Bahamy

ostrovní stát v Atlantiku

Bahamy, plným názvem Bahamské společenství, jsou ostrovní stát ležící jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby. Území státu tvoří část Lucayského souostroví: 30 větších, 700 menších (nazývaných dle velikosti cays nebo keys, odkud pramení také Lucayské souostroví) a cca 2400 korálových ostrovů. Leží v Atlantském oceánu.

Bahamské společenství
Commonwealth of the Bahamas
vlajka Baham
vlajka
znak Baham
znak
Hymna
March On, Bahamaland
Geografie

Poloha BahamPoloha Baham

Hlavní město Nassau
Rozloha 13 940 km² (160. na světě)
z toho 28 % vodní plochy
Nejvyšší bod Mount Alvernia (63 m n. m.)
Časové pásmo -5
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 332 634 (175. na světě,  2018)
Hustota zalidnění 24 ob. / km² (186. na světě)
HDI 0.805 (velmi vysoký) (60. na světě, 2018)
Jazyk angličtina (úřední), kreolština (mezi haitskými imigranty)
Náboženství baptisté 32 %, anglikáni 20 %, římští katolíci 19 %, metodisté 6 %, Boží církev 6 %, jiní protestanti 12 %
Státní útvar
Státní zřízení konstituční monarchie
Vznik 10. července 1973 (nezávislost na Velké Británii)
Královna Alžběta II. zastoupená generální guvernérkou
Marguerite Pindlingovou
Předseda vlády Hubert Minnis
Měna bahamský dolar (BSD)
HDP/obyv. (PPP) 32 087,7[1] USD (52. na světě, 2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 044 BHS BS
MPZ BS
Telefonní předvolba +1242
Národní TLD .bs
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Baham.

Taínové osídlili Bahamy zhruba v 10. století. Už toto osídlení způsobilo vymírání místních druhů.[2] Prvním místem, které Kryštof KolumbusAmerice objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel. Na počátku 17. století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly britskou kolonií.

7. ledna 1964 byla udělena Bahamám samospráva a 10. července 1973 byla vyhlášena nezávislost. Od počátku 80. let 20. století sem přicházejí uprchlíci z Haiti, kteří se snaží uniknout bídě a politickým nepokojům ve své zemi.

Administrativní děleníEditovat

Bahamy se administrativně dělí na okruhy. Platí to pro všechny oblasti v zemi s výjimkou New Providencu. Je jich 31, z toho 23 se jich vytvořilo v roce 1996, zbytek v roce 1999.

 

GeografieEditovat

 
Mapa Bahamských ostrovů

Bahamy tvoří dlouhý řetěz nízkých vápencových a korálových ostrovů a více než 2000 drobných skalisek. Na Bahamách nenajdeme pohoří ani strmá pobřeží - převažují rozlehlé pláže. Nadmořská výška ostrovů je proto malá.

Podnebí je tropické, pod vlivem severovýchodních pasátů a teplého Golfského proudu. Průměrné teploty dosahují v nejteplejším srpnu 28 °C, v nejstudenějším únoru 21 °C. Srážky se pohybují mezi 1100 až 1600 mm za rok, na jihovýchodním konci souostroví méně než 1000 mm.

EkonomikaEditovat

Jediné přírodní bohatství Baham představují pláže, které se nyní každoročně stávají místem radovánek několika milionů návštěvníků, většinou z USA. Cestovní ruch zajišťuje práci více než dvěma třetinám výdělečně činného obyvatelstva. Těží se sůl a dřevo. Jsou zde také rafinérie ropy. Významné je pěstování cukrové třtiny a ovoce, jako jsou ananasy a banány.

Země je rovněž sídlem řady bank a peněžních ústavů, které využívají zdejšího výhodného daňového systému, a provozuje velké obchodní loďstvo plující pod levnou vlajkou. Hlavní město Nassau má výhodně položený, kdysi strategicky významný přístav. Do 50. let 20. století byl hlavním hospodářským odvětvím lov mořských hub

Hospodářství Baham je závislé na turismu a takzvaném offshore bankingu. Bahamy jsou nejbohatší zemí v Západní Indii (Bahamské souostroví, Velké a Malé Antily) a mají 14. nejlepší HDP v Severní Americe. Je to stabilní, rozvíjející se národ v Lucayském souostroví a žije zde 391 232 obyvatel (2016). Stále se navyšující turismus a boom v budování nových hotelů, resortů a residencí má za následek solidní hospodářský růst po mnoho let, avšak zpomalení ekonomiky Spojených státu a útoky z 11. září 2001 zapříčinily zpomalení růstu hrubého domácího produktu v letech 2001 – 2003. Finanční služby představují druhý nejdůležitější sektor bahamského hospodářství, tvořící přibližně 15% hrubého domácího produktu (HDP). Avšak od prosince 2000, kdy tamní vláda zavedla nové regulace ve finančním sektoru, se mnoho mezinárodních firem a podniků rozhodlo opustit Bahamy. Průmysl a zemědělství tvoří dohromady asi 10% HDP a vykazují pomalý růst a to i přes pomoc místní vlády. Celkový růst tak velmi závisí na tom, jak se daří turismu, který je hlavně ovlivňován růstem HDP v USA, protože 80% všech turistů směřujících na Bahamy přijíždí právě odsud. Vláda kromě turismu a bankovnictví podporuje i rozvoj sekundárního sektoru.

Rysy bahamské ekonomikyEditovat

Hospodářství Baham je skoro celé závislé na turismu a finančních službách, aby vygenerovalo co nejvíce ze zahraniční směny. Evropská unie považuje Bahamy, stejně jako některé další Karibské země, za nespolupracující jurisdikci, protože Bahamy nezajišťují daňovou spravedlnost.

TurismusEditovat

Turismus sám o sobě tvoří přibližně 51% hrubého domácího produktu a zaměstnává asi polovinu Bahamské pracovní síly. V roce 2018 navštívily Bahamy přes 3 milióny turistů, většina z nich pocházejících ze Spojených států a Kanady. Velmi velký podíl na růstu celkového hospodářství Baham má podnik Kerzner International’s Atlantis Resort and Casino, který převzal bývalý Paradise Island Resort a zajistil potřebný a důležitý ekonomický růst. Bahamská vláda rovněž přijala proaktivní přístup k lákání zahraničních investorů a uskutečnila významné investiční mise na Dálný východ, Evropu, Latinskou Ameriku a Kanadu. Primární důvod těchto cest byl pokus o zlepšení reputace Baham na těchto trzích.

Finanční službyEditovat

Finanční služby představují druhý nejdůležitější sektor Bahamské ekonomiky, tvořící 17% hrubého domácího produktu. Kvůli tomu tento stát získal status Offshore financial center. Od roku 1998 zde získalo licenci 418 bank a úvěrových společností. V roce 1990 Bahamy schválily International Business Companies (IBC) Act aby upevnily svůj status vedoucího finančního centra. Tento zákon zjednodušil a snížil ceny začleněných bankovních firem působících na Bahamách. Do 9 let od schválení bylo založeno více než 100 000 firem typu IBC. V únoru 1991 vláda rovněž legalizovala zřízení Asset Protection Trusts. V roce 2000, částečně jako odpověď na tvořící se plénum FATF Blacklist (seznam nespolupracujících zemí ve finačním sektoru), vláda uzákonila zákony regulující finanční sektor a vytvořila Financial Intelligence Unit včetně opatření know-your-customer, které má sloužit k lepšímu prověřování identity zákazníků. Dále následovali jen menší opatření, jako například Foundation Act z roku 2004 a plánované představení zákona o regulaci soukromých trustových podniků.

ZemědělstvíEditovat

Zemědělství a rybolov dohromady tvoří 5% HDP. Bahamy vyvážejí humry a další ryby, avšak nechovají je komerčně. Na Bahamách není moc velká škála zemědělských produktů, a i ty nejvíce pěstované se většinou nevyvážejí, nýbrž se spotřebují místními. Zato dovoz je zde velmi důležitý. Každý rok se na Bahamy doveze množství potravin za 250 milionů dolarů. To tvoří asi 80% potravin, které se zde spotřebují. Místní vláda se chce snažit zvýšit produkci potravin a snížit tím import a tím zvýšit zahraniční obchod. Mimo to také hledá zahraniční investory, kteří by zvýšili zemědělský export, převážně speciální potraviny, specifické pro místní oblast. Dále vydala seznam potravin a produktů, do kterých by si přála, aby se investovalo ze zahraničí, a to hovězí a vepřové maso, ovoce a ořechy, mléčné výrobky, zimní zeleninu a mořské plody.

ObchodEditovat

Bahamská vláda drží cenu Bahamského dolaru na stejné hodnotě s Americkým dolarem. Bahamy jsou členy U.S.-Caribbean Basin Trade Partnership Act, Kanadského Karibského programu a Lome IV Agreement Evropské unie. Přestože se Bahamy účastní politiky Karibského společenství (CARICOM), nevstoupily do společné ekonomické iniciativy s dalšími Karibskými státy.

PrůmyslEditovat

Bahamy mají pár významných průmyslových podniků. Farmaceutickou firmu ve Freeportu PharmaChem Technologies, ropné středisko BORCO, rovněž ve Freeportu, které přepravuje ropu v regionu, Pivovar Commonwealthu v Nassau, který produkuje Heineken, Guiness a Kalik a Bacardi Corp., která destiluje rum v Nassau pro vývoz do USA a na evropský trh. Další průmyslouvé podniky jsou například Great Inagua továrná na vysoušení mořské soli, přístavní zařízení ve Freeportu pro opravu turistických lodí a doly aragonitu – druh vápence s průmyslovým využitím – na dně moře v Ocean Cay. Další menší, ale důležité podniky v bankovnictví jsou například Fidelity Bank Ltd. (FBB) a Royal Fidelity Merchant Bank & Trust Limited (RFMBT). FBB poskytuje širokou nabídku inovativních bankovních služeb. RFMBT je jediná obchodní banka na Bahamách a je spojená s Royal Bank of Canada. Nabízí investiční příležitosti a služby a láká většinu korporací na Bahamách. Hakwksbill Creek Agreement vytvořil bezcelní zónu ve Freeportu, Bahamského druhého největšího města, a s blízkou průmyslovou zónou láká zahraniční průmyslové investory. Hong Kongská firma Hutchison Whapoma díky tomu otevřela přístav pro kontejnerové lodě ve Freeportu.

DaněEditovat

Bahamy nemají daň z příjmu, korporativní daň, daň z kapitálových zisků nebo daň pro bohaté podnikatele. Daně ze mzdy financují dávky sociálního pojištění ve výši 3,9% placené zaměstnancem a 5,9% placené zaměstnavatelem. V roce 2010 činily celkové daňové příjmy 17,2% HDP. 1. ledna 2015 byla vybírána daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 7,5%. S účinností od 1. července 2018 se poté zvýšila ze 7,5% na 12%.

ObyvatelstvoEditovat

Černoši tvoří 85 % obyvatelstva, 12 % běloši a 3 % ostatní. Úředním jazykem je angličtina, která je překvapivě bližší britské angličtině, než té americké a které rozumí většina obyvatelstva. Kromě ní se na Bahamách hovoří bahamskou kreolskou angličtinou a kreolskou francouzštinou (kterou hovoří převážně imigranti z Haiti). Obyvatelé Baham jsou velmi zbožný národ, země má nejvíce kostelů na osobu na světě. Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím. Nejdominantnější je Baptistská církev, ve kterou věří 1/3 obyvatelstva. Jiné církve jsou anglikáni, římští katolíci a metodisté.

ReferenceEditovat

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  2. https://phys.org/news/2020-10-human-settlers-islands-extinctions.html - The first human settlers on islands caused extinctions

LiteraturaEditovat

  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9. 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Bahamy na Wikimedia Commons
  •   Slovníkové heslo Bahamy ve Wikislovníku
  • Bahamas - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bahamas (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Bahamas, The [online]. U.S. Department of State, 2011-06-08 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Bahamas, The [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Havaně. Souhrnná teritoriální informace: Bahamy [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-27 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-21. (česky) 
  • ALBURY, E. Paul, a kol. The Bahamas [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)