Běh na 400 metrů

typ běžeckého závodu

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.

V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.

HistorieEditovat

Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.

Současní světoví rekordmaniEditovat

Současné rekordy - dráhaEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 47,60 Marita Kochová   NDR Canberra 6. 9. 1985
Olympijský (OR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 48,25 Marie-José Pérecová   Francie Atlanta 29. 7. 1996
Mistrovství světa (MS) Muži 43,18 Michael Johnson   USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová   Československo Helsinky 10. 8. 1983
Český (ČR) Muži 44,79 Pavel Maslák   Česko Dauhá 9. 5. 2014
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová   Československo Helsinky 10. 8. 1983

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 44,33 Thomas Schönlebe   NDR Řím 3. 9. 1987
Ženy 47,60   Marita Kochová   NDR Canberra 6. 9. 1985
Afrika Muži 43,03   Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 49,10 Falilat Ogunkoya   Nigérie Atlanta 29. 7. 1996
Asie Muži 43,93 Youssef Ahmed Masrahi   Saúdská Arábie Peking 23. 8. 2015
Ženy 48,14 Salvá Íd Násirová   Bahrajn Dauhá 3. 10. 2019
Severní a střední Amerika Muži 43,18 Michael Johnson   USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 48,70 Sanya Richardsová   USA Athény 16. 9. 2006
Jižní Amerika Muži 44,29 Sanderlei Parrela   Brazílie Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 49,64 Ximena Restrepo   Kolumbie Barcelona 5. 8. 1992
Oceánie Muži 44,38 Darren Clark   Austrálie Soul 26. 9. 1988
Ženy 48,63 Cathy Freemanová   Austrálie Atlanta 29. 7. 1996
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Současné rekordy - halaEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 44,52 Michael Norman   USA College Station 10. 3. 2018
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982
Evropský (ER) Muži 45,05 Thomas Schönlebe
Karsten Warholm
  NDR
  Norsko
Sindelfingen
Glasgow
5. 2. 1988
2. 2. 2019
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 45,11 Nery Brenes   Kostarika Istanbul 10. 3. 2012
Ženy 50,04 Olesja Forševová   Rusko Moskva 12. 3. 2006
Český (ČR) Muži 45,24 Pavel Maslák   Česko Sopoty 8. 3. 2014
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

10 nejlepších můžu historie dle časůEditovat

Pořadí Výkon (sec.) Atlet Národnost Datum Místo
1. 43,03 Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika 14. srpen 2016 Rio de Janeiro
2. 43,18 Michael Johnson   USA 26. srpen 1999 Sevilla
3. 43,29 Butch Reynolds   USA 17. srpen 1988 Curych
4. 43,45 Jeremy Wariner   USA 31. srpen 2007 Ósaka
4. 43,45 Michael Norman   USA 20. duben 2019 Torrance
6. 43,50 Quincy Watts   USA 5. srpen 1992 Barcelona
7. 43,64 Fred Kerley   USA 27. červenec 2019 Des Moines
8. 43,65 LaShawn Merritt   USA 26. srpen 2015 Peking
9. 43,72 Isaac Makwala   Botswana 5. červenec 2015 La Chaux-de-Fonds
10. 43,74 Kirani James   Grenada 3. červenec 2014 Lausanne
Muži na iaaf.org

10 nejlepších žen historie dle časůEditovat

Pořadí Výkon (sec.) Atletka Národnost Datum Místo
1. 47,60 Marita Kochová   NDR 6. říjen 1985 Canberra
2. 47,99 Jarmila Kratochvílová   Československo 10. srpen 1983 Helsinky
3. 48,14 Salvá Ajd Násirová   Bahrajn 3. říjen 2019 Dauhá
4. 48,25 Marie-José Pérecová   Francie 29. červenec 1996 Atlanta
5. 48,27 Olga Bryzginová   SSSR 6. říjen 1985 Canberra
6. 48,37 Shaunae Millerová   Bahamy 3. říjen 2019 Dauhá
7. 48,59 Taťána Kocembová   Československo 10. srpen 1983 Helsinky
8. 48,63 Cathy Freemanová   Austrálie 29. červenec 1996 Atlanta
9. 48,70 Sanya Richardsová   USA 16. září 2006 Athény
10. 48,83 Valerie Briscoová-Hooksová   USA 6. srpen 1984 Los Angeles
11. 48,89 Ana Guevaraová   Mexiko 27. srpen 2003 Paříž Saint-Denis
12. 48,97 Shaunae Millerová   Bahamy 20. červenec 2018 Monaco
Ženy na iaaf.org

Vývoj světového rekorduEditovat

mužiEditovat

ženyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat