Dopingový skandál ruské atletiky

Dopingový skandál ruské atletiky (2015) odstartovala Světová antidopingová agentura (WADA), která vydala 9. listopadu 2015 zprávu o systematickém dopingu v ruské atletice, v níž doporučila vyloučit Všeruskou federaci lehké atletiky z Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). Za dopující sportovce byly označeny Marija Savinovová, Jekatěrina Poistogovová, Kristina Ugarovová, Anastasija Bazdyrevová a Taťjana Mjazinová. WADA doporučila udělit doživotní zákaz činnosti pěti sportovcům a pěti trenérům či funkcionářům, zrušení moskevské antidopingové laboratoře a suspendaci jejího ředitele Grigorije Rodčenka.[1][2] Následně mezinárodní atletická federace IAAF suspendovala ruské sportovce ze všech mezinárodních soutěží a ruská antidopingová agentura RUSADA byla zbavena pravomocí. V červnu 2016 pak rada IAAF rozhodla o zákazu startu ruských atletů na letní olympiádě v Riu. Skupina ruských atletů požádala o výjimku, ale Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) v červenci jejich odvolání zamítla s výjimkou dálkařky Darje Klišinové a běžkyne Julie Stěpanovové.[3]

Mezinárodní olympijský výbor také hrozil vyloučením celému ruskému olympijskému týmu. Ten však nakonec vyloučen nebyl. Pouze bylo přijato opatření, že na hry nesmí nominovat Rusko žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping.[4]

Obsah

Kořeny skandáluEditovat

  • listopad 2014 - německá veřejnoprávní televize ARD odvysílala dokument o systematickém dopingu, korupci a vydírání v ruské atletice, včetně zakrývání pozitivních dopingových testů. Podle dokumentu měla vytrvalkyně Lilija Šobuchovová zaplatit vedení ruské atletiky 550 tisíc dolarů za zamlčení pozitivního dopingového nálezu. Když pak v roce 2014 dostala dvouletý trest za nesrovnalosti v biologickém pasu, ruská atletická federace jí údajně dvě třetiny částky vrátila. Olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Marija Savinovová v dokumentu na skrytou kameru přiznala užití steroidu oxandrolonu.[5]
  • prosinec 2014 - šéf ruské atletické federace Valentin Balachničev odstoupil z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF a funkcí se vzdali i vedoucí lékařského a antidopingového oddělení Gabriel Dollé a marketingový poradce Papa Massata Diack.[6] Světová antidopingová agentura WADA zřídila tříčlennou komisi pro vyšetření dopingu v Rusku, která v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.[7]
  • leden 2015 - ruská antidopingová agentura za nesrovnalosti v biologických pasech potrestala chodce Sergeje Kirďapkina, Olgu Kaniskinovou, Valerije Borčina, Sergeje Bakulina a Vladimira Kanajkina[8]. Následně odstoupil Valentin Maslakov z funkce šéftrenéra atletické reprezentace. Později dostala zákaz startu za doping Julija Zaripovová, olympijská vítězka v běhu na 3000 metrů překážek z LOH 2012 v Londýně.[9]

Komise a její zjištěníEditovat

 
Richard Pound

Předsedou nezávislé komise WADA byl jmenován Richard Pound a jejími členy profesor Richard McLaren a Günter Younger.

Reakce na zprávu vyšetřovací komise WADAEditovat

Evropská atletická asociaceEditovat

Prezident Evropské atletické asociace Svein Arne Hansen v prosinci 2015 prohlásil, že nevěří, že atleti z Ruska budou startovat na olympijských hrách v Riu de Janeiro:„Musejí splnit všechny podmínky, ale i tak si nedokážu představit, že budou závodit v Riu. Musejí podstoupit kulturní převrat a zbavit se všech starých struktur. Doufám, že přijdou noví lidé, kteří chápou, co všechno je potřeba změnit.“ [10]

IAAFEditovat

Mezinárodní atletická federace IAAF pozastavila 13. listopadu 2015 členství ruskému atletickému svazu kvůli systematickému dopingu a ruští atleti proto nemohou startovat na mezinárodních soutěžích. Rada IAAF rozhodla hlasování v poměru 22:1.[11]

V lednu 2016 etická komise IAAF vynesla doživotní tresty zákazu činnosti pro bývalého šéfa ruského svazu Valentina Balachničeva, trenéra chodců a vytrvalců Alekseje Melnikova a Papu Massateho Diacka, syna bývalého šéfa IAAF Lamineho Diacka. Exředitel antidopingového programu IAAF Gabriel Dollé má zastavenou činnost na 5 let. [12]

Mezinárodní olympijský výborEditovat

Mezinárodní olympijský výbor pozastavil čestné členství Laminu Diackovi (bývalému předsedovi mezinárodní atletické federace) a vyzval IAAF k zahájení disciplinárního řízení s atlety obviněnými z dopingu.[13]

RuskoEditovat

Ruský ministr sportu Vitalij Mutko, který měl dle zprávy WADA dávat příkazy k manipulaci se vzorky z dopingových kontrol, nejprve všechna obvinění rázně odmítl a pohrozil, že Rusko přestane financovat ruský antidopingový program. Později ale prohlásil, že většina z informací ve zprávě ho nepřekvapila. Dále uvedl:„Jsme si plně vědomi problémů v Ruské atletické federaci a podnikli jsme kroky k nápravě situace: federace má nového šéfa i hlavního trenéra, kteří se v současnosti snaží osvěžit i zbytek trenérského týmu.“

Před hlasováním mezinárodní atletické federace IAAF o pozastavení členství ruského atletického svazu kvůli dopingovému skandálu obvinil Mutko vedení světové atletiky z toho, že v letech 2008 a 2009 zatajilo 155 pozitivních dopingových testů.[14]

Úřadující šéf ruské atletické federace Vadim Zeličenok připustil případy dopingu, ale nevěří, že jde o systémovou záležitost.[15]

Světová antidopingová agenturaEditovat

Světová antidopingová agentura (WADA) odebrala akreditaci moskevské antidopingové laboratoři RUSADA a její ředitel Grigorij Rodčenkov rezignoval.[16]

Dopady skandáluEditovat

Ruští atleti nebudou smět startovat na halovém mistrovství světa v Portlandu v březnu 2016. Rusko přišlo o pořadatelství Světového poháru v chůzi v Čeboksarech a juniorského mistrovství světa v Kazani.[17]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat