Otevřít hlavní menu

Běh na 100 metrů

typ běžeckého závodu
(přesměrováno z Běh na 100 m)
Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá "královská" atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Obsah

RychlostEditovat

Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším "bílým" sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.

České rekordyEditovat

Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.[3] Již dřívě však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy.[4] Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.

Světové rekordyEditovat

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.[5] Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy delší.

HistorieEditovat

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928 – 1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.[zdroj?]

Současní světoví rekordmaniEditovat

Současné rekordyEditovat

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 9,58 Usain Bolt   Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,49 Florence Griffith-Joynerová   USA Indianapolis 16. 7. 1988
Olympijský (OR) Muži 9,63 Usain Bolt   Jamajka Londýn 5. 8. 2012
Ženy 10,62 Florence Griffith-Joynerová   USA Soul 24. 9. 1988
Mistrovství světa (MS) Muži 9,58 Usain Bolt   Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,70 Marion Jonesová   USA Sevilla 22. 8. 1999
Český (ČR) Muži 10,16 Zdeněk Stromšík   Česko Tábor 18. 7. 2018
Ženy 11,09 Jarmila Kratochvílová   Československo Bratislava 6. 6. 1981

Současné rekordy podle kontinentůEditovat

Vývoj světového rekordu (el. měření)Editovat

 
Graf vývoje světového rekordu

MužiEditovat

Čas Atlet Datum Město
10,64   Ralph Metcalfe 16.07.1932 Stanford
10,53   Eddie Tolan 31.07.1932 Los Angeles
10,38   Eddie Tolan 01.08.1932 Los Angeles
10,38   Ralph Metcalfe 01.08.1932 Los Angeles
10,34   Barney Ewell 09.07.1948 Evanston
10,32   Ray Norton 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,32   Jocelyn Delecour 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,29   Peter Radford 13.09.1958 Colombes
10,25   Armin Hary 21.06.1960 Curych
10,06   Bob Hayes 15.10.1964 Tokio
10,03   Jim Hines 20.06.1968 Sacramento
10,02   Charles Greene 13.10.1968 Ciudad de México
9,95   Jim Hines 14.10.1968 Ciudad de México
9,93   Calvin Smith 03.07.1983 Colorado Springs
9,93   Carl Lewis 30.08.1987 Řím
9,93   Carl Lewis 17.08.1988 Curych
9,92   Carl Lewis 24.09.1988 Soul
9,90   Leroy Burrell 14.06.1991 New York
9,86   Carl Lewis 25.08.1991 Tokio
9,85   Leroy Burrell 06.07.1994 Lausanne
9,84   Donovan Bailey 27.07.1996 Atlanta
9,79   Maurice Greene 16.06.1999 Athény
9,77   Asafa Powell 14.06.2005 Athény
9,77   Asafa Powell 11.06.2006 Gateshead
9,77   Asafa Powell 18.08.2006 Curych
9,74   Asafa Powell 09.09.2007 Rieti
9,72   Usain Bolt 31.05.2008 New York
9,69   Usain Bolt 16.08.2008 Peking
9,58   Usain Bolt 16.08.2009 Berlín

ŽenyEditovat

Čas Atletka Datum Město
11,08   Wyomia Tyus 15.10.1968 Ciudad de México
11,07   Renate Stecherová 02.09.1972 Mnichov
11,04   Inge Heltenová 13.06.1976 Fürth
11,01   Annegret Richterová 25.07.1976 Montréal
10,88   Marlies Göhrová 01.07.1977 Drážďany
10,88   Marlies Göhrová 09.07.1982 Karl-Marx-Stadt
10,81   Marlies Göhrová 08.06.1983 Berlín
10,79   Evelyn Ashfordová 03.07.1983 Colorado Springs
10,76   Evelyn Ashfordová 22.08.1984 Curych
10,49   Florence Griffith-Joynerová 16.07.1988 Indianapolis

Nejlepší běžci a běžkyněEditovat

MužiEditovat

Hranici 10 sekund doposud pokořilo 139 atletů (04/2019), hranici 9,90 sekund 34 z nich a hranici 9,80 sekund 8 běžců. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.[6]

Poř. Čas Vítr (m/s) Atlet Stát Datum Město
1. 9.58 +0.9 Usain Bolt   16. 8. 2009 Berlín
2. 9.69 +2.0 Tyson Gay   20. 9. 2009 Šanghaj
3. -0.1 Yohan Blake   23. 8. 2012 Lausanne
4. 9.72 +0.2 Asafa Powell   2. 9. 2008 Lausanne
5. 9.74 +0.9 Justin Gatlin   15. 5. 2015 Dauhá
6. 9.78 +0.9 Nesta Carter   29. 8. 2010 Rieti
7. 9.79 +0.1 Maurice Greene   16. 6. 1999 Athény
8. 9.80 +1.3 Steve Mullings   4. 6. 2011 Eugene
9. 9.82 +1.7 Richard Thompson   21. 6. 2014 Port of Spain
10. 9.84 +0.7 Donovan Bailey   27. 7. 1996 Atlanta
11. +0.2 Bruny Surin   22. 8. 1999 Sevilla
12. +1.3 Trayvon Bromell   25. 6. 2015 Eugene
13. 9.85 +1.2 Leroy Burrell   6. 7. 1994 Lausanne
14. +1.7 Olusoji Fasuba   12. 5. 2006 Dauhá
15. +1.3 Michael Rodgers   4. 6. 2011 Eugene
16. 9.86 +1.2 Carl Lewis   25. 8. 1991 Tokio
17. −0.4 Frankie Fredericks   3. 7. 1996 Lausanne
18. +1.8 Ato Boldon   19. 4. 1998 Walnut
19. +0.6 Francis Obikwelu   22. 8. 2004 Athény
20. +1.8 Keston Bledman   23. 6. 2012 Port of Spain
21. +1.3 Jimmy Vicaut   4. 7. 2015 Saint-Denis
22. 9.87 +0.3 Linford Christie   15. 8. 1993 Stuttgart
23. -0.2 Obadele Thompson   11. 9. 1998 Johannesburg
24. 9.88 +1.8 Shawn Crawford   19. 6. 2004 Eugene
25. +1.0 Walter Dix   8. 8. 2010 Nottwil
26. +0.9 Ryan Bailey   29. 8. 2010 Rieti
27. +1.0 Michael Frater   30. 6. 2011 Lausanne
28. 9.89 +1.6 Travis Padgett   28. 6. 2008 Eugene
29. +1.6 Darvis Patton   28. 6. 2008 Eugene
30. +1.3 Ngonidzashe Makusha   10. 6. 2011 Des Moines
31. 9.90 +0.4 Nickel Ashmeade   11. 8. 2013 Moskva

ŽenyEditovat

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Florence Griffith-Joynerová zemřela v 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10,75 s.

Poř. Čas Vítr (m/s) Atletka Stát Datum Město
1. 10.49 0.0 Florence Griffith-Joynerová   16. 7. 1988 Indianapolis
2. 10.64 +1.2 Carmelita Jeterová   20. 9. 2009 Šanghaj
3. 10.65 +1.1 Marion Jonesová   12. 9. 1998 Johannesburg
4. 10.70 +0.6 Shelly-Ann Fraserová   29. 6. 2012 Kingston
5. 10.73 +2.0 Christine Arronová   19. 8. 1998 Budapešť
6. 10.74 +1.3 Merlene Otteyová   7. 9. 1996 Milán
7. 10.75 +0.4 Kerron Stewartová   10. 7. 2009 Řím
8. 10.76 +1.7 Evelyn Ashfordová   22. 8. 1984 Curych
9. +1.1 Veronica Campbellová-Brownová   31. 5. 2011 Ostrava
10. 10.77 +0.9 Irina Privalovová   6. 7. 1994 Lausanne
11. +0.7 Ivet Lalovová   19. 6. 2004 Plovdiv
12. 10.78 +1.0 Dawn Sowell   3. 6. 1989 Provo
13. +1.5 Torri Edwardsová   28. 6. 2008 Eugene
14. 10.79 0.0 Xuemei Li   18. 10. 1997 Šanghaj
15. -0.1 Inger Millerová   22. 8. 1999 Sevilla
16. +1.1 Blessing Okagbareová   27. 7. 2013 Londýn
17. +1.8 English Gardnerová   26. 6. 2015 Eugene
18. 10.80 +0.8 Tori Bowieová   18. 7. 2014 Monako

Olympijští vítězovéEditovat

Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

USA - 100 m Zlato Stříbro Bronz Celkem
Muži 16 13 8 37
Ženy 9 5 2 16
Celkem 25 18 10 53

Mistři světaEditovat

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991) a Maurice Greene (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

ZajímavostiEditovat

  • Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) pak 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka Florence Griffith Jonesová, zhruba kolem 10,80 s.[7] V mužském sprintu se nejvyšší dosažená rychlost v průběhu posledního století výrazně zvyšovala (od hodnoty 36,9 km/h ve 20. letech minulého století až po 44,7 km/h v roce 2009).[8]

OdkazyEditovat