Skok o tyči

atletická disciplína

Skok o tyči je sportovní odvětví řazené do lehké atletiky. Cílem je překonání vodorovně umístěné laťky s pomocí dlouhé tyče: jedná se v podstatě o upravenou gymnastickou disciplínu, kdy atlet (gymnasta) po rozběhu opře tyč do skříňky v zemi pod laťkou (atleti jí říkají „šuplík“), tyč se následně ohne a atlet, který se drží druhého konce tyče, je vymrštěn do výšky, kde musí překonat laťku, aniž by ji shodil. Poté dopadne do měkkého doskočiště. Tyč může být vyrobena z libovolného materiálu, jakékoli délky i průřezu a musí mít hladký povrch. Atleti mají na každé výšce tři pokusy, ale po prvním nezdařeném si další mohou ušetřit na další postupnou výšku, ale na ni mají pouze dva pokusy.

Skok o tyči

HistorieEditovat

Skok o tyči byl v antickém světě používán v běžném životě. Starověcí Kréťané pomocí tyče naskakovali saltem na býky, Nomádi na koně a Keltové začali tyč používat ke skokům do dálky.

První dochované výsledky závodu pocházejí z 23. března 1866, kdy John Wheler v Londýně skočil 305 cm. V tu dobu bylo ještě povoleno šplhání a přehmatávání na tyči, čehož využívali především Japonci.

Revoluce přišla v roce 1889 kdy byla vydána první pravidla skoku o tyči a jedním z pravidel byl i zákaz šplhání a přehmatávání na tyči. V tu dobu se skákalo na dřevěných tyčích s kovovým bodcem, které měřily okolo 4 m a vážily přibližně 7 kg.

Druhé olympijské hry se konaly v roce 1900 v Paříži, které vyhrál výkonem 330 cm Irving Baxter.

První světový rekord s hodnotou 369 cm byl vytvořen již na bambusové tyči v roce 1908 a jeho držitelem byl Alfred Gilbert.

Na Letních olympijských hrách v roce 1924 konaných opět v Paříži se k zasunutí tyče začal používat dřevěný šuplík. Králem těchto olympijských her a celé éry „bambusu“ se stal Cornelius Warmerdam, který světový rekord posunul až na 477 cm v roce 1940.

Hliníková tyč se začala používat již v roce 1943, ale až roku 1957 dokázal Bob Gutowsky překonat Warmerdamův rekord o 1 centimetr. Nový rekord na sebe ovšem nenechal dlouho čekat a hned o rok později se na tyči ze sklolaminátu o rekord postaral George Davis výkonem 483 cm.

Jako první člověk světa se přes hranici 5 metrů přenesl Pentti Nikula, ale za první oficiální pětimetrový výkon je považován až o půl roku později skočený skok Briana Sternberga z 27. dubna 1963 na otevřeném hřišti ve Philadelphii.

Hranice šesti metrů byla překonána roku 1985 v Paříži legendárním ukrajinským "carem tyčkou" Sergejem Bubkou, který za svou kariéru nasbíral neuvěřitelných 35 světových rekordů. Halový byl o centimetr lepší než venkovní a měl hodnotu 615 cm. Dne 15. února 2014 jej překonal Francouz Renaud Lavillenie výkonem 616 cm.[1] Dne 8. února 2020 ho překonal Švéd Armand Duplantis výkonem 617 cm. O týden později pak stejný atlet tento svůj nový světový rekord o další centimetr vylepšil. Dne 7. března 2022 vylepšil Armand Duplantis halový světový rekord o další centimetr. Dne 24. července 2022 pak Švéd na MS v Eugene světový rekord ještě posunul na hodnotu 621 cm.[2]

Mužská soutěžEditovat

Největšími fenomény světové tyčky jsou pravděpodobně Cornelius Warmerdam, Bob Richards a nám nejvíce známý Sergej Bubka, který jako první tyčkař překonal hranici 6 metrů.

Mezi českými tyčkaři v současnosti vyčnívají svými výkony Michal Balner, Štěpán Janáček, Jan Kudlička a Adam Ptáček. Nejlepším nynějším světovým tyčkařem je Švéd Armand Duplantis, držitel světového rekordu.

Ženská soutěžEditovat

Ženská tyčka je relativně nová disciplína, která se na pořadí mistrovství světa dostala až v roce 1999. Mezi ženami se již v roce 1995 uplatnila bývalá gymnastka Daniela Bártová a zapsala se do historie jako první tyčkařka, která překonala hranici 420 cm. Dalšími velkými jmény ženské tyčky byly Emma Georgeová, Stacy Dragilaová, Světlana Feofanovová a na začátku 21. století se fenoménem ženské tyčky stala Jelena Isinbajevová.

Ale ani české tyčkařky nestojí v bitvách o tituly opodál. Již zmíněná Daniela Bártová je devítinásobnou světovou rekordmankou a vicemistryní Evropy. Mistryní světa v této disciplíně z roku 2001 je Pavla Hamáčková-Rybová, která se i po narození syna v roce 2009 stále skoku o tyči věnuje. Držitelkou českého rekordu byla šest let Kateřina Baďurová, výkonem 476 cm ji překonala v září 2013 svěřenkyně Františka Ptáčníka a Nikolaje Goroškova Jiřina Svobodová.[3]

Současní světoví rekordmaniEditovat

Současné rekordy – dráhaEditovat

Muži
Rekord Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 621 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Eugene 24. 7. 2022
Olympijský rekord 603 Thiago Braz da Silva Brazílie  Brazílie Rio de Janeiro 15. 8. 2016
Rekord MS 621 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Eugene 24. 7. 2022
Český rekord 583 Jan Kudlička Česko  Česko Praha 22. 6. 2016
Ženy
Rekord Výkon (cm) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 506 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Curych 28. 8. 2009
Olympijský rekord 505 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Peking 18. 8. 2008
Rekord MS 501 Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Helsinky 12. 8. 2005
Český rekord 476 Jiřina Svobodová Česko  Česko Plzeň 4. 9. 2013

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 621   Armand Duplantis   Švédsko Eugene 24. 7. 2022
Ženy 506   Jelena Isinbajevová Rusko  Rusko Curych 28. 8. 2009
Afrika Muži 603 Okkert Brits   Jihoafrická republika Kolín nad Rýnem 18. 8. 1995
Ženy 442 Elmarie Gerryts   Jihoafrická republika Wesel 12. 6. 2000
Asie Muži 592 Igor Potapovič   Kazachstán Stockholm 19. 2. 1998
Ženy 472 Ling Li   Čína Šanghaj 18. 5. 2019
Severní a střední Amerika Muži 604 Brad Walker   USA Eugene 8. 6. 2008
Ženy 502 Jennifer Suhrová   USA Albuquerque 2. 3. 2013
Jižní Amerika Muži 603 Thiago Braz da Silva   Brazílie Rio de Janeiro 15. 8. 2016
Ženy 487 Fabiana Murerová   Brazílie Sao Bernardo do Campo 3. 6. 2016
Oceánie Muži 606 Steven Hooker   Austrálie Boston 16. 7. 2006
Ženy 494 Eliza McCartneyová   Nový Zéland Jockgrim 17. 7. 2018
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Top 10 výkonůEditovat

Ženy – dráhaEditovat

Pořadí Výkon (cm) Atletka Místo Datum
1. 506   Jelena Isinbajevová Curych 28.8.2009
2. 500   Sandi Morrisová Stuttgart 9.9.2016
3. 494   Eliza McCartneyová Jockgrim 17.7.2018
4. 493   Jennifer Suhrová Austin 14.7.2018
5. 491   Yarisley Silvaová Beckum 2.8.2015
6. 491   Katerina Stefanidiová Londýn 6.8.2017
7. 488   Světlana Feofanovová Heráklion 4.7.2004
8. 485   Fabiana Murerová San Fernando 4.6.2010
9. 485   Anželika Sidorovová Čeboksary 21.6.2016
10. 483   Stacy Dragilaová Ostrava 8.6.2004
11. 483   Anna Rogowská Brusel 26.8.2005
12. 483   Nikoléta Kiriakopoúlou Saint-Denis 4.7.2015
Ženy na iaaf.org

Muži – dráhaEditovat

Pořadí Výkon (cm) Atlet Místo Datum
1. 621   Armand Duplantis Eugene 24. 7. 2022
2. 614   Sergej Bubka Sestriere 31.7.1994
3. 606   Sam Kendricks Des Moines 27.7.2019
4. 605   Maxim Tarasov Athény 16.6.1999
5. 605   Dmitri Markov Edmonton 9.8.2001
6. 605   Renaud Lavillenie Eugene 30.5.2015
7. 604   Brad Walker Eugene 8.6.2008
8. 603   Okkert Brits Kolín nad Rýnem 18.8.1995
9. 603   Jeff Hartwig Jonesboro 14.6.2000
10. 603   Thiago Braz da Silva Rio de Janeiro 15.8.2016
11. 602   Piotr Lisek Monako 12.7.2019
Muži na iaaf.org

Současní světoví rekordmani v haleEditovat

Současné rekordy – halaEditovat

Muži
Rekord Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 620 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Bělehrad 20. 3. 2022
Evropský rekord 620 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Bělehrad 20. 3. 2022
Rekord MS 620 Armand Duplantis Švédsko  Švédsko Bělehrad 20. 3. 2022
Český rekord 582 Michal Balner Česko  Česko Baku 24. 6. 2015
Muži na iaaf.org

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČTK, Sport.cz. Přepište dějiny! Francouzský tyčkař Lavillenie překonal letitý světový rekord legendárního Bubky. sport.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  2. https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/atletika/ms/mistrovstvi-sveta-2022-1/duplantis-letal-v-eugene-a-svetovy-titul-ozdobil-dalsim-rekordem-ceska-stafeta-byla-osma/62de360a43b414b574cea7f5
  3. sob, Právo. VIDEO: Svobodová rekordmankou! Tyčkařka vylepšila české maximum. sport.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat