Otevřít hlavní menu

Běh na 400 metrů

typ běžeckého závodu

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.

V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.

Obsah

HistorieEditovat

Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.

Současní světoví rekordmaniEditovat

Současné rekordy - dráhaEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 47,60 Marita Kochová   NDR Canberra 6. 9. 1985
Olympijský (OR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk   Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 48,25 Marie-José Pérecová   Francie Atlanta 29. 7. 1996
Mistrovství světa (MS) Muži 43,18 Michael Johnson   USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová   Československo Helsinky 10. 8. 1983
Český (ČR) Muži 44,79 Pavel Maslák   Česko Dauhá 9. 5. 2014
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová   Československo Helsinky 10. 8. 1983

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

Současné rekordy - halaEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 44,52 Michael Norman   USA College Station 10. 3. 2018
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982
Evropský (ER) Muži 45,05 Thomas Schönlebe   NDR Sindelfingen 5. 2. 1988
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 45,11 Nery Brenes   Kostarika Istanbul 2012
Ženy 50,04 Olesja Forševová   Rusko Moskva 2006
Český (ČR) Muži 45,24 Pavel Maslák   Česko Sopoty 8. 3. 2014
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová   Československo Milán 7. 3. 1982

10 nejlepších můžu historie dle časůEditovat

10 nejlepších žen historie dle časůEditovat

Vývoj světového rekorduEditovat

mužiEditovat

ženyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat