Göteborg

švédské velkoměsto

Göteborg (výslovnost zvuk [jœteˈbɔrj], počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Má 574 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti žije 1 025 000[1] lidí. Göteborg je rovněž považován za studentské město, na dvou zdejších univerzitách studuje zhruba 60 000 studentů, což je vůbec nejvíce v celé Skandinávii. Nazývá se také „zeleným městem“ nebo „nešvédským městem“, neboť je v něm spousta parků.

Göteborg
Gothenburg new montage 2015-2.png
Göteborg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
země Götaland
Göteborg
Göteborg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 450 km²
Počet obyvatel 573 852 (2019)
Hustota zalidnění 1 275,2 obyv./km²
Správa
Starosta Anneli Hulthén
Vznik 1621
Oficiální web www.goteborg.se
Telefonní předvolba 31
PSČ 400 10–418 79
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Až do 17. století nemělo Švédsko prakticky žádný přístup k Severnímu moři, v mírových dobách mu však Dánové nebránili ve využívání ústí řeky Göta, Švédové zbudovali ve 13. století na jižním břehu řeky při jejím ústí pevnost Älvsborg, aby mohli kontrolovat veškerý vývoz a dovoz. V letech 1563 a 1612 zabrali pevnost Dánové a Švédové museli zaplatit pokaždé velké výkupné, aby dostali pevnost zpět.

V roce 1603 se švédský král Karel IX. rozhodl vystavět v místech severně od pevnosti zcela nové město, které dostalo podle řeky jméno Göteborg. O osm let později se ho zmocnili Dánové a vypálili ho. Za vrácení města požadovali milion říšských tolarů. Gustav II. Adolf tuto částku zaplatil a v roce 1619 s Dány uzavřel halmstadskou smlouvu.

PamátkyEditovat

 
Mnoho staveb ve starém městě bylo postaveno podél kanálů.

Centrem historického města prochází Hamnkanalen, bývalý přístavní vodní kanál, který dnes využívají k projížďkám především turisté. Hradní příkop (Vallgraven), který do něho na jižní straně ústí, chránil v minulosti staré město a je i v současnosti naplněn vodou. Lemují ho četné parky. Při severním břehu přístavního kanálu stojí kostel Christine kyrka. Původně byl postaven pro holandskou menšinu, ale v posledním století už spíše sloužil zdejší německé obci, proto se mu také říká Tyska kyrkan. Na křižovatce mezi ulicemi NorraOstra Hamngatan stojí socha Gustava II. Adolfa, jenž je považován za zakladatele města. V centru Göteborgu, na druhé straně kanálu, byl v letech 1802–1815 vystavěn göteborský dóm. Na náměstí Kungsportsplatsen stojí socha Karla IX., z náměstí ústí ulice Kungsportsavenyn (zvaná Avenyn).

Bulvár Avenyn je městské korzo, považuje se za obdobu pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Kolem Poseidonovy kašny, která stojí uprostřed náměstí Götaplatsen, se ve směru hodinových ručiček vedle sebe řadí městské divadlo (Stadsteatern), muzeum umění (Konstmuseet), umělecká hala (Konsthallen) a koncertní síň (Konserthuset). Jihovýchodně od náměstí Götaplatsen leží zábavní park Liseberg, jeden z největších v Evropě. V létě se zde konají divadelní představení. Ve městě je rybí tržnice zvaná Feskekorken, kde se prodávají ryby, humři a langusty.

Na severním konci nábřeží byla v roce 1994 otevřena hypermoderní operní scéna Operan. Budova göteborské opery našla inspiraci v podobné stavbě v australském Sydney. Na druhé straně malého přístaviště Lilla Bommens Hamm poblíž opery se nachází jediná göteborská výšková budova Utkiken, z jejíž vyhlídkové terasy je nádherný výhled na město.

ObyvateléEditovat

Ve městě žije mnoho národnostních menšin – přistěhovalci z Íránu, Súdánu, Jižní Ameriky a z bývalé Jugoslávie. Žijí především na sídlištích na periferiích města.

DopravaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Göteborgu.
 
Zdejší tramvaje

V Göteborgu se nachází významný přístav, který je největší ve Skandinávii. Několik pravidelných trajektů spojuje město s Frederikshavnem, Kielem, KristiansandemNewcastlem. U města se nachází také dvě letiště. Göteborg Landvetter, 19 km východně od města, je druhým největším letištěm v zemi. Méně využíván je Göteborg City Airport, nacházející se 14 km severovýchodně od města, kam je možné cestovat vlaky, které jezdí z centrálního nádraž (Göteborgs centralstation). V Göteborgu má sídlo automobilka Volvo. Dříve zde byly také loděnice – později se však lodní průmysl přesunul ze Švédska do Číny a na místech původních továren vznikly parky.

V roce 1996 zavedlo město jako první ve Švédsku tzv. nízkoemisní zónu s cílem snížit znečištění ovzduší prachemoxidy dusíku. Starší nákladní automobily sem smějí vjíždět, jen pokud jsou vybaveny certifikovaným prachovým filtrem. Díky tomu emise prachových částic z nákladní dopravy poklesly asi o 40 %.[2] Tento úspěšný experiment inspiroval později další města v řadě zemí Evropy.

SportEditovat

 
Ceremonie během Gothia Cupu

Ve městě se nachází stadion Ullevi, který se poprvé představil v roce 1958 při fotbalovém mistrovství světa pořádaném ve Švédsku. Hrála se tu jedna ze skupin, čtvrtfinálové a semifinálové utkání a také souboj o bronzovou medaili. Na fotbalovém mistrovství Evropy v roce 1992 se tu opět konala utkání jedné ze skupin, semifinále a finálové utkání šampionátu.

Stadion Ullevi hostil také řadu atletických akcí: v roce 1995 mistrovství světa, v roce 1999 mistrovství Evropy atletů do 23 let a roku 2006 mistrovství Evropy v atletice. V roce 1977 se v Göteborgu proběhlo atletické mistrovství světa veteránů. Ve dnech 30.–31.8.1975 se tu uskutečnilo mezistátní atletické utkání Švédska s Československem.

Göteborg je domovem fotbalových klubů IFK Göteborg, Örgryte IS, GAIS a BK Häcken, hokejového klubu Frölunda HC a házenkářského klubu Redbergslids IK.

Dějištěm hokejových utkání je hala Scandinavium. V této hale se třikrát (1974, 1984 a 2013) konalo halové mistrovství Evropy v atletice. Každý rok se zde pořádá mezinárodní florbalový turnaj pro hráče od 11 do 19 let (Gothiacup) a také největší házenkářský turnaj světa Partille cup. Ve městě se také dvakrát (1976 a 2008) pořádalo mistrovství světa v krasobruslení.

Významní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Folkmängd i riket, län och kommuner 30 september 2018 och befolkningsförändringar 1 juli–30 september 2018. Totalt. Statistiska Centralbyrån [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat