Otevřít hlavní menu

Desetiboj

kombinovaná atletická disciplína
Jim Thorpe, první olympijský vítěz desetiboje z roku 1912

Desetiboj je dvoudenní kombinovaná lehkoatletická soutěžní disciplína skládající se

1. den

  • Běh na 100 m
  • Skok daleký
  • Vrh koulí
  • Skok vysoký
  • Běh na 400 m

2. den:

  • Překážkový běh na 110 m
  • Hod diskem
  • Skok o tyči
  • Hod oštěpem
  • Běh na 1500 m

Jednotlivé výkony ze všech 10 disciplín jsou přepočítány na body, které se každému závodníkovi postupně sčítají. Vítězem soutěže se stává atlet s nejvyšším bodovým ziskem. V případě rovnosti bodů se vítězem stává atlet, který dosáhl lepších výkonů ve vyšším počtu disciplín.

Současné bodovací tabulky platí od 1. ledna 1985.

Vícebojaři mají proti specialistům některá zvýhodnění, například každý startující může ulít start (v ostatních lehkoatletických disciplínách je od roku 2010 závodník ihned po prvním ulitém startu diskvalifikován) nebo jako regulérní se jim počítá výkon až do síly větru 4 m/s.[1]

Obsah

Současné rekordyEditovat

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

HistorieEditovat

Historie desetiboje je poznamenána několikanásobnou změnou bodovacích tabulek a pouze ručním měřením časů. V 60. letech 20. století např. ještě platily tabulky, podle nichž překonal v roce 1963 Yang Chuan-kwang z Tchaj-wanu i 9 000 bodů, ve skutečnosti (podle dnešních tabulek) byl jeho výkon jen těsně za hranicí 8 000 bodů (podle různých údajů odpovídá výkonu 8009 nebo 8010 bodů). Dodnes také Chuan-kwang jako jediný dokázal vstoupit takto razantně do historického souboje Evropa-USA a po více než 50 letech stále drží desetibojařský rekord Tchaj-wanu.

70. léta byla ve znamení Rusa Mykoly Avilova, vítěze OH v Mnichově 1972 výkonem 8 466 a Američana Bruce Jennera, který zase vyhrál OH v Montrealu 1976 výkonem 8 634. Výkony jsou již přepočteny na současné tabulky a v obou případech znamenaly světové rekordy. Poprvé také bylo tehdy užito při měření běhů elektronické časomíry.

V 80. letech dominovali světu zejména dva desetibojaři - Jürgen Hingsen z NSR a Daley Thompson z Velké Británie. Postupně se přetahovali o světový rekord, což vyvrcholilo na OH v Los Angeles v r. 1984, kterou vyhrál Thompson a původně se na 1 bod přiblížil Hingsenovu světovému rekordu 8 798 bodů, ale po dodatečné opravě rekord vyrovnal a po následné změně bodovacích tabulek byl jeho přepočet ještě lepší: 8 847 bodů proti 8 832 Hingsena.

V 90. letech se objevil snad největší talent desetiboje Američan Dan O'Brien. Na Letní olympijské hry v roce 1992 do Barcelony se však nekvalifikoval, protože na americké kvalifikaci neskočil základ v tyči. Dovolil tak vyhrát Čechovi Robertu Změlíkovi, který tímto neočekávaným triumfem začal zlatou éru českého desetiboje. Robert Změlík vyhrál barcelonskou olympiádu výkonem 8 611 bodů, když ještě lepšího bodového součtu 8 627 dosáhl před OH na mítinku v Götzisu. Dodnes také drží nejlepší světový výkon v exhibičním desetiboji, když během 1 hodiny nasbíral 7 897 bodů (ještě lepší byl později Roman Šebrle, který však lehce nestihl 60minutový limit).

Dan O'Brien na závěr olympijské sezony alespoň vylepšil Thompsonův světový rekord na mítinku v Talence výkonem 8 891. Od té doby se už celkově nezlepšil, ačkoli se samostatně zlepšoval v jednotlivých disciplínách a součet jeho osobních rekordů přesáhl hranici 9500 bodů (9572 b.). Podařilo se mu však vyhrát třikrát po sobě titul mistra světa v letech 1991, 1993 a 1995 a především následující OH na domácí půdě v Atlantě v roce 1996.

V Atlantě již soutěžil i Tomáš Dvořák, který výkonem 8 664 bodů obsadil 3. místo a vylepšil Změlíkův český rekord. Dále už následovaly jeho tři tituly mistra světa v letech 1997, 1999 a 2001 korunované navíc světovým rekordem 8 994 bodů při Evropském poháru v Praze na Strahově roku 1999, kterým senzačně o 103 bodů překonal Dana O'Briena. V té době však také soutěžil i další český vícebojař Roman Šebrle, který obsadil 2. místo na OH v Sydney 2000, kde měl Tomáš Dvořák zdravotní potíže, a olympijským vítězem se Šebrle stal v roce 2004 v Aténách (překonal olympijský rekord Daley Thompsona z roku 1984 výkonem 8 893 bodů). V roce 2007 získal Roman Šebrle i titul mistra světa v japonské Ósace. Navíc se nesmazatelně zapsal do dějin desetiboje historicky prvním překonáním hranice 9000 bodů o 26 bodů při mítinku v Götzisu v roce 2001. Výjimečnost Šebrleho podtrhuje i nejlepší průměr z 10 desetibojů - 8800; nebo největší počet desetibojů za 8000 - celkem 49 (z toho 20 za 8500). Součty osobních rekordů českých desetibojařů Dvořáka i Šebrleho dosahují hranice 9300 bodů.

Za jednoho z možných následovníků Romana Šebrleho byl považován Američan Bryan Clay, který skončil na OH v Aténách druhý, stal se mistrem světa v roce 2005 a vyhrál olympiádu v Pekingu 2008. Hranici extratřídy 8800 se mu podařilo překonat již ve 24 letech, ostatním nejdříve až v 25, nejlepší výkony pak všichni přední vícebojaři dosáhli ve 26-27 letech. Clay má podle součtu osobních rekordů (9332 bodů) potenciál na překonání světového rekordu, statisticky nejlepší roky má však již i on za sebou. V současnosti jsou mladými hvězdami také další Američané Trey Hardee (vítěz MS 2009) a zejména halový světový rekordman v sedmiboji Ashton Eaton. Tomu se skutečně na americké kvalifikaci pro OH v Londýně 2012 podařilo o 13 bodů překonat 11 let starý světový rekord Šebrleho výkonem 9039 bodů[2], což pak korunoval i vítězstvím na OH v Londýně. Následovaly tituly mistra světa 2013 i 2015, kde posunul světový rekord o dalších 6 bodů na 9045. Závodění zakončil vítězstvím na OH 2016 v Riu vyrovnaným rekordem OH, počátkem roku 2017 totiž nečekaně oznámil ukončení kariéry.Také osobní rekordy Eatona již překonaly hranici 9.500 bodů dostupnou jen O'Brienovi. Nástupcem se tak jeví Francouz Kevin Mayer, který skončil v Riu druhý skvělým výkonem 8.834 a v halové sezoně 2017 už překonal Šebrleho evropský rekord v sedmiboji,v r. 2018 pak i světový rekord v desetiboji.

Nejlepší desetibojaři historieEditovat

Následující tabulka je sestavena dle seznamu na stránkách IAAF.[3]

Body Atlet Stát Místo Datum 100 m (s) Dálka (m) Koule (m) Výška (m) 400 m (s) 110 m př. (s) Disk (m) Tyčka (m) Oštěp (m) 1 500 m (min)
9126 Kevin Mayer   Francie Talence 16.09.2018 10,55 7,80 16,00 2,05 48,42 13,75 50,54 5,45 71,90 4:36,11
9045 Ashton Eaton   USA Peking 29.08.2015 10,23 7,88 14,52 2,01 45,00 13,69 43,34 5,20 63,63 4:17,52
9026 Roman Šebrle   Česká republika Götzis 27.05.2001 10,64 8,11 15,33 2,12 47,79 13,92 47,92 4,80 70,16 4:21,98
8994 Tomáš Dvořák   Česká republika Praha 04.07.1999 10,54 7,90 16,78 2,04 48,08 13,73 48,33 4,90 72,32 4:37,20
8891 Dan O'Brien   USA Talence 05.09.1992 10,43 8,08 16,69 2,07 48,51 13,98 48,56 5,00 62,58 4:42,10
8847 Daley Thompson   Spojené království Los Angeles 09.08.1984 10,44 8,01 15,72 2,03 46,97 14,33 46,56 5,00 65,24 4:35,00
8832 Jürgen Hingsen   NSR Mannheim 09.06.1984 10,70 7,76 16,42 2,07 48,05 14,07 49,36 4,90 59,86 4:19,75
8832 Bryan Clay   USA Eugene 30.06.2008 10,39 7,39 15,17 2,08 48,41 13,75 52,74 5,00 70,55 4:50,97
8815 Erki Nool   Estonsko Edmonton 07.08.2001 10,60 7,63 14,90 2,03 46,23 14,40 43,40 5,40 67,01 4:29,58
8792 Uwe Freimuth   NDR Potsdam 21.07.1984 11,06 7,79 16,30 2,03 48,43 14,66 46,58 5,15 72,42 4:25,19
8790 Trey Hardee   USA Berlín 20.08.2009 10,45 7,83 15,33 1,99 48,13 13,86 48,08 5,20 68,00 4:48,91
8784 Tom Pappas   USA Palo Alto 22.06.2003 10,78 7,96 16,28 2,17 48,22 14,13 45,84 5,20 60,77 4:48,12
8762 Siegfried Wentz   NSR Bernhausen 05.06.1983 10,89 7,49 15,35 2,09 47,38 14,00 46,90 4,80 70,68 4:24,90
8735 Eduard Hämäläinen   Bělorusko Götzis 29.05.1994 10,50 7,26 16,05 2,11 47,63 13,82 49,70 4,90 60,32 4:35,09
8727 Dave Johnson   USA Azusa 24.04.1992 10,96 7,52 14,61 2,04 48,19 14,17 49,88 5,28 66,96 4:29,38
8725 Dmitrij Karpov   Kazachstán Atény 24.08.2004 10,50 7,81 15,93 2,09 46,81 13,97 51,65 4,60 55,54 4:38,11
8709 Alexandr Apajčev   SSSR Neubrandenburg 03.06.1984 10,96 7,57 16,00 1,97 48,72 13,93 48,00 4,90 72,24 4:26,51
8706 Frank Busemann   Německo Atlanta 01.08.1996 10,60 8,07 13,60 2,04 48,34 13,47 45,04 4,80 66,86 4:31,41
8698 Grigorij Děgťarjov   SSSR Kyjev 22.06.1984 10,87 7,42 16,03 2,10 49,75 14,53 51,20 4,90 67,08 4:23,09
8695 Damian Warner   Kanada Peking 29.08.2015 10,31 7,65 14,44 2,04 47,30 13,63 44,99 4,80 63,50 4:31,51



Vývoj světového rekorduEditovat

Nejlepší desetibojařské výkony v jednotlivých disciplínách a jejich porovnání se světovými rekordyEditovat

Celkový součet bodů za aktuální světové rekordy v jednotlivých desetibojařských disciplínách by byl 12 553. Celkové skóre za nejlepší výkony dosažené v rámci desetiboje by bylo 10 529. Sloupec "Rozdíl" ukazuje rozdíl v bodech a procentech mezi aktuálním světovým rekordem a nejlepším destibojařským výkonem.

Světové rekordy (WR) porovnané s nejlepšími desetibojařskými výkony (DB)
Disciplína WR–Světový rekord
DB–Desetibojařský rekord
Atlet Výkon Body Rozdíl
100 m
WR   Usain Bolt 9,58 s 1 202 143
DB   Damian Warner 10,15 s 1 059 13,14 %
Skok daleký
WR   Mike Powell 8,95 m 1 312 192
DB   Ashton Eaton 8,23 m 1 120 14,63 %
Vrh koulí
WR   Randy Barnes 23,12 m 1 295 247
DB   Edy Hubacher 19,17 m 1 048 19,07 %
Skok do výšky
WR   Javier Sotomayor 2,45 m 1 244 183
DB   Rolf Beilschmidt 2,27 m 1 061 14,71 %
  Christian Schenk
400 m
WR  Wayde van Niekerk 43,03 s 1 156 94
DB   Ashton Eaton 45,00 s 1 060 8,30 %
110 m př.
WR   Aries Merritt 12,80 s 1 135 87
DB   Damian Warner 13,44 s 1 048 7,66 %
Hod diskem
WR   Jürgen Schult 74,08 m 1 383 390
DB   Bryan Clay 55,87 m 993 28,20 %
Skok o tyči
WR  Renaud Lavillenie 6,16 m 1,277 125
DB   Tim Lobinger 5,76 m 1 152 9,79 %
Hod oštěpem
WR   Jan Železný 98,48 m 1 331 291
DB   Peter Blank 79,80 m 1 040 21,86 %
1500 m
WR   Hicham El Guerrouj 3:26,00 1 218 255
DB   Robert Baker 3:58,70 963 20,93 %
Celkem  Světové rekordy 12 553 2 024
 Desetibojařské rekordy 10 529 16,12 %

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decathlon na anglické Wikipedii.

  1. Competition Rules 2009 [online]. Monte Carlo, Monako: IAAF [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://dinosaurusblog.com/2012/06/25/rekord-snu-prekonan/
  3. Seznam nejlepších desetibojařských výkonů historie na stránkách IAAF

OdkazyEditovat