Skok do výšky

sportovní disciplína lehké atletiky

Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína. Závodníci přeskakují horizontální laťku umístěnou na stojanech, které umožňují přesně změřit, v jaké výšce je laťka položena. Závodníci se odrážejí vždy pouze jednou nohou (není tedy přípustné provádět přes laťku salta, přemety či jiné akrobatické prvky). Dosažený výkon je měřen v centimetrech a v průběhu soutěže se postupně laťka zvyšuje (obvykle o dva nebo tři centimetry). Hranicí extratřídy je u mužů zhruba 230 cm, u žen rovných 200 cm.

Jaroslava MahučichováStefka KostadinovováLjudmila AndonovováTamara BykovováUlrike MeyfarthováSara SimeoniováRosemarie AckermannováJordanka BlagojevováIlona GusenbauerováIolanda BalasováMildred SingletonováFanny Blankers-KoenDorothy AdamsováJean ShileyováCarolina GisollováPhyllis GreenováNancy Vorheesová

Současní světoví rekordmani

editovat

Průběh závodu a pravidla

editovat

Při závodu je laťka nejprve umístěna relativně nízko a postupně se po krocích zvedá. V každém dalším kole je laťka obvykle o 3 nebo 5 cm výše, nejméně však o 2 cm. Každý závodník si může zvolit, od které výšky začne skákat. Jakmile je ale laťka nastavena na určitou výšku, žádný závodník již nesmí žádat její snížení. Jakmile závodník začne skákat, při každém dalším kole se může rozhodnout, zda se pokusí překonat laťku na nastavené výšce. Závodník může skok na právě nastavené výšce vynechat. Pokud se mu nepodaří laťku překonat, může vynechat i následující opravné skoky na dané výšce a využít pokusy na vyšší výšce. Pokud závodník třikrát za sebou nepřeskočí laťku, je vyřazen ze závodu. Závodník, který překoná laťku v největší výšce je vítěz. Pokud dva nebo více závodníků překonají laťku ve stejné výšce, vyhrává ten závodník, který má nejméně nezdařených pokusů na poslední zdolané výšce. Pokud má více závodníků stejný počet nezdařených pokusů na poslední zdolané výšce, rozhoduje počet nezdařených pokusů v celé soutěži.

Rozeskakování

editovat

Pokud nelze určit vítěze výškařského závodu podle žádných z výše uvedených pravidel, provádí se rozeskakování. V průběhu rozeskakování má každý závodník na dané výšce pouze jeden pokus. Začíná se na první neskočené výšce. Vyhrává ten, kdo laťku překoná. V případě neúspěchu všech závodníků se laťka snižuje na poslední skočenou výšku. V případě úspěchu dvou nebo více závodníků se laťka zvyšuje na další postupnou výšku. Takto se pokračuje dokud jeden ze závodníků zdolá výšku, kterou nikdo jiný nezdolá.

Současné rekordy – dráha

editovat
Muži
Rekord Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 245 Javier Sotomayor Kuba  Kuba Salamanca 27. 7. 1993
Olympijský rekord 239 Charles Austin   USA Atlanta 28. 7. 1996
Rekord MS 241 Bohdan Bondarenko Ukrajina  Ukrajina Moskva 15. 8. 2013
Český rekord 236 Jaroslav Bába Česko  Česko Řím 8. 7. 2005
Ženy
Rekord Výkon (cm) Atletka Stát Město Datum rekordu
Světový rekord 210 Jaroslava Mahučichová Ukrajina  Ukrajina Paříž 7. 7. 2024[1]
Olympijský rekord 206 Jelena Slesarenková Rusko  Rusko Athény 28. 8. 2004
Rekord MS 209 Stefka Kostadinovová Bulharsko  Bulharsko Řím 30. 8. 1987
Český rekord 200 Zuzana Hlavoňová Česko  Česko Praha 5. 6. 2000

