitava (IHI), založeného v roce 1993, a podílela se také na vytvoření start-upové sítě SAXEED.

NadaceEditovat

Od Nadace Dr. Ericha Krügera obdržela TU Báňská akademie ve Freibergu v prosinci 2006 největší dotaci na státní univerzitu v Německu s třímístnou milionovou částkou. Univerzita využívá finanční prostředky plynoucí z nemovitostí, které na ni převedl mnichovský podnikatel a freiberský rodák Peter Krüger, na výzkumné vybavení a na podporu doktorandů. Před svou smrtí 13. července 2007 byl Peter Krüger jmenován čestným senátorem Báňské akademie.

Na počátku roku 2007 byl fotovoltaickou společností SolarWorld AG založen nadační fond určený pro potřeby univerzity. Nadace financovaná šestimístnou částkou podporuje Fakultu chemie a fyziky.

PracovištěEditovat

TU Báňská akademie je v podstatě kampusovou univerzitou. Většina budov se totiž nachází v kampusu na severu Freibergu. Na území města se jsou i další budovy, zejména hlavní budova v Akademiestraße, mediální centrum v Prüferstraße, Wernerova budova v Brennhausgasse (Ústav pro mineralogii, mineralogické sbírky a sbírky ložiskové geologie), dále budova v Lessingstraße 45 (Ekonomické vědy, Jazykové centrum), jakož i několik budov na místě výukového a výzkumného dolu „Reiche Zeche“. Zde a v dole „Alte Elisabeth“ je prezentována těžební historie Freibergu a probíhá tu vědecké vzdělávání a výzkum. Ústav pro geofyziku TU Báňské akademie provozuje také Seismologickou observatoř Berggießhübel. Udo Hebisch, ředitel Ústavu pro diskrétní matematiku a algebru pečuje o virtuální muzeum k tématu „Matematika a umění“.[8] Spolu s Helmholtzovým centrem v Drážďanech-Rossendorfu založila univerzita v roce 2011 společný Helmholtzův institut pro technologii zdrojů s cílem vyvinout technologie pro dodávky a využití surovin a pro ekologickou recyklaci.

Přidružené institutyEditovat

  • IBEXU Institut für Sicherheitstechnik GmbH Freiberg
  • Forschungsinstitut für Leder und Kunststoffbahnen (FILK) gGmbH Freiberg
  • Stahlzentrum Freiberg e. V.
  • Institut für Korrosionsschutz Dresden GmbH
  • UVR – FIA GmbH Verfahrensentwicklung-Umweltschutztechnik-Recycling Freiberg
  • DBI – Gastechnologisches Institut GmbH Freiberg
  • HAVER ENGINEERING GmbH – Inženýrská kancelář pro zpracování minerálů v Míšni
  • DBI Virtuhcon GmbH, Freiberg

Mezinárodní spolupráceEditovat

TU Báňská akademie v současné době udržuje:

  • 184 aktivních partnerství,[9] včetně
  • 76 dohod v rámci programu ERASMUS[9]
  • 18 mezioborových spoluprací s jinými vysokými školami[9]
  • 755 kontaktů na jiné univerzity[9]
  • smlouvy o dvojích diplomech s partnerskými univerzitami v Číně, Francii, Ghaně, Itálii, Polsku, Rusku, Thajsku, České republice, Maďarsku a Ukrajině

Mezinárodní univerzitní centrum Alexandera von Humboldta (IUZ) při TU Báňské akademii ve Freibergu, založené v roce 2000, je odpovědné za udržování globálních kontaktů s univerzitami a vysokými školami z následujících sítí:

  1. Colorado School of Mines (USA)
  2. Báňská a metalurgická akademie Stanisława Staszice v Krakově (Polsko)
  3. Montanistická univerzita v Leobenu (Rakousko)
  4. Hornická univerzita v Moskvě (Rusko)
  5. Státní hornický institut v Petrohradě (Rusko)
  6. South Dakota School of Mines and Technology, Rapid City, South Dakota (USA)
  7. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (Česká republika)
  8. Hornická a geologická univerzita sv. Ivana Rilského v Sofii (Bulharsko)
  9. China University of Geosciences Wuhan
  10. Národní metalurgická akademie Ukrajiny (NMetAU)
  11. Universidad de Concepción (Chile)
  12. Norská technická univerzita (NTH), popř. Norská univerzita technologie a vědy (NTNU) (Trondheim)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Technische Universität Bergakademie Freiberg na německé Wikipedii.

  1. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst. Haushaltsplan 2019/2020 [online]. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst [cit. 2020-12-31]. S. 231. Dostupné online. (německy) 
  2. Vernetztes Universitätsprofil [online]. TU Bergakademie Freiberg, rev. 2020 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d e Aus der Geschichte der TU Bergakademie Freiberg [online]. TU Bergakademie Freiberg, rev. 2020 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  4. Bergakademie Freiberg. Festschrift zu ihrer Zweihundertjahrfeier am 13. November 1965. Band 1. Freiberg, 1965, s. 339. (německy)
  5. Bergakademie Freiberg. Festschrift zu ihrer Zweihundertjahrfeier am 13. November 1965. Band 1. Freiberg, 1965, s. 355. (německy)
  6. SCHADE, Thomas. Die Metropole der Minerale. Sächsische Zeitung [online]. DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG, 2008-10-21 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. ISSN 0232-2021. (německy) 
  7. Sammlerin Erika Pohl-Ströher [online]. Große Kreisstadt Annaberg-Buchholz, rev. 2020 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  8. HEBISCH, Udo. Mathematisches Café : Virtuelles Museum [online]. TU Freiberg [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  9. a b c d Kennzahlen und Rankings [online]. TU Bergakademie Freiberg, 2019 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • Bergakademie Freiberg : Festschrift zu ihrer Zweihundertjahrfeier 13. Nov. 1965. Bände 2. Leipzig: Deutscher Verl. f. Grundstoffindustrie VEB, 1965. 409, 373 s. (německy) 
  • Bergakademische Geschichten : aus der Historie der Bergakademie Freiberg erzählt anlässlich des 250. Jahrestages ihrer Gründung. Příprava vydání Dietrich Stoyan. [Halle (Saale)]: Mitteldt. Verl., 2015. 472 s. ISBN 978-3-95462-410-2. (německy) 
  • COTTA, Bernhard von. Die Bergakademie zu Freiberg, ihre Beschränkung oder Erweiterung. Freiberg: Engelhardt, 1849. 30 s. Dostupné online. (německy) 
  • Die Bergakademie zu Freiberg : zur Erinnerung an die Feier des hundertjährigen Geburtstages Werner's am 25. September 1850. Freiberg: Engelhardt, 1850. 136 s. Dostupné online. (německy) 
  • Die Königlich Sächsische Bergakademie zu Freiberg und die Königliche geologische Landesanstalt, nebst Mitteilungen über die Entwickelung und den Stand des Berg- und Hüttenwesens und der Bergpolizei im Königreich Sachsen. Freiberg: [s.n.], 1904. 122 s. Dostupné online. (německy) 
  • Die Technische Universität Bergakademie Freiberg und ihre Geschichte : dargestellt in Tabellen und Bildern ; [1765–2008]. 2. vyd. Freiberg: TU Bergakademie 345 s. ISBN 978-3-86012-345-4. (německy) 
  • Festschrift zum hundertjährigen Jubiläum der königl. Sächs. Bergakademie zu Freiberg am 30. Juli 1866. Dresden: Meinhold & Söhne, 1866. 346 s. Dostupné online. (německy) 
  • HOFFMANN, Walter. Bergakademie Freiberg : Freiberg u. sein Bergbau. Die Sächsische Bergakademie. Frankfurt a.M.: Weidlich, 1959. 114 s. (Mitteldeutsche Hochschulen ; Bd. 7). (německy) 
  • LADWIG, Roland. Die Tradition der wirtschaftswissenschaftlichen Ausbildung an der Bergakademie Freiberg bis 1945. Freiberg: Bergakademie Freiberg, 1978. 171 s. (německy) 
  • TRIEBEL, Bertram. Die Partei und die Hochschule : eine Geschichte der SED an der Bergakademie Freiberg. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag, 2015. 277 s. (Freiberger Forschungen zur Wissenschafts- und Technikgeschichte ; Bd. 1). ISBN 978-3-86583-951-0. (německy) 
  • WÄCHTLER, Eberhard; RADZEI, Friedrich. Tradition und Zukunft : Bergakademie Freiberg, 1765–1965. Freiberg: Bergakademie, Arbeitsgruppe Publikationen, 1965. 24 s. (Hochschulveröffentlichungen der Bergakademie Freiberg ; H. 6). (německy) 
  • WALTHER, Reinhold von. Freiberg in Sachsen und seine Bergakademie. Leipzig: Helingsche Verlagsanstalt, 1929. (německy) 
  • Wissenschaft vor Ort : Bilder zu Geschichte und Gegenwart der TU Bergakademie Freiberg. 2. vyd. Freiberg: TU Bergakademie, 2007. 268 s. ISBN 978-3-86012-304-1. (německy) 

Externí odkazyEditovat