Lausanne

obec v kantonu Vaud ve Švýcarsku

Lausanne ([lózan], ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu[1]) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera. Nachází se 50 km severovýchodně od Ženevy, je hlavním městem kantonu Vaud a okresu Lausanne. V roce 2015 zde žilo přes 135 000 obyvatel a město tak bylo čtvrtým největším v zemi.

Lausanne
Lausanne
Katedrála nad městem
Katedrála nad městem
Lausanne – znak
znak
Lausanne – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 46°31′25″ s. š., 6°37′59″ v. d.
Nadmořská výška 495 m n. m.
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Vaud
Okres Lausanne
Lausanne na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 41,37 km²
Počet obyvatel 135 629 (2015)
Hustota zalidnění 3 278,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.lausanne.ch
PSČ 1000-1008
Označení vozidel VD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lausanne je hlavním sídlem Spolkového nejvyššího soudu (část soudu působí v Lucernu); sídlí zde Mezinárodní olympijský výbor, jím řízené a spravované Olympijské muzeum a univerzita UNIL. V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.

Asi 78 % obyvatel hovoří francouzsky, 5 % německy a 4 % italsky. Přes 40 % obyvatel jsou cizinci, zejména Italové, Španělé, Portugalci, Turci a Asiaté.

HistorieEditovat

Místo bylo osídleno od neolitu. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou Římané dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti La Cité o opevněné castrum a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští Alamani, od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy - prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou bazilikou obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.

V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel Panny Marie, připomínaný od roku 814 v písemných pramenech. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a roku 1275 byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u Grandson je vyplundrovali Švýcaři.

Roku 1536 město dobylo bernské vojsko, protestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do Fribourgu. Roku 1537 byla založena vyšší církevní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku 1888 univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798–1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno k železniční síti.[2] Průmysl v 19. století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej zase vytlačily finance a služby.

SamosprávaEditovat

Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada, volená většinově ve dvou kolech na 5 let. Každý radní vede jeden odbor radnice. Současnou koalici tvoří pět stran, nejsilnější jsou sociální demokraté.

DopravaEditovat

Město má hustou síť trolejí, tradiční páteř veřejné dopravy tvoří trolejbusy a autobusy. Tramvaj vzhledem k velkým výškovým rozdílům nikdy nebyla zavedena. Metro má tři trasy, zčásti je vedeno po povrchu nebo na visutých tratích, dvě linky jsou již plně automatizované, bez řidičů.

PamětihodnostiEditovat

Historické město se dělí na La Cité s katedrálou a hradem, La Palud, Le Bourg, Saint-Laurent a Le Pont.

  • Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála Notre-Dame. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže Řehoře X. a římského císaře Rudolfa Habsburského. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16. století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13. století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt Viollet-le-Duc navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu. Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.
 
Hrad Sainte-Maire
  • Z původně biskupského hradu Sainte-Maire se zachovala hranolová obytná věž (donjon) z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století a zbytky kaple; přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem 1723, vytvořená roku 1898. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.
  • Biskupský palác, stavba na půdorysu tvaru L naproti katedrále byla založena v 11. století, přestavěna do současné podoby ve 14. a 15. století a mnohokrát upravena.
  • Jacquemardova věž (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
  • Náměstí Le Palud je malebné tržiště s radnicí a měšťanskými domy ze 17. až 20. století, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
  • Kostel sv. Františka ve čtvrti Le Bourg je gotická bazilika s malovanými klenbami, původně klášterní kostel minoritů ze 13. století, s věží z 15. století; je odsvěcený a slouží koncertům a kulturním akcím města.
  • Ve vnějších čtvrtích je řada paláců jako Villais de Mon Repos, a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky Beaulieu, Béthussy.Denantou, Chateau d'Ouchy aj.
  • Z vrchu Le Signal (690 m) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na Ženevské jezero.[2]

  • Katedrála od východu

  • Katedrála z mostu

  • Interiér

  • Závěr

MuzeaEditovat

  • Muzeum umění Musée des beaux Arts vystavuje umělecké sbírky kantonu.
  • Archeologické a historické muzeum Musée d'archéologie et d'histoire je impozantní stavba paláce sester Ruminových s věží a vyhlídkou z období belle epoque, postavená roku 1888 podle projektu architekta Gasparda André pro univerzitu, univerzitní knihovnu a muzeum. Ovládá východní část náměstí pod katedrálou. Nejcennější jsou nově instalované archeologické sbírky v 1. patře, zahrnující období od pravěku až do konce středověku, včetně uměleckořemeslných předmětů. Sochařská sbírka není vystavena, 4 sály v mezipatře slouží k příležitostným výstavám. Ve třetím patře je přehledná zoologická expozice vzdělávacího typu.
  • Římské muzeum Musée romain ve čtvrti Vidy vystavuje archeologické sbírky římské a galo-románské doby
  • Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na niž navazuje kempink.
  • Musée de l'Élysée je věnováno nejen švýcarské fotografii.
  • Nadace Ermitáže je soukromé muzeum, pořádající výstavy starého umění.

UniverzitaEditovat

UNIL Université de Lausanne má 6 fakult, které tvoří moderní stavební komplex z 80. let 20. století. Tento kampus přiléhá k západní hranici města, s nímž je spojen linkou metra č. 1 (konečná Rennens - nádraží). Z někdejších venkovských hospodářských stavení byl zachován mlýn (Mouline), který dal jméno jedné ze stanic metra, sýpka adaptovaná na restauraci (Grange) a část vesnice Dorigny, rovněž název stanice metra.

SportEditovat

Ve městě hraje velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří:

OsobnostiEditovat

RodáciEditovat

ObyvateléEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=380)
  2. ↑ a b Beadeker, Schweiz, str. 262-266.

LiteraturaEditovat

  • Karl Baedeker, Schweiz. Leipzig 1924.
  • Kulturführer Schweiz, Zürich 1982.
  • Ottův slovník naučný, heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: xx0029498 | GND: 4034750-3 | ISNI: 0000 0001 0944 4810 | LCCN: n79121361 | VIAF: 147349797 | WorldcatID: lccn-n79121361
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lausanne&oldid=19345458“