Otevřít hlavní menu

Göteborg

švédské velkoměsto

Göteborg (výslovnost zvuk [jœteˈbɔrj], počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, ležící v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Göteborg má 574 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti žije 1 025 000[1] lidí. Göteborg je rovněž považován za studentské město, na dvou zdejších univerzitách totiž studuje zhruba 60 000 studentů, což je vůbec nejvíce v celé Skandinávii. Göteborg se také nazývá „zeleným městem“ nebo „nešvédským městem“ – v Göteborgu najdeme hodně parků.

Göteborg
Gothenburg new montage 2015-2.png
Göteborg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
země Götaland
Göteborg
Göteborg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 450 km²
Počet obyvatel 573 852 (2019)
Správa
Starosta Anneli Hulthén
Vznik 1621
Oficiální web www.goteborg.se
Telefonní předvolba 31
PSČ 400 10–418 79
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě žije mnoho národnostních menšin – přistěhovalci z Íránu, Súdánu, Jižní Ameriky a z bývalé Jugoslávie. Přistěhovalci žijí především na sídlištích na periferiích města.

HistorieEditovat

Až do 17. století nemělo Švédsko prakticky žádný přístup k Severnímu moři, v mírových dobách mu však Dánové nebránili ve využívání ústí řeky Göta a z pevnosti Alvesborg v jejím ústí kontrolovat veškerý vývoz a dovoz. V roce 1603 se švédský král Karel IX. v místech proti pevnosti pustil do výstavby nového města, které dostalo jméno Göteborg. O osm let později bylo město zničeno Dány, kteří se města zmocnili. Dánové požadovali za vrácení města do původního stavu milion říšských tolarů. Gustav II. Adolf tuto částku zaplatil a v roce 1619 byla uzavřena halmstadská smlouva.

PamátkyEditovat

 
Mnoho staveb ve starém měste bylo postaveno podél kanálů.

Hamnkanalen, historická městská tepna: Okružní procházku městem bychom měli začít od nádraží. Drottningtorget (královnino náměstí) po jeho jižní straně sahá až k Hamnkanalenu (Přístavnímu kanálu), kde do něj ústí Vallgraven (hradní příkop). Příkop obepínající celé staré město patřil ještě v 17. století k městským obranným zařízením. Hotel Eggers na rohu Královnina náměstí se stal památkově chráněným objektem. Na křižovatce mezi ulicemi NorraOstra Hamngatan stojí jezdecká socha Gustava II. Adolfa. U přístavního kanálu stojí kostel Christine kyrka. V 17. století byl původně postaven pro holandskou menšinu, ale v posledním století už spíše slouží zdejší německé obci, proto se mu také říká Tyska kyrkan.

Přístavní čtvrť Na severním konci nábřeží byla v roce 1994 otevřena hypermoderní operní scéna Operan. Budova göteborské opery našla inspiraci v podobné stavbě v australském Sydney. Na druhé straně malého přístaviště Lilla Bommens Hamm poblíž opery se nachází jediná göteborská výšková budova Utkiken, z jejíž vyhlídkové terasy je nádherný výhled na město.

Městské korzo: Avenyn Na náměstí Kungsportsplatsen stojí socha Karla IX. z náměstí ústí ulice Kungsportsavenyn (zvaná Avenyn). Bulvár Avenyn je ozdobou Göteborgu od 60. let 19. století. Tato ulice se považuje za obdobu pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Kolem Poseidonovy kašny, která stojí uprostřed náměstí Götaplatsen, se ve směru hodinových ručiček vedle sebe řadí městské divadlo Stadsteatern, muzeum umění Konstmuseet, umělecká hala Konsthallen a koncertní síň Konserthuset. Jihovýchodně od náměstí Götaplatsen se rozkládá zábavní park Liseberg, jeden z největších v Evropě. V létě se zde konají divadelní představení. Ve městě je rybí tržnice zvaná Feskekorken (rybí chrám), kde se prodávají ryby, humři a langusty. Vznikl zde Melodic Death metal.

DopravaEditovat

 
Zdejší tramvaje

Nejoblíbenějším dopravním prostředkem jsou ve městě tramvaje, jež jsou typické svou modrou barvou. V Göteborgu se nachází rovněž významný přístav, který je zdaleka největší ve Skandinávii. Několik pravidelných trajektů spojuje město s Fredrikshavnem, Kielem, KristiansandemNewcastlem. U města se nachází také dvě letiště. Letiště Göteborg Landvetter, 19 km východně od města, je druhým největším letištěm v zemi. O poznání méně využívaným je pak Göteborg City Airport nacházející se 14 km severovýchodně od města, kam je možné cestovat vlaky, které jezdí z Centralstation. Pro cestování je vhodné zakoupit turistický lístek Göteborgskortet, který umožňuje bezplatné vstupy do muzeí, vstupy na mnohá zajímavá místa i bezplatné používání veřejných dopravních prostředků. V Göteborgu více než kde jinde můžete potkat auta značky Volvo – tato automobilka zde má sídlo. Dříve zde byly také loděnice – později se však lodní průmysl přesunul ze Švédska do Číny a na místech původních továren vznikaly parky.

Nízkoemisní zónaEditovat

V roce 1996 zavedlo město jako první ve Švédsku tzv. nízkoemisní zónu s cílem snížit znečištění ovzduší prachem a oxidy dusíku. Starší nákladní automobily do nich smějí vjíždět jen pokud jsou vybaveny certifikovaným prachovým filtrem. Díky tomu emise prachových částic z nákladní dopravy poklesly asi o 40 %.[2] Tento úspěšný experiment inspiroval později další města v řadě zemí Evropy.

SportEditovat

 
Ceremonie během Gothia Cupu

Ve městě se nachází stadion Ullevi, který se poprvé představil v roce 1958 při fotbalovém mistrovství světa, pořádaném ve Švédsku. Hrála se tu jedna ze skupin, čtvrtfinálové a semifinálové utkání a také souboj o bronzovou medaili. Na fotbalovém mistrovství Evropy v roce 1992 se tu opět konala utkání jedné ze skupin, semifinále a finálové utkání šampionátu.

Stadion Ullevi hostil také řadu atletických akcí: v roce 1995 mistrovství světa, v roce 1999 mistrovství Evropy atletů do 23 let a roku 2006 mistrovství Evropy v atletice. V roce 1977 se v Göteborgu proběhlo atletické mistrovství světa veteránů. Ve dnech 30.-31.8.1975 se tu uskutečnilo mezistátní atletické utkání Švédska s Československem.

Göteborg je domovem fotbalového klubu IFK Göteborg.

Dějištěm hokejových utkání je pak hala Scandinavium. V této hale se třikrát (v letech 1974, 1984 a 2013) konalo halové mistrovství Evropy v atletice. Každý rok se zde pořádá mezinárodní florbalový turnaj pro hráče od 11 do 19 let – Gothiacup a také největší házenkářský turnaj světa Partille cup. Ve městě se také dvakrát (1976 a 2008) pořádalo mistrovství světa v krasobruslení.

Významní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Folkmängd i riket, län och kommuner 30 september 2018 och befolkningsförändringar 1 juli–30 september 2018. Totalt. Statistiska Centralbyrån [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat