Wikipedie

Skok o tyči

atletická disciplína

Skok o tyči je sportovní odvětví řazené do lehké atletiky. Cílem je překonání vodorovně umístěné laťky s pomocí dlouhé tyče: jedná se v podstatě o upravenou gymnastickou disciplínu, kdy atlet (gymnasta) po rozběhu opře tyč do skříňky v zemi pod laťkou (atleti jí říkají „šuplík“), tyč se následně ohne a atlet, který se drží druhého konce tyče, je vymrštěn do výšky, kde musí překonat laťku, aniž by ji shodil. Poté dopadne do měkkého doskočiště. Tyč může být vyrobena z libovolného materiálu, jakékoli délky (obvykle měří od 3,3 do 5,2 m[1]) i průřezu a musí mít hladký povrch. Atleti mají na každé výšce tři pokusy, ale po prvním nezdařeném si další mohou ušetřit na další postupnou výšku, ale na ni mají pouze dva pokusy.

Skok o tyči

Historie

editovat

Skok o tyči byl v antickém světě používán v běžném životě. Starověcí Kréťané pomocí tyče naskakovali saltem na býky, Nomádi na koně a Keltové začali tyč používat ke skokům do dálky.

První dochované výsledky závodu pocházejí z 23. března 1866, kdy John Wheler v Londýně skočil 305 cm. V tu dobu bylo ještě povoleno šplhání a přehmatávání na tyči, čehož využívali především Japonci.

Revoluce přišla v roce 1889 kdy byla vydána první pravidla skoku o tyči a jedním z pravidel byl i zákaz šplhání a přehmatávání na tyči. V tu dobu se skákalo na dřevěných tyčích s kovovým bodcem, které měřily okolo 4 m a vážily přibližně 7 kg.

Druhé olympijské hry se konaly v roce 1900 v Paříži, které vyhrál výkonem 330 cm Irving Baxter.

První světový rekord s hodnotou 369 cm byl vytvořen již na bambusové tyči v roce 1908 a jeho držitelem byl Alfred Gilbert.

Na Letních olympijských hrách v roce 1924 konaných opět v Paříži se k zasunutí tyče začal používat dřevěný šuplík. Králem těchto olympijských her a celé éry „bambusu“ se stal Cornelius Warmerdam, který světový rekord posunul až na 477 cm v roce 1942.

Hliníková tyč se začala používat již v roce 1943, ale až roku 1957 dokázal Bob Gutowsky překonat Warmerdamův rekord o 1 centimetr. Nový rekord na sebe ovšem nenechal dlouho čekat a hned o rok později se na tyči ze sklolaminátu o rekord postaral George Davis výkonem 483 cm.

Jako první člověk světa se přes hranici 5 metrů přenesl Pentti Nikula, ale za první oficiální pětimetrový výkon je považován až o půl roku později skočený skok Briana Sternberga z 27. dubna 1963 na otevřeném hřišti ve Philadelphii.

Hranice šesti metrů byla překonána roku 1985 v Paříži legendárním ukrajinským "carem tyčkou" Sergejem Bubkou, který za svou kariéru nasbíral neuvěřitelných 35 světových rekordů. Halový byl o centimetr lepší než venkovní a měl hodnotu 615 cm. Dne 15. února 2014 jej překonal Francouz Renaud Lavillenie výkonem 616 cm.[2] Dne 8. února 2020 ho překonal Švéd Armand Duplantis výkonem 617 cm. O týden později pak stejný atlet tento svůj nový světový rekord o další centimetr vylepšil. Dne 7. března 2022 vylepšil Armand Duplantis halový světový rekord o další centimetr. Dne 24. července 2022 pak Švéd na MS v Eugene světový rekord ještě posunul na hodnotu 621 cm.[3]

Mužská soutěž

editovat

Největšími fenomény světové tyčky jsou pravděpodobně Cornelius Warmerdam, Bob Richards a nám nejvíce známý Sergej Bubka, který jako první tyčkař překonal hranici 6 metrů.

Mezi českými tyčkaři v současnosti vyčnívají svými výkony Michal Balner, Štěpán Janáček, Jan Kudlička a Adam Ptáček. Nejlepším nynějším světovým tyčkařem je Švéd Armand Duplantis, držitel světového rekordu.

Ženská soutěž

editovat

Ženská tyčka je relativně nová disciplína, která se na pořadí mistrovství světa dostala až v roce 1999. Mezi ženami se již v roce 1995 uplatnila bývalá gymnastka Daniela Bártová a zapsala se do historie jako první tyčkařka, která překonala hranici 420 cm. Dalšími velkými jmény ženské tyčky byly Emma Georgeová, Stacy Dragilaová, Světlana Feofanovová a na začátku 21. století se fenoménem ženské tyčky stala Jelena Isinbajevová.

Ale ani české tyčkařky nestojí v bitvách o tituly opodál. Již zmíněná Daniela Bártová je devítinásobnou světovou rekordmankou a vicemistryní Evropy. Mistryní světa v této disciplíně z roku 2001 je Pavla Hamáčková-Rybová, která se i po narození syna v roce 2009 stále skoku o tyči věnuje. Držitelkou českého rekordu byla šest let Kateřina Baďurová, výkonem 476 cm ji překonala v září 2013 Jiřina Svobodová, svěřenkyně Františka Ptáčníka a Nikolaje Goroškova.[4]

Současní světoví rekordmani

editovat

Současné rekordy – dráha

editovat
Muži
Rekord Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 627 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Clermont-Ferrand 28. 2. 2025
Olympijský rekord 625 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Paříž 5. 8. 2024
Rekord MS 621 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Eugene 24. 7. 2022
Český rekord 583 Jan Kudlička Česko  Česko Praha 22. 6. 2016
Ženy
Rekord Výkon (cm) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 506 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Curych 28. 8. 2009
Olympijský rekord 505 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Peking 18. 8. 2008
Rekord MS 501 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Helsinky 12. 8. 2005
Český rekord 480 Amálie Švábíková Česko  Česko Paříž 7. 8. 2024

Současné rekordy podle kontinentů

editovat
Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 627   Armand Duplantis   Švédsko Clermont-Ferrand 28. 2. 2025
Ženy 506   Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Curych 28. 8. 2009
Afrika Muži 603 Okkert Brits   Jihoafrická republika Kolín nad Rýnem 18. 8. 1995
Ženy 442 Elmarie Gerryts   Jihoafrická republika Wesel 12. 6. 2000
Asie Muži 600 Ernest John Obiena   Filipíny Bergen 10. 6. 2023
Ženy 472 Ling Li   Čína Šanghaj 18. 5. 2019
Severní a střední Amerika Muži 607 KC Lightfoot   USA Nashville 2. 6. 2023
Ženy 500 Sandi Morrisová   USA Brusel 9. 9. 2016
Jižní Amerika Muži 603 Thiago Braz da Silva   Brazílie Rio de Janeiro 15. 8. 2016
Ženy 487 Fabiana Murerová   Brazílie Sao Bernardo do Campo 3. 6. 2016
Oceánie Muži 606 Steven Hooker   Austrálie Boston 16. 7. 2006
Ženy 494 Eliza McCartneyová   Nový Zéland Jockgrim 17. 7. 2018
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Top 10 výkonů

editovat

Ženy – dráha

editovat
Pořadí Výkon (cm) Atletka Místo Datum
1. 506   Jelena Isinbajevová Curych 28. 8. 2009
2. 501   Anželika Sidorovová Curych 9. 9. 2021
3. 500   Sandi Morrisová Brusel 9. 9. 2016
4. 495   Katie Nageotteová Eugene 26. 6. 2021
5. 494   Eliza McCartneyová Jockgrim 17. 7. 2018
6. 493   Jennifer Suhrová Austin 14. 4. 2018
7. 491   Katerina Stefanidiová Londýn 6. 8. 2017
7. 491   Yarisley Silvaová Beckum 2. 8. 2015
9. 490   Holly Bradshawová Manchester 26. 6. 2021
10. 488   Světlana Feofanovová Heráklion 4. 7. 2004
Ženy na iaaf.org

Muži – dráha

editovat
Pořadí Výkon (cm) Atlet Místo Datum
1. 627   Armand Duplantis Clermont-Ferrand 28. 2. 2025
2. 614   Sergej Bubka Sestriere 31. 7. 1994
3. 607   KC Lightfoot Nashville 2. 6. 2023
4. 606   Sam Kendricks Des Moines 27. 7. 2019
5. 605   Maxim Tarasov Athény 16. 6. 1999
5. 605   Dmitri Markov Edmonton 9. 8. 2001
5. 605   Renaud Lavillenie Eugene 30. 5. 2015
8. 604   Brad Walker Eugene 8. 6. 2008
9. 603   Okkert Brits Kolín nad Rýnem 18. 8. 1995
10. 603   Jeff Hartwig Jonesboro 14. 6. 2000
10. 603   Thiago Braz da Silva Rio de Janeiro 15. 8. 2016
Muži na iaaf.org

Současní světoví rekordmani v hale

editovat

Současné rekordy – hala

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Vaulting Poles. Nordic Sport [online]. nordicsport.com, 2022-10-31 [cit. 2025-03-08]. [nordicsport.com/collections/vaulting-poles Dostupné online]. 
  2. ↑ ČTK, Sport.cz. Přepište dějiny! Francouzský tyčkař Lavillenie překonal letitý světový rekord legendárního Bubky. sport.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/atletika/ms/mistrovstvi-sveta-2022-1/duplantis-letal-v-eugene-a-svetovy-titul-ozdobil-dalsim-rekordem-ceska-stafeta-byla-osma/62de360a43b414b574cea7f5
  4. ↑ sob, Právo. VIDEO: Svobodová rekordmankou! Tyčkařka vylepšila české maximum. sport.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skok_o_tyči&oldid=24862880“