Současné rekordy podle kontinentů

editovat
Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 242 Patrik Sjöberg
Carlo Thränhardt
Ivan Uchov
Bohdan Bondarenko
Švédsko  Švédsko
  Západní Německo
  Rusko
  Ukrajina
Stockholm
Berlín
Praha
New York
30. 6. 1987
26. 2. 1988
25. 2. 2014
14. 6. 2014
Ženy 210   Jaroslava Mahučichová Ukrajina  Ukrajina Paříž 7. 7. 2024
Afrika Muži 238 Jacques Freitag   Jihoafrická republika Oudtshoorn 5. 3. 2005
Ženy 206 Hestrie Cloete   Jihoafrická republika Paříž 31. 8. 2003
Asie Muži 243 Mutaz Essa Baršim   Katar Brusel 5. 9. 2014
Ženy 199 Marina Aitovová   Kazachstán Athény 13. 7. 2009
Severní a střední Amerika Muži 245   Javier Sotomayor Kuba  Kuba Salamanca 27. 7. 1993
Ženy 205 Chaunté Loweová   USA Des Moines 26. 6. 2010
Jižní Amerika Muži 233 Gilmar Mayo   Kolumbie Pereira 17. 10. 1994
Ženy 196 Solange Witteveen   Argentina Oristano 8. 9. 1997
Oceánie Muži 236 Tim Forsyth Brandon Starc   Austrálie Melbourne Eberstadt 2. 3. 1997

26. 8. 2018

Ženy 202 Nicola Olyslagersová
Eleanor Pattersonová
  Austrálie Tokio
Eugene
7. 8. 2021

19. 7. 2022

Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org


Současní světoví rekordmani v hale

editovat

Současné rekordy – hala

editovat

Technika skoku

editovat

V současné době je rozlišováno pět technik přeskoku.

Nůžky
Soutěžící přeskakuje laťku nohama vertikálně k zemi. Tzn. ve stoje vyskočí do vzduchu, kde ve stejné poloze střihne nohama (odrazovou nohu dává před svoji slabší nohu) a tímto způsobem se dostává za laťku.
Sweeney
Skokan po vykopnutí švihové nohy (ala nůžky) přetáčí tělo střemhlav přes laťku a "potápí se" za ni. Styl 20. až 40. let 20. století - poslední uživatel I. Balasová (Rumunsko)
Horine
Styl valivý boční - skokan se po vykopnutí švihové nohy pokládá na laťku, míjí ji bokem a současně provléká pokrčenou odrazovau nohu mezi laťkou a tělem (styl užívaný ve 30. až 50. letech 20. století, v 60. letech doznívá)
Straddle
Je označení přeskoku, kdy soutěžící překonává laťku převalením těla břichem těsně nad laťkou a jeho slabší (švihová) noha se dostává za překážku jako první. Posléze pomocí rotace trupu podle podélné osy přenese většinu váhy svého těla a dostane za laťku i druhou nohu (odrazovou) přikrčenou v koleni. Styl dominující 50. až 70. letům.
Flop
Jednoznačně dominující styl od konce 70. let 20. století doposud. Předvedl jej na mezinárodní scéně poprvé na OH v Mexiku 1968 Američan Richard Fosbury, podle něj se též někdy nazývá Fosbury-flop. Jedná se o techniku, kdy soutěžící se odrazí ze své silnější nohy, ve vzduchu převrátí svoje tělo tak, aby laťku překonal v letu na zádech.[2]

Nejlepší světové výkony

editovat

Muži (dráha)

editovat

Nejvíce skoků (17) přes hranici 240 cm předvedl Kubánec Javier Sotomayor. Od 5. srpna 2000, kdy tuto výšku překonal Rus Vjačeslav Voronin trvalo téměř 14 let než tuto výšku překonali další atleti, aby jich pak bylo v roce 2014 pět.

Pozice Výkon Výškař Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 245 cm Javier Sotomayor Kuba  Kuba Salamanca 27. 7. 1993
2. 243 cm Mutaz Essa Baršim Katar  Katar Brusel 5. 9. 2014
3. 242 cm Patrik Sjöberg Švédsko  Švédsko Stockholm 30. 6. 1987
242 cm Bohdan Bondarenko Ukrajina  Ukrajina New York 14. 6. 2014
5. 241 cm Igor Paklin Sovětský svaz  Sovětský svaz Kóbe 4. 9. 1985
241 cm Ivan Uchov Rusko  Rusko Ad-Dawhah 9. 5. 2014
7. 240 cm Rudolf Povarnicyn Sovětský svaz  Sovětský svaz Doněck 11. 8. 1985
240 cm Sorin Matei Rumunsko  Rumunsko Bratislava 20. 6. 1990
240 cm Charles Austin   USA Curych 7. 8. 1991
240 cm Vjačeslav Voronin Rusko  Rusko Londýn 5. 8. 2000
240 cm Derek Drouin Kanada  Kanada Des Moines 25. 4. 2014
240 cm Andrej Procenko Ukrajina  Ukrajina Lausanne 3. 7. 2014
240 cm Danil Lysenko Autorizovaní neutrální atleti  Autorizovaní neutrální atleti Monako 20. 7. 2018
Muži na iaaf.org

Ženy (dráha)

editovat

U žen je brána jako magická hranice výška 200 cm, přes tuto výšku se však dostalo v celé historii již zhruba 40 žen. Jako první Němka Rosemarie Ackermannová 26. srpna 1977 v Berlíně. Světový i evropský rekord vytvořila 7. července 2024 Ukrajinka Jaroslava Mahučichová, když na pařížské Diamantové lize překonala laťku ve výšce 210 cm. Překonala tak 37 let starý rekord Stefky Kostadinovové z Mistrovství světa 1987. Hranici 206 cm zdolalo k roku 2024 celkově deset výškařek. Výšku 205 cm poté měly skočeno Tamara Bykovová, Heike Henkelová, Inga Babakovová, Tia Hellebautová a Chaunté Loweová.

Pozice Výkon Výškařka Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 210 cm Jaroslava Mahučichová Ukrajina  Ukrajina Paříž 7. 7. 2024
2. 209 cm Stefka Kostadinovová Bulharsko  Bulharsko Řím 30. 8. 1987
3. 208 cm Blanka Vlašičová Chorvatsko  Chorvatsko Záhřeb 31. 8. 2009
4. 207 cm Ludmila Andonovová Bulharsko  Bulharsko Berlín 20. 7. 1984
207 cm Anna Čičerovová Rusko  Rusko Čeboksary 22. 7. 2011
6. 206 cm Kajsa Bergqvistová Švédsko  Švédsko Eberstadt 26. 7. 2003
206 cm Hestrie Cloeteová   JAR Paříž 31. 8. 2003
206 cm Jelena Slesarenková Rusko  Rusko Athény 28. 8. 2004
206 cm Ariane Friedrichová Německo  Německo Berlín 14. 6. 2009
206 cm Marija Lasickeneová Autorizovaní neutrální atleti  Autorizovaní neutrální atleti Lausanne 6. 6. 2017
11. 205 cm Tamara Bykovová Sovětský svaz  Sovětský svaz Kyjev 22. 6. 1984
205 cm Heike Henkelová Německo  Německo Tokio 31. 8. 1991
205 cm Inga Babakovová Ukrajina  Ukrajina Tokio 15. 9. 1995
205 cm Tia Hellebautová Belgie  Belgie Peking 23. 8. 2008
205 cm Chaunté Loweová   USA Des Moines 26. 6. 2010
Ženy na iaaf.org

Muži (hala)

editovat

Mužský halový rekord drží od roku 1989 Kubánec Javier Sotomayor hodnotou 243 cm.

Pozice Výkon Výškař Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 243 cm Javier Sotomayor Kuba  Kuba Budapešť 4. 3. 1989
2. 242 cm Carlo Thränhardt   Západní Německo Berlín 26. 2. 1988
242 cm Ivan Uchov Rusko  Rusko Praha 25. 2. 2014
4. 241 cm Patrik Sjöberg Švédsko  Švédsko Pireus 1. 2. 1987
241 cm Mutaz Essa Baršim Katar  Katar Athlone 18. 2. 2015
6. 240 cm Hollis Conway   USA Sevilla 10. 3. 1991
240 cm Stefan Holm Švédsko  Švédsko Madrid 6. 3. 2005
240 cm Alexej Dmitrik Rusko  Rusko Arnstadt 8. 2. 2014

Ženy (hala)

editovat

Halový rekord držela téměř 14 let Němka Heike Henkelová, než ji o centimetr v roce 2006 překonala Švédka Kajsa Bergqvistová. Hranici 205 cm dokázalo v hale překonat dohromady devět výškařek. Rovné dva metry v hale poprvé překonala Američanka Coleen Sommerová 13. února 1982 v Ottawě.

Pozice Výkon Výškařka Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 208 cm Kajsa Bergqvistová Švédsko  Švédsko Arnstadt 4. 2. 2006
2. 207 cm Heike Henkelová Německo  Německo Karlsruhe 8. 2. 1992
3. 206 cm Stefka Kostadinovová Bulharsko  Bulharsko Pireus 20. 2. 1988
206 cm Blanka Vlašičová Chorvatsko  Chorvatsko Arnstadt 6. 2. 2010
206 cm Anna Čičerovová Rusko  Rusko Arnstadt 4. 2. 2012
206 cm Jaroslava Mahučichová Ukrajina  Ukrajina Banská Bystrica 2. 2. 2021
7. 205 cm Tia Hellebautová Belgie  Belgie Birmingham 3. 3. 2007
205 cm Ariane Friedrichová Německo  Německo Karlsruhe 15. 2. 2009
205 cm Marija Lasickeneová Rusko  Rusko Moskva 9. 2. 2020

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat