Kvadrant (přístroj)
Kvadrant je historický přístroj pro měření úhlů do 90°, který se používal v astronomii a námořní navigaci. Jeho název pochází z latinského quadrans = čtvrtina. Jeho předchůdci byly astroláb a triquetrum. Skládal se ze čtvrtkruhu s úhlovým dělením a z ramena s průzory, které se po čtvrtkruhu otáčelo a nastavovalo na měřenou hvězdu.
V astronomii se používaly kvadranty k určení zenitových vzdáleností hvězd. Nejčastěji to byly velké zední (nástěnné) kvadranty, které byly připevněné na stěnu orientovanou v severojižním směru (upevnění zvýšilo jejich přesnost a stabilitu). Tycho Brahe dokázal měřit pomocí kvadrantů s přesností na 1′. Na měření azimutu se používaly azimutální kvadranty, otočné okolo svislé osy.
K námořní navigaci sloužily ruční kvadranty. Směr a zeměpisná poloha se určovaly podle polohy nebeských těles (astronavigace). Měřila se úhlová vzdálenost mezi objektem na obloze (nejčastěji Polárkou nebo Sluncem) a horizontem (úhlová výška) nebo vertikálním směrem (zenitová vzdálenost). Později byl kvadrant nahrazen dokonalejším sextantem.[1][2]
Kvadrantem se v nové době také nazývá vojenský přístroj na měření úhlů.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kvadrant (astronómia) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Fyzmatik píše. Středověké GPS - kvadranty a sextanty. fyzmatik.pise.cz [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-05.
- ↑ Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant. vesmir.cz [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kvadrant na Wikimedia Commons
- Velké umění astronavigace - od astrolábu po sextant (z čas. Vesmír)