Jelena Isinbajevová

ruská atletka

Jelena Gadžijevna Isinbajevová (rusky Елена Гаджиевна Исинбаева; * 3. června 1982, Volgograd) je bývalá ruská atletka, skokanka o tyči. Je první a zároveň jednou z pouhých tří žen, které v historii pokořily hranici 5 metrů v této disciplíně. Po skončení sportovní kariéry se stala sportovní funkcionářkou.

Jelena Gadžijevna Isinbajevová
Narození3. června 1982 (41 let)
Volgograd
ZeměRuskoRusko Rusko
Alma materVolgograd State Academy of Physical Culture (do 2010)
Povolánískokanka o tyči, atletka a sportovní funkcionářka
Výška174 cm
Hmotnost65 kg
OceněníSportovkyně roku (2007)
Cena knížete asturského za sport (2009)
medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy
Řád cti
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy
… více na Wikidatech
Webwww.yelena-isinbaeva.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 2004 skok o tyči
zlato LOH 2008 skok o tyči
bronz LOH 2012 skok o tyči
Mistrovství světa v atletice
bronz MS 2003 skok o tyči
zlato MS 2005 skok o tyči
zlato MS 2007 skok o tyči
zlato MS 2013 skok o tyči
Halové MS v atletice
stříbro HMS 2003 skok o tyči
zlato HMS 2004 skok o tyči
zlato HMS 2006 skok o tyči
zlato HMS 2008 skok o tyči
zlato HMS 2012 skok o tyči
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 2002 skok o tyči
zlato ME 2006 skok o tyči
Halové ME v atletice
zlato HME 2005 skok o tyči
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Bydhošť 1999 skok o tyči
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
zlato ME23 2003 skok o tyči

Kariéra editovat

Isinbajevová je dvojnásobnou olympijskou vítězkou. Na letních olympijských hrách 2004 v Athénách i na olympiádě v Pekingu vytvořila nové světové rekordy. V Athénách 491 cm,[1] v Pekingu 505 cm.[2] 28. srpna 2009 posunula na Zlaté lize ve švýcarském Curychu hodnotu světového rekordu na 506 cm.

Ve své kariéře překonala v hale i venku 28 světových rekordů.[3] Je trojnásobnou mistryní světa (2005, 2007, 2013), vicemistryní (2002) a mistryní Evropy (2006) a trojnásobnou halovou mistryní světa (2004, 2006, 2008). Ve své sbírce má zlatou medaili i z halového mistrovství Evropy 2005 z Madridu. 20. září 2009 na mítinku v Šanghaji měla pokořit 507 cm, informace však byly nepravdivé.[4] Ruská tyčkařka zvítězila výkonem 485 cm, byť o světový rekord se třikrát neúspěšně pokoušela.

V roce 2005 a 2008 se stala vítězkou ankety Atlet Evropy a třikrát byla zvolena atletkou světa (2004, 2005 a 2008).

Olympijských her v Rio de Janeiru v roce 2016 se nemohla účastnit kvůli dopingovému skandálu ruských atletů, přesto však byla zvolena do komise sportovců při Mezinárodním olympijském výboru (MOV) na osmileté období.[5] Poté dne 19. srpna 2016 oznámila konec kariéry.[6]

V prosinci 2016 byla zvolena do dozorčí rady ruské antidopingové agentury RUSADA.[7] Ve své funkci aktivně kritizovala ruské whistleblowery, kteří poukazovaly na dopingové skandály a roli RUSADy v těchto skandálech.[8]

Po Ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byl výkon její funkce v MOV pozastaven, když sportovala za armádní sportovní klub CSKA Moskva a v ruské armádě má od roku 2015 hodnost majorky.[9][10] Proto byla zařazena na ukrajinský sankční seznam.[11] Etická komise MOV nenašla důkazy, že by Isinbajevová aktivně podporovala tuto válku a v roce 2023 byla její funkce v komisi sportovců obnovena.[9][12]

Osobní život editovat

Jelena pochází, stejně jako její otec, z malého kavkazského etnika Tabasaránců, které převážně žije v Dagestánské republice na jihu Ruské federace.[13] Její otec byl instalatér, matka prodavačka.

V roce 2012 podpořila Vladimira Putina v předvolební kampani k prezidentským volbám v roce 2012, v roce 2018 taktéž.[14][15] V roce 2020 byla členem pracovního týmu, který připravil změnu Ústavy Ruské federace, která mj. umožnila Vladimiru Putinovi znovu opakovaně kandidovat v prezidentských volbách.[15] V roce 2013 aktivně podpořila Ruský zákon proti LGBT propagandě a kritizovala sportovce, kteří proti němu vystupovali.[16] V roce 2017 se stala členem představenstva ruské organizace Junarmija pro vojenskou výchovu dětí a mládeže pro potřeby Ozbrojených sil Ruské federace. [17][18]

V červnu 2014 se jí narodila dcera Eva, v prosinci 2014 se vdala za jejího otce oštěpaře Nikitu Petinova, o osm let mladšího. V únoru 2018 se jim narodil syn Dobryňa. Obě děti se narodily v Monaku.[15]

V roce 2023 vyšlo najevo, že vlastní několik nemovitostí na španělském ostrově Tenerife, kde také trvale s manželem a dětmi žije.[10][19][12] Nemovitosti si zakoupila dva týdny po zahájení Ruské invaze v roce 2022, čímž ve Španělsku získala trvalý pobyt.[12]

Osobní rekordy editovat

Dráha

Hala

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. El Guerrou má zlato, Isinbajevová světový rekord
  2. Isinbajevová přidala k olympijskému zlatu další rekord. olympiada.sport.cz [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-02. 
  3. Isinbajevová se v Curychu vrátila novým světovým rekordem 506 cm. www.atletika.cz [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  4. Informace o mítinku v Šanghaji 2009
  5. Rio Olympians elect four new members to IOC Athletes’ Commission. olympics.com [online]. International Olympic Committee, 2016-08-18 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  6. Yelena Isinbayeva: Russia's former Olympic and World pole vault champion retires. BBC Sport. 2016-08-19. Dostupné online [cit. 2024-01-30]. (anglicky) 
  7. Isinbayeva to oversee Russian anti-doping agency. CTVNews [online]. 2016-12-07 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Isinbayeva attacks whistleblowers as IAAF Taskforce visit concludes. www.insidethegames.biz [online]. 2017-01-24 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  9. a b Ruska Isinbajevová se může znovu zapojit do činnosti komise sportovců MOV. Sport.cz [online]. 2023-07-19 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  10. a b Yelena Isinbáyeva: Mayor de las Fuerzas Armadas rusas descubierta en Tenerife. El Digital Sur [online]. 2023-07-07 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. Isinbayeva Elena Gadzhievna. OpenSanctions.org [online]. 1982-06-03 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c ŠKUBA, Jiří. Majorka ruské armády Isinbajevová pláchla do Evropy. Vyděšená vlastenka, zní z Moskvy. Aktuálně.cz [online]. 2023-08-01 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  13. International Business Times, 16. srpna 2013
  14. “I am a woman of the world”: Putin Team member and former pole vaulter Yelena Isinbayeva says she will continue working for the IOC. The Insider [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (rusky) 
  15. a b c Исинбаева помогает Путину менять Конституцию. Sports.ru [online]. 2020-01-20 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  16. Russian pole vault champ Yelena Isinbayeva condemns homosexuality, supports new anti-gay law [online]. 2013-08-15 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Детство - под ружьем: Юнармия придет в каждую школу. newizv.ru [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (rusky) 
  18. Майор Елена Исинбаева стала членом Главного штаба «Юнармии». cska.ru [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  19. Exclusiva de Yelena Isinbáyeva en Tenerife confirma su Residencia. El Digital Sur [online]. 2023-07-13 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy editovat