Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel (česky Branibor nad Havolou[1]) je německé město, jedno ze čtyř center Spolkové země Braniborsko. Je nejrozsáhlejším a třetím nejlidnatějším samostatným městem v Braniborsku. Zároveň je se svou více než tisíciletou historií jedno z nejstarobylejších měst této země.
| Brandenburg an der Havel | |
|---|---|
 Brandenburg an der Havel | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°24′ s. š., 12°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 32 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Braniborsko |
| Zemský okres | samostatné město |
| Administrativní dělení | 6 městských částí |
  Brandenburg an der Havel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 229,71 km² |
| Počet obyvatel | 71 032 (31.12.2013) |
| Hustota zalidnění | 309,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dietlind Tiemann (CDU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Altstädtischer Markt 10 14770 Brandenburg an der Havel |
| Telefonní předvolba | 03381 |
| PSČ | 14770–14778 |
| Označení vozidel | BRB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatSousední obce: Milower Land, Havelsee, Beetzsee, Beetzseeheide, Roskow, Groß Kreutz, Kloster Lehnin, Wollin, Wenzlow, Rosenau, Wusterwitz,Bensdorf, Päwesin a Nauen.
Historie
editovatPrvní osídlení Brandenburgu bylo vytvořeno slovanským kmenem Havolanů. Zdejší hradisko dobyl roku 929 východofranský král Jindřich I. Ptáčník. Městečko zůstalo v německých rukách jen do roku 983, kdy vypuklo úspěšné povstání slovanského obyvatelstva. V následujících 170 letech bylo město pod vládou slovanských knížat. Poslední z nich, Přibyslav, zemřel roku 1150. Poté byl Brandenburg zabrán Albrechtem Medvědem, prvním braniborským markrabětem.
Město bylo rozděleno na tři části - Staré Město, Nové Město a katedrální obvod. V letech 1314 a 1315 Staré a Nové Město vstoupila do Hanzovní ligy. Za třicetileté války bylo město vyplundrováno a poničeno, což vedlo ke ztrátě jeho postavení. Postupim se stala novým sídelním městem braniborským markrabat. V roce 1715 došlo ke spojení Starého a Nového Města, roku 1928 se k nim přidal katedrální obvod.
V pozdním 19. století se město stalo důležitým průmyslovým městem Německého císařství. Zásluhu na tom měl převážně ocelářský průmysl. Ve městě byly vyráběny i bicykly známých značek, jako např. Brennabor, Corona a Excelsior. Také výroba hraček byla celkem známá.
Historie Brandenburgu má také pohnutější části. Jeden z prvních koncentračních táborů stál právě na Nikolaiplatz v brandenburském Starém Městě a ve věznici Görden. Zde byli zabíjení lidé s mentálním postižením, včetně dětí (akce T4). Také zde byly použity pokusy s otravným plynem. Věznice byla uzavřena po stížnostech místních lidí na kouř, vycházející z mobilních kremačních pecí. V březnu 1945 zde byl také popraven Friedrich Fromm, německý důstojník zapletený do atentátu na Hitlera.
Po druhé světové válce
editovatPo válce se Brandenburg dostal do sovětské okupační zóny a později se stal součástí Německé demokratické republiky. Po pádu Berlínské zdi (a tím i cestovního omezení mezi východem a západem), poklesla populace města z více než 100 000 lidí (1989) na necelých 75 000 obyvatel (2005).
Partnerská města
editovat
Ivry-sur-Seine, Francie
Kaiserslautern, Německo
Magnitogorsk, Rusko
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Brandenburg an der Havel na anglické Wikipedii a Brandenburg an der Havel na německé Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brandenburg an der Havel na Wikimedia Commons
