Rostock
Rostock (česky Roztoky) je bývalé hanzovní město v severním Německu na pobřeží Baltského moře.
| Rostock | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°5′ s. š., 12°8′ v. d. |
| Nadmořská výška | 8 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
  Rostock | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 181,4 km² |
| Počet obyvatel | 209 061 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 152,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Claus Ruhe Madsen (od 2019) |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0381 |
| PSČ | 18001, 18181 a 18059 |
| Označení vozidel | HRO a A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
GeografieEditovat
Jde o největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Městská čtvrť Warnemünde, ležící 12 km severně od centra města, se nachází přímo na břehu Baltského moře. S přibližně 209 tisíci obyvateli se jedná o třetí největší německé město ležící na pobřeží Baltského moře (před ním jsou jenom Kiel a Lübeck, osmé největší město z bývalého Východního Německa a 39. největší město v Německu.
Rostock leží na ústí řeky Varnavy do Meklenburského zálivu. Město se táhne asi 16 km podél řeky, která teče do moře na samém severu města, mezi městskými částmi Warnemünde a Hohe Düne. Název města a řeky jsou slovanského původu.
Přístav Rostock je čtvrtým největším přístavem v Německu (po přístavech v Severním moři v Hamburku, Brémách a Wilhelmshavenu) a největším přístavem na německém pobřeží Baltského moře. Trajektové trasy mezi Rostockem a Gedserem v Dánsku a Trelleborgem v jižním Švédsku patří mezi nejrušnější mezi Německem a Skandinávií.
Letiště Rostock-Laage leží ve venkovské oblasti jihovýchodně od města.
Město je domovem Universität Rostock, která je jednou z nejstarších univerzit v pobaltském regionu a která byla založena v roce 1419. Univerzitní nemocnice, Universitätsmedizin Rostock je spolu s Universitätsmedizin Greifswald v Greifswaldu jednou ze dvou univerzitních nemocnic ve spolkové zemi.
NázevEditovat
Název města pochází z jazyka polabských Slovanů – v 6. století se tu usídlili Chyžané patřící ke kmenovému svazu Luticů. Ti svou osadu pojmenovali rastokъ, čili roztok – místo, kde se řeka rozšiřuje nebo rozděluje. V průběhu staletí se jméno příliš neměnilo, z let 1165 a 1171 je doložená podoba Rozstoc, dále se pak vyskytovaly různé varianty jako Rostoch, Rotstoc, Rotstoch a Roztoc, až se v roce 1366 jméno konečně ustálilo na dnešním Rostock.
RegionEditovat
Sousední obce: Graal-Müritz, Gelbensande, Rövershagen, Mönchhagen, Bentwisch, Broderstorf, Roggentin, Dummerstorf, Papendorf, Kritzmow, Lambrechtshagen, Elmenhorst/Lichtenhagen a Admannshagen-Bargeshagen.
OsobnostiEditovat
- Döbelnové – původem z německého Rostocku, později švédský šlechtický rod
- Georg Dragendorff (1836–1898) – německý chemik
- Almut Eggertová (* 1937) – německá herečka
- Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (1718–1746) – ruská regentka
- Gebhard Leberecht von Blücher (1742–1819) – pruský maršál
- Joachim Gauck (* 1940) – německý politik
- Denise Hinrichsová (* 1987) – německá atletka
- Karin Kessowová, provdaná Drbalová (* 1954) – východoněmecká rychlobruslařka
- Albrecht Kossel (1853–1927) – německý lékař
- Rainer Maria Schröder (* 1951) – německý spisovatel
Partnerská městaEditovat
Antverpy, Belgie, 1963
Aarhus, Dánsko, 1964
Bergen, Norsko, 1965
Brémy, Německo, 1987
Ta-lien Čína, 1988
Dunkerque, Francie, 1960
Göteborg, Švédsko, 1965
Raleigh, Severní Karolína, USA, 2001
Riga, Lotyšsko, 1961
Rijeka, Chorvatsko, 1966
Štětín, Polsko, 1957
Turku, Finsko, 1959
Varna, Bulharsko, 1966
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-01-19]
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostock na Wikimedia Commons - Galerie Rostock na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Roztoky (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